A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

r-proces r-proces – proces ve hvězdách, zejména při explozích supernov nebo při splynutí dvou kompaktních objektů, při němž dochází k rychlému záchytu neutronů a vzniku prvků s protonovým číslem vyšším, než má železo, které je nejefektivněji vázaným jádrem. Hojně vznikají i prvky s jádry většími než olovo či vizmut. Písmeno r v názvu procesu vzniklo z anglického „rapid neutron capture“ – rychlý záchyt neutronů.
Rabiho frekvence Rabiho frekvence – frekvence periodických změn dvouhladinového systému v přítomnosti elektromagnetického záření. Frekvence vyjadřuje intenzitu vazby mezi dvouhladinovým systémem (například atomy) a elektromagnetickým polem. Může jít například o frekvenci absorpce a stimulované reemise fotonů v dvouhladinovém systému nebo jen o frekvenci změn vlnové funkce. Frekvence je pojmenována podle rakouského fyzika Isidora Isaaca Rabiho (1898–1988).
Rackets Rackets – rychlý halový sport velmi podobný squashi. Původně vznikl ve věznicích, oblibu si získal v 19. století, kdy byl provozován ve státních anglických školách.
Radar se syntetickou aperturou Radar se syntetickou aperturou – radar rychle se pohybující nad krajinou, který vysílá v rychlém sledu sérii impulsů a matematickou analýzou odražených paprsků získává obraz s vyšším rozlišením, než by poskytl statický radar. Postup je náročný na výpočetní techniku. Zpracovává informaci nejen o amplitudě, ale i o fázovém posunu odražených vln.
Radiační délka Radiační délka – vzdálenost l₀, na které částice ztratí 1/e ze své původní energie, která klesá podle vztahu E = E₀ exp[−x / l₀].
Radiační vrstva Radiační vrstva – vnitřní vrstva Slunce, v níž se energie z centrálního termojaderného kotle šíří směrem k povrchu zářením. Elektromagnetické pole předává energii kmitajícím elektronům a ty ji zpět vyzařují. Radiační vrstva končí 200 tisíc kilometrů pod povrchem, kde je už výhodnější, aby se energie šířila prouděním.
Radiální excitace Radiální excitace – stav, v němž má částice (rezonance) vyšší hlavní kvantové číslo než v základním stavu a přitom má stejná ostatní kvantová čísla, včetně vnitřního spinového a orbitálního momentu hybnosti. Například ψ(2S) je radiální excitací částice J/ψ.
Radiant Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.
Radikál Radikál – částice, které mají ve svém vnějším orbitalu alespoň jeden nepárový elektron, tj. elektron který nemá vykompenzován svůj spin jiným elektronem opačného spinu ve stejném orbitalu. Vyznačují se velkou reaktivitou, a proto také krátkou dobou života. Výrazně ovlivňují složení plazmatu. Volné radikály označujeme v reakcích tečkou umístěnou v pravém horním indexu příslušné částice. Typickými radikály vyskytujícími se v nízkoteplotním plazmatu jsou například hydroxylový radikál OH^• nebo peroxydový radikál HO₂^•. Naopak radikály nejsou například peroxid vodíku H₂O₂, ozón O₃ ani singletový kyslík ¹O₂ – vyznačují se sice velkou reaktivitou, ale nemají nepárový elektron. I navzdory poměrně jasné definici nepanuje v chemii úplná shoda v názorech, které částice jsou a které nejsou radikály.
Radioaktivita Radioaktivita – radioaktivní rozpad, přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, při níž vzniká ionizující záření. Pokud se změní v jádře počet protonů, dojde ke změně prvku. Rychlost přeměny je charakterizována poločasem rozpadu. Radioaktivitu objevil v roce 1896 Henri Becquerel u solí uranu.
Radiochromický jev Radiochromický jev – fyzikálně-chemický proces, kterým se po vystavení některých materiálů poli ionizujícího záření mění jejich optická hustota (zpravidla roste).
Radiogenní ohřev Radiogenní ohřev – ohřev teplem, které vzniká v důsledku rozpadu radioaktivních izotopů některých prvků. Radiogenní teplo je například zdrojem energie pohybu litosférických desek u Země.
Radioizotopový termoelektrický generátor Radioizotopový termoelektrický generátor – zdroj energie, který využívá tepla vzniklého rozpadem radioaktivních prvků. Soustava termočlánků pak převede tepelnou energii na elektrickou. Radioizotopový generátor byl s výhodou použit i pro napájení sond Voyager, kde jako radioaktivní materiál slouží oxid plutonia 238.
Radioteleskop Effelsberg Radioteleskop Effelsberg – největší pohyblivý radioteleskop v Evropě, postavený v roce 1971. Průměr paraboly je 100 m. Nach8y9 se v německém pohoří Ahr. Kolem teleskopu je 150 km ochranné pásmo s omezenou radiokomunikací, aby nedocházelo ke kontaminaci signálu.
Radioterapie Radioterapie – metoda léčby využívající destruktivních účinků ionizujícího záření na buňky živých tkání.
Radiozenitál Radiozenitál – jeden z přístrojů zkonstruvaných J. Fričem a F. Nušlem pro určování zeměpisné šířky a délky z polohy hvězd.
Radium Radium – šestý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, silně radioaktivní, vzniká v rozpadové řadě uranu a thoria. Radium bylo objeveno roku 1898 Marií Curie-Sk³odowskou, jejím manželem Pierem a Gustavem Bémontem v jáchymovském smolinci.
