glossary glossary

 

A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

R–proces R–proces – proces ve hvězdách, při kterém dochází k rychlému záchytu neutronů a vzniku prvků s protonovým číslem vyšším, než má bismut. Písmeno r v názvu procesu vzniklo z anglického „rapid neutron capture“ &ndash rychlý záchyt neutronů.
Rabiho frekvence Rabiho frekvence – frekvence periodických změn dvouhladinového systému v přítomnosti elektromagnetického záření. Frekvence vyjadřuje intenzitu vazby mezi dvouhladinovým systémem (například atomy) a elektromagnetickým polem. Může jít například o frekvenci absorpce a stimulované reemise fotonů v dvouhladinovém systému nebo jen o frekvenci změn vlnové funkce. Frekvence je pojmenována podle rakouského fyzika Isidora Isaaca Rabiho (1898–1988).
Radiační délka Radiační délka – vzdálenost l0, na které částice ztratí 1/e ze své původní energie, která klesá podle vztahu E = E0 exp[−x / l0].
Radiální excitace Radiální excitace – stav, v němž má částice (rezonance) vyšší hlavní kvantové číslo než v základním stavu a přitom má stejná ostatní kvantová čísla, včetně vnitřního spinového a orbitálního momentu hybnosti. Například ψ(2S) je radiální excitací částice J/ψ.
Radiant Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.
Radikál Radikál – částice, které mají ve svém vnějším orbitalu alespoň jeden nepárový elektron, tj. elektron který nemá vykompenzován svůj spin jiným elektronem opačného spinu ve stejném orbitalu. Vyznačují se velkou reaktivitou, a proto také krátkou dobou života. Výrazně ovlivňují složení plazmatu. Volné radikály označujeme v reakcích tečkou umístěnou v pravém horním indexu příslušné částice. Typickými radikály vyskytujícími se v nízkoteplotním plazmatu jsou například hydroxylový radikál OH nebo peroxydový radikál HO2. Naopak radikály nejsou například peroxid vodíku H2O2, ozón O3 ani singletový kyslík 1O2 – vyznačují se sice velkou reaktivitou, ale nemají nepárový elektron. I navzdory poměrně jasné definici nepanuje v chemii úplná shoda v názorech, které částice jsou a které nejsou radikály.
Radioaktivita Radioaktivita – radioaktivní rozpad, přeměna jader nestabilních nuklidů na jiná jádra, při níž vzniká ionizující záření. Pokud se změní v jádře počet protonů, dojde ke změně prvku. Rychlost přeměny je charakterizována poločasem rozpadu. Radioaktivitu objevil v roce 1896 Henri Becquerel u solí uranu.
Radiogenní ohřev Radiogenní ohřev – ohřev teplem, které vzniká v důsledku rozpadu radioaktivních izotopů některých prvků. Radiogenní teplo je například zdrojem energie pohybu litosférických desek u Země.
Radioizotopový termoelektrický generátor Radioizotopový termoelektrický generátor – zdroj energie, který využívá tepla vzniklého rozpadem radioaktivních prvků. Soustava termočlánků pak převede tepelnou energii na elektrickou. Radioizotopový generátor byl s výhodou použit i pro napájení sond Voyager, kde jako radioaktivní materiál slouží oxid plutonia 238.
Radiozenitál Radiozenitál – jeden z přístrojů zkonstruvaných J. Fričem a F. Nušlem pro určování zeměpisné šířky a délky z polohy hvězd.
Radium Radium – šestý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, silně radioaktivní, vzniká v rozpadové řadě uranu a thoria. Radium bylo objeveno roku 1898 Marií Curie-Skłodowskou, jejím manželem Pierem a Gustavem Bémontem v jáchymovském smolinci.
Radon Radon – Radonum, nejtěžší prvek ve skupině vzácných plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop. Byl objeven roku 1900 Friedrichem Ernstem Dornem. V geologii slouží studium obsahu izotopů radonu v podzemních vodách k určení jejich původu a stáří. Radon se využívá i v medicíně jako zářič s krátkým poločasem rozpadu.
