A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

s proces s proces – mechanizmus nukleosyntézy, kdy jádro zachytí neutron, a je-li vzniklé jádro (těžší izotop stejného prvku) nestabilní vůči beta minus rozpadu, dochází k jeho rozpadu na těžší prvek. Tento mechanizmus syntézy se proto drží v oblasti stabilních jader, případně jader, která se nacházejí blízko od údolí stability na straně jader s přebytkem neutronů.
S vlny S vlny – sekundární seismické vlny, které se šíří vlastním tělesem planety. Jedná se o příčné vlny v pevném prostředí. Kapalným prostředím se nešíří. Látka v  této vlně vybočuje kolmo na směr šíření, a vytváří tak charakteristické zvlnění. Písmeno S pochází z anglického slova Secondary.
s-proces s-proces – mechanizmus nukleosyntézy, kdy jádro zachytí neutron, a je-li vzniklé jádro (těžší izotop stejného prvku) nestabilní vůči beta minus rozpadu, dochází k jeho rozpadu na těžší prvek. Tento mechanizmus syntézy se proto drží v oblasti stabilních jader, případně jader, která se nacházejí blízko od údolí stability na straně jader s přebytkem neutronů.
SA SA – Selective availability, selektivní (výběrová) dostupnost. Způsob cílené degradace určení přesnosti polohy pomocí GPS záměrnou modifikací civilních C/A kódů. Nařízením prezidenta Clintona bylo od 2. května 2000 používání selektivní dostupnosti zrušeno.
Saccharomyces cerevisiae Saccharomyces cerevisiae – pivovarská kvasinka, modelový organismus. První eukaryotní organismus, u kterého byla určena sekvence nukleotidů v DNA.
Sacharovovy podmínky Sacharovovy podmínky – podmínky pro to, aby se vesmír, v němž bylo na začátku stejně hmoty jako antihmoty, mohl vyvinout ve vesmír s výraznou nadvládou hmoty nad antihmotou. Sacharov ukázal v roce 1967, že k tomu může dojít, pokud:
1) existují procesy, které nezachovávají baryonové číslo,
2) existuje narušení C a CP symetrie,
3) probíhaly procesy mimo termodynamickou rovnováhu.
SACLA SACLA – SPring-8 Angstrom Compact free electron LAser, rentgenový laser na volných elektronech, který je od roku 2011 provozován v japonském komplexu urychlovačů Spring-8 v prefektuře Hjógo. Délka zařízení je 0,7 km. Na poměrně krátké vzdálenosti je možné generovat elektromagnetické záření s vlnovou délkou 0,06 nm. Po zprovoznění Evropského laseru XFEL v září 2017 půjde o třetí největší laser tohoto druhu na světě.
Sagitální rovina Sagitální rovina – rovina procházející tělem zepředu dozadu a rozdělující jej na pravou a levou část.
Saljut Saljut – sovětský program orbitálních stanic, který se uskutečnil v letech 1971 až 1991. Celkem bylo vypuštěno 7 těchto orbitálníh stanic. Zásobování prováděly lodi Progress nebo Sojuz.
SAM SAM – Sample Analysis at Mars
Samarium Samarium – měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě mimořádně silných permanentních magnetů a slouží také k výrobě speciálních skel a keramiky. Samarium objevil švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac roku 1853.
San Marco Equatorial Range San Marco Equatorial Range – italský námořní kosmodrom vypouštějící menší rakety Scout. Vznikl v roce 1965, první start se uskutečnil v roce 1967, poslední v roce 1988.
SAO SAO – Smithsonian Astrophysical Observatory. Spolu s HCO (Harvard College Observatory) vytvářejí gigantické vědecké centrum CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).
Saturn Saturn – druhá největší planeta Sluneční soustavy. Je charakteristická dobře viditelným prstencem. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země, a proto je jeho teplota velmi nízká (−150 °C). Průměrná hustota planety 0,7 g·cm⁻³ je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Saturn patří k obřím planetám. Oběhne Slunce za 30 let, kolem vlastní osy se otočí za pouhých 10 hodin. Rychlá rotace způsobuje vznik pásů. V atmosféře jsou pozorovány velké žluté či bílé skvrny. Atmosféra je tvořena oblaky čpavku, vodíkem a heliem. V nitru je snad malé jádro z křemičitanů obklopené kovovým vodíkem. Vítr v atmosféře dosahuje rychlosti až 1 800 km/h. Magnetické pole má dipólový charakter s osou téměř rovnoběžnou s rotační osou.
Saturn V Saturn V – největší nosná raketa dosud vyrobená člověkem. Raketa Saturn V byla použita v programu Apollo a bezpečně dopravila člověka na Měsíc. Později vynesla upravená verze kosmickou stanici Skylab na oběžnou dráhu Země. Jedná se o třístupňovou raketu. První stupeň (5 motorů F-1 společnosti Rocketdyne) využíval jako palivo kerosin a kapalný kyslík, hořel 150 sekund a celkový tah měl 34 MN. Druhý stupeň (5 motorů J2) měl jako palivo kapalný vodík a kyslík, hořel 360 sekund a tah měl 5 MN. Třetí stupeň měl jediný motor J2 s tahem 1 MN a zapaloval se dvakrát, poprvé na 165 sekund a podruhé na 335 sekund. Celková výška rakety byla 111 metrů, průměr měla 10 metrů, hmotnost 3 000 tun. Při 13 startech rakety nedošlo nikdy k žádné havárii. Poslední start proběhl v roce 1973.
SBO SBO – Station BlackOut, úplná ztráta elektrického napájení jaderné elektrárny.
Sbor Sbor – vlnění vznikající v magnetosféře interakcí elektronů rotujících po spirálách kolem magnetických siločar s plazmatem. Spektrální charakteristika, která dává tomuto záření jeho jméno, je řadou převážně zvyšujících se tónů, které zní jako sbor švitořících ptáčků. Tyto zvyšující se tóny trvají velmi krátce, typicky jen 0,1÷1,0 sekundy.
Schmidtův dalekohled Schmidtův dalekohled – dalekohled s primárním kulovým zrcadlem, v jehož ohnisku je detektor (CCD, fotografická deska) a před zrcadlem je v jeho středu křivosti korekční deska (čočka). Systém navrhl estonsko-švédský optik Bernhardt Schmidt v roce 1930.
Schrödingerova kočka Schrödingerova kočka – myšlenkový experiment, při kterém je kočka v neprůhledné krabici buď živá, nebo mrtvá, podle toho, zda se rozpadl či nerozpadl atom ovládající ampuli se smrtícím jedem. Podle kvantové teorie je objekt v takové situaci v superpozici obou dvou stavů, tedy živé i mrtvé kočky a teprve při experimentu (odkrytí víka) dojde ke kolapsu vlnové funkce a k realizaci jednoho ze stavů. Nesmyslnost takové superpozice pro objekty makrosvěta je zjevná na první pohled.
Schrödingerova rovnice Schrödingerova rovnice – základní rovnice nerelativistické kvantové teorie, z níž je možné určit možné stavy energie a pravděpodobnosti naměření těchto stavů. Rovnici zformuloval rakouský fyzik Erwin Schrödinger v roce 1925.
