| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2025
Lenka Soumarová
I v tomto roce nás na obloze čeká řada zajímavých úkazů. Nejvíce planet na večerní obloze si užijeme hned v lednu, kdy kromě Merkuru spatříme všechny planety pozorovatelné pouhým okem. Na Merkur si budeme muset počkat do března, kdy nastává jeho letošní nejlepší pozorovatelnost na večerní obloze. Kdo ho chce spatřit ráno, nejvýhodnější podmínky nastanou v srpnu. Rok 2025 je rokem příznivým pro pozorování Venuše, nicméně nejlépe ji spatříme v únoru večer. Mars se v lednu konečně dočkal opozice, takže je na obloze po celou noc a je nejlépe pozorovatelný. Největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter – letos opozice nečeká. Nejlépe ho budeme moci pozorovat hned v lednu (po opozici, jež nastala v prosinci 2024) a v prosinci (před opozicí, která nastane v lednu 2026). Nejkrásnější planetu, která ale o svůj nejkrásnější pozorovací prvek dočasně přijde, Saturn, budeme nejlépe pozorovat od srpna do října. Ve skutečnosti planeta o své prstence nepřijde, jen nebudou příliš vidět, protože se při pohledu ze Země na ně budeme dívat v jejich rovině. Rovinou prstenců projdeme na konci března, kdy ale planeta nebude pozorovatelná. V roce 2025 nás čekají dvě zatmění. V březnu to bude částečné zatmění Slunce a v září úplné zatmění Měsíce u nás pozorovatelné ve druhé polovině svého průběhu. Na jasné komety je tento rok bohužel dost skoupý. Můžeme jen doufat, že se objeví nějaká zatím neobjevená vlasatice. Hned na začátku roku bychom si ale rozhodně neměli nechat ujít zákryt Saturnu Měsícem, který bude nad naším obzorem pozorovatelný v celém svém průběhu. K pozorování lze doporučit meteorické roje Kvadrantidy i eta Akvaridy. Teď už si tedy jen zajistit jasnou oblohu minimálně na okamžiky zajímavých úkazů.
Pohled na prstence Saturnu z boku v roce 1996 (HST).
Zdroj:
PIA01272, NASA/JPL/STScI.
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Večerní lednová obloha nám nabídne pohled na téměř všechny planety Sluneční soustavy pozorovatelné pouhým okem. Chybět bude pouze Merkur, který zastihneme jen počátkem měsíce ráno velmi nízko nad jihovýchodním obzorem, neboť k jeho největší západní elongaci došlo na konci předcházejícího roku. Nejjasnějším objektem na obloze bude bezpochyby Venuše, která září večer vysoko nad jihozápadem, v maximální elongaci se ocitne 10. 1. v 6 hodin, ale maxima jasnosti (–4,6 mag) dosáhne až 15. 2. Planeta Mars se konečně (od prosince 2022) dočká opozice se Sluncem, a to 16. 1. ve 4 hodiny. Nejmenší vzdálenost (0,642 au) bude Zemi a Mars dělit 12. 1. v 15 hodin. Jasnost planety dosáhne –1,4 mag. Jasnější (–2,8 mag) ale bude Jupiter, jehož opozice nastala v prosinci minulého roku, a tak je na obloze po většinu noci kromě rána. I Saturn svítí večer vysoko nad jihozápadním obzorem.
Dne 4. 1. v 19 hodin dojde k zákrytu Saturnu Měsícem, který bude nad naším obzorem pozorovatelný v celém průběhu. Začátek úkazu nastává v 18 hodin 37 minut. Těsná konjunkce Marsu s Měsícem nastane 14. 1. ráno, planeta bude 0,52° severně. Dne 19. 1. ve 2 hodiny dojde pod naším obzorem ke konjunkci Venuše se Saturnem, Saturn bude 2,19° jižně a přiblížení planet budeme pozorovat večer nad jihozápadním obzorem. V sobotu 4. 1. ve 14 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru. Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 3. 1. v odpoledních hodinách a Měsíc zapadající po 20. hodině nebude pozorování rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.
Únor
Po celý únor budeme na obloze večer pozorovat Venuši nad západojihozápadem, Mars – který je po opozici – na obloze po celou noc, podobně jako Jupiter, který ale nespatříme ráno. V první polovině měsíce večer bude ještě nízko nad západním obzorem pozorovatelný Saturn, ten bude ale na konci měsíce, také nízko nad západem, vystřídán planetou Slunci nejbližší – Merkurem.
