A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

l.y. l.y. – light year, světelný rok. Jde o vzdálenost, kterou ulétne světlo za rok: 9,46×10¹² km.
LABOCA LABOCA – Large APEX BOlometer CAmera, maticový detektor elektromagnetického záření v submilimetrové oblasti na pomezí radiových vln a infračerveného světla, s excelentní citlivostí. Umístěn je na radioteleskopu APEX v Atacamské poušti v Chile v nadmořské výšce 5 080 m.
Lagrangeovy body Lagrangeovy body – pět bodů v sousedství dvou obíhajících hmotných těles, ve kterých je gravitační a odstředivá síla vyrovnána. Polohu těchto bodů poprvé vypočítal italsko-francouzský matematik Joseph-Louis Lagrange. Velmi výhodné je například umístění sond určených k pozorování vzdáleného vesmíru do Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce, který je vzdálený od Země 1 500 000 km ve směru od Slunce (WMAP, Planck, Herschel). Naopak, do bodu L1 soustavy Země-Slunce se umísťují sondy určené pro monitorování Slunce (například SOHO). Lagrangeův bod L3 soustavy Země-Slunce leží opačné straně Slunce, nepatrně dále, než je oběžná dráha Země. Body L4 a L5 neleží na spojnici obou těles, ale tvoří s nimi rovnostranné trojúhelníky.
LAMA LAMA – Large-Aperture Mirror Array, projekt sítě tekutých zrcadel o rozměru každého zrcadla 10 metrů. Soustava by se měla chovat jako jeden přístroj o průměru 54 metrů. Koordinaci projektu provádí UBC (University of British Columbia). O místě stavby není dosud rozhodnuto.
Lambda bod Lambda bod – teplota fázového přechodu ⁴He, za normálního tlaku rovna 2,17 K, při níž přechází „obyčejné“ kapalné helium na supratekutou kapalinu. Název „lambda“; pochází z tvaru křivky závislosti měrné tepelné kapacity c_v na teplotě, podobající se řeckému písmenu lambda. V lambda bodě má tato závislost logaritmickou singularitu a tepelná kapacita dosahuje nekonečné hodnoty. U všech ostatních látek může nastat nanejvýš konečný skok této závislosti a to u fázových přechodů prvního druhu.
Lambda částice Lambda částice – jedna z částic objevených v kosmickém záření. Její kvarková struktura je uds, tedy jde o baryon obsahující podivný kvark. Částice nemá elektrický náboj, proto za sebou nezanechává v mlžné komoře žádnou stopu, dokud se nerozpadne pomocí slabé interakce, většinou na proton a záporný pion. Proton a pion za sebou zanechávají stopu ve tvaru písmene Λ, která dala částici její jméno.
Lambův posuv Lambův posuv – nepatrný posuv některých energetických hladin vodíku způsobený interakcí elektronu s vakuovými páry virtuálních částic. Tento posuv expermentálně změřili Willis Lamb a Robert Retherford v roce 1947.
Laminární proudění Laminární proudění – při laminárním proudění mohou téct různé části kapaliny různou rychlostí, ale nedochází při tom k tvorbě vírů. Vrstvy kapaliny s různou rychlostí po sobě jakoby "kloužou".
Landauova hladina Landauova hladina – nabitá částice v magnetickém poli vykonává rotační (spirálový) pohyb. Její rotační energie je kvantována. Částice proto může obsazovat pouze některé povolené orbity, které se nazývají Landauovy hladiny.
Landauův útlum Landauův útlum – útlum vln, který souvisí se statistickým chováním částic a předáváním energie vlny částicím. Tento útlum teoreticky odvodil Lev Davidovič Landau v roce 1946 na základě statistického popisu plazmatu. Není možné ho odvodit z tekutinového modelu. K útlumu dochází i v bezesrážkovém plazmatu. Později byl tento útlum vln nalezen experimentálně.
LANL LANL – Los Alamos National Laboratory, jedna z deseti národních laboratoří Spojených států amerických, vědecká základna nacházející se ve státě Nové Mexiko. Laboratoř je jednou z největších vědeckých institucí na světě s mnohostranným zaměřením. Byla zřízena roku 1943, pokrývá oblast o rozloze větší než 90 km² a má zhruba 13 000 zaměstnanců. Ve 40. letech 20. století se zde v rámci projektu Manhattan pod vedením amerického fyzika Roberta Oppenheimera zrodily první jaderné zbraně.
Lanthan Lanthan – stříbřitě bílý, měkký přechodný kov. Chemicky je lanthan značně reaktivním prvkem. Již za normální teploty reaguje se vzdušným kyslíkem za vzniku velmi stabilního oxidu lanthanitého. S vodou reaguje lanthan zvolna za vzniku plynného vodíku Byl objeven v roce 1839 Carlem Mosanderem, v čisté podobě byl izolován až roku 1923.