Schwarzschildova geometrie Schwarzschildova geometrie – nejobecnější statické, sféricky symetrické, vakuové řešení Einsteinových rovnic gravitačního pole bez elektrického náboje. Řešení je pojmenováno podle německého fyzika Karla Schwarzschilda, který je publikoval v roce 1916. Popisuje jednu z tzv. neeukleidovských geometrií, ve kterých je kupříkladu součet úhlů v trojúhelníku obecně odlišný od 180°.
Schwarzschildova sféra Schwarzschildova sféra – myšlená sféra pojmenovaná podle německého fyzika Karla Schwarzschilda (1873–1916), který na základě rovnic obecné teorie relativity ukázal, že existuje dolní hranice pro poloměr statického tělesa. Zhroutí-li se těleso pod sféru vymezenou tímto poloměrem (tzv. Schwarzschildovu sféru), jeho hroucení dle OTR pokračuje až k singularitě. Pro vnějšího pozorovatele pak sféra představuje horizont událostí, neboť úniková rychlost z jejího povrchu je rovna rychlosti světla.
Scintilace Scintilace – náhodné změny intenzity hvězdy způsobené lomem na vrstvách atmosféry, zejména rozdíly v hustotě a teplotě. Oproti seengu vzniká scintilace především v horních vrstvách atmosféry. Typická frekvence scintilace je 10 ms. Oko vnímá nejlépe změny kolem 0,1 s. Scintilace nad obzorem je o řád vyšší než v zenitu, neboť světlo objektu prochází tlustší vrstvou atmosféry.
Scintilační detektor Scintilační detektor – zařízení využívající scintilátor a fotonásobič k detekci ionizujícího záření. Scintilátor konvertuje energii zachycených částic ionizujícího záření na záblesky viditelného světla, které jsou poté fotonásobičem převedeny na elektrické impulzy a následně značně zesíleny.
SCP SCP – Supernova Cosmology Project, pokračování aktivit skupiny Saula Perlmuttera, které směřují k získání co nejširších experimentálních podkladů ke zrychlené expanzi vesmíru. Základem jsou měření pomocí supernov Ia, analýza fluktuací reliktního záření a analýza velkorozměrových struktur, do nichž se tyto zárodečné fluktuace v průběhu vývoje vesmíru transformovaly.
Scramjet (Supersonic Combustion RAMJET) Scramjet (Supersonic Combustion RAMJET) – nadzvuková varianta motoru RAMJET. Teprve při hypernadzvukových rychlostech začíná být náporový motor prakticky využitelný a lze s ním dosáhnou rychlosti až Mach 15. Jako palivo se používá vodík.
SCUBA SCUBA – Submillimetre Common User Bolometer Array, nejlepší přístroj na světě k pozorování záření o vlnové délce okolo 1 mm. V budoucnu by ho měla překonat soustava radioteleskopů ALMA, která se staví v chilské poušti Atacama.
SDO SDO – Solar Dynamics Observatory, americká sluneční observatoř, která startovala 11. února 2010. Dokáže pořídit snímek Slunce každých 12 sekund v rozlišení 4096×4096 pixelů. K základním přístrojům observatoře patří: AIA (Atmospheric Imaging Assembly) – čtveřice dalekohledů o průměru 20 cm s deseti filtry pro různé vlnové délky, HMI (Helioseismic and Magnetic Imager) – helioseismometr a magnetometr, EVE (EUV Variability Experiment) – detektor fluktuací extrémního ultrafialového záření. Observatoř je na geosynchronní orbitě Země.
SDSS SDSS – Sloan Digital Sky Survey, ambiciózní projekt přehlídky oblohy podporovaný nadací Alfreda Pritcharda Sloana, která byla založena v roce 1934. Alfred P. Sloan (1875-1976) byl americký obchodník a výkonný ředitel společnosti General Motors po více než dvacet let. Sloanova nadace podporuje také vědu a školství. Projekt katalogizuje všechny galaxie s mezní jasností do 23. magnitudy na čtvrtině severní oblohy. Přehlídka zahrnuje asi 500 miliónů galaxií a ještě více hvězd. U každé galaxie je určena pozice, jasnost a barva. Pro asi milión galaxií a 100 000 kvazarů budou pořízena spektra. Stanice SDSS je postavena v Novém Mexiku v Sacramento Mountains na observatoři Apache Point. Hlavním přístrojem projektu SDSS je dalekohled o průměru primárního zrcadla 2,5 m.
Sea Launch Equatorial Range Sea Launch Equatorial Range – původně mezinárodní a nyní ruský námořní kosmodrom kotvící v Tichém oceánu poblíž rovníku. Rakety startují z přebudované ropné plošiny Ocean Odyssey, řídicí středisko se nalézá na doprovodné lodi Sea Launch Commander. Následník kosmodromu San Marco Equatorial Range.
Seaborgium Seaborgium – čtrnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První příprava prvku s atomovým číslem 106 byla ohlášena v roce 1974 nezávisle v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu a v Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Searlův „čínský pokoj“ Searlův „čínský pokoj“ – myšlenkový experiment, jehož cílem je ukázat, že samotná schopnost smysluplně odpovídat na položené otázky (hlavní princip Turingova testu umělé inteligence) není dostatečná pro prokázání schopnosti vědomého porozumění, což očekáváme od tzv. silné umělé inteligence. Argument čínského pokoje byl předložen filosofem Johnem Searlem v roce 1980. V tomto experimentu je testovaná osoba, jež neovládá čínštinu, uzavřena uvnitř místnosti, naplněné velkým množstvím čínských textů, ve kterých se nalézá smysluplná odpověď na každou čínskou otázku. Testovaný subjekt má znalost klíče, podle kterého vždy dokáže nalézt na základě předaného textu smysluplnou odpověď. Vnější tazatel poté s touto testovanou osobou provede klasický Turingův test – bude klást písemné otázky v čínštině a testovaná osoba uvnitř místnosti na ně bude písemně odpovídat dle naučeného algoritmu. Vnější tazatel brzy nabyde přesvědčení, že osoba uvnitř pokoje čínštině perfektně rozumí, přestože ve skutečnosti pouze mechanicky pracuje s pro ni neznámými symboly, takže by její práci mohl zastat i nemyslící stroj.
SEČ SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.
Sedna Sedna – název nově objeveného tělesa 2003 VB12. Jméno je vypůjčeno od severských Inuitů (Eskymáků) a v jejich řeči znamená bohyni moře. Je známa z pověsti, kdy je doprovázena tuleni a velrybami. Tato pověst vznikla na kanadském Labradoru. Jde o transneptunické těleso s načervenalou barvou o průměru zhruba 1 700 km (tedy něco mezi Cháronem a Plutem) s velmi eliptickou drahou (e = 0,86) a sklonem k ekliptice 12 stupňů. Přísluní je 75,8 AU od Slunce a odsluní ve vzdálenosti téměř 1 000 AU, hlavní poloosa dráhy má délku 531,7 AU a oběžnou dobu 12 260 let. Teplota na povrchu se odhaduje zhruba na −240 °C.