Konjunkce Měsíce se Saturnem nastává 1. 2. v 5 hodin (Saturn 0,16° jižně) pod naším obzorem, seskupení Měsíce, Saturnu, Venuše a Neptunu budeme pozorovat večer nad západem. I v únoru dochází k těsné konjunkci Marsu s Měsícem, a to 9. 2. ve 20 hodin (Mars 0,42° jižně). Měsíc je blízko úplňku a i Mars bude mimořádně jasný.
Březen
V březnu nastávají letošní nejlepší pozorovací podmínky pro planetu Merkur. Spatříme ho v první polovině měsíce večer nad západem. K maximální východní elongaci dochází 8. 3. v 7 hodin. Planetu budeme pozorovat od 26. 2. (–1,2 mag) do 15. 3. (+1,3 mag). Doprovázet ho bude Venuše, kterou ještě spatříme v první polovině měsíce večer také nad západem. Nejblíže Zemi se Venuše dostane na 0,281 au, a to 22. 3. v 17 hodin. Její dolní konjunkce se Sluncem nastane 23. 3. ve 2 hodiny a planeta nebude od poloviny měsíce pozorovatelná. Mars je v březnu na obloze po většinu noci kromě rána, stejně jako Jupiter. Saturn se 12. 3. v 8 hodin ocitne nejdále od Země (10,602 au) a téhož dne ve 12 h nastává jeho konjunkce se Sluncem, takže je zcela nepozorovatelný.
V sobotu 1. 3. v 5 hodin bude Měsíc v konjunkci s Merkurem (Merkur 1,26° severně). Úkaz se odehraje pod naším obzorem, ale seskupení Měsíce, Merkuru, Venuše a Neptunu spatříme večer nad západním obzorem. Dne 11. 3. ve 24 hodin nastává konjunkce Venuše a Merkuru (Venuše 5,57° severně). Přiblížení planet můžeme sledovat večer nízko nad západním obzorem.
V březnu dojde ke dvěma zatměním. Dne 14. 3. nastane úplné zatmění Měsíce, které ale u nás bude prakticky nepozorovatelné. Začátek částečné fáze a západ Měsíce na našem území dělí pouhých 11 minut. Druhé zatmění měsíce března už slibuje lepší podívanou. V sobotu 29. 3. budeme moci v celém průběhu pozorovat částečné zatmění Slunce. Velikost zatmění v maximální fázi bude 0,2.
| Časový průběh částečného zatmění Slunce dne 29. března (SEČ) | |
|---|---|
| východ Slunce | 05 h 43 min |
| začátek zatmění | 11 h 37 min |
| maximální fáze | 12 h 19 min |
| konec zatmění | 13 h 01 min |
V neděli 30. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ. Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 10 hodin 1 minutu.
Duben
Dubnové ranní obloze bude vévodit Venuše, která dosahuje svého druhého letošního maxima jasnosti, tentokrát 27. 4., a to –4,5 mag. Večerní obloha bude patřit Marsu a Jupiteru. Mars je pozorovatelný po většinu noci kromě rána, Jupiter vysoko nad západním obzorem.
Květen
Planety Mars a Jupiter zůstávají na obloze večerní. Mars spatříme v první polovině noci, Jupiter večer nízko nad západem. Venuše je stále na obloze ranní, svítí už jen nízko nad východním obzorem a ve druhé polovině měsíce se k ní přidá Saturn.
Dne 23. 5. ve 22 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Venuše 2,69° jižně). Ke konjunkci dojde pod naším obzorem, ale seskupení Měsíce, Venuše a Saturnu budeme pozorovat ráno nad východem. Maximum meteorického roje eta Akvarid, jehož hodinová frekvence se pohybuje kolem 50 meteorů, připadá na 6. 5.
Červen
Na červnové večerní obloze osaměl Mars. Uvidíme ho vysoko nad západním obzorem. Ve druhé polovině měsíce se k němu přidá Merkur, ale bude velmi nízko nad severozápadním obzorem a na přesvětlené obloze špatně viditelný. V maximální východní elongaci bude až 4. 7. v 5 hodin. Jupiter se 24. 6. v 16 hodin ocitá v konjunkci se Sluncem, takže je nepozorovatelný a o dva dny později (26. 6. v 17 hodin) se pak nachází v největší vzdálenosti od Země (6,16 au). Na ranní obloze nalezneme nízko nad východem Venuši, která se 1. 6. ve 4 hodiny ocitá v největší západní elongaci (46° od Slunce). Saturn je ráno nad jihovýchodem.
Dne 29. 6. je Saturn v těsné konjunkci s Neptunem (Neptun 0,99° severně). Letní slunovrat nastává 21. 6. ve 3 hodiny 43 minut.
Červenec
Mars zůstává na večerní obloze stále sám, nízko nad západem. Venuše je na obloze ranní spolu se Saturnem a koncem měsíce se k nim přidá Jupiter.