Lanthanoidy Lanthanoidy – skupina prvků s atomovým číslům mezi 58 a 71. V periodické tabulce prvků následují za lanthanem. Vykazují velmi podobné chování a patří mezi kovy. Spolu s lanthanem, skandiem a ytriem tvoří skupinu prvků vzácných zemin.
Laplaceův zákon Laplaceův zákon – napětí stěny roztaženého dutého tělesa je přímo úměrné součinu tlaku uvnitř telesa a poloměru křivosti tělesa a nepřímo úměrné tloušťce stěny. Pro kulovou vrstvu má tvar T = Pr/2h, kde T je napětí stěny, P je tlak uvnitř dutiny, r je poloměr dutiny a h je tloušťka stěny.
LaRC LaRC – Langley Research Center, Langleyovo výzkumné středisko. Často se hovoří jen o „NASA Langley“. Středisko je pojmenováno podle amerického průkopníka letectví a astronoma Samuela Pierponta Langleye. Středisko se nachází ve virginském Hamptonu, vlastní 40 aerodynamických tunelů a mnoho testovacích laboratoří. Kořeny střediska sahají až do roku 1917, dnes je součástí NASA.
Large Hadron Collider Large Hadron Collider – Urychlovač umístěný v Evropském středisku jaderného výzkumu CERN. Protony by se zde ve vstřícných svazcích měly srážet až s energií 14 TeV. Na urychlovači budou možné i srážky těžkých iontů. Prstenec urychlovače má obvod 27 km a je umístěn v blízkosti Ženevy, 100 metrů pod zemí. V roce 2009 byl zahájen zkušební provoz, s plným provozem se počítá v roce 2012.
LASER LASER – Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, zesílení světla pomocí stimulované emise záření. Roku 1958 ukázal Charles Hard Townes spolu s Arthurem Leonardem Schawlowem, že je možné zkonstruovat podobné zařízení jako již existující MASER (pracuje v mikrovlnné oblasti) také pro světlo. První laser zkonstruoval Theodore Harold Maiman v roce 1960. Aktivním prostředím byly ionty chrómu v syntetickém rubínovém krystalu.
Laserová vibrometrie Laserová vibrometrie – metoda pro bezkontaktní měření výchylek nebo vibrací těles. Laserový paprsek je rozdělen na referenční a měřicí svazek. Měřicí svazek se odráží od zkoumaného povrchu a při zpětném složení interferuje s referenčním svazkem. Z průběhu interference je možno usuzovat na změny polohy zkoumaného povrchu.
Laserové módy Laserové módy – laserové vidy, stojaté vlny vybuzené aktivním prostředím laseru v optickém rezonátoru, tvořeném obvykle dvojicí odrazných ploch. U jednovidových laserů se aktivní prostředí v rezonátoru vybudí na poměrně přesně dané frekvenci, splňující podmínku celočíselného násobku polovin vlnových délek mezi odraznými plochami. Jelikož však aktivní prostředí laseru zesiluje v určitém pásmu frekvencí (například díky tepelnému pohybu částic, které pak vyzařují zesilované fotony na odlišné frekvenci v důsledku Dopplerova jevu), může být podmínka celočíselného násobku polovin vlnových délek splněna i pro další vlnové délky, které jsou v laseru zesilovány. Při dostatečně dlouhém rezonátoru se vybuzují stojaté vlny více vlnových délek rozmístěné rovnoběžně s osou rezonátoru, hovoříme o podélných módech. Příčné módy vznikají při dostatečně širokém aktivním prostředí díky vybuzení stojatých vln podél paprsků nakloněných vůči ose.
Laserové ochlazování Laserové ochlazování – technika využívající k ochlazování atomů laserového světla s vlnovou délkou nepatrně nižší než je charakteristický elektronový přechod v atomu. Toto „podladění“ má za následek, ža atomy absorbují větší množství fotonů, pokud se pohybují směrem ke zdroji, než pokud se pohybují od zdroje. Při interakci s fotonem atom ztrácí odpovídající hybnost ve směru zdroje světla. Při následném vyzáření fotonu sice hybnost opět získá, ale v náhodném směru. Zpravidla se používá šest laserů ve směru a proti směru tří souřadnicových os. Ať se atom vydá kamkoli, vždy proti němu bude svítit laser se správně posunutou frekvencí. Mnohonásobným opakováním lze shluk atomů ochladit na nanokelvinové teploty. V roce 1997 byla za tento objev udělena Stevenovi Chuovi, Claudeovi Cohen-Tannoudjimu a Williamovi Philipsovi Nobelova cena za fyziku.