Seeing Seeing – z anglického seeing conditions (podmínky viditelnosti). Turbulence atmosféry v okolí dalekohledu mění strukturu obrazu objektu a způsobují jeho pohyb v zorném poli. Tyto projevy nazýváme seeing. Seeing vyjadřujeme v obloukových vteřinách. Údaj určuje limitní rozlišovací schopnost dalekohledů způsobenou projevy atmosféry.
Sekunda Sekunda – doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133, který je v klidu za teploty blízké absolutní mule. Původ definice sahá do roku 1967, upravena byla v roce 1997. Od května 2019 je sekunda definována frekvencí příslušného přechodu, která je zafixována. Na podstatě definice se tedy nic nemění.
Sekundární sprška Sekundární sprška – kužel mnoha částic letících směrem k zemi z oblasti interakce primární částice kosmického záření s atmosférou. Spršky kosmického záření objevil italský fyzik Bruno Rossi v roce 1934, rozsáhlé spršky detekoval o čtyři roky později francouzský fyzik Pierre Auger.
Sekundární struktura bílkovin Sekundární struktura bílkovin – prostorové uspořádání polypeptidového řetězce bílkoviny díky vzájemné interakci částí řetězce. Nejznámější útvary jsou alfa šroubovice, beta skládaný list či beta vlásenka.
Sekundární zákryt Sekundární zákryt – období, kdy je těleso, například exoplaneta, ukryto za hvězdou. Je charakteristické poklesem jasnosti soustavy.
Sekvence nukleotidů Sekvence nukleotidů – pořadí nukleotidů v nukleové kyselině. Obvykle se zapisuje pomocí jednopísmenných zkratek pro jednotlivé nukleotidy.
SELČ SELČ – středoevropský letní čas. Označení pro středoevropské časové pásmo v období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle. SELČ je roven světovému času + 2 hodiny.
Selen Selen – Selenium, nekovový prvek ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi. Selen je poměrně vzácný prvek, byl objeven roku 1817 Jonsem Jacobem Berzeliem. Selen se využívá při výrobě fotočlánků. Nedostatek selenu v potravě způsobuje srdeční potíže.
SELENE SELENE – japonská sonda pro výzku Měsíce, od dob letů Apollo asi nejdokonalejší vědecká sonda vypuštěná k Měsíci. SELENE je zkratka z anglického SELenological and ENgineering Explorer. Její japonský název Kaguya je jménem japonské princezny, která podle pověstí přišla na Zemi z Měsíce. Sonda tvaru hranolu startovala v roce 2007.
SEM SEM – Skenovací Elektronová Mikroskopie, vytváření obrazu předmětu elektronovým mikroskopem z odražených elektronů. Energetický svazek elektronů skenuje povrch vzorku. Obraz tvořený odraženými elektrony je následně zvětšen a zaostřen elektronovou optikou a na stínítku převeden na viditelné záření, které je většinou dále zaznamenáváno CCD kamerou. Slouží zejména k metalografickým analýzám kovových či pokovených materiálů a chemické analýze jejich složení na základě spektrometrie charakteristického rentgenového záření buzeného dopadajícím elektronovým svazkem. Jinou technikou je TEM, při které se obraz vytváří z prošlých elektronů.
SENT SENT – Single Etched Notch Test
Sérovar (sérotyp) Sérovar (sérotyp) – skupina mikroorganizmů jednoho druhu se společnými antigenními vlastnostmi, proti kterým si organizmus tvoří jeden typ protilátek.
Serpentinizace Serpentinizace – přeměna některých tmavých hornin, například olivínu nebo pyroxenu, na hadec (serpentin).
SERS SERS – povrchem zesílený Ramanův rozptyl (Surface Enhanced Raman Scattering). Při Ramanově rozptylu na molekulách navázaných na povrch drahého kovu (zlata, stříbra) může dojít k zesílení jak rozptýleného tak dopadajícího záření díky rezonanční interakci fotonů s kvanty kmitů elektronového plynu v poli iontů krystalové mříže vázaných na povrch.
SEVA SEVA – Stand-Up Extra-Vehicular Activity, neúplný výstup do vesmíru. Astronaut je stále v mateřské lodi a vyčnívá pouze částí těla. Původně plánováno Američany pro let Geminy IV, ale díky náskoku Sovětského svazu se nakonec uskutečnila plnohodnotná EVA. Další SEVA se uskutečnila při misi Apolla 15, kdy David Scott po přistání vyhlédl z lunárního modulu a vyfotografoval okolí.
SEXTANT SEXTANT – Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology. Experimentální zařízení pro zjištění své polohy v kosmickém prostoru. Pro výpočet využívá přesné pulzy milisekundových rádiových pulzarů.
Sfaleron Sfaleron – statické řešení rovnic elektroslabé teorie, které nezachovává baryonové a leptonové číslo. Jde o neporuchové řešení, které nelze vyjádřit Feynmannovými diagramy.
Sféra posledního rozptylu Sféra posledního rozptylu – oblast, ze které k nám z vesmíru přichází reliktní záření. V počátečním období světlo intenzivně interagovalo s žhavou vesmírnou látkou, která postupně chladla. V určité fázi začaly vznikat atomární obaly, světlo se naposledy rozptýlilo, přestalo s látkou výrazněji interagovat a oddělilo se v podobě reliktního záření pozadí. Jde o horizont, na kterém bychom viděli oddělení záření od hmoty.
Sféroid Sféroid – rotační elipsoid, jehož dvě poloosy jsou stejné. Sféroid se používá v teorii tíhového potenciálu Země za účelem aproximace hladin geopotenciálu. Tvar sféroidu má míč v americkém fotbale či ragby.
SGR SGR – Soft Gama Repeater, zábleskové zdroje v měkkém gama oboru, jejichž původcem jsou magnetary. První SGR byl objeven v roce 1979, k identifikaci s magnetary došlo v roce 1998.
Sgr A* Sgr A* – Sagittarius A*, jasný a relativně malý rádiový zdroj v centru naší Mléčné dráhy, vzdálený cca 26 000 světelných roků. Podle pozorování jde o velmi hmotnou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí.
SH0ES SH0ES – projekt určený k přesnému zjištění současné hodnoty Hubblovy konstanty H₀ parametru w. Název je zkratkou z „Supernova H0 for the Equation of State“. Využívají se jak data ze supernov Ia, tak z cefeid. Kosmologický žebříček vzdáleností je budován od paralaxy hvězd měřených observatoří Gaia až po využití cefeid a supernov Ia pozorovaných Hubblovým dalekohledem.
SI SI – Système International d'Unités, mezinárodní soustava jednotek. Základ soustavy vznikal v poslední dekádě 18. století, kdy byl vytvořen první uznávaný prototyp metru, k němuž se postupně přidaly kilogram a sekunda. V roce 1954 do soustavy přibyly ampér, kelvin a kandela. Soustava SI jako jednotný systém měr a vah vznikla v roce 1960. Mol byl přidán v roce 1971. Poslední etalon – prototyp kilogramu uložený v Mezinárodním úřadu měr a vah v Sèvres u Paříže – zanikl dne 20. května 2019, kdy vešly v platnost reformy odsouhlasené dne 16. listopadu 2018 na 26. všeobecné konferenci o mírách a váhách, včetně zafixování některých fundamentálních konstant, z nichž jsou nyní odvozeny nové definice kilogramu, ampéru, molu a kelvinu.
Siderická perioda Siderická perioda – doba mezi dvěma po sobě následujícími návraty tělesa na nebeské sféře k téže hvězdě. Jde tedy o periodu měřenou vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Na příklad siderická oběžná doba Země kolem Slunce je 31 558 149,5 sekund (8 766,15264 hodin neboli 365,25636 dní).
Siderická rotace Siderická rotace – (též „siderický den“) rotace tělesa měřená vzhledem ke vzdáleným stálicím.
Siderostat Siderostat – speciální zrcadlová montáž, na které se rovinné zrcadlo pohybuje tak, aby se sledovaná hvězda v centru zorného pole nepohybovala. Ostatní objekty kolem ní opisují kružnice. Signál ze siderostatu je zpravidla veden do nějaké nepohyblivé optické soustavy.
Šifra Šifra – způsob změny tajné zprávy, aby její smysl mohl zjistit jen oprávněný adresát. Někdy se slovo šifra používá pro samu zašifrovanou zprávu.
Šikmý lýtkový sval Šikmý lýtkový sval – musculus soleus, hluboký sval lýtka, součást trojhlavého svalu lýtkového.
Silná interakce Silná interakce – interakce krátkého dosahu, přibližně 10⁻¹⁵ m. Silná interakce je výběrová, působí jen na částice s barevným nábojem, tj. kvarky. Polními částicemi silné interakce jsou gluony (z anglického „glue“ = lepit, lepidlo). Gluony spojují kvarky do větších celků, tzv. hadronů. Nejznámější jsou proton a neutron složený ze tří kvarků. Silná interakce je odpovědná za soudržnost atomárního jádra. Polní částice mají barevný náboj a proto mohou působit samy na sebe. Barevný náboj na malých vzdálenostech (při vysokých energiích) slábne a kvarky se chovají jako volné částice. Hovoříme o tzv. asymptotické volnosti kvarků. Teorií silné interakce se nazývá kvantová chromodynamika (QCD).
SIMFONI SIMFONI – spektrograf na dalekohledu VLT, který je určený pro blízký infračervený obor. Název je zkratkou z anglického „Spectrograph for INtegral Field Observations in the Near Infrared“. Spektra jsou pořizována v rozsahu vlnových délek 1,1÷2,45 µm ze signálu přiváděného z jednotky UT 4 dalekohledu VLT. Signál je před rozkladem do spektra zpracován systémem adaptivní optiky.
Singletový stav Singletový stav – stav kvantového systému, například elektronového obalu molekuly, při kterém jsou všechny spiny spárovány. Celkový spin je nula a multiplicita stavu je rovna 1.
Singularita Singularita – oblast, v níž některé veličiny nabývají nekonečných hodnot. Nekonečno samotné je matematickou limitou označující hodnotu velkou „nade všechny meze“. Takové hodnoty mohou vycházet v teoriích (například ve středu černé díry, na počátku vesmíru, v místě bodového náboje), ale neměly by být součástí přírody. Nekonečno v teorii obvykle znamená její selhání pro popis dané situace.
Singularita meteorologická Singularita meteorologická – odchylka od očekávaného ročního průběhu počasí. Asi nejznámější meteorologickou singularitou v našich zemích jsou ledoví muži – ochlazení v druhém květnovém týdnu na svátek Pankráce, Serváce a Bonifáce. Naopak potěšující je babí léto na přechodu léta a podzimu, obdobné potěšení skýtá indiánské léto v Severní Americe. Ani vánoční obleva nezůstává emočně neutrální.
Sinogram Sinogram – soubor dat z Radonovy transformace (integrály přes všechny paprsky). Protože je Radonova transformace Diracovy delta funkce (bodového pulzu) sinusoida, vypadá transformace několika malých předmětů graficky jako několik rozmazaných sinusových vln s různými amplitudami a fázemi – odtud původ názvu sinogram.
Sint-800 Sint-800 – syntetická nahrávka intenzity magnetického pole v průběhu posledních 800 000 let získaná z 33 sad různých vědeckých dat (Yohan Guyodo, Jean-Pierre Valet).
Šintó Šintó – japonské lidové náboženství. Vyšší sílu hledá v neobyčejných přírodních jevech tzv. kami, běžně překládáno jako božstvo. Jednotlivé rody uctívaly své vlastní rodové kami. Císařský rod je podle jejich hierarchie umístěný na nejvyšší obřadní pozici. „Kánon“ šintó nalezneme v kronice Kodžiki, která byla kompilována pro posílení autority císařské linie a zdůrazněním posvátného charakteru.
Síra Síra – Sulphur, je nekovový chemický prvek žluté barvy, hojně zastoupený v přírodě. Tvoří přibližně 0,05 % zemské kůry. Patří do skupiny tzv. chalkogenů. Síra byla známa již v dávnověku, ve starověké Číně sloužila jako jedna ze složek střelného prachu. V chemickém průmyslu se síra používá především pro vulkanizaci kaučuku. Dále je elementární síra základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové. Síra je významnou složkou různých prostředků působících proti růstu hub a plísní. Síření sklepů i sudů pro uchovávání vína či piva efektivně brání množení nežádoucích plísní a mikroorganizmů.
Sirrah Sirrah – nejjasnější hvězda ze souhvězdí Andromedy (α And), někdy se nazývá Alpheratz. Jde o spektroskopickou dvojhvězdu s orbitální periodou 96,7 dne, vzdálenou 97 světelných roků. Svítivější složka má spektrální třídu B8 a povrchovou teplotu 13 800 K. Druhá komponenta je o dvě magnitudy slabší, má spektrální třídu A3 a povrchovou teplotu 8 500 K.
SIT SIT – Sterile Insect Technique, vypouštění sterilních komárů či jiných přenašečů (sterilizovaných například ozářením) do volné přírody. Jde o šetrnou alternativu k hubení hmyzu insekticidy.
Sítnice Sítnice – vnitřní tenká vrstva oka obratlovců. Její hlavní funkcí je snímání a předzpracování světelných signálů, které na sítnici nasměruje čočka.
SKA SKA – Square Kilometer Array, plánovaná síť radioteleskopů, která by měla fungovat jako jediný gigantický přístroj o ploše 1 km². K vybudování bude potřeba území o průměru 6 000 km, předpokládaná cena je dvě miliardy euro. Mělo by jít o tisíce antén třech typů (pro různé frekvence). Jako místo výstavby byla vybrána západní Austrálie a Jižní Afrika. První antény se začaly stavět v roce 2018 a první snímek pořízený celým komplexem by měl být uskutečněn v roce 2027. Nová observatoř budovaná na dvou kontinentech je prezentována zkratkou SKAO (SKA Observatory).
Skalár Skalár – veličina, která se nemění při určité transformaci (rotační, Lorentzově) ani při prostorové inverzi.
Skalární součin Skalární součin – funkce, která dvojici prvků Hilbertova prostoru přiřazuje komplexní číslo. V kvantové mechanice zapisujeme skalární součin Φ a Ψ jako <Φ|Ψ>. Druhá mocnina jeho absolutní hodnoty vyjadřuje pravděpodobnost, že při měření systému ve stavu Ψ zjistíme stav Φ.
Skalární veličina Skalární veličina – jediná funkce času a prostoru, nezávislá na volbě souřadnicové soustavy, například hustota, teplota.
Skandium Skandium – Scandium, stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kov, je podobný svými vlastnostmi hliníku, titanu a lanthanoidům. Jeho existenci předpověděl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Skandium objevil švédský chemik Lars Fredrick Nilson za pomoci spektrální analýzy.
Skin-sparing-effect Skin-sparing-effect – důsledek build-up efektu, spočívající ve skutečnosti, že čím tvrdší nepřímo ionizující záření dopadá na pacienta, tím nižší je absorbovaná dávka v kůži.
Sklivec Sklivec – průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, která vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční bulvy (bulbus oculi) za oční čočkou a jejím závěsným aparátem, tzv. řasnatým tělískem (corpus ciliare).
Sklon dráhy Sklon dráhy – jeden ze základních elementů dráhy tělesa v gravitačním poli. Pro tělesa ve sluneční soustavě jde o úhel mezi rovinou oběhu tělesa a rovinou ekliptiky (pohybu Země kolem Slunce).
Sklon ramen Sklon ramen – anglicky pitch angle, ψ, je úhel tangenciály ramene vůči kolmici k radiále vycházející z jádra galaxie měřený v rovině galaktického disku.
Skull vrstva Skull vrstva – tenká pevná krusta vytvořená z taveného materiálu v místě, kde je tavenina intenzivně ochlazována.
Skvrnková interferometrie Skvrnková interferometrie – zobrazovací metoda, která pořizuje mnoho snímků malých částí obrazu (skvrnek) s krátkou expozicí (přibližně setinu sekundy) v rychlém sledu po sobě. Následným počítačovým zpracováním se odečtou atmosférické turbulence a z analýzy skvrnek lze získat řadu informací, například rekonstruovat detaily na povrchu úhlově malého objektu, či rozlišit jeho jednotlivé části.
Skylab Skylab – první americká vesmírná stanice. Byla provozována v letech 1973 až 1979 a navštívily ji jen tři posádky. Nejdelší pobyt trval tři měsíce. Celková hmotnost byla 75 tun.
Skyrmion Skyrmion – topologicky stabilní konfigurace nelineárního pole, kterou poprvé v roce 1962 využil britský fyzik Tony Skyrme při popisu struktury nukleonů. Tyto kvazičástice byly na jeho počest pojmenovány skyrmiony.
Slabá interakce Slabá interakce – interakce s konečným dosahem, který je přibližně 10^–17 m. Působí pouze na levotočivé kvarky a leptony. Polními částicemi jsou vektorové bosony W⁺, W⁻ a Z⁰ se spinem rovným jedné. Hmotnosti částic jsou v rozmezí (80÷90) GeV. Typickým slabým procesem je například beta rozpad neutronu. Teorie slabé interakce se nazývá kvantová flavourdynamika (QFD).
SLAC SLAC – Stanford Linear Accelerator Center, středisko s několika urychlovači, nejznámějším je přes 3 kilometry dlouhý lineární urychlovač patřící Stanfordově univerzitě v Kalifornii, podle něhož je centrum SLAC pojmenováno. Urychlovač je v provozu od roku 1962. V současnosti je středisko přejmenováno na „SLAC National Accelerator Laboratory“ a je jednou z deseti národních laboratoří Spojených států.
Slackline Slackline – chození a skákání na popruhu upevněném mezi dvěma body, například stromy. Název je z anglických slov „slack“ (balancování) a „line“ (linie). Na rozdíl od chození po provazu není popruh natažený napevno, ale je více, nebo méně pružný. Počátky této nové zábavy/sportu lze vystopovat do Yosemitského národního parku, kde si lezci krátili volnou chvíli chozením po řetězech u místních parkovišť.
Slapová síla Slapová síla – rozdíl gravitačních sil působících na různé části tělesa. Například Země působí na naše nohy větší gravitační silou než na hlavu, rozdíl je ale zanedbatelný. Slapové síly Měsíce působící na Zemi jsou příčinou přílivu a odlivu a také příčinou výměny momentu hybnosti mezi Měsícem a Zemí, která vede k postupnému vzdalování Měsíce. Obdobná slapová vazba existuje mezi Zemí a Sluncem a je pravděpodobně hlavní příčinou současného vzdalování Země od Slunce. Ve větších měřítkách působí slapové síly například při prolínání dvou galaxií.
Slapové chvosty Slapové chvosty – oblasti mezihvězdné látky vytrhávané z hvězdných struktur při prolínání (srážkách) galaxií. Následně zde dochází k bouřlivému vzniku nových hvězd. Slapové chvosty sestávají oproti původním galaxiím z mnohem řidšího materiálu, zejména z plynu a jsou výrazněji pozorovatelné v radiovém oboru spektra.
Slaterův determinant Slaterův determinant – vyjádření antisymetrické vlnové funkce soustavy N nerozlišitelných částic. Takovou vlnovou funkci můžeme zapsat jako determinant matice, jejíž sloupce číslují polohu jednotlivých částic a řádky tvoří jednočásticové vlnové funkce první, druhé, třetí, ... až N-té částice. Determinant automaticky zaručí antisymetrii vlnové funkce.
SLS SLS – Space Launch System. Raketa vesmírné agentury NASA, která by měla do kosmického prostoru vynášet materiál i kosmonauty. První verze by měla mít nosnost 70 tun, později 105 tun a nakonec 130 tun. Počítá se s ní při dopravě astronautů k Měsíci. První testovací start bez posádky se uskutečnil v listopadu 2022.
Slunce Slunce – nám nejbližší hvězda, tzv. hvězda hlavní posloupnosti, která se nachází ve vzdálenosti 149,6×10⁶ km od Země. Jde o žhavou plazmatickou kouli s průměrem 1,392×10⁶ km, teplotou na povrchu 5 780 K, teplotou v centru přibližně 15×10⁶ K a zářivým výkonem 3,846×10²⁶ W. Zdrojem energie je jaderná syntéza, při které se za každou sekundu sloučí v jádru Slunce 700 milionů tun vodíku na hélium.
Sluneční cyklus Sluneční cyklus – přibližně jedenáctiletý základní cyklus v životě Slunce. Během něho se periodicky mění počet slunečních skvrn i samotný sluneční výkon. Poprvé o něm pro nás napsal Heinrich Schwabe v roce 1843, i když objeven byl už v 70. letech 18. století Christianem Horrebowem, jehož práce ale bohužel zapadla. Švýcarský astronom Rudolf Wolf (1816–1893) dopočetl sluneční aktivitu zpětně až do poloviny 17. století a cyklus z let 1755 až 1766 označil jako první. V  prosinci roku 2019 Slunce podle tohoto značení zahájilo 25. cyklus činnosti.
Sluneční kolektory Sluneční kolektory – sběrače slunečního záření, ve kterých se přímo na místě dopadu přeměňuje energie slunečního záření na jinou formu energie.
Sluneční koncentrátory Sluneční koncentrátory – zařízení sloužící k soustředění dopadajícího slunečního záření z relativně velké plochy do relativně malého objemu, obvykle pomocí odrazu. V dosud realizovaných zařízeních byly nejčastěji používanými odraznými plochami části parabolického válce pro liniové soustředění, pro bodové soustředění lze využít rotačního paraboloidu, ale i velkého množství malých rovinných zrcadel. Liniové soustředění se využívá v solárních žlabech, bodové v solárních talířích či solárních věžích.
Sluneční plachetnice Sluneční plachetnice – kosmická loď, která ke svému pohonu využívá tlaku elektromagnetického záření Slunce případně tlaku laserového svazku. Po řadě nezdarů bylo první takové plavidlo (plachetnice IKAROS) otestováno japonskou kosmickou agenturou JAXA v polovině roku 2010.
Sluneční skvrna Sluneční skvrna – oblast na slunečním povrchu s intenzivní magnetickou aktivitou, díky které má nižší teplotu než okolí (méně než 5000 K). Jsou to viditelné projevy trubic magnetických toků v konvektivní zóně. Ačkoli jsou ve skutečnosti velmi jasné, v porovnání s okolím se jeví jako tmavé. V UV oboru jsou ale naopak světlejší než okolí. Někdy mají i 50 tisíc km v průměru. Vyskytují se většinou ve skupinách a můžeme je dělit podle toho, ke kterému konci magnetické silokřivky patří. Poprvé byly pozorovány v roce 1611.
Sluneční vítr Sluneční vítr – proud nabitých částic ze Slunce, které zaplavují celou Sluneční soustavu. Zejména jde o protony, elektrony a alfa částice (jádra hélia). Typická rychlost částic u Země je kolem 500 km/s (rychlost zvuku v tomto prostředí je 50 km/s), teplota 3 eV (30 000 K) a koncentrace několik protonů v cm³. Částice vylétávající podél otevřených siločar mají vyšší rychlost (přibližně 750 km/s) a nazýváme je rychlý sluneční vítr. Sluneční vítr objevil anglický astronom Richard Carrington v roce 1859, kdy bylo za půl dne po slunečním vzplanutí narušeno magnetické pole Země. Pojmenování sluneční vítr pochází od amerického astronoma Eugena Parkera.
Sluneční záření Sluneční záření – elektromagnetické záření širokého spektra, od dlouhovlnného rádiového záření až po rentgenové, které vyzařuje Slunce. U Země tok energie slunečního záření činí přibližně 1,4 kW/m².
Slunovrat Slunovrat – okamžik, kdy má Slunce maximální nebo minimální deklinaci (úhlovou vzdálenost od světového rovníku). Slunce se poté „vrací“ ke světovému rovníku (odtud název). Při letním slunovratu je to obvykle 21. 6., při zimním slunovrtatu 21. 12.
Slupková galaxie Slupková galaxie – eliptická galaxie obklopená slupkou hvězd, nikoli jen prstencem. Poprvé takové galaxie detekoval australský astronom a vynikající fotograf David Malin v roce 1979.
Slupkový model jádra Slupkový model jádra – popisuje jádro jako soubor vzájemně interagujících nukleonů. Kvantové stavy jádra jsou kombinací stavů jednotlivých nukleonů, které získáme řešení Schrodingerovy rovnice. Skupina stavů s podobnou hodnotou energie tvoří slupky, někdy však může vlivem silné spin-orbitální interakce docházet k překryvu jejich energií.
Směrodatná odchylka Směrodatná odchylka – kvadratický průměr odchylek od jejich střední hodnoty. Vypočítá se jako odmocnina z průměru kvadrátů odchylek.
Směšovací úhly Směšovací úhly – úhly využívané v kvantové teorii k popisu přechodu od jedné sady bázových vektorů ke druhé. Matice přechodu má charakter rotační matice, která je zcela určena několika úhly. Příkladem mohou být neutrina, která jsou směsí hmotových stavů, příslušná matice směšovacích úhlů se označuje PNMS. V mixážní matici kvarků vystupuje Cabbiho úhel. Weinbergův úhel popisuje mixáž polních částic elektromagnetických a slabých sil.
SMM SMM – Solar Maximum Mission, specializovaná družice NASA ke sledování slunečních vzplanutí, která startovala v roce 1980. V roce 1984 byla opravena na palubě raketoplánu Challenger a poté sloužila až do roku 1989.
SMSS SMSS – SkyMapper Southern Survey, jižní přehlídka oblohy prováděná da­le­koh­le­dem SkyMapper australské observatoře Mount Stromlo. Plně auto­mati­zovaný dalekohled má průměr zrcadla 1,35 metru a v provozu je od roku 2008 v Novém jižním Walesu. Pracuje na vlnové délce 325 nanometrů a k největším objevům patří nejstarší známá hvězda J0313 (2014) a blízký extrémně svítivý kvazar J1144 (2022).
Smyčková gravitace Smyčková gravitace – Loop Quantum Gravity, teorie snažící se rozpor mezi obecnou relativitou a kvantovou teorií vyřešit kvantováním prostoru na základní kvanta – tzv. smyčky. Síť těchto smyček se nazývá spinová pěna. Rozměry smyček by měly být rovny Planckově délce, tj. 10⁻³⁵ m.
SN-NIM SN-NIM – Single Negative - Negative Index Metamaterial. Metamateriál, který má buď zápornou permitivitu anebo permeabilitu (nemá záporné obě veličiny současně).
SNAP SNAP – SuperNova/Acceleration Probe. Projekt sondy NASA, která by za pomoci supernov typu Ia měla zkoumat expanzi vesmíru. Uvažuje se o dalekohledu 1,8 m velikém.
Snecma Moteurs Snecma Moteurs – specializovaný francouzský výrobce raketových a leteckých motorů, společnost vznikla v roce 1945, má téměř 9 000 zaměstnanců a roční obrat 3 miliardy euro. K nejvýznamnějším úspěchům patří vývoj motoru pro nosnou raketu Ariane.
Snellův zákon lomu Snellův zákon lomu – vlnění se na rozhraní dvou prostředí láme tak, že podíl sinu úhlů odklonu paprsků od kolmice je roven podílu rychlostí šíření v daném prostředí: sin α / sin β = v_α/v_β
SNN SNN – Spiking neural network, špičková (impulzní) neuronová síť, umělá neuronová síť, která nepřenáší informace v každém cyklu, ale jen při dosažení určité prahové hodnoty na membráně. Tato síť více napodobuje přirozenou neuronovou síť. Kromě neuronálního a synaptického stavu začleňují SNN do svého provozního modelu pojem času.
SNO SNO – Sudbury Neutrino Observatory, podzemní těžkovodní Čerenkovův detektor v Ontariu v Kanadě. Je určen zejména pro detekci slunečních neutrin. Umístěn je v blízkosti městečka Sudbury ve starém niklovém dole Creighton 2 100 m pod zemí. Do akrylátové nádoby s průměrem 12 metrů je nalito 1 000 tun ultračisté těžké vody. Vně akrylátové koule je měřicí sféra o průměru 17 m, na které je umístěno 9 600 fotonásobičů. Vše je ponořeno do kontejneru s čistou vodou o rozměrech 22×32 m. V detektoru byly v roce 2001 potvrzeny oscilace slunečních neutrin.
SNR SNR – SuperNova Remnant, pozůstatek po explozi supernovy.
SNR (šum) SNR (šum) – Signal to Noise Ratio, poměr signálu k šumu. Parametr, který popisuje kvalitu signálu ve vztahu k úrovni šumu. Šum je nechtěné rušení nebo variace v signálu, které mohou pocházet z různých zdrojů, jako jsou elektronické součástky, vnější interference nebo nedokonalosti měřicího zařízení. SNR se obvykle uvádí v logaritmické škále, tj. jako logaritmus poměru výkonu užitečného signálu k výkonu šumu. Udává se v decibelech (dB). Vyšší hodnota SNR znamená, že užitečný signál je silnější než šum a je snazší jej rozlišit od pozadí. V aplikacích, jako jsou PPG systémy, zajišťuje vyšší hodnota SNR kvalitní a čitelný signál, což vede k přesnějším a spolehlivějším měřením.
SNU SNU – Seoul National University. Jde o národní výzkumnou univerzitu v jihokorejském Soulu, která byla založena v roce 1946.
Sodík Sodík – Natrium, nejběžnější prvek ze skupiny alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech. Sodík je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Volný kov se poprvé podařilo připravit roku 1807 siru Humphry Davymu.
SOFIA SOFIA – Stratospheric Observatory For Infrared Astronomy, observatoř pro infračervená pozorování instalovaná na palubě Boeingu 747SP-21. Mezi její úspěchy patří objev iontu hydridu helia v planetární mlhovině NGC 7027 nebo pozorování zákrytu hvězdy trpasličí planetou Pluto. Letadlo bylo pokřtěno v roce 1977 vdovou po Charlesi Lindberghovi. V roce 1997 letadlo odkoupila NASA. Bylo přestaveno na observatoř a v roce 2007 pokřtěno na Clipper Lindbergh jeho vnukem.
SOHO SOHO – SOlar and Heliospheric Observatory, sonda vypuštěná NASA v roce 1995 se zaměřením na pozorování a výzkum slunečního povrchu, atmosféry, koróny a slunečního větru. Základem observatoře je dalekohled EIT o průměru 12 cm. Hmotnost sondy je 1 875 kilogramů, největší rozměr (bez slunečních panelů) je 4,7 metru. Sonda obíhá kolem libračního bodu L1 a je stále aktivní.
SOHO EIT SOHO EIT – dalekohled sondy SOHO určený pro extrémní ultrafialový obor. Průměr primárního zrcadla je 12 cm, jde o mnohovrstvennou optiku citlivou ve čtyřech pásmech (17,1 nm – 19,5 nm – 28,4 nm – 30,4 nm). Přístroj slouží ke sledování sluneční chromosféry a korony.
Sol Sol – marťanský den, je o 39 minut delší než den pozemský. U vozítek Spirit a Opportunity mise Mars Exploration se marťanské Soly začaly počítat v okamžiku přistání Spiritu.
Solární konstanta Solární konstanta – množství sluneční energie dopadající kolmo na 1 m² povrchu za sekundu mimo atmosféru Země. Hodnota sluneční konstanty je 1,4 kW/m². Jde o malou část celkového slunečního výkonu, který je 4×10²⁶ W.
Soliton Soliton – osamocená vlna, která se šíří na velké vzdálenosti s minimální změnou tvaru. Solitony přenášejí energii z místa na místo a mohou skrz sebe procházet. První soliton pozoroval skotský vědec John Scott Russel na úzkém vodním kanále Union poblíž Edinburghu v roce 1834. Existenci solitonů poprvé teoreticky vysvětlili v roce 1895 holandští matematici Diederik Korteweg a Gustav de Vries. V solitonu je přirozená disperze (rozplývání) kompenzována nelineárními jevy, takže může vzniknout dlouhodobě stabilní útvar.
Sonoluminiscence Sonoluminiscence – při prudkém adiabatickém kolapsu kavitační bubliny dochází k velmi výraznému lokálnímu zvýšení teploty plynu, atomy v něm obsažené mohou být ionizovány a emitovat krátké záblesky světla. Tento jev se nazývá sonoluminiscence.
Sopouch Sopouch – sopečný komín, kterým vystupuje žhavé magma na povrch.
Sorpce Sorpce – souhrnný výraz pro absorpci, adsorpci a chemisorpci. Absorpce je vstřebávání jedné látky v druhé v celém objemu. Adsorpce je navázání plynné či kapalné látky na povrch jiné látky. Chemisorpce je druh adsorpce, při které na povrchu vzniká chemická vazba.
Součinitel smykového tření Součinitel smykového tření – koeficient úměrnosti mezi třecí sílou a tlakovou silou působící kolmo na podložku. Součinitel smykového tření je podílem vzniklé třecí síly a kolmé tlakové síly, jeho hodnota je vždy mezi 0 a 1.
Souřadnice astronomické Souřadnice astronomické – polohu je možno v astronomii udávat několika způsoby. Pozorovatel vyhledávající objekt na obloze z pozorovacího místa na Zemi používá souřadnice zohledňující jeho polohu, tedy souřadnice vztažené k zeměkouli a jejímu pohybu ve vesmíru. V tomto případě jde nejčastěji o souřadnice rovníkové. Pro potřeby orientace ve středním měřítku, kdy je potřeba zohlednit polohu extragalaktického objektu vůči výhledu z Mléčné dráhy, byly zavedeny souřadnice galaktické. Pro studium rozměrných mimogalaktických struktur byl ustaven nejrozsáhlejší systém souřadnic – supergalaktické souřadnice (SG).
Souřadnice galaktické Souřadnice galaktické – Základní rovinou je galaktická rovina procházející Sluncem. Úhel v galaktické rovině se měří ve stupních, označuje se jako galaktická délka (l) a od směru ke středu Galaxie přibývá obdobně jako rektascenze směrem východním. Vzdálenost od roviny Galaxie se označuje jako galaktická šířka (b), měří se obdobně jako deklinace ve stupních na obě strany. Počátek galaktických souřadnic, nulový bod, má v rovníkových souřadnicích polohu α = 17h 45m 37s, δ = -28° 56' 10" a galaktický severní pól α = 12h 51m 26s, δ = +27° 07' 42" (epocha J2000).
Souřadnice rovníkové Souřadnice rovníkové – poloha se udává dvěma čísly: úhlem ve směru rovníku a vzdáleností od rovníku (deklinací označovanou δ) ve stupních v rozmezí od –90° do + 90°. Jelikož se Země otáčí kolem své osy, rovníkové souřadnice jsou dvojího druhu. První druh udává ve směru rovníku hodinový úhel od místního poledníku promítnutého na nebeskou sféru (meridiánu). Hodnoty hodinového úhlu přibývají k západu a tato souřadnice se s časem rychle mění. Souřadnice druhého druhu používají pro počátek ve směru rovníkovém jeden z průsečíků nebeského rovníku a ekliptiky – jarní bod. Úhel rovníkový se zde nazývá rektascenzí (α), měří se směrem východním od jarního bodu a s časem se pro potřeby běžného pozorovatele nemění.
Souřadnice supergalaktické Souřadnice supergalaktické – SG. Základní rovinu definoval v roce 1953 Gerard de Vaucouleurs jako rovinu protínající nejhustší oblasti našeho galaktického okolí. Rovina protíná vláknitou strukturu obsahující Místní galaktickou nadkupu, nadkupu ve Vlasech Bereniky, Nadkupu v Rybách a ve Velrybě a Shapleyho koncentraci. Tato základní rovina současně protíná dvě velmi řídké oblasti – Severní a Jižní místní prázdnoty (supervoids). Počátek je stanoven v α = 2h 49m 14s, δ = +59° 31' 42", a SG severní pól je v α = 18h 55m 01s, δ = +15° 42' 32", (epocha J2000). Supergalaktické souřadnice se označují a měří ve stupních obdobně jako souřadnice galaktické: délka SGL a šířka SGB.
Space IL Space IL – izraelská organizace založená v roce 2011, která si za cíl klade dosáhnout měkkého přistání automatické sondy na Měsíci. Je financována ze soukromých prostředků. Původně měla v úmyslu vyhrát závod o dobytí Měsíce vypsaný firmou Google (Google X Prize). Po ukončení soutěže ve svých snahách pokračuje, start družice na palubě rakety Falcon 9 je plánovaný na 13. února 2019.
SpaceX SpaceX – Space Exploration Technologies Corporation, soukromá technologická společnost působící v aerokosmickém průmyslu. Byla založena Elonem Muskem v roce 2002, z peněz za prodej jeho podílu v systému PayPal. V současné době provozuje rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Raketa Falcon 9 se v dubnu 2020 stala raketou s nejvyšším počtem startů v aktivní službě (84 startů). Na tomto postu vystřídala raketu Atlas V (83 startů). SpaceX také provozovala kosmickou loď Dragon, která v rámci první fáze programu CRS (Commercial Resupply Services (CRS) dovážela zásoby k ISS. Celkem došlo k 20 misím, ze kterých 19 bylo úspěšných. Vylepšená verze této lodi Dragon 2 bude dopravovat nejen zásoby (druhá fáze programu CRS), ale i astronauty na ISS v rámci programu Commercial Crew Program. K prvnímu letu s lidskou posádkou by mělo dojít 27. května 2020. V rámci programu Artemis, bude zásobovací loď Dragon XL dopravovat zásoby k lunární stanici Gateway. V současné době SpaceX pracuje na svém ambiciózním projektu s názvem Starship, který, pokud bude úspěšný, se stane prvním zcela znovu použitelným raketovým nosičem, jehož upravený první stupeň (také pojmenovaný Starship) v rámci programu Human Landing System bude pravděpodobným přistávacím modulem pro program Artemis.
Spalační (tříštivá) reakce Spalační (tříštivá) reakce – reakce vyvolané srážkou vysoce urychlené částice s jádrem atomu, při které dochází k takzvanému hlubokému štěpení. To je zdrojem velkého počtu neutronů, které se uvolňují z nestabilních odštěpků. Tyto neutrony lze využít k transmutaci vyhořelého jaderného paliva.
Speciální relativita Speciální relativita – zobecnění principu relativity z klasické mechaniky i na elektromagnetické děje. Ve všech inerciálních soustavách dopadnou všechny mechanické i elektromagnetické děje stejně. Speciální teorie relativity upravuje rovnice klasické mechaniky tak, aby byly v souladu s Maxwellovou elektro­dynamikou. To vede na kontrakci délek, dilataci času a další děje.
Specifický impulz Specifický impulz – poměr tahu raketového motoru k množství spotřebovaného paliva za jednotku času. Tato veličina udává, jaký tah dokáže motor vyvinout po dobu jedné sekundy při spotřebování jednoho kilogramu paliva. Vyjadřuje efektivitu raketových a proudových motorů. Rozměr specifického impulzu je N·s/kg. Tah motoru se udává buď v newtonech, nebo ve starších jednotkách – kilopondech. Raketové motory mají menší specifický impulz než motory proudové, protože se do pracovní látky započítává i hmotnost okysličovadla, které vozí s sebou. Ve starší a anglosaské literatuře se specifický impulz vztahuje na normální tíhové zrychlení (jeho hodnota je vydělena g) a jeho jednotkou je sekunda.
Specifikace Specifikace – detailní dokumentace očekávaného chování výpočetního modulu v různých podmínkách včetně zdrojového kódu.
Spektr-RG Spektr-RG – rusko-německá vesmírná observatoř pro sledování vysokých energií. Písmena RG v názvu znamenají rentgenový a gama obor. Více než tunová observatoř startovala v roce 2019 a od té doby provádí pozorování z Lagrangeova bodu L2 soustavy Země-Slunce. Na přípravě sondy se podílely instituce NPO Lavočkin (Rusko) a Institut Maxe Plancka (Německo). Na palubě jsou dva rentgenové dalekohledy – německý eROSITA (0,3 až 10 keV) a ruský ART-XC (6 až 30 keV). Osud mise je po napadení Ukrajiny Ruskem více než nejasný.
Spektrální čáry Spektrální čáry – ostře ohraničené linie ve spektru, které vznikly emisí fotonu v daném prostředí (světlé, tzv. emisní čáry) nebo absorpcí fotonu (tmavé, tzv. Fraunhoferovy čáry).
Spektrální třída Spektrální třída – rozdělení hvězd podle charakteristik jejich spekter do základních tříd W, O, B, A, F, G, K, M, L, T. Nejteplejší, modrofialové hvězdy mají spektrum označené W, nejchladnější hvězdy spektrálních tříd M, L a T jsou červené. Spektrální třída odpovídá zejména povrchové teplotě hvězdy.
Spektrální typ C Spektrální typ C – typ planetek, jež obsahují uhlík. K tomuto typu patří 75 % známých planetek. Typickým příkladem je planetka Hygiea.
Spektrální typ P Spektrální typ P – druh planetek, které obsahují kovy a mají nízkou odrazivost. Typickým příkladem jsou planetky Aletheia, Ismene nebo Bamberga. Jde o třetí největčí skupinu planetek.
Spektrofotometrie Spektrofotometrie – analytická metoda pro stanovení vlastností vzorku na základě jeho absorpčních vlastností pro světlo různých vlnových délek.
Spektroskopie Spektroskopie – pořizování spekter objektů. Z těchto spekter je možné určovat vlastní pohyb objektu, teplotu či jeho chemické složení.
Spektrum Spektrum – rozklad elektromagnetického záření (většinou světla) na jednotlivé vlnové délky. Zpravidla se provádí za pomoci hranolu nebo mřížky. Spektrum slunečního světla může také vzniknout na vodních kapkách jako duha. Ve spektru se nachází kontinuum (spojitě se měnící barvy) a charakteristické spektrální čáry. Světlé se nazývají emisní (vznikají emisí fotonů) a tmavé absorpční (vznikají absorpcí fotonů).
Spikule Spikule – vlákénka horkého plynu, který stoupá z povrchu Slunce a po několika minutách padá zpět.
Spin Spin – vlastní (vnitřní) rotační moment částice souvisící s Lorentzovou symetrií. Pro částici v centrálním poli se přirozeným způsobem skládá s momentem hybnosti. Částice s nenulovým spinem se mohou chovat jako elementární magnetické dipóly μ, aniž by měