Aldebaran bulletin

Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA & Štefánikova hvězdárna v Praze
Číslo 1 (vyšlo 3. ledna, ročník 12 (2014)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Hledej

Astronomické úkazy roku 2014

Lenka Soumarová

Atmosférická refrakce při západu Slunce.

Atmosférická refrakce při západu Slunce. Zdroj: Mila Tumanb/Flicker.

SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.

AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů.

Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.

Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.

Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.

Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.

Magnituda – logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log I. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice. Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem).

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.

Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.

Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor.

Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v době platnosti letního času (SELČ).

Úvodem

Rok 2014 bude zřejmě na zajímavé astronomické úkazy poměrně skoupý. Nečeká nás v něm ani jedno zatmění pozorovatelné z našeho území, ani žádná jasná kometa, o které bychom v tuto chvíli věděli. Pozorování planet ale rok 2014 celkem přeje. Nejlepší letošní pozorovací podmínky pro Merkur, tedy nejlepší elongace, nastávají v květnu a listopadu. V květnu se jedná o maximální elongaci východní a Merkur tedy spatříme na obloze večerní, v listopadu jde o elongaci západní a planeta bude zdobit oblohu ranní. Venuše bude nejlépe pozorovatelná ráno v únoru a v březnu, stejně jako Mars, který je v dubnu v opozici se Sluncem a nastává tedy nejvýhodnější doba pro pozorování vnější planety, protože ji na obloze spatříme po celou noc. Jupiter bude nejlépe pozorovatelný v lednu a Saturn v květnu, neboť v těchto měsících dochází k opozicím zmíněných planet se Sluncem. Prstence Saturnu jsou již značně rozevřené a budou se rozevírat až do konce roku 2017. Příznivé pozorovací podmínky má letos meteorický roj Kvadrantidy, jehož pozorování nebude rušit Měsíc.

Jednotlivé měsíce

Leden

Počátek roku bude patřit největší planetě sluneční soustavy, Jupiteru, který je 5. 1. ve 22 hodin v opozici se Sluncem a pro jeho pozorování tedy nastávají nejlepší podmínky. O den dříve, 4. 1. v 19 hodin, bude tato planeta Zemi nejblíže. Od nás ji bude dělit vzdálenost 4,21 AU a bude dosahovat jasnosti −2,7 mag. Na začátku ledna, večer nízko nad jihozápadem, můžeme spatřit nejjasnější planetu sluneční soustavy – Venuši. Dne 11. 1. ve 13 hodin nastává její dolní konjunkce se Sluncem, planeta tedy nebude v tuto dobu pozorovatelná a na konci ledna se objeví jako jitřenka na obloze ranní. V pátek 10. 1. ve 21 hodin bude Venuše Zemi nejblíže, a to 0,266 AU. Nejbližší planetu ke Slunci, Merkur, spatříme koncem měsíce večer nad jihozápadním obzorem. Dne 31. 1. v 10 hodin bude v největší východní elongaci a jeho jasnost dosahující −1 mag bude ale rychle slábnout a pozorovatelnost planety končí počátkem února. Mars bude na začátku roku pozorovatelný ve druhé polovině noci, vychází po půlnoci. Saturn spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem, jeho viditelnost se bude postupně zlepšovat.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat ráno na jihovýchodě a jihu v době od 23. do 26. 1.

Příznivé pozorovací podmínky má letos meteorický roj Kvadrantidy. Maximum nastává před půlnocí 3. ledna (21 hodin) a Měsíc pozorování nebude rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu.

V sobotu 4. 1. ve 13 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru. Není bez zajímavosti, že o den později bude při pohledu z Jupiteru Země s Měsícem přecházet přes sluneční kotouč.

Únor

I v únoru bude dominantou na večerní obloze planeta Jupiter, která je po opozici se Sluncem a bude pozorovatelná po celou noc kromě jitra. Počátkem února večer ještě spatříme Merkur, planetu Slunci nejbližší. Ve druhé polovině noci se k Jupiteru přidají ještě planety Mars a Saturn. Ranní obloze bude bezpochyby vévodit Venuše, kterou nalezneme nad jihovýchodním obzorem. Dne 15. 2. dosahuje maximální jasnosti (−4,6 mag), takže ji na obloze rozhodně nepřehlédneme.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu budeme moci pozorovat 19. až 22. 2. ráno na jihu a jihozápadě. Jihovýchodu bude vévodit Venuše.