Latence Latence – zpoždění mezi požadavkem na provedení nějaké akce a okam6ikem, kdy je daný požadavek zpracován.
Lavalova Univerzita Lavalova Univerzita – kanadská univerzita se sídlem v Quibecku, která byla založena v roce 1663 biskupem Nové Francie, panem François de Lavalem.
Lavinová fotodioda Lavinová fotodioda – AVD (AValanche Photodiode), polovodičová součástka využívající lavinového efektu – prudké nárazové ionizace v závěrném směru. Vznik laviny je iniciován dopadem světla. Pracuje v impulzním režimu. Materiály používané pro lavinové fotodiody jsou nejčastěji Ge, Si a InGaAs.
Lawrencium Lawrencium – patnáctý (poslední) člen řady aktinoidů, jedenáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader kalifornia. Lawrencium bylo poprvé připraveno v roce 1961 v laboratořích kalifornské university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou označováni Albert Ghiorso, Almon Larsh, Robert M. Latimer a Torbjørn Sikkeland.
LBCO LBCO – Lanthan Barium Copper Oxide, oxid mědi s lanthanem a bariem, La_2−xBa_xCuO₄. Někdy se o této struktuře hovoří jako o 2-1-4 struktuře. Supravodivost s T_C nad 30 K byla objevena v roce 1986.
LBNL LBNL – Lawrence Berkeley National Laboratory. Jedna z nejproslulejších světových laboratoří založená v roce 1931 Ernestem Orlando Lawrencem, nositelem Nobelovy ceny za fyziku pro rok 1939 za vynález cyklotronu. Laboratoř je řízena Kalifornskou univerzitou a dodnes v ní pracovalo 12 nositelů Nobelovy ceny.
LBV 1806-20 LBV 1806-20 – hvězda, zářivý modrý proměnný hyperobr o hmotnosti 130 až 150 Sluncí, který se nachází nedaleko galaktického centra v souhvězdí Střelce ve vzdálenosti asi 40 000 světelných roků. Zářivý výkon hvězdy je až 5 milionu Sluncí. Hvězda je od Slunce viditelná jen v infračerveném oboru, protože ji zastiňují mezihvězdná mračna prachu. Je možné, že jde o dvojhvězdu. Je součástí klastru hvězd Cl* 1806-20, skupiny mnoha podivných hvězd.
LC oscilátor LC oscilátor – elektrický obvod složený z cívky o indukčnosti L a kondenzátoru o kapacitě C. Systém vykonává harmonické oscilace s úhlovou frekvencí LC^−1/2.
LCD LCD – Liquid Crystal Display. Jde o displej využívající k modifikaci světelného signálu tekuté krystaly. Ty samy nemohou světlo generovat, ale pouze ovlivnit. Tekuté krystaly jsou formou látky, která má jak vlastnosti kapaliny, tak pevné krystalické látky.
LCLS LCLS – Linac Coherent Light Source, rentgenový laser na volných elektronech provozovaný v americkém urychlovačovém středisku SLAC (Kalifornie, Menlo Park) od roku 2007. Laser má délku 2 kilometry a pokrývá vlnové délky od 0,13 nm do 6,2 nm. Po zprovoznění evropského laaseru XFEL v září 2017 půjde o druhý největší rentgenový laser světa.
LCROSS LCROSS – Lunar Crater Observation and Sensing Satellite, sonda NASA, jejímž úkolem bylo hledání vody na Měsíci. LCROSS startovala spolu se sondou LRO dne 18. června 2009 na palubě nosné rakety ATLAS V. Sonda byla dne 9. října 2009 záměrně svržena do kráteru Cabeus, který se nachází v polární oblasti a do jehož nitra nikdy nedopadají sluneční paprsky. Spektrální analýza vyvržené látky skutečně přítomnost vody prokázala i přesto, že vyvrženého materiálu bylo méně, než se očekávalo.
LDX LDX – Levitated Dipole eXperiment, experiment realizovaný v MIT ve spolupráci s Kolumbijskou univerzitou. Srdcem experimentu je levitující supravodivý prstenec, který je zdrojem přibližně dipólového magnetického pole. V tomto poli je drženo plazma určené k termojaderné fúzi (D+D reakce). Zařízení bylo uvedeno do provozu 13. 8. 2004. Protékající proud je více jak 750 000 A a doba udržení plazmatu 5÷10 s.
LED LED – Light Emitting Diode, světlo emitující dioda. LED je polovodičová optoelektronická součástka, která emituje nekoherentní monochromatické světlo při průchodu proudu v propustném směru. Emise světla vzniká na základě elektroluminiscence.