Řádkovací tunelový mikroskop Řádkovací tunelový mikroskop – STM (Scanning Tunnelling Microscope). Zařízení mapuje povrch pomocí pohybu vodivého hrotu nad vodivým povrchem sledovaného materiálu. Množství elektronů, které tuneluje z materiálu do hrotu je exponenciálně závislé na vzdálenosti a pomocí měřeného proudu lze vykreslit mapu povrchu. STM mikroskop byl vynalezen v roce 1981 G. Binnigem a H. Rohrerem.
Radon Radon – Radonum, nejtěžší prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop. Byl objeven roku 1900 Friedrichem Ernstem Dornem. V geologii slouží studium obsahu izotopů radonu v podzemních vodách k určení jejich původu a stáří. Radon se využívá i v medicíně jako zářič s krátkým poločasem rozpadu.
Radonova transformace Radonova transformace – matematická transformace poprvé publikovaná Johanem Radonem roku 1917. Jedná se o integrální transformaci přes paprsky. Inverzní Radonova transformace se využívá k rekonstrukci obrazu ve výpočetní tomografii.
Raketoplán Raketoplán – Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) byl americký pilotovaný kosmický letoun provozovaný pro lety do vesmíru agenturou NASA. Firma Rockwell International Space Systems Group (nyní Boeing North American) raketoplán vyprojektovala a postavila pět plně provozuschopných exemplářů. První let proběhl v roce 1981. Raketoplán startoval za pomoci nosné rakety, samostatně se pohyboval ve vesmíru a samostatně přistával. Lety byly řízeny z Johnsonova kosmického střediska v texaském Houstonu. Lety raketoplánu byly ukončeny v roce 2011. Obdobný sovětský projekt raketoplánu Buran nebyl dokončen, došlo k jedinému startu v roce 1988.
RAL RAL – RAL – Rutherford Appleton Laboratory, jedna z národních laboratoří ve Velké Británii. Slavná laboratoř vznikla postupným spojení Rutherfordovy laboratoře (1957) s počítačovou laboratoří ATLAS (1975) a poté s Appletonovou laboratoří (1979). Dnes má 1200 zaměstnanců, kteří pracují pro 10 000 vědců z různých univerzit. Laboratoř sídlí v Chiltonu (Oxfordshire). Součástí laboratoře je neutronový a mionový zdroj ISIS a laserový komplex CLF.
Ramanův jev Ramanův jev – také Ramanův rozptyl (kombinační rozptyl, Mandelstamův rozptyl, Smekalův-Ramanův rozptyl). Jde o změnu směru i velikosti vlnového vektoru a polarizace fotonů při průchodu prostředím v důsledku interakce s dvěma stavy atomu či molekuly. Rozptýlené fotony mají jinou frekvenci, fázi i polarizaci a nesou informace o energetickém spektru rozptylového centra a u molekul dokonce i o prostorové orientaci konkrétní chemické vazby, tedy jakési molekulární „vizitky“. Pokud má rozptýlený foton nižší energii než původní, hovoříme o tzv. Stokesově fotonu. Bez speciálních opatření je však tímto způsobem rozptylován pouze jediný foton ze stovek miliónů až stovek miliard dopadajících fotonů. Účinný průřez Ramanova rozptylu je zhruba 10⁻³⁰ cm². Pokud do prostředí posíláme fotony s vhodnou frekvencí, může dojít ke stimulovanému Ramanovu rozptylu, který je mnohem účinnější. Na tomto jevu jsou založeny Ramanovy lasery.
Ramjet (náporový motor) Ramjet (náporový motor) – motor, který využívá ke vhánění vzduchu vlastního pohybu motoru (ram = vhánět). Vzduch se stlačuje v difuzéru a přidává se k němu palivo, které spolu se vzduchem hoří ve spalovací komoře. Rozšířenou tryskou (jet = tryska) odcházejí zplodiny ven. Na vývoji motoru se pracuje již 30 let.
Ramseyova spektroskopie Ramseyova spektroskopie – zjištění stavu dvouhladinového systému (zpravidla atomu) za pomoci dvou interakcí s mikrovlnným pulzem (generovaným maserem). Doba mezi interakcemi je podstatně delší než doba pulzu. Stav se zjišťuje interferencí signálu z obou měření (Ramseyův interferometr). Metoda Je pojmenována podle amerického fyzika Normana Fostera Ramseye (1915), který za ni získal Nobelovu cenu v roce 1989.
Rankinův-Clausiův cyklus Rankinův-Clausiův cyklus – základ přeměny tepelné energie na mecha­nickou u tepelných a jaderných elektráren. Jako oběhové médium se využívá voda, která se v reaktoru izobaricky mění na páru. Poté jde pára do turbíny, kde adiabaticky expanduje, přičemž turbíně předává mechanickou energii. V kondenzátoru voda kondenzuje do napájecí nádrže, odkud je čerpadlem tlačena zpátky do reaktoru.
RAS RAS – Royal Astronomical Society, Královská astronomická společnost. Anglická vědecká společnost založená v roce 1820.