Dne 26. 2. v 5 hodin 39 minut dojde nízko nad jihovýchodním obzorem k velmi těsné konjunkci Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 0,6° jižně.

Březen

Jupiter budeme moci v březnu pozorovat po většinu noci kromě rána, Mars naopak po celou noc kromě večera. Ve druhé polovině noci spatříme planetu Saturn, Venuše je stále dominantou oblohy ranní. Dne 22. 3. ve 20 hodin se bude nacházet v největší západní elongaci.

Seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu bude pozorovatelné ve dnech 18. až 22. 3. ve druhé polovině noci na jihu a jihozápadě. Na jihovýchodě ráno spatříme Venuši.

Dne 21. 3. ve 4 hodiny dojde k těsné konjunkci Měsíce se Saturnem. Měsíc se bude nacházet 1,1° jižně.

Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 17 hodin 56 minut.

V neděli 30. 3. začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Duben

V dubnu, 8. 4. ve 22 hodin, dojde k opozici Marsu a pro pozorování planety tak nastanou nejlepší podmínky. V pondělí 14. 4. ve 14 hodin bude navíc Mars Zemi nejblíže. Obě tělesa bude dělit vzdálenost 0,618 AU a jasnost planety dosáhne −1,5 mag. Na večerní obloze ještě spatříme Jupiter, který je pozorovatelný v první polovině noci. Saturn můžeme vidět většinu noci kromě večera. Venuše je stále na obloze ranní, nízko nad východním obzorem.

Ve dnech 14. až 18. 4. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

V dubnu nastanou dvě zatmění. K úplnému zatmění Měsíce dojde 15. 4., k prstencovému zatmění Slunce 29. 4. Ani jedno zatmění však od nás nebude pozorovatelné ani jako částečné.

Květen

V květnu nastávají nejlepší pozorovací podmínky pro Merkur a Saturn. Saturn je 10. 5. v 19 hodin v opozici se Sluncem a pozorovatelný je tedy po celou noc. O dvě hodiny později se přiblíží k Zemi na 8,9 AU a jeho jasnost bude 0,1 mag. Pro Merkur v květnu nastávají letošní nejvýhodnější pozorovací podmínky při východní elongaci, a to 25. 5. v 8 hodin. Ve středu 7. 5. bude jeho jasnost dosahovat −1,2 mag. Při maximální východní elongaci sice klesá na 0,6 mag, ale na konci občanského soumraku se bude nacházet ještě 10° nad severozápadním obzorem. Viditelnost Merkuru koncem května pomalu končí. Mars, který je po opozici se Sluncem, je na obloze po celou noc kromě jitra, Venuši nalezneme ráno, nízko nad východním obzorem.

Ve dnech 10. až 14. 5. bude po celou noc pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Červen

Na červnové večerní obloze můžeme pozorovat Saturn, který je po opozici se Sluncem, takže ho uvidíme po většinu noci kromě rána, Mars, který bude na obloze po celou první polovinu noci, a Merkur, který spatříme počátkem měsíce večer, nízko nad západním obzorem. Venuše je viditelná ráno, nízko nad východním obzorem.

V první polovině noci ve dnech 7. až 10. 6. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 24. 6. v 16 hodin nastává konjunkce Měsíce s Venuší, Měsíc se bude nacházet 1,9° jižně. Ve dnech 24. a 25. 6. ráno nad východním obzorem spatříme severně od Měsíce a Venuše otevřenou hvězdokupu Plejády (M45).

Letní slunovrat nastává 21. 6. v 11 hodin 51 minut. 

Červenec

Mars a Saturn spatříme v červenci na obloze večer. Mars bude nad jihozápadním obzorem a jeho jasnost klesá ke kladné magnitudě. Saturn bude pozorovatelný v první polovině noci. Na obloze ranní bude spolu s Venuší ve druhé polovině měsíce planeta Merkur. Pozorovací podmínky ale nebudou optimální, Venuše bude nízko nad severovýchodním obzorem a Merkur bude na přesvětlené obloze obtížně pozorovatelný, v ranních červáncích nízko nad severovýchodním obzorem bude zanikat.

