Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Epilog
Petr Kulhánek
Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to sám v sobě
nalezl.
Galileo Galilei
Milí čtenářové,
každá hezká věc jednou končí a tak mi dovolte, abych se na tomto místě spolu s Vámi rozloučil s pravidelným vydáváním Aldebaran Bulletinu. Nejprve pár vzpomínek. První číslo Aldebaran Bulletinu vyšlo 6. ledna 2003. Když jsem stál u jeho zrodu, byla motivace velmi prostá. Měl jsem neustálý pocit, že nestíhám sledovat veškeré dění ve fyzice a astronomii a předávat je dále svým studentům. Situace ve výuce na naší katedře nebyla růžová. Donekonečna se omílaly klasické disciplíny s minimální vazbou na současnou fyziku. Studenti se ptali na otázky, na které od nás pedagogů nemohli dostat uspokojivou odpověď. A tak se zrodil zajímavý plán S několika kamarády jsme si rozdělili sledování nejrůznějších novinek a začali psát Aldebaran Bulletin.
Rád na tu dobu vzpomínám, dozvěděl jsem se hodně nového. Ohlasy přicházely z mnoha škol, bulletin ke své práci brzy začali využívat studenti i učitelé středních a vysokých škol po celé republice. Také rozsah spolupracovníků se brzy rozšířil daleko za hranice ČVUT. Po doplnění dalších materiálů dokonce z bulletinů vznikly dvě zajímavé knížky. Bylo to nádherné období a nadšení mé i mých spolupracovníků snad mohl kazit jen nezájem některých členů vlastní katedry, kterým především byl bulletin původně určen. Spolu s bulletinem vznikla pravidelná setkání PAW (Plasma and Astronomy Workshop) určená přípravě bulletinů na další období a koordinování práce naší skupiny. Po každém takovém setkání byl vždy dostatek materiálů na několik měsíců. V loňském roce byl bulletin doplňován zajímavými animacemi a tak jako boční produkt došlo ke kompletní rekonstrukci sekce ANIMACE.
A jaká je situace dnes? Po posledním setkání PAW dva z účastníků nepředali materiály k vypracování bulletinů i přes mnohé upomínky vůbec. Z nadšené práce se stala rutinní záležitost a neochota psát bulletiny postupně rostla. Někteří demonstrativně odešli, jiní slíbené materiály dodávají s mnohaměsíčním zpožděním. Tento týden z pěti přislíbených článků nedorazil ani jediný...
Současný stav je odrazem jiné doby, než panovala při založení bulletinu. Výuka fyziky na naší fakultě byla omezena natolik, že se již o výuce nemůže ani hovořit. V tomto stavu je jasné, že se nikomu žádné novinky číst nechce, natož o nich psát. Zájmy lidí se postupně přesouvají do jiných oblastí – je třeba vydělat peníze na zajištění vlastních potřeb a ne se věnovat dobročinné činnosti s nulovým oceněním na vlastní katedře. Druhým důvodem je dostatek kvalitních českých i zahraničních serverů, které poskytují stručné články o novinkách v přírodních vědách. Některé čtenář nalezne v odkazech k tomuto bulletinu.
Co říci závěrem? Děkuji všem spolupracovníkům, kteří se na vydávání Aldebaran Bulletinu podíleli. Sám vím, kolik práce a úsilí to mnohé stálo. Ale v nejlepším je třeba přestat. S bulletinem i s podpůrnými setkáními PAW. Snad se někdy bulletin objeví znova v jiné podobě, snad bude vycházet nepravidelně, kdo ví. Možná je to jen mé přání a toto číslo je skutečně poslední. Přejí Vám, milí čtenářové, hodně úspěchů v osobním životě a děkuji za dopisy, které nás po celou dobu povzbuzovaly v naší práci. Já sám na ni vždy budu vzpomínat jako na mimořádně úspěšnou a plodnou etapu svého života.
Petr Kulhánek
Odkazy
http://www.nva.cz/58/Astronomie-a-fyzika-na-prelomu-tisicileti
http://www.nva.cz/28/Astronomie-a-fyzika-na-prelomu-tisicileti-II