Rastrovací konfokální mikroskop Rastrovací konfokální mikroskop – používá jako zdroj světla laserový paprsek, ten je fokusován na clonku, dále prochází objektivem až na vzorek, kde je obraz clonky fokusován do bodu, jehož průměr odpovídá difrakční mezi (rozlišovací mez). Přes stejný objektiv jde zpětně i světlo na vzorku odražené či rozptýlené, případně fluorescence. Sekundární světlo putující zpět prochází opět clonkou. Jeho bodový obraz je s pomocí děliče paprsků lokalizován před fotonásobič, kde je umístěna druhá konfokální bodová clonka, která filtruje světlo pocházející z oblasti mimo ohniskovou rovinu mikroskopu. Obraz celé zaostřené roviny lze pak získat rastrováním bod po bodu. (Wikipedie)
RAT (Rock Abrasion Tool) RAT (Rock Abrasion Tool) – nástroj pro broušení povrchu skal umístěný na výzkumném vozítku (roveru). Pomocí dvou brusných kamenů lze obrousit materiál skály v oblasti o průměru 45 mm do hloubky 5 mm.
RATAN 600 RATAN 600 – sovětský radioteleskop vybudovaný na Kavkaze v roce 1974. Průměr má 576 metrů, 895 odrazných segmentů je umístěno jen po obvodě a jejich celková plocha je třetina odrazné plochy amerického Areciba. Použitelný vlnový rozsah je údajně od 1 cm do 50 cm (frekvenční rozsah 0,6÷30 GHz).
Rayleighovy vlny Rayleighovy vlny – seismické vlny, které se šíří v kůře planety po jejím povrchu. Podobají se vlnění na vodě. Jedná se o složeninu příčného a podélného vlnění. Body vykonávají krouživé pohyby. Vlny byly pojmenovány podle anglického matematika a fyzika Johna Williama Strutta, třetího barona Rayleigho.
Rayleighův rozptyl Rayleighův rozptyl – rozptyl světla způsobený elastickými srážkami fotonů s molekulami a shluky částic v atmosféře, které jsou mnohem menší než vlnová délka. Světlo rozkmitá náboje ve shluku a ty se stanou zdrojem rozptýleného světla. Rayleighův rozptyl je zodpovědný za difúzní svit oblohy a za její namodralou barvu. Jevem se podrobně zabýval John William Strutt (lord Rayleigh) v letech 1871 až 1899.
Rázová vlna heliosféry Rázová vlna heliosféry – rázová vlna vznikající ve směru pohybu Slunce mezihvězdným prostředím. Stýká se zde magnetické pole Slunce s magnetickým polem galaktickým.
Rázová vlna magnetosféry Rázová vlna magnetosféry – hranice magnetosféry formovaná nalétávajícím slunečním větrem. Na této rázové vlně se skokem mění koncentrace částic, rychlost plazmatu a magnetické pole. Nachází se od planety směrem ke Slunci.
RBE RBE – Relative Biological Effectiveness, relativní biologická účinnost, poměr biologické účinnosti jednoho typu ionizujícího záření k druhému, a to při stejnému množství absorbované energie. RBE je empirická hodnota, která se mění v závislosti na typu ionizujícího záření, použitých energiích, uvažovaných biologických účincích, nebo kyslíkovém efektu.
Read-out šum Read-out šum – počet elektronů na pixel, který se přidá k signálu při načítání CCD obrazu z čipu. Jde o parazitní jev způsobený konverzí analogového signálu na digitální a nechtěnými fluktuacemi na výstupu.
Redoxní reakce Redoxní reakce – oxidačně-redukční reakce, chemická reakce, při které dochází k přenosu elektronu a tím se mění oxidační čísla reagentů. Při oxidaci se oxidační číslo zvyšuje, reagent ztrácí elektrony; při redukci se oxidační číslo snižuje, reagent elektrony přijímá. S ohledem na zachování elektrického náboje je vždy oxidace provázena redukcí a naopak.
Redukovaná Hubblova konstanta Redukovaná Hubblova konstanta – bezrozměrný poměr Hubblovy konstanty a hodnoty 100 km·s⁻¹·Mpc⁻¹. Označuje se malým h a využívá se k poměr­nému vyjádření vzdáleností ve vesmíru. Tyto vzdálenosti získají skutečnou fyzikální hodnotu až po dosazení za konkrétní hodnotu Hubblovy konstanty.
Redukovaná Pl. konstanta Redukovaná Pl. konstanta – (1,054 571 68 ± 0,000 000 18)×10⁻³⁴ J·s.
Redukovaná Planckova konstanta Redukovaná Planckova konstanta – fundamentální konstanta popisující chování mikrosvěta. Jde o základní konstantu kvantové teorie, která má význam elementárního kvanta projekce momentu hybnosti do libovolné osy. Podle současných znalostí je její hodnota ħ = (1,054 571 628(53)×10⁻³⁴ J·s s relativní chybou 5×10⁻⁸.
Redukovaný svazek Redukovaný svazek – svazek (zpravidla světelný), jehož průřez je záměrně omezen vstupní clonou (tzv. aperturou). Ze svazku jsou odstraněny paprsky s velkou vzdáleností od optické osy, jejichž chod optickou soustavou je nejméně přesný. Tyto paprsky zhoršují kvalitu vlnoplochy v ohnisku.
Reflektor Reflektor – zrcadlový dalekohled. Název pochází od reflekce – odrazu. Naopak refraktor je čočkový dalekohled (od refrakce – lomu).
Reflexní koeficient Reflexní koeficient – R, poměr intenzity záření odraženého systémem vůči intenzitě dopadajícího záření. Součet absorpčního, transmisního a  reflexního koeficientu je roven jedné, A + T + R = 1.