Raketoplán Raketoplán – Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) byl americký pilotovaný kosmický letoun provozovaný pro lety do vesmíru agenturou NASA. Firma Rockwell International Space Systems Group (nyní Boeing North American) raketoplán vyprojektovala a postavila pět plně provozuschopných exemplářů. První let proběhl v roce 1981. Raketoplán startoval za pomoci nosné rakety, samostatně se pohyboval ve vesmíru a samostatně přistával. Lety byly řízeny z Johnsonova kosmického střediska v texaském Houstonu. Lety raketoplánu byly ukončeny v roce 2011. Obdobný sovětský projekt raketoplánu Buran nebyl dokončen, došlo k jedinému startu v roce 1988.
Ramanův jev Ramanův jev – také Ramanův rozptyl (kombinační rozptyl, Mandelstamův rozptyl, Smekalův-Ramanův rozptyl). Jde o změnu směru i velikosti vlnového vektoru a polarizace fotonů při průchodu prostředím v důsledku interakce s dvěma stavy atomu či molekuly. Rozptýlené fotony mají jinou frekvenci, fázi i polarizaci a nesou informace o energetickém spektru rozptylového centra a u molekul dokonce i o prostorové orientaci konkrétní chemické vazby, tedy jakési molekulární „vizitky“. Pokud má rozptýlený foton nižší energii než původní, hovoříme o tzv. Stokesově fotonu. Bez speciálních opatření je však tímto způsobem rozptylován pouze jediný foton ze stovek miliónů až stovek miliard dopadajících fotonů. Účinný průřez Ramanova rozptylu je zhruba 10−30 cm2. Pokud do prostředí posíláme fotony s vhodnou frekvencí, může dojít ke stimulovanému Ramanovu rozptylu, který je mnohem účinnější. Na tomto jevu jsou založeny Ramanovy lasery.
Ramjet (náporový motor) Ramjet (náporový motor) – motor, který využívá ke vhánění vzduchu vlastního pohybu motoru (ram = vhánět). Vzduch se stlačuje v difuzéru a přidává se k němu palivo, které spolu se vzduchem hoří ve spalovací komoře. Rozšířenou tryskou (jet = tryska) odcházejí zplodiny ven. Na vývoji motoru se pracuje již 30 let.
Ramseyova spektroskopie Ramseyova spektroskopie – zjištění stavu dvouhladinového systému (zpravidla atomu) za pomoci dvou interakcí s mikrovlnným pulzem (generovaným maserem). Doba mezi interakcemi je podstatně delší než doba pulzu. Stav se zjišťuje interferencí signálu z obou měření (Ramseyův interferometr). Metoda Je pojmenována podle amerického fyzika Normana Fostera Ramseye (1915), který za ni získal Nobelovu cenu v roce 1989.
RAS RAS – Royal Astronomical Society, Královská astronomická společnost. Anglická vědecká společnost založená v roce 1820.
Rastrovací konfokální mikroskop Rastrovací konfokální mikroskop – používá jako zdroj světla laserový paprsek, ten je fokusován na clonku, dále prochází objektivem až na vzorek, kde je obraz clonky fokusován do bodu, jehož průměr odpovídá difrakční mezi (rozlišovací mez). Přes stejný objektiv jde zpětně i světlo na vzorku odražené či rozptýlené, případně fluorescence. Sekundární světlo putující zpět prochází opět clonkou. Jeho bodový obraz je s pomocí děliče paprsků lokalizován před fotonásobič, kde je umístěna druhá konfokální bodová clonka, která filtruje světlo pocházející z oblasti mimo ohniskovou rovinu mikroskopu. Obraz celé zaostřené roviny lze pak získat rastrováním bod po bodu. (Wikipedie)
RAT (Rock Abrasion Tool) RAT (Rock Abrasion Tool) – nástroj pro broušení povrchu skal umístěný na výzkumném vozítku (roveru). Pomocí dvou brusných kamenů lze obrousit materiál skály v oblasti o průměru 45 mm do hloubky 5 mm.
RATAN 600 RATAN 600 – sovětský radioteleskop vybudovaný na Kavkaze v roce 1974. Průměr má 576 metrů, 895 odrazných segmentů je umístěno jen po obvodě a jejich celková plocha je třetina odrazné plochy amerického Areciba. Použitelný vlnový rozsah je údajně od 1 cm do 50 cm (frekvenční rozsah 0,6÷30 GHz).
Rázová vlna heliosféry Rázová vlna heliosféry – rázová vlna vznikající ve směru pohybu Slunce mezihvězdným prostředím. Stýká se zde magnetické pole Slunce s magnetickým polem galaktickým.