Venuše bude 4. 7. ve 14 hodin v konjunkci s Uranem (Uran 2,35° severně). Planety jsou v tomto období vidět ráno na východě. Ráno 21. 7. budeme moci před východem Slunce sledovat uskupení Venuše, Měsíce, Aldebaranu a Plejád (Měsíc je v konjunkci s Aldebaranem v 6 hodin, Aldebaran 10,12° jižně; s Venuší ve 20 hodin, Venuše 6,18° jižně). Ve čtvrtek 3. 7. ve 21 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpen
Srpen bude měsícem nejlepší letošní ranní viditelnost Merkuru. Planetu budeme pozorovat od 14. 8. až do 3. 9. V maximální západní elongaci se ocitne 19. 8. v 11 hodin a nedaleko od něj bude zářit Venuše a Jupiter. Saturn je před opozicí, takže ho lze pozorovat po většinu noci kromě večera. Večerní obloha bude tedy bez planet.
Těsná konjunkce Venuše s Jupiterem nastává 12. 8. v 6 hodin (Jupiter 0,86° severně). Planety poblíž sebe spatříme ráno nad východním obzorem. Seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru v Blížencích budeme pozorovat 20. 8. ráno nad východním obzorem před konjunkcí Měsíce s Venuší (20. 8. ve 14 hodin, Venuše 4,06° jižně). Perseidy mají maximum 12. 8. ve 21 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc, pár dní po úplňku, bude pozorování bohužel rušit.
Září
Září bude patřit planetě Saturn. Dne 21. 9. v 7 hodin se ocitne v opozici se Sluncem, takže pro jeho pozorování nastávají nejlepší podmínky a o dvě hodiny později bude Saturn Zemi nejblíže, přiblíží se na 8,547 au. Během opozice dosahuje jasnosti +0,6 mag. Jupiter spatříme ve druhé polovině noci. Venuše zůstává na obloze ranní.
Dne 19. 9. ve 14 hodin dojde k velmi těsné konjunkci Venuše a Měsíce (Venuše 0,05° severně). Zákryt proběhne nad naším obzorem ve dne, a to současně s konjunkcí Měsíce s Regulem (Regulus 0,45°jižně). Ráno budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Venuše a Regulu, nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva.
V září nastanou dvě zatmění – úplné zatmění Měsíce 7. 9. a částečné zatmění Slunce 21. 9. Na rozdíl od března bude u nás tentokrát zatmění Měsíce pozorovatelné, a to ve druhé polovině svého průběhu. Pás pozorovatelnosti částečného zatmění Slunce půjde přes Nový Zéland, část Antarktidy a přilehlé oblasti Tichého oceánu – od nás tedy viditelné nebude.
| Časový průběh úplného zatmění Měsíce dne 7. září (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 16 h 28 min |
| začátek částečného zatmění | 17 h 27 min |
| východ Měsíce | 18 h 28 min |
| začátek úplného zatmění | 18 h 31 min |
| střed zatmění | 19 h 12 min |
| konec úplného zatmění | 19 h 53 min |
| konec částečného zatmění | 20 h 57 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 21 h 55 min |
Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. v 19 hodin 19 minut.
Říjen
Saturn po opozici se Sluncem bude pozorovatelný po většinu noci kromě rána, Jupiter ve druhé polovině noci. Venuši spatříme ráno nízko nad východním obzorem.
V neděli 26. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
Listopadové večerní obloze bude stále vévodit Saturn spolu s Jupiterem, který je pozorovatelný po většinu noci kromě večera. V první polovině měsíce ráno nízko nad východem ještě spatříme planetu Venuši, která se blíží do horní konjunkce. Na konci měsíce ráno se nízko nad jihovýchodním obzorem vynoří Merkur, který bude v maximální západní elongaci 7. 12.
Prosinec
Dominantou večerní oblohy zůstává Saturn, jehož ale v pozdějších večerních hodinách trumfne Jupiter svou jasností –2,7 mag oproti Saturnovým +1,1 mag. Jupiter se blíží do opozice se Sluncem. Merkur se 7. 12. ve 22 hodin ocitá v maximální západní elongaci, takže je na obloze ranní, a to už od 27. 11. Pozorovat ho budeme do 22. 12., kdy se ztrácí v ranním rozbřesku.
Dne 10. 12. v 9 hodin bude Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 0,20° severně). Zákryt se odehraje nad naším obzorem bohužel více než hodinu po východu Slunce. Měsíc a Regulus poblíž sebe spatříme ten den alespoň na ranní obloze. Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. v 9 hodin, bude rušit Měsíc vycházející po 2. hodině. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu. Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 16 hodin 3 minuty.
Ilustrace Ivan Havlíček
Odkazy