Regelace ledu Regelace ledu – spojování bloků ledu do jediného celku. Jev souvisí s táním pevné látky vlivem zvýšeného tlaku. Při regelaci hraje důležitou roli tenká vrstva vody vznikající mezi oběma ledovými bloky. Vysvětlením regelace se poprvé zabýval anglický fyzik Michael Faraday v roce 1859. Příbuzným jevem je pájení elektrotechnických součástek.
Regolit Regolit – vrstva nezpevněného materiálu, která pokrývá celistvé podloží. Zpravidla jde o drť vzniklou dopadem drobných těles nebo jinou erozivní činností. Vrstvu regolitu najdeme na Měsíci, v některých oblastech na Zemi i na jiných tělesech Sluneční soustavy.
Regulace genové exprese Regulace genové exprese – jakékoliv ovlivnění množství produktu jednotlivého genu. Může se jednat o represi, kdy je tvorba produktu zastavena, nebo naopak o zvýšení produkce – indukci. K regulaci může docházet na všech úrovních, od regulace přepisu DNA do RNA (transkripce), přes životnost RNA, až po přepis RNA do proteinu. Regulace genové exprese stojí například za diferenciací jednotlivých buněčných typů, kdy z stejné počáteční informace (DNA) vznikají tak rozličné typy buněk, jako jsou například buňky mozkové a buňky jaterní.
Reionizace Reionizace – období po éře temného věku, kdy se ve vesmíru opět objevuje slabě ionizované plazma. Neutrální plyn je ionizován světlem prvních hvězd. Ionizovaný plyn polarizuje reliktní záření, což umožňuje éru opětovné ionizace vesmírné látky relativně dobře datovat na období zhruba 550 milionů roků po vzniku vesmíru.
Rekombinace Rekombinace – opětovný návrat elektronu do atomárního obalu, kde zaplní místo po dříve vytrženém elektronu.
Rekombinace v polovodiči Rekombinace v polovodiči – proces, při kterém elektron z vodivostního pásu obsadí volnou energetickou hladinu ve valenčním pásu. Rekombinace může být buď zářivá (doprovázena emisí fotonu), nebo nezářivá (přebytečná energie se využije na kmity atomů v krystalové mříži).
Rekonekce Rekonekce – přepojení magnetických siločar, při němž siločáry prudce změní svou dosavadní topologii do jiné, energeticky výhodnější podoby. Při tom dojde k uvolnění energie, která zahřeje okolní plazma. Někdy natolik, že plazma zazáří i v rentgenovém nebo v gama oboru. Na mikroskopické úrovni jsou za rekonekci zodpovědné pohybující se nabité částice, které generují nová magnetická pole skládající se s polem původním.
Rektascenze Rektascenze – Oblouk mezi jarním bodem a deklinační kružnicí hvězdy měřený ve stupních nebo v hodinách.
Relace neurčitosti Relace neurčitosti – v mikrosvětě není možné současně změřit polohu a hybnost objektů. Změření jedné veličiny naruší měření druhé veličiny. Čím přesněji zjistíme polohu, tím menší informaci budeme mít o hybnosti a naopak. Jde o principiální zákonitost kvantového světa, která souvisí s nekomutativností veličin na elementární úrovni. Relace neurčitosti objevil Werner Heisenberg. Stejné relace platí také mezi energií a časovým intervalem. Ve vakuu mohou po velmi krátkou dobu vznikat ve shodě s relacemi neurčitosti fluktuace (objekty) o určité energii. Čím vyšší energie, tím kratší doba života těchto fluktuací. Dále relace platí i pro jakoukoli zobecněnou souřadnici a její hybnost. Může jít například o nějaké pole, které nemůže mít současně nulovou hodnotu a nulovou hybnost, což vede k jeho vakuovým fluktuacím.
Relativní biologická účinnost Relativní biologická účinnost – Relative Biological Effectiveness, RBE, poměr biologické účinnosti jednoho typu ionizujícího záření k druhému, a to při stejnému množství absorbované energie. RBE je empirická hodnota, která se mění v závislosti na typu ionizujícího záření, použitých energiích, uvažovaných biologických účincích nebo kyslíkovém efektu.
Relativní přesnost Relativní přesnost – bezrozměrný poměr chyby určení dané veličiny a veličiny samotné.
Relativní přesnost určení G Relativní přesnost určení G – 1,5×10⁻⁴.
Relativní šířka čáry Relativní šířka čáry – bezrozměrné číslo charakterizující šířku čáry, Δλ/λ.
Reliktní záření Reliktní záření – záření, které se od látky oddělilo přibližně 400 000 let po vzniku vesmíru, v době, kdy se vytvářely atomární obaly prvků a končilo plazmatické období vesmíru. Počáteční horkou (plazmatickou) fázi existence vesmíru nazýváme Velký třesk a reliktní záření tedy pochází z období konce Velkého třesku. Dnes má teplotu 2,73 K a vlnovou délku v milimetrové oblasti. Je jedním ze základních zdrojů informací pro naše poznání raného vesmíru. V anglické literatuře se označuje zkratkou CMB (Cosmic Microwave Background, mikrovlnné záření pozadí).
Remediace Remediace – pokus o navrácení původních vlastností danému prostředí.
Renormalizace Renormalizace – matematická procedura vedoucí k odstranění některých nekonečen vyskytujících se v kvantové teorii.
Rentgenové vzplanutí Rentgenové vzplanutí – prudké uvolnění energie způsobené přepojením (rekonexí) magnetických silokřivek. Zahřáté plazma vyzařuje v celém spektru včetně rentgenového oboru. Rentgenová vzplanutí se klasifikují podle toku energie v intervalu vlnových délek 0,1 až 0,8 nm: třída B (< 10⁻⁶ W/m²); třída C (10⁻⁶ až 10⁻⁵ W/m²); třída M (10⁻⁵ až 10⁻⁴ W/m²); třída X (> 10⁻⁴ W/m²).
Reostat Reostat – regulovatelný rezistor, v minulosti byl většinou realizován odporovým drátem navinutým na izolačním tělese s posuvným jezdcem. Dnes se k regulaci výkonu spotřebičů využívají jiné, zejména polovodičové součástky.
Repolarizace Repolarizace – repolarizace buněčné membrány. Repolarizace buněčné membrány je děj následující po depolarizaci, vedoucí k obnovení záporného potenciálu uvnitř buňky vůči vněbuněčné tekutině. V průběhu tohoto děje může dojít k hyperpolarizaci, kdy je uvnitř buňky nižší potenciál než je potenciál buňky v klidovém stavu.
Represor Represor – obvykle protein, který se váže na DNA v oblasti promotoru, a blokuje tak nasedání RNA polymerázy a transkripci. Opakem represoru je pak aktivátor.
ReRAM ReRAM – rezistivní paměť RAM, která uchovává uloženou informaci i po odpojení od zdroje energie. Tato paměť by měla vykazovat hysterezi v odporu, tj. uchovávat hodnotu elektrického odporu. V současnosti (2014) je vyvíjena více společnostmi (Rambus, Panasonic, Crossbar), je založena na perovskitech, oxidech kovů, oxidu křemíku nebo chalkogenitech. Paměť tohoto typu se chová jako memristor, čtvrtá základní elektrotechnická součástka.
Reynoldsovo číslo Reynoldsovo číslo – poměr inerciálních a viskózních sil. Bezrozměrné číslo charakterizující silové poměry v proudící tekutině. Je přímo úměrné rychlosti, hustotě a hydraulickému průměru. Nepřímo úměrné je kinematické viskozitě. Tekutina s vysokým Reynoldsovým číslem proudí turbulentně, při nízké hodnotě proudí tekutina laminárně. Číslo je pojmenováno po irském fyzikovi Osbornu Reynoldsovi.
Rezistivní časová konstanta Rezistivní časová konstanta – charakteristická doba procesů spojená s konečnou vodivostí η plazmatu o rozměru L. Je dána vztahem: τ_R ~ L²/η.
Rezonance Rezonance – vlastnost pohybu dvou těles ve Sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel. V takovém případě nastává mezi tělesy gravitační vazba (rezonance), která ovlivňuje stabilitu tohoto uspořádání. Rezonance může také nastat v rámci dvou různých pohybů jediného tělesa, zpravidla jeho oběhu kolem Slunce a rotace kolem osy. Pak hovoříme o spinorbitální rezonanci.
Rezonance (částicová fyzika) Rezonance (částicová fyzika) – částice s krátkou dobou života. Je to pík (lokální maximum) v grafu účinného průřezu u srážkových experimentů. Nachází se v okolí definované energetické hladiny u složených částic nebo v okolí invariantní hmotnosti v případě elementárních částic. Každý z hadronů má řadu rezonancí, které odpovídají vnitřním energetickým hladinám v jeho struktuře. Šířka rezonance (Γ) je rovna reciproční hodnotě její doby života. V experimentální fyzice pojmy částice a rezonance splývají.
Rezonanční interakce Rezonanční interakce – nelineární interakce tří a více částic, při níž dojde k zeslabení interakce natolik, že se stane nevýraznou a přibližně se vyruší s kvantovými fluktuacemi kinetické energie. Částice interagující touto interakcí se může nacházet ve velké oblasti prostoru, tj. nemá dobře definovanou polohu.
RFNA RFNA – Red Fuming Nitric Acid, červená dýmavá kyselina dusičná, chemicky HNO₃ + NO₂. Používá se jako oxidační činidlo pro raketová paliva. Němci využívali RFNA pro raketové pohony za druhé světové války.
RGB RGB – jedno ze dvou základních barevných schémat. Písmena jsou odvozena z anglických názvů pro červenou (Red), zelenou (Green) a modrou (Blue) barvu. Barvené schéma RGB se nejčastěji využívá v monitorech a displejích. Celkové množství dosažených barev je dáno počtem bitů pro každou složku. Pro 8 bitů (celkem tedy 24 bitů) může mít každá složka 256 barev, celkem lze namíchat 256×256×256 barev, což je 16 777 216 barev.
Rhenium Rhenium – velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání. Rhenium objevili Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg v roce 1925. V zemské kůře činí průměrný obsah rhenia pouze kolem 3 ng/kg.
RHESSI RHESSI – Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager, malá družice NASA vypuštěná 5. 2. 1992. Jejím hlavním cílem je výzkum uvolňování energetických částic při náhlých slunečních vzplanutích. Pohybuje se na kruhové dráze kolem Země ve výšce 600 km. Pojmenována je podle Reuvena Ramatyho (1937–2001), který je průkopníkem sluneční fyziky, gama astronomie a výzkumu kosmického záření. Ramaty se narodil v Rumunsku, většinu života ale pracoval v USA v NASA.
Rhodium Rhodium – drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástí průmyslových výrobních zařízení. Rhodium objevil v roce 1803 anglickým chemik William Hyde Wollaston.
Ribóza Ribóza – monosacharid, aldóza tvořená pěti uhlíky.
Ribozomy Ribozomy – součásti buňky, struktura tvořená bílkovinami a ribonukleovými kyselinami. Sestávají z velké a malé podjednotky. Zajišťují vytváření peptidů a bílkovin z aminokyselin podle vzoru RNA, vzniklé přepisem z DNA.
Rigidita Rigidita – energie částice vztažená na její náboj. Udává se ve voltech. Číselná hodnota určuje napětí potřebné k zabrzdění nabité částice (W_k = QU).
RIKEN RIKEN – japonský národní institut pro výzkum a vývoj, obdoba naší Akademie věd. Název je odvozen ze zkratky původního jména „Rikagaku Kenkyūsho“. Výzkum je orientován zejména na fyziku, chemii, biologii a medicínu. Organizace byla založena v roce 1917 a má nyní přes 3 000 vědců v sedmi kampusech napříč celým Japonskem.
Ripstop Ripstop – prošívaná tkanina s vysokou pevností vyrobená tak, že do běžné textilie jsou ve dvou směrech vetkány s odstupem pěti až osmi milimetrů tlustší nitě. Tkanina tak získá členitou strukturu a je mimořádně odolná proti roztržení. Technika se využívá například pro výrobu padáků. Název je odvozen z anglických slov „rip“ (roztržení) a „stop“.
Ritchey-Chrétien Ritchey-Chrétien – optický systém dalekohledu, v němž má primární zrcadlo otvor, kterým procházejí paprsky odražené od sekundárního zrcadla do ohniska. Na rozdíl od Cassegrainova dalekohledu mají obě zrcadla hyperbolický tvar, což odstraňuje řadu optických vad. Výroba hyperbolického zrcadla je ovšem technologicky náročnější než parabolického nebo kulového.
RMs RMs – Rotation measures, měření rotací.
RMU RMU – radiační mimořádná událost, událost důležitá z hlediska jaderné bez­peč­nos­ti nebo radiační ochrany, která vede nebo může vést k nepří­pust­nému uvolnění radioaktivních látek nebo ionizujícího záření, případně ke vzniku radiační nehody nebo radiační havárie.
RNA RNA – Ribonucleic acid, ribonukleová kyselina. Jde o nukleovou kyselinu, jejiž cukernou složkou je ribóza, nukleotidy jsou obdobné jako v DNA, pouze báze thymin je nahrazena uracilem, který také umožňuje komplementaritu s adeninem. Hlavní funkcí RNA je přenos informace z DNA do dalších struktur. Na rozdíl od DNA dvoušroubovice není typickou strukturou RNA.
RNA polymeráza RNA polymeráza – enzym, který podle vlákna DNA syntetizuje k němu komplementární vlákno RNA. Výchozí DNA tedy slouží jako šablona pro tvorbu RNA molekuly. Na rozdíl od DNA polymeráz mohou RNA polymerázy zahájit syntézu bez pomoci části komplementární sekvence (primeru). V buňkách existuje několik typů RNA polymeráz, které se specializují na různé druhy RNA. Speciálním druhem RNA polymerázy je RNA dependentní polymeráza, která syntetizuje RNA vlákno dle RNA předlohy. Tato polymeráza se vykytuje u RNA virů.
RNC RNC – RIKEN Nishina Center for Accelerator-Based Science, Nishinovo vědecké centrum, jedna ze součástí japonské národní vědecké organizace RIKEN. Provozuje nejvýkonnější urychlovač pro těžké ionty na světě RIBF (Radioactive Isotope Beam Factory).
Robotický exoskelet Robotický exoskelet – vnější kostra, zařízení určené k podpoře svalů člověka při chůzi nebo práci, například pro zdravotní nebo také vojenské účely. Skládá se z vnějšího rámu (kostry), která je ovládána člověkem pomocí hydrauliky a motorů.
Robotika Robotika – vědní disciplína zaměřující se na automatické stroje používané pro průmyslové a obchodní účely.
Rocheův lalok Rocheův lalok – prostorové ohraničení ekvipotenciální plochy systému dvou těles, například hvězd. Tato plocha se stejnou potenciální energií má tvar osmičky, složené ze dvou kapkovitých útvarů – Rocheových laloků. Pokud hvězda zcela vyplní prostor svého Rocheova laloku, dojde k přetoku látky na druhou složku. V případě planety a měsíce dojde při průchodu měsíce Rocheovou plochou k nestabilní situaci, měsíc začne padat na planetu a bude roztrhán slapovými silami.
Roentgenium Roentgenium – 19. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 111 oznámili němečtí fyzici z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu v roce 1994.
Rondel Rondel – prehistorická stavba s kruhovým nebo oválným půdorysem.
ROS ROS – robotický operační systém neboli robotický middleware (tj. kolekce softwarových frameworků pro vývoj softwaru robotů). Ačkoli ROS není operační systém, poskytuje služby určené pro heterogenní počítačový klastr, jako jsou abstrakce hardwaru, ovládání zařízení na nízké úrovni, implementace běžně používaných funkcí, předávání zpráv mezi procesy a správa balíčků.
ROSAT ROSAT – ROentgen SATellite. Německá rentgenová družice vypuštěná NASA v roce 1990. Hlavním přístrojem byl čtyřvrstvý zrcadový dalekohled o průměru 83 cm a ohniskovou vzdáleností 240 cm. Přístroj byl schopen pracovat v energetickém oboru (0,1÷2) keV s úhlovým rozlišením až 40′. Družice pracovala do roku 1999.
Rosatom Rosatom – ruská agentura pro jadernou energii, hlavní regulační instituce ruské jaderné energetiky. Dohlíží na Atomenergoprom, který sdružuje 31 společností výrobců jaderných zbraní, výzkumných institucí a agentur pro jadernou bezpečnost. Ředitelství je v Moskvě. Původně šlo o Ministerstvo pro atomovou energii Ruské federace (Minatom) založené v roce 1992. V roce 2004 bylo reorganizováno na Federální agenturu pro atomovou energii. V roce 2007 byl Minatom transformován na státní akciovou společnost Rosatom.
Rosetta Rosetta – sonda ESA vypuštěná 2. března 2004, která byla jako první navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety (67P/Čurjumov–Gerasimenko dne 6. srpna 2014). Dále uskutečnila průlet kolem planetek 2867 Steins (5. září 2008) a 21 Lutetia (10. července 2010); řízené přistání na jádru komety (modul Philae, 12. listopadu 2014). Během cesty ke kometě se podílela na projektu Deep Impact při pozorování komety 9P/Tempel 1 a projektu New Horizons při pozorování Jupiteru a plazmového toru měsíce Io. Sonda spolu s kometou prošla perihéliem 13. srpna 2015. Mise byla několikrát prodloužena a definitivně byla ukončena dne 30. září 2016 řízeným pádem na povrch komety.
Roseův kov Roseův kov – slitina tří kovů s velmi nízkou teplotou tání – bismutu, cínu a olova. V metalurgii platí, že slitiny mívají zpravidla nižší teplotu tání než jejich složky. Teplota tání Roseova kovu je necelých 100 °C. Technicky se jedná v podstatě o známý Woodův kov (teplota tání 63 °C), který je pouze ochuzen o toxické kadmium.
Roskosmos Roskosmos – ruská kosmická agentura, dříve Ruská letecká a vesmírná agentura je vládní agentura zodpovědná za ruský vesmírný program a letecký výzkum. Ruská kosmická agentura byla založena v Sovětském svazu v druhé polovině padesátých let. Vyvinula první balistickou raketu, umělou družici Země, vyslala prvního kosmonauta na oběžnou dráhu, provedla první průzkum Měsíce, Venuše a Marsu.
Rotace Rotace – matematická operace, která umožňuje zjistit v daném poli vírové struktury. Rotace je nenulová v místech, kde je střed víru, její směr udává osu víru.
Rotační spektrum molekuly Rotační spektrum molekuly – molekula může mít vlastní rotaci, a tudíž nenulový celkový moment hybnosti. Ten může v kvantové mechanice nabývat pouze diskrétních hodnot a spektrum, které vzniká při přechodech z jedné hodnoty na druhou, nazýváme rotačním spektrem molekuly. Rozdíl energií nejbližších hladin rotačního spektra je asi o dva řády menší než energie přechodů vibračního spektra.
Rotační stavy Rotační stavy – stavy atomového jádra či molekuly, které spočívají v aku­mu­la­ci energie rotací. Přechody mezi rotačními stavy jsou obvykle mnohem rychlejší než mezi stavy, které odpovídají změně struktury jádra.
Rover Rover – automatické vozítko schopné vlastního pohybu určené k výzkumu těles slunenčí soustavy. Rovery využívá především NASA k výzkumu Marsu.
Rovina dopadu Rovina dopadu – rovina, ve které leží normála k rozhraní dvou prostředí a dopadající paprsek.
Rovina lomu Rovina lomu – rovina, ve které leží normála k rozhraní a procházející paprsek.
Rovnodennost Rovnodennost – okamžik, kdy je střed Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu na světovém rovníku. Při přechodu Slunce z jižní polokoule na severní nastává jarní rovnodennost (kolem 21. března); při přechodu ze severní na jižní polokouli nastává podzimní rovnodennost (kolem 23. září).
Rozdělení exoplanet Rozdělení exoplanet – podle velikosti rozdělujeme exoplanety na země (do 1,25 R_Z), superzemě (1,25÷2 R_Z), neptuny (2÷6 R_Z) a jupitery (nad 6 R_Z). Vzhledem k tomu, že nejde o jména konkrétních těles, píšeme tyto názvy s malým počátečním písmenem (podobně jako naše Slunce a cizí slunce).
Rozlišení spektroskopu Rozlišení spektroskopu – je dáno podílem vlnové délky pozorovaného světla a nejmenšího rozdílu vlnových délek monochromatických vln stejné intenzity, které prvek ještě rozliší. U hranolu závisí rozlišení spektroskopu na disperzi materiálu, ze kterého je vyroben a na absolutní velikosti jeho základny. U difrakční mřížky je rozlišení spektroskopu tím větší, čím je větší řád spektra, ve kterém provádíme měření a čím je větší počet vrypů mřížky.
Rozpadová šířka Rozpadová šířka – převrácená hodnota střední doby života stavu, Γ = 1/τ. Rozpadová šířka reprezentuje pravděpodobnost rozpadu částice za jednotkový čas. Obvykle je modelovaná relativistickým Breitovým-Wignerovým rozdělením. Anglický ekvivalent je decay width nebo decay rate.
Rozptýlené objekty Kuiperova pásu Rozptýlené objekty Kuiperova pásu – tělesa s velikou výstředností a chaotickými drahami. Odsluní (afélium) drah těchto excentrických těles může být až mnoho set AU.
rp-proces rp-proces – proces, při němž dochází k rychlému záchytu protonů ve hvězdách a vzniku prvků s protonovým číslem vyšším, než má železo. Písmeno r v názvu procesu vzniklo z anglického „rapid“, tedy rychlý. Jde o obdobu r-procesu, v němž jsou ale zachytávány neutrony, což je jednodušší, protože nemají elektrický náboj. K rp-procesu typicky dochází na povrchu neutronové hvězdy při termojaderné explozi materiálu dopadajícího ze souputníka.
RPC RPC – Resistive Plate Chamber
RSD RSD – Red Shift Distorsion, nepravidelnosti v rozložení červeného kosmologického posuvu na velkých vzdálenostech způsobené velkorozměrovou strukturou vesmíru a nehomogenitami ve velmi mladém vesmíru.
RSU RSU – Rate Sensing Unit, setrvačníková jednotka na Hubbleově vesmírném dalekohledu. Jde o základní součást navigačního systému. HST obsahuje 3 jednotky RSU obsazené po dvou setrvačnících.
RTG RTG – radioizotopový termoelektrický generátor, zdroj energie využívaný pro mise sond do nejvzdálenějších částí Sluneční soustavy, kde jsou klasické solární panely neúčinné. Základem RTG generátoru je kapsle z radioaktivního materiálu, zpravidla plutonia. Při rozpadu se uvolňuje velké množství tepla, které se v termočláncích konvertuje na elektřinu. Odpadní teplo je vyzařováno do okolního prostoru. RTG články mohou dodávat energii přístrojům několik desítek let.
RTG prášková difraktometrie RTG prášková difraktometrie – zjišťování struktury látky z ohybového obrazce způsobeného ohybem RTG záření na vzorku z prášku. Pro prášek je typický překryv ohybových obrazců od jednotlivých krystalů a proto musí být pro určení struktury použity specializované numerické metody.
Rtuť Rtuť – Hydrargyrum, těžký, toxický kovový prvek. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným kovem, který je za normálních podmínek kapalný.
Rubidium Rubidium – prvek ze skupiny alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou. Rubidium je měkký (asi jako vosk), lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Na rozdíl od předchozích alkalických kovů je těžší než voda. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Rubidium bylo objeveno roku 1861 německým chemikem Robertem W. Bunsenem a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem.
Ruthenium Ruthenium – drahý kov šedivě bílé barvy. Ruthenium bylo objeveno roku 1844 v sibiřské platinové rudě ruským chemikem Karlem Karlovičem Klausem. V přírodě doprovází platinové kovy.
Rutherfordium Rutherfordium – 12. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic. Ruthefordioum bylo připraveno v roce 1969 v Berkeley. Původní ohlášení z roku 1964 (Dubna, SSSR) se nepotvrdilo. Tehdy se prvek měl jmenovat Kurčatovium.
RWA RWA – Reaction Wheel Assembly, reakční kola umožňující pohyb dalekohledu HST.
RXTE RXTE – jedna z nejvýznamnější rentgenových družic. Pracovala od roku 1995 do roku 2012, trojnásobek plánované životnosti. Název je zkratkou z Rossi X-Ray Time Explorer, je pojmenována po Bruno Rossim, objeviteli prvního rentgenového zdroje mimo sluneční soustavu. Tato rentgenová observatoř NASA potvrdila existenci magnetarů, detekovala strhávání časoprostoru v okolí černých děr, povrdila záření milisekundových pulzarů v RTG oblasti, potvrdila probíhající termojaderné reakce na povrchu neutronových hvězd (při dopadu látky z okolí) a učinila řadu daších výzmaných objevů.
Rychlost fázová Rychlost fázová – rychlost šíření bodů vlnění, které mají shodnou fázi. Fázová rychlost nic nevypovídá o šíření energie, informace či hmoty. Může být i vyšší než je rychlost šíření světla ve vakuu.
Rychlost grupová Rychlost grupová – rychlost šíření vlnového balíku nebo obálky vln. Grupová rychlost je rychlostí přenosu informace a musí být nižší než je rychlost šíření světla ve vakuu.
Rychlost světla Rychlost světla – jedna z fundamentálních přírodních konstant popisující rychlost šíření elektromagnetické interakce. Vzhledem k tomu, že metr je dnes definován právě pomocí rychlosti světla, je její hodnota dána od roku 1983 přesně, a to c = 299 792 458 m/s.
Rydbergův atom Rydbergův atom – atom excitovaný do vysokého hlavního a vedlejšího kvantového čísla. Rydbergovy atomy jsou velmi citlivé na okolní elektrická a magnetická pole. Elektronová vlnová funkce může být u některých superpozic stavů těchto atomů aproximována klasickým pohybem elektronu po kružnici. Vysoce excitované atomy jsou pojmenovány podle švédského fyzika Johannese Roberta Rydberga (1854–1919).
Ryugu Ryugu – blízkozemní uhlíkatá planetka o průměru 880 metrů. Patří do tzv. Apollónovy skupiny. Její dráha zasahuje do blízkosti Země, proto se řadí mezi potenciálně nebezpečné planetky. Objevena byla v roce 1999 v programu LINEAR. Pojmenována je podle podmořského paláce z japonské mytologie.



---