Rázová vlna magnetosféry Rázová vlna magnetosféry – hranice magnetosféry formovaná nalétávajícím slunečním větrem. Na této rázové vlně se skokem mění koncentrace částic, rychlost plazmatu a magnetické pole. Nachází se od planety směrem ke Slunci.
Read-out šum Read-out šum – počet elektronů na pixel, který se přidá k signálu při načítání CCD obrazu z čipu. Jde o parazitní jev způsobený konverzí analogového signálu na digitální a nechtěnými fluktuacemi na výstupu.
Redoxní reakce Redoxní reakce – oxidačně-redukční reakce, chemická reakce, při které dochází k přenosu elektronu a tím se mění oxidační čísla reagentů. Při oxidaci se oxidační číslo zvyšuje, reagent ztrácí elektrony; při redukci se oxidační číslo snižuje, reagent elektrony přijímá. S ohledem na zachování elektrického náboje je vždy oxidace provázena redukcí a naopak.
Redukovaná Pl. konstanta Redukovaná Pl. konstanta – (1,054 571 68 ± 0,000 000 18)×10−34 J·s.
Redukovaná Planckova konstanta Redukovaná Planckova konstanta – fundamentální konstanta popisující chování mikrosvěta. Jde o základní konstantu kvantové teorie, která má význam elementárního kvanta projekce momentu hybnosti do libovolné osy. Podle současných znalostí je její hodnota ħ = (1,054 571 628(53)×10−34 J·s s relativní chybou 5×10−8.
Redukovaný svazek Redukovaný svazek – svazek (zpravidla světelný), jehož průřez je záměrně omezen vstupní clonou (tzv. aperturou). Ze svazku jsou odstraněny paprsky s velkou vzdáleností od optické osy, jejichž chod optickou soustavou je nejméně přesný. Tyto paprsky zhoršují kvalitu vlnoplochy v ohnisku.
Reflektor Reflektor – zrcadlový dalekohled. Název pochází od reflekce – odrazu. Naopak refraktor je čočkový dalekohled (od refrakce – lomu).
Reflexní koeficient Reflexní koeficientR, poměr intenzity záření odraženého systémem vůči intenzitě dopadajícího záření. Součet absorpčního, transmisního a  reflexního koeficientu je roven jedné, A + T + R = 1.
Regelace ledu Regelace ledu – spojování bloků ledu do jediného celku. Jev souvisí s táním pevné látky vlivem zvýšeného tlaku. Při regelaci hraje důležitou roli tenká vrstva vody vznikající mezi oběma ledovými bloky. Vysvětlením regelace se poprvé zabýval anglický fyzik Michael Faraday v roce 1859. Příbuzným jevem je pájení elektrotechnických součástek.
Regolit Regolit – vrstva nezpevněného materiálu, který pokrývá celistvé podloží. Zpravidla jde o drť vzniklou dopadem drobných těles nebo jinou erozivní činností. Vrstvu regolitu najdeme na Měsíci, v některých oblastech na Zemi i na jiných tělesech sluneční soustavy.
Rekombinace Rekombinace – opětovný návrat elektronu do atomárního obalu, kde zaplní místo po dříve vytrženém elektronu.
Rekombinace v polovodiči Rekombinace v polovodiči – proces, při kterém elektron z vodivostního pásu obsadí volnou energetickou hladinu ve valenčním pásu. Rekombinace může být buď zářivá (doprovázena emisí fotonu), nebo nezářivá (přebytečná energie se využije na kmity atomů v krystalové mříži).
Rekonekce Rekonekce – přepojení magnetických silokřivek, při kterém prudce změní svou dosavadní topologii do jiné, energeticky výhodnější podoby. Při tom dojde k uvolnění energie, která zahřeje okolní plazma. Někdy natolik, že plazma zazáří i v RTG nebo v gama oboru.
Rektascenze Rektascenze – Oblouk mezi jarním bodem a deklinační kružnicí hvězdy měřený ve stupních nebo v hodinách.
Relace neurčitosti Relace neurčitosti – v mikrosvětě není možné současně změřit polohu a hybnost objektů. Změření jedné veličiny naruší měření druhé veličiny. Čím přesněji zjistíme polohu, tím menší informaci budeme mít o hybnosti a naopak. Jde o principiální zákonitost kvantového světa, která souvisí s nekomutativností veličin na elementární úrovni. Relace neurčitosti objevil Werner Heisenberg. Stejné relace platí také mezi energií a časovým intervalem. Ve vakuu mohou po velmi krátkou dobu vznikat ve shodě s relacemi neurčitosti fluktuace (objekty) o určité energii. Čím vyšší energie, tím kratší doba života těchto fluktuací.