V první polovině noci ve dnech 5. až 8. 7. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 14. 7. ve 4 hodiny nastane nejtěsnější letošní konjunkce Marsu se Spikou, Mars bude 1,3° severně. Přiblížení těles bude nejlépe pozorovatelné 13. 7. večer na jihozápadě.

Seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru uvidíme na obloze ve dnech 24. a 25. 7. v ranních červáncích.

V pátek 4. 7. v 1 hodinu bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

Srpenec

Planety Mars a Saturn spatříme na srpnové večerní obloze nízko nad jihozápadním obzorem. Planety VenušeJupiter budou naopak na obloze ranní nízko nad obzorem východním. Jupiter ale až ve druhé polovině měsíce.

Večer na jihozápadě ve dnech 2. až 4. 8. bude pozorovatelné seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu.

Dne 18. 8. v 6 hodin nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem, Venuše bude pouhé 0,2° severně. Přiblížení planet budeme moci sledovat ráno před východem slunce nad východním obzorem.

Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde 23. 8. v 16 hodin, Měsíc bude 6,1° jižně. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Venuše uvidíme 23. a 24. 8. ráno, nízko nad východním obzorem.

V pondělí 25. 8. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Marsu se Saturnem, Mars se bude nacházet 3,4° jižně.

Dne 31. 8. večer nad jihozápadním obzorem budeme moci pozorovat velmi těsné seskupení Měsíce, Saturnu a Marsu. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastane ve 21 hodin a Měsíc bude 0,5° jižně.

Perseidy mají maximum 13. 8. ve 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 70 meteorů. Měsíc po úplňku ale bude pozorování značně rušit.

Září

I v září budou planety Mars a Saturn na obloze večerní, nízko nad jihozápadním obzorem. Jupiter spatříme ráno na východě a Venuši v první polovině měsíce také ráno nízko nad východním obzorem.

Dne 28. 9. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci se Saturnem, Měsíc se bude nacházet 0,2° severně. Seskupení Měsíce, Saturnu, Marsu v blízkosti hvězdy Antares uvidíme ve dnech 27. až 29. 9. večer nad jihozápadním obzorem. Poblíž můžeme za pomoci triedru vyhledat trpasličí planetu Ceres a planetku Vesta.

Podzimní rovnodennost nastává 23. 9. ve 3 hodiny 28 minut.

Říjen

Mars a Saturn jsou stále na obloze večerní, oba nízko nad jihozápadním obzorem a Saturn navíc pouze počátkem měsíce. Ve druhé polovině noci je v říjnu pozorovatelný Jupiter. Merkur lze spatřit od 25. 10., kdy jeho jasnost bude 0,9 mag a bude vycházet na konci občanského soumraku.

Dne 25. 10. v 18 hodin dojde ke konjunkci Měsíce se Saturnem, Měsíc se bude nacházet 0,2° severně. Zákryt Saturnu Měsícem by za příznivých podmínek mohl být pozorovatelný ze západní poloviny České republiky těsně nad obzorem.

Ani říjnová zatmění – 8. 10. úplné zatmění Měsíce a 23. 10. částečné zatmění Slunce – nebudou z našeho území pozorovatelná.

V neděli 26. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Listopad

V listopadu večer, nízko nad jihozápadním obzorem, budeme moci pozorovat Mars. Ve druhé polovině noci spatříme Jupiter. Pro Merkur nastává 1. 11. ve 14 hodin nejlepší letošní západní elongace. Při ní bude planeta pozorovatelná ráno. V okamžiku západní elongace bude její jasnost činit −0,5 mag a planeta bude ještě zjasňovat. Kolem 20. 11. její viditelnost končí.

Prosinec

Na prosincové večerní obloze, nízko nad jihozápadním obzorem, budeme moci pozorovat planety VenušiMars. Jupiter bude na obloze většinu noci kromě večera a Saturn spatříme ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat 14. 12. ve 13 hodin. Měsíc v poslední čtvrti bude pozorování značně rušit. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.

Zimní slunovrat nastává 22. 12. v 0 hodin 2 minuty.

Odkazy

Valid HTML 5 Valid CSS!

Aldebaran Homepage