Ledové měsíce Ledové měsíce – měsíce pokryté ledovým příkrovem. U některých se předpokládá vnitřní oceán tekuté vody. Obíhají planety Jupiter a Saturn, není vyloučeno, že jsou i u dalších obřích planet.
Leidenfrostova vrstva Leidenfrostova vrstva – vrstva plynů, která odděluje kapalinu od horkého podkladu. Pojmenována podle Johanna Gottloba Leidenfrosta, který ji poprvé popsal v roce 1756.
Lenseův-Thirringův jev Lenseův-Thirringův jev – strhávání lokálního souřadnicového systému rotujícím tělesem (frame dragging). Jev si lze představit jako strhávání viskózní kapaliny v blízkosti rotujícího tělesa. Jev odvodili z rovnic obecné relativity Joseph Lense a Hans Thirring v roce 1918.
LEO LEO – Low Earth Orbit, nízká oběžná dráha, na které krouží družice kolem Země ve výšce od cca 200 km do 2 000 km. Oběžná doba je od 84 do 127 minut. V této výšce již není takový odpor vzduchu, aby způsobil rychlý pokles výšky.
LEP LEP – Large Electron-Positron collider. Dosud nejvýkonnější urychlovač elektronů a pozitronů se vstřícnými svazky na světě, který byl v CERN provozován od roku 1989 do roku 2000. Dosažitelná energie byla 209 GeV. Dnes je v tunelu po urychlovači LEP postaven urychlovač LHC.
Lepivý konec DNA Lepivý konec DNA – koncový úsek řetězce s nenavázaným komplementárním řetězcem nukleové kyseliny. Základní spojovací prvek při syntéze delších řetězců i složitějších struktur z nukleových kyselin. Významné jsou i při náhradě jednoho řetězce DNA jiným.
LEPS LEPS – Laser Electron Photon beamline at SPring-8, experiment na synchrotronu SPring-8 (obvod 1 436 m) v japonském Hyogo, kde elektrony urychlené na energii 8 GeV interagují zpětným Comptonovým rozptylem s UV fotony generovanými laserem. Vzniká tak GeV fotonový svazek. Experiment je v provozu od roku 1999.
Leptokvarky Leptokvarky – hypotetické kalibrační bosony X a Y, které mají podle teorie velkého sjednocení převádět leptony na kvarky a naopak.
Leptonové číslo Leptonové číslo – kvantové číslo, které charakterizuje leptony. Každý lepton má L = +1, antilepton L = −1.
Leptony Leptony – skupina částic, mezi které patří elektron, těžký elektron (mion) a supertěžký elektron (tauon) a jejich neutrina (elektronové, mionové a tauo­nové). Tyto částice nepodléhají silné interakci, ale jen slabé a elektro­mag­ne­tické (pokud jsou nabité).
LET LET – Linear Energy Tranfer, lineární přenos energie, fyzikální veličina popisující hustotu přenosu energie z částic ionizujícího záření na látkové prostředí: LET = dE/dl.
Letalita Letalita – smrtnost, demografický ukazatel udávající podíl zemřelých ze skupiny zasažené určitým jevem, například chorobou nebo ozářením. Smrtnost je vedle úmrtnosti (mortalita) druhým statistickým údajem popisujícím pravděpodobnost úmrtí. V souvislosti s akutní nemocí z ozáření se uvádí veličina LDn/t což je letální dávka působící smrt n % ozářených jedinců za čas t (dny). Například pro jednorázové celotělové ozáření člověka ve střední čáře řídce ionizujícím zářením se LD50/60 nejčastěji uvádí v rozmezí 4 až 5 Gy.
Letální dávka Letální dávka – LD, Letal Dose. Dávka záření, která je považována (zpravidla minimálně v 50 % případů) za smrtelnou.
Lévyho lety Lévyho lety – typické pohyby dané statistickým rozdělením, jehož vysokorychlostní část (chvost rozdělení) neubývá exponenciálně, jak je tomu u Gaussova rozdělení, ale pouze mocninně. Výsledkem jsou běžné chaotické pohyby kombinované s občasnými náhlými pohyby na delší vzdálenost. Lévyho lety se objevují v teorii chaosu, při zemětřeseních, v biologii (náhodné hledání potravy jedincem), v astronomii, ale i ve finančních tocích, kryptografii a jinde. Pojmenovány jsou podle francouzského matematika Paula Lévyho.
LFI LFI – Low Frequency Instrument, nízkofrekvenční přístroj.
LGS LGS – Laser Guide Star, laserem vytvořená naváděcí hvězda. Jde o v atmosféře laserem vytvořenou svítící skvrnu, která se využívá jako referenční zdroj pro monitorování turbulencí atmosféry v systémech adaptivní optiky. Zdrojem světla jsou buď excitované sodíkové atomy ve výšce kolem 90 km, nebo Rayleighův rozptyl v nižších vrstvách atmosféry. První z metod je nákladnější, ale přesnější.
LGS 3 LGS 3 – nepravidelná trpasličí galaxie v Rybách patřící k Místní skupině galaxií. LGS je označení katalogu Local Group Suspected. Galaxii lze také nalézt pod označením PCG 3792 nebo Pisces Dwarf. Je satelitní galaxií galaxie v Trojúhelníku M 33. Její parametry jsou: rektascenze 01:03,8; deklinace +21:53; radiální rychlost -277 km/s; vzdálenost 3 000 000 ly; zdánlivý průměr 2‘; průměr viditelné soustavy 1 700 ly; hvězdná velikost 15,4 mag.
LH materiál LH materiál – prostředí, které vykazuje současně zápornou permitivitu a permeabilitu. Označení LH (Left Handed) znamená, že vektory k, E, B zde tvoří levotočivou ortogonální soustavu (v izotropním prostředí).
LHC LHC – Large Hadron Collider. Urychlovač protonů na nominální energie 14 TeV. LHC byl vybudován ve středisku jaderného výzkumu CERN v tunelu po urychlovači LEP II, který má obvod 27 km. Do zkušebního provozu byl uveden v září 2008, ale zanedlouho došlo k poruše na jednom z magnetů. Urychlovač byl opětovně spuštěn v listopadu 2009. Od března 2010 probíhal fyzikální program na energii 7 TeV. V roce 2012 byl na urychlovači objeven Higgsův boson. Provoz na energiích blízkých nominální probíhá od roku 2015.
LHCb LHCb – Large Hadron Collider beauty, multifunkční detektor pro LHC, na kterém je sledováno narušení CP symetrie a jsou zkoumány hadrony obsahující kvark b.
LHD LHD – Large Helical Device, největší stelarátor na světě do roku 2015, kdy ho překonal německý Wendelstein 7-X. Do provozu byl uveden v roce 1998 v japonském Národním institutu pro fúzní vědu v Toki. Malý poloměr je 0,6 metru, velký 3,9 metru a magnetické pole 3 tesla.
Librace Librace – malé periodické výkyvy v rotaci měsíce nebo planety způsobené nejrůznějšími vlivy.
LIDAR LIDAR – Light-Imaging Detection and Ranging, detekce a určování vzdálenosti za pomoci laseru. Jde o metodu zjišťování vzdálenosti a vlastností objektu na základě analýzy rozptýleného světla laseru. Analogií v rádiovém oboru jsou radary. Vzdálenost objektu se určí z časové prodlevy odraženého signálu. Lidary se využívají hojně v geologii, seismologii a při sledování vlastností atmosféry.
Lidoví myslitelé Lidoví myslitelé – takové podivné bytosti, které nám občas píší ještě podivnější dopisy, ve kterých se úvahy při často zcela elementárních neznalostech ubírají zcela nejpodivnějšími směry. Jejich dopisy se standardně ukládají do druhého šuplíku vlevo a není moudré na ně odpovídat, neboť nežijeme věčně a svůj čas bychom měli věnovat lidem, které můžeme něco naučit, od kterých se můžeme něco naučit a se kterými se při tom cítíme dobře. Občas to pochopitelně setrvačností danou naším posláním vzdělávat učiníme a pokaždé toho hořce litujeme.
Lieova grupa/algebra Lieova grupa/algebra – matematická struktura pojmenovaná po norském matematikovi Sophusi Lieovi, spojující dohromady pojmy grupy a hladké variety. Lieovy grupy představují přirozený matematický model tzv. spojitých symetrií. Jsou mocným nástrojem v mnoha oblastech matematiky a moderní fyziky, od mechaniky, teorie pole až po částicovou fyziku.
Ligand Ligand – iont či molekula, která poskytuje jeden nebo více elektronových párů pro vytvoření chemické vazby. Tyto páry přijímá tzv. centrální atom. Vzniklé vazbě se říká koordinačně kovalentní vazba.
Lignin Lignin – složka dřeva zajišťující dřevnatění buněčných stěn dřevin.
LIGO LIGO – Laser Interferometry Gravitational-Wave Observatory, největší světový interferometr pro hledání gravitačních vln s délkou ramen 4 km. Postaveny jsou dva velké detektory stejného typu, jeden v Livingstonu a druhý v Hanfordu (USA). Oba velké přístroje doplňuje dvoukilometrový interferometr v Hanfordu. Uvažuje se o stavbě dalšího stroje v Indii. Frekvenční rozsah detektoru je od 10 Hz do 10 kHz. Detektor byl uveden do provozu v roce 2002. Od roku 2010 do roku 2015 probíhala kompletní rekonstrukce, jejímž cílem bylo výrazné zvýšení citlivosti přístroje. První přímá detekce gravitačních vln se podařila 14. září 2015. Do konce roku 2021 bylo zachyceno 90 průkazných signálů.
Limb Limb – okraj pozorovaného disku Slunce, Měsíce nebo planety.
LINAC LINAC – zkratka používaná pro lineární urychlovače (LINear ACcelerator). Příkladem může být první urychlovací předstupeň Velkého hadronového kolideru v CERNu. V případě radioterapeutických účelů někdy užívá zkratky clinac.
Lipozom Lipozom – umělá struktura připravená z lipidové dvojvrstvy. Různé makromolekuly mohou být uzavřené uvnitř nebo v dvojvrstvě. Často se využívají jako prostředky pro dopravu účinných látek na různá místa.
LIRG LIRG – Luminous Infrared Galaxies, svítivé infračervené galaxie. Jejich výkon v IR oboru je alespoň 100 miliardkrát vyšší než celkový výkon Slunce. Poprvé byly objeveny družicí ISO Evropské kosmické agentury. Předpokládá se, že jde o galaxie s intenzivní tvorbou hvězd.
LISA LISA – Laser Interferometry Satellite Antenna, společný projekt ESA a NASA tří sond obíhajících kolem Slunce. Jejich cílem mělo být interferometrické měření gravitačních vln. Ramena interferometru (vzájemná vzdálenost sond) měla být dlouhá pět milionů kilometrů. Realizace se postupně odsouvala, v roce 2011 NASA konstatovala, že projekt nemůže z finančních důvodů uskutečnit. ESA v projektu pokračovala pod názvem NGO (New Gravitational Observatory), v roce 2012 ale byla dána přednost jinému velkému projektu JUICE (mise k Jupiteru). Poté byl projekt vzkříšen pod názvem eLISA (evolved LISA) s rameny interferometru dlouhými „jen“ milion kilometrů. V roce 2017 se opětovně přepracovaný projekt dostal do výběru velkých (L3, Large) misí Evropské kosmické agentury pod původním názvem LISA. Finální délka ramen interferometru bude 2,5 milionu kilometrů. Start je plánován na rok 2034.
Lissajousova dráha Lissajousova dráha – periodická dráha sondy kolem Lagrangeova bodu, která má jak rovinnou, tak svislou (kolmou na danou rovinu) komponentu.
Lithium Lithium – nejlehčí ze skupiny alkalických kovů, značně reaktivní, stříbřitě lesklého vzhledu. Jedná se o lehký a měkký kov, který lze krájet nožem. Dobře vede elektrický proud a teplo. Bylo objeveno roku 1817 švédským chemikem Johannem Arfvedsonem.
Litografie Litografie – metoda tisku na hladké povrchy, současně metoda úpravy povrchu polovodičů. Speciálním případem je imersní litografie, jejímž základem je odpuzování oleje a vody. Část povrchu média má za pomocí leptání kyselinami implementován do své struktury olej. Při tisku je povrch pokryt vodou, barva rozpustná v oleji přilne jen k leptaným částem. Obdobnou metodou je elektronová litografie, jejíž podstatou je bodový zápis difrakční mikrostruktury (pomocí skenovacího elektronového paprsku). Záznam se provádí do fotorezistu, kde vzniká po expozici a chemickém odleptání reliéfní profil.
Litosféra Litosféra – vnější vrstva zemského pláště, jejíž tloušťka je 70 až 100 km. Litosféra se skládá z litosférických desek, mohutných bloků, které plavou po plastickém podloží. Pod oceány jsou litosférické desky tenčí než mimo ně.
Litostatický tlak Litostatický tlak – tlak, kterým působí nadložní horniny na vrstvu hornin ležících pod nimi.
Livermorium Livermorium – transuran s protonovým číslem 116. Objeven byl v roce 1999 v Lawrencově národní laboratoři v Livermoru. Podle tohoto města byl také pojmenován.
LLNL LLNL – Lawrence Livermore National Laboratory, slavná laboratoř patřící Kalifornské univerzitě. Založena byla v roce 1952. Jedním ze základních cílů bylo zajištění jaderné bezpečnosti USA. Dnes se podílí na experimentech z mnoha vědních oborů.
LMC LMC – Large Magellanic Cloud, Velké Magellanovo mračno. Trpasličí souputník naší Galaxie ve vzdálenosti 180 000 l.y. Jde o nádherný objekt viditelný spolu s Malým Magellanovým mračnem na jižní obloze.
LMU LMU – Ludwig-Maximilians-Universität München, česky Mnichovská univerzita či Ludwigova-Maximilianova univerzita. Významná německá univerzita založená v roce 1472. Má 19 fakult, přes 50 tisíc studentů a je s ní spojeno 34 Nobelových cen.
LNGS LNGS – Laboratori Nazionali del Gran Sasso, Národní laboratoř Gran Sasso. Byla vybudována ve střední Itálii na bocích tunelu, který spojuje města Teramo a L'Aquilla, přibližně 120 km od Říma. Nachází se 1 400 metrů pod horou Gran Sasso a tvoří ji tři haly, každá o délce 100 metrů a výšce necelých 30 metrů. Je zde umístěno přibližně 20 funkčních experimentů. Celková plocha laboratoří, které byly otevřeny v roce 1987, je 17 300 m². Laboratoře patří pod Národní ústav jaderné fyziky INFN (Instituto Nazionale di Fizica Nucleare). V podzemí jsou především detektory neutrin různého původu, kosmického záření a temné hmoty.
LOCA LOCA – Lost Of Coolant accident, jaderná havárie spojená s únikem chladiva z primárního okruhu jaderného reaktoru.
LOFAR LOFAR – Low Frequency Array, síť rádiových antén s jednoduchou pyramidovou konstrukcí fungující jako obří radiointerferometr rozprostřený po celé Evropě. Oficiální inaugurace nizozemskou královnou Beatrix proběhla dne 12. června 2010. Počet antén dnes dalece přesahuje 10 000. Na frekvencích 120 až 200 MHz se zaměřuje na zkoumání signálů z období reionizace vesmíru.
Lokomoce Lokomoce – přemísťování objektů, živočichů či člověka z místa na místo. Pohyb probíhá buď prouděním protoplazmy (například u měňavky), nebo stahy svalů u větších živočichů. Podle prostředí, v němž se pohyb provádí, se rozlišuje například chůze (běh), plavání nebo let. Lokomoce robotů vychází často ze vzorů z živočišné říše.
Lokomoce člověka Lokomoce člověka – schopnost pohybu v prostoru pomocí svalové činnosti. Je zajištěna pomocí lokomočního systému, který je podsystémem pohybového systému, jenž zajišťuje a řídí aktivní přemístění živého organizmu v daném prostoru a čase. U dospělého člověka a některých primátů dominují v zajištění lokomoce dolní končetiny (tzv. bipedální lokomoce).
Lokomoce živočichů Lokomoce živočichů – přemísťování živočichů z místa na místo. Pohyb probíhá buď prouděním protoplazmy (například u měňavky), nebo stahy svalů u větších živočichů. Podle prostředí, v němž se pohyb provádí, se rozlišuje například chůze (běh), plavání nebo let.
Londonův magnetický moment Londonův magnetický moment – vzniká v rotujícím supravodiči. Právě tento moment slouží k měření směru osy gyroskopu. Je pojmenován podle Fritze Londona (1900-1954), teoretika, který se zabýval supravodivostí a kvantováním magnetického toku.
Lorentzova rovnice Lorentzova rovnice – pohybová rovnice popisující pohyb nabité částice s nábojem Q a průvodičem r v elektrickém poli E a magnetickém poli B: md²r/dt² = QE  +  Q v×B.
Lorentzova síla Lorentzova síla – síla, kterou působí magnetické pole na pohybující se nabité částice s nábojem Q. Je úměrná rychlosti částice v a indukci magnetického pole B. Směr má kolmý na rychlost částice i na aplikované magnetické pole. Matematicky je Lorentzova síla dána vektorovým součinem F = Q v×B.
Lorentzova symetrie Lorentzova symetrie – symetrie vyjadřující shodné výsledky experimentů ve dvou navzájem se rovnoměrně přímočaře pohybujících inerciálních soustavách. Důsledkem této symetrie je existence spinu.
Loveho vlny Loveho vlny – seismické vlny, které se šíří v kůře planety po jejím povrchu. Jedná se o příčné vlnění. Jde o typické střižné vlny, které byly pojmenováno podle anglického matematika Augusta Edwarda Hougha Loveho.
LQD LQD – Lattice Quantum Gravity, kvantová teorie gravitace formulovaná na mřížce.
LRO LRO – Lunar Reconnaissance Orbiter, sonda NASA, která snímkuje Měsíc z oběžné dráhy. Start se konal 18. června 2009 a sondu LRO spolu se sondou LCROSS vynesla raketa ATLAS V. Hlavními úkoly LRO je mapování povrchu Měsíce s bezprecedentní přesností a hledání vhodného místa pro případnou stavbu lunární základny.
LS vazba LS vazba – spinorbitální interakce. Každý objekt má orbitální (l) a spinový (s) moment hybnosti. V kvantové teorii se oba momenty skládají do výsledného momentu hybnosti, který je charakterizován kvantovým číslem j nabývajícím hodnot od |l−s| do |l+s|.
LSP LSP – Lightest Supersymmetric Particle, označení pro nejlehčí elektricky neutrální supersymetrickou částici, která je stabilní. Je to také horký kandidát na temnou hmotu, kde se označuje WIMP.
LSS LSS – Large Scale Structure, velkorozměrová struktura vesmíru, vlákna a stěny tvořené vesmírnou látkou na největších dosažitelných vzdálenostech.
LSST LSST – Large Synoptic Survey Telescope, česky Velký celooblohový daleko­hled. Původní název pro nový přehlídkový dalekohled o průměru 8,4 metru stavěný v Chile v oblasti Cerro Pachón. Jeho kamera bude mít 3 200 megapixlů a bude snímat miliardy objektů v šesti pásmech. První světlo se očekává v roce 2021 a rutinní skenování oblohy od roku 2023. V roce 2020 byl dalekohled přejmenován na Observatoř Very Rubinové, významné osobnosti ve výzkumu temné hmoty.
LST LST – Large Size Telescope, dalekohled o průměru 24 metrů, který bude součástí nově stavěné observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).
LTU LTU – Luleå Tekniska Universitet, Luleåská technická univerzita, nejsevernější technická univerzita ve Skandinávii. Byla založena roku 1971 ve švédském Luleå. Nabízí 11 magisterských programů.
Luminofor Luminofor – světélkující látka, která po excitaci vyzařuje kvanta energie (fotony) po přechodu z energeticky vyššího stavu do stavu s nižší energií. Například jednotlivé barevné buňky na vnitřní straně stínítka vašeho monitoru.
Luminozita Luminozita – integrální tok částic průřezem urychlovače.
Lunar Prospector Lunar Prospector – Sonda NASA, která po mnoha letech od programu Apollo měla za cíl zkoumat Měsíc. Od roku 1998 rok mapovala povrch Měsíce a měřila gravitační a magnetické pole. V lednu 1999 byla mise prodloužena o 7 měsíců. Po vyčerpání paliva byla loď v roce 1999 nasměrována do jednoho kráteru v blízkosti jižního pólu Měsíce. Dopadem se měl uvolnit pozorovatelný oblak vodní páry a potvrdit tak existenci vody na Měsíci. Nic takového se ale nestalo.
Lunisolární kalendář Lunisolární kalendář – kalendář, který se snaží skloubit tropický rok s rokem odvozeným od délky měsíčního cyklu.
Lutecium Lutecium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, poslední člen skupiny lanthanoidů. Lutecium objevili teprve roku 1907 nezávisle na sobě francouzský chemik Georges Urbain a rakouský mineralog Carl Auer von Welsbach. Lutecium je poměrně dosti vzácný prvek, v zemské kůře se vyskytuje jen v koncentraci 0,5 až 0,75 mg/kg.
LWA LWA – Long Wavelength Array, pole radioteleskopů budované v Novém Mexiku v blízkosti sítě VLA se sběrnou plochou 1 km². Soustava bude určena pro měření na dlouhých vlnových délkách v rozsahu frekvencí 10 až 88 MHz. Zprovoznění se předpokládá v roce 2008. V tuto chvíli se testuje malé demonstrační pole LWDA o pouhých 16 prvcích. Po propojení se sítí VLA bude získána radioteleskopická síť pro širokou oblast vlnových délek. Síť LWA buduje SWC (SouthWest Consircium). Členy jsou například Los Alamos National Laboratories, University of New Mexico, University of Texas. Na budování se podílí i Naval Research Laboratory.
LWIR LWIR – Long-Wave Infrared, infrakamera pracující na frekvenci dlouhých vln
ly ly – světelný rok (light year), vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok, ly = 9,46×10¹² km. Menšími jednotkami jsou: světelný den, světelná hodina, světelná minuta a světelná sekunda. Větší jednotkou je 1000 ly, což označujeme zkratkou kly. Tyto jednotky se velmi často používají v populárních textech. V odborných textech se spíše využívají parseky.
Lymanova série Lymanova série – skupina spektrálních čar vodíku, která vzniká přeskokem elektronu z vyšších energetických hladin na první hladinu. Vlnové délky Lymanovy série končí na krátkovlnné hranici s vlnovou délkou 91,2 nm. Sérii objevil americký fyzik Theodore Lyman.
LZT LZT – Large Zenith Telescope, šestimetrový rtuťový dalekohled umístěný v Kanadě 30 km od Vancouveru. Dalekohled byl uveden do provozu v roce 2004, na stavbě se podílela Universtity of British Columbia, Lavalova univerzita a Institut d'Astrophysique de Paris.



---