Relativní přesnost určení G Relativní přesnost určení G – 1,5×10−4.
Relativní šířka čáry Relativní šířka čáry – bezrozměrné číslo charakterizující šířku čáry, Δλ/λ.
Reliktní záření Reliktní záření – záření, které se od látky oddělilo přibližně 400 000 let po vzniku vesmíru, v době, kdy se vytvářely atomární obaly prvků a končilo plazmatické období vesmíru. Počáteční horkou (plazmatickou) fázi existence vesmíru nazýváme Velký třesk a reliktní záření tedy pochází z období konce Velkého třesku. Dnes má teplotu 2,73 K a vlnovou délku v milimetrové oblasti. Je jedním ze základních zdrojů informací pro naše poznání raného vesmíru. V anglické literatuře se označuje zkratkou CMB (Cosmic Microwave Backgroud, mikrovlnné záření pozadí).
Remediace Remediace – pokus o navrácení původních vlastností danému prostředí.
Renormalizace Renormalizace – matematická procedura vedoucí k odstranění některých nekonečen vyskytujících se v kvantové teorii.
Rentgenové vzplanutí Rentgenové vzplanutí – prudké uvolnění energie způsobené přepojením (rekonexí) magnetických silokřivek. Zahřáté plazma vyzařuje v celém spektru včetně rentgenového oboru. Rentgenová vzplanutí se klasifikují podle toku energie v intervalu vlnových délek 0,1 až 0,8 nm: třída B (< 10−6 W/m2); třída C (10−6 až 10−5 W/m2); třída M (10−5 až 10−4 W/m2); třída X (> 10−4 W/m2).
Reostat Reostat – regulovatelný rezistor, v minulosti byl většinou realizován odporovým drátem navinutým na izolačním tělese s posuvným jezdcem. Dnes se k regulaci výkonu spotřebičů využívají jiné, zejména polovodičové součástky.
Repolarizace Repolarizace – repolarizace buněčné membrány. Repolarizace buněčné membrány je děj následující po depolarizaci, vedoucí k obnovení záporného potenciálu uvnitř buňky vůči vněbuněčné tekutině. V průběhu tohoto děje může dojít k hyperpolarizaci, kdy je uvnitř buňky nižší potenciál než je potenciál buňky v klidovém stavu.
ReRAM ReRAM – rezistivní paměť RAM, která uchovává uloženou informaci i po odpojení od zdroje energie. Tato paměť by měla vykazovat hysterezi v odporu, tj. uchovávat hodnotu elektrického odporu. V současnosti (2014) je vyvíjena více společnostmi (Rambus, Panasonic, Crossbar), je založena na perovskitech, oxidech kovů, oxidu křemíku nebo chalkogenitech. Paměť tohoto typu se chová jako memristor, čtvrtá základní elektrotechnická součástka.
Rezistivní časová konstanta Rezistivní časová konstanta – charakteristická doba procesů spojená s konečnou vodivostí η plazmatu o rozměru L. Je dána vztahem: τR ~ L2/η.
Rezonance Rezonance – vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel. V takovém případě nastává mezi tělesy gravitační vazba (rezonance), která ovlivňuje stabilitu tohoto uspořádání.
Rezonance (částicová fyzika) Rezonance (částicová fyzika) – částice s krátkou dobou života. Je to pík (lokální maximum) v grafu účinného průřezu u srážkových experimentů. Nachází se v okolí definované energetické hladiny u složených částic nebo v okolí invariantní hmotnosti v případě elementárních částic. Každý z hadronů má řadu rezonancí, které odpovídají vnitřním energetickým hladinám v jeho struktuře. Šířka rezonance (Γ) je rovna reciproční hodnotě její doby života. V experimentální fyzice pojmy částice a rezonance splývají.
RGB RGB – jedno ze dvou základních barevných schémat. Písmena jsou odvozena z anglických názvů pro červenou (Red), zelenou (Green) a modrou (Blue) barvu. Barvené schéma RGB se nejčastěji využívá v monitorech a displejích. Celkové množství dosažených barev je dáno počtem bitů pro každou složku. Pro 8 bitů (celkem tedy 24 bitů) může mít každá složka 256 barev, celkem lze namíchat 256×256×256 barev, což je 16 777 216 barev.
Rhenium Rhenium – velmi vzácný, těžký a tvrdý, odolný kovový prvek s vysokým bodem tání. Rhenium objevili Walter Noddack, Ida Tackeová a Otto C. Berg v roce 1925. V zemské kůře činí průměrný obsah rhenia pouze kolem 3 ng/kg.
RHESSI RHESSI – Reuven Ramaty High Energy Solar Spectroscopic Imager, malá družice NASA vypuštěná 5. 2. 1992. Jejím hlavním cílem je výzkum uvolňování energetických částic při náhlých slunečních vzplanutích. Pohybuje se na kruhové dráze kolem Země ve výšce 600 km. Pojmenována je podle Reuvena Ramatyho (1937–2001), který je průkopníkem sluneční fyziky, gama astronomie a výzkumu kosmického záření. Ramaty se narodil v Rumunsku, většinu života ale pracoval v USA v NASA.
Rhodium Rhodium – drahý kov stříbřitě bílé barvy. Chemicky je mimořádně stálé s poměrně vysokým bodem tání. Hlavní uplatnění nalézá ve slitinách s platinou při výrobě termočlánků a chemicky a teplotně odolných součástí průmyslových výrobních zařízení. Rhodium objevil v roce 1803 anglickým chemik William Hyde Wollaston.
Ribóza Ribóza – monosacharid, aldóza tvořená pěti uhlíky.
Ribozomy Ribozomy – součásti buňky, struktura tvořená bílkovinami a ribonukleovými kyselinami. Sestávají z velké a malé podjednotky. Zajišťují vytváření peptidů a bílkovin z aminokyselin podle vzoru RNA, vzniklé přepisem z DNA.
Rigidita Rigidita – energie částice vztažená na její náboj. Udává se ve voltech. Číselná hodnota určuje napětí potřebné k zabrzdění nabité částice (Wk = QU).
Ritchey-Chrétien Ritchey-Chrétien – optický systém dalekohledu, v němž má primární zrcadlo otvor, kterým procházejí paprsky odražené od sekundárního zrcadla do ohniska. Na rozdíl od Cassegrainova dalekohledu mají obě zrcadla hyperbolický tvar, což odstraňuje řadu optických vad. Výroba hyperbolického zrcadla je ovšem technologicky náročnější než parabolického nebo kulového.
RMs RMs – Rotation measures, měření rotací.
RNA RNA – Ribonucleic acid, ribonukleová kyselina. Jde o nukleovou kyselinu, jejiž cukernou složkou je ribóza, nukleotidy jsou obdobné jako v DNA, pouze báze thymin je nahrazena uracilem, který také umožňuje komplementaritu s adeninem. Hlavní funkcí RNA je přenos informace z DNA do dalších struktur. Na rozdíl od DNA dvoušroubovice není typickou strukturou RNA.
Robotika Robotika – vědní disciplína zaměřující se na automatické stroje používané pro průmyslové a obchodní účely.
Rocheův lalok Rocheův lalok – prostorové ohraničení ekvipotenciální plochy systému dvou těles, například hvězd. Tato plocha se stejnou potenciální energií má tvar osmičky, složené ze dvou kapkovitých útvarů – Rocheových laloků. Pokud hvězda zcela vyplní prostor svého Rocheova laloku, dojde k přetoku látky na druhou složku. V případě planety a měsíce dojde při průchodu měsíce Rocheovou plochou k nestabilní situaci, měsíc začne padat na planetu a bude roztrhán slapovými silami.
Roentgenium Roentgenium – 19. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 111 oznámili němečtí fyzici z Ústavu pro výzkum těžkých iontů v německém Darmstadtu v roce 1994.
Rondel Rondel – prehistorická stavba s kruhovým nebo oválným půdorysem.
ROSAT ROSAT – ROentgen SATellite. Německá rentgenová družice vypuštěná NASA v roce 1990. Hlavním přístrojem byl čtyřvrstvý zrcadový dalekohled o průměru 83 cm a ohniskovou vzdáleností 240 cm. Přístroj byl schopen pracovat v energetickém oboru (0,1÷2) keV s úhlovým rozlišením až 40′. Družice pracovala do roku 1999.
Rosatom Rosatom – ruská agentura pro jadernou energii, hlavní regulační instituce ruské jaderné energetiky. Dohlíží na Atomenergoprom, který sdružuje 31 společností výrobců jaderných zbraní, výzkumných institucí a agentur pro jadernou bezpečnost. Ředitelství je v Moskvě. Původně šlo o Ministerstvo pro atomovou energii Ruské federace (Minatom) založené v roce 1992. V roce 2004 bylo reorganizováno na Federální agenturu pro atomovou energii. V roce 2007 byl Minatom transformován na státní akciovou společnost Rosatom.
Rosetta Rosetta – sonda ESA vypuštěná 2. března 2004, která byla jako první navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety (67P/Čurjumov–Gerasimenko dne 6. srpna 2014). Dále uskutečnila průlet kolem planetek 2867 Steins (5. září 2008) a 21 Lutetia (10. července 2010); řízené přistání na jádru komety (modul Philae, 12. listopadu 2014). Během cesty ke kometě se podílela na projektu Deep Impact při pozorování komety 9P/Tempel 1 a projektu New Horizons při pozorování Jupiteru a plazmového toru měsíce Io. Sonda spolu s kometou prošla perihéliem 13. srpna 2015. Mise byla několikrát prodloužena a definitivně byla ukončena dne 30. září 2016 řízeným pádem na povrch komety.
Roskosmos Roskosmos – ruská kosmická agentura, dříve Ruská letecká a vesmírná agentura je vládní agentura zodpovědná za ruský vesmírný program a letecký výzkum. Ruská kosmická agentura byla založena v Sovětském svazu v druhé polovině padesátých let. Vyvinula první balistickou raketu, umělou družici Země, vyslala prvního kosmonauta na oběžnou dráhu, provedla první průzkum Měsíce, Venuše a Marsu.
Rotace Rotace – matematická operace, která umožňuje zjistit v daném poli vírové struktury. Rotace je nenulová v místech, kde je střed víru, její směr udává osu víru.
Rotační spektrum molekuly Rotační spektrum molekuly – molekula může mít vlastní rotaci, a tudíž nenulový celkový moment hybnosti. Ten může v kvantové mechanice nabývat pouze diskrétních hodnot a spektrum, které vzniká při přechodech z jedné hodnoty na druhou, nazýváme rotačním spektrem molekuly. Rozdíl energií nejbližších hladin rotačního spektra je asi o dva řády menší než energie přechodů vibračního spektra.
Rover Rover – automatické vozítko schopné vlastního pohybu určené k výzkumu těles slunenčí soustavy. Rovery využívá především NASA k výzkumu Marsu.
Rovina dopadu Rovina dopadu – rovina, ve které leží normála k rozhraní dvou prostředí a dopadající paprsek.
Rovina lomu Rovina lomu – rovina, ve které leží normála k rozhraní a procházející paprsek.
Rovnodennost Rovnodennost – okamžik, kdy je střed Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu na světovém rovníku. Při přechodu Slunce z jižní polokoule na severní nastává jarní rovnodennost (kolem 21. března); při přechodu ze severní na jižní polokouli nastává podzimní rovnodennost (kolem 23. září).
Rozlišení spektroskopu Rozlišení spektroskopu – je dáno podílem vlnové délky pozorovaného světla a nejmenšího rozdílu vlnových délek monochromatických vln stejné intenzity, které prvek ještě rozliší. U hranolu závisí rozlišení spektroskopu na disperzi materiálu, ze kterého je vyroben a na absolutní velikosti jeho základny. U difrakční mřížky je rozlišení spektroskopu tím větší, čím je větší řád spektra, ve kterém provádíme měření a čím je větší počet vrypů mřížky.
Rozpadová šířka Rozpadová šířka – převrácená hodnota střední doby života stavu, Γ = 1/τ. Rozpadová šířka reprezentuje pravděpodobnost rozpadu částice za jednotkový čas. Obvykle je modelovaná relativistickým Breitovým-Wignerovým rozdělením. Anglický ekvivalent je decay width nebo decay rate.
Rozptýlené objekty Kuiperova pásu Rozptýlené objekty Kuiperova pásu – tělesa s velikou výstředností a chaotickými drahami. Odsluní (afélium) drah těchto excentrických těles může být až mnoho set AU.
RPC RPC – Resistive Plate Chamber
RSU RSU – Rate Sensing Unit, setrvačníková jednotka na Hubbleově vesmírném dalekohledu. Jde o základní součást navigačního systému. HST obsahuje 3 jednotky RSU obsazené po dvou setrvačnících.
RTG RTG – radioizotopový termoelektrický generátor, zdroj energie využívaný pro mise sond do nejvzdálenějších částí Sluneční soustavy, kde jsou klasické solární panely neúčinné. Základem RTG generátoru je kapsle z radioaktivního materiálu, zpravidla plutonia. Při rozpadu se uvolňuje velké množství tepla, které se v termočláncích konvertuje na elektřinu. Odpadní teplo je vyzařováno do okolního prostoru. RTG články mohou dodávat energii přístrojům několik desítek let.
RTG prášková difraktometrie RTG prášková difraktometrie – zjišťování struktury látky z ohybového obrazce způsobeného ohybem RTG záření na vzorku z prášku. Pro prášek je typický překryv ohybových obrazců od jednotlivých krystalů a proto musí být pro určení struktury použity specializované numerické metody.
Rtuť Rtuť – Hydrargyrum, těžký, toxický kovový prvek. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným kovem, který je za normálních podmínek kapalný.
Rubidium Rubidium – prvek ze skupiny alkalických kovů, vyznačuje se velkou reaktivitou. Rubidium je měkký (asi jako vosk), lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Na rozdíl od předchozích alkalických kovů je těžší než voda. Velmi dobře vede elektrický proud a teplo. Rubidium bylo objeveno roku 1861 německým chemikem Robertem W. Bunsenem a německým fyzikem Gustavem R. Kirchhoffem.
Ruthenium Ruthenium – drahý kov šedivě bílé barvy. Ruthenium bylo objeveno roku 1844 v sibiřské platinové rudě ruským chemikem Karlem Karlovičem Klausem. V přírodě doprovází platinové kovy.
Rutherfordium Rutherfordium – 12. transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderném reaktoru nebo urychlovači částic. Ruthefordioum bylo připraveno v roce 1969 v Berkeley. Původní ohlášení z roku 1964 (Dubna, SSSR) se nepotvrdilo. Tehdy se prvek měl jmenovat Kurčatovium.
RWA RWA – Reaction Wheel Assembly, reakční kola umožňující pohyb dalekohledu HST.
RXTE RXTE – jedna z nejvýznamnější rentgenových družic. Pracovala od roku 1995 do roku 2012, trojnásobek plánované životnosti. Název je zkratkou z Rossi X-Ray Time Explorer, je pojmenována po Bruno Rossim, objeviteli prvního rentgenového zdroje mimo sluneční soustavu. Tato rentgenová observatoř NASA potvrdila existenci magnetarů, detekovala strhávání časoprostoru v okolí černých děr, povrdila záření milisekundových pulzarů v RTG oblasti, potvrdila probíhající termojaderné reakce na povrchu neutronových hvězd (při dopadu látky z okolí) a učinila řadu daších výzmaných objevů.
Rychlost fázová Rychlost fázová – rychlost šíření bodů vlnění, které mají shodnou fázi. Fázová rychlost nic nevypovídá o šíření energie, informace či hmoty. Může být i vyšší než je rychlost šíření světla ve vakuu.
Rychlost grupová Rychlost grupová – rychlost šíření vlnového balíku nebo obálky vln. Grupová rychlost je rychlostí přenosu informace a musí být nižší než je rychlost šíření světla ve vakuu.
Rychlost světla Rychlost světla – jedna z fundamentálních přírodních konstant popisující rychlost šíření elektromagnetické interakce. Vzhledem k tomu, že metr je dnes definován právě pomocí rychlosti světla, je její hodnota dána od roku 1983 přesně, a to c = 299 792 458 m/s.
Rydbergův atom Rydbergův atom – atom excitovaný do vysokého hlavního a vedlejšího kvantového čísla. Rydbergovy atomy jsou velmi citlivé na okolní elektrická a magnetická pole. Elektronová vlnová funkce může být u těchto atomů aproximována klasickým pohybem elektronu po kružnici. Vysoce excitované atomy jsou pojmenovány podle švédského fyzika Johannese Roberta Rydberga (1854–1919).


Aldebaran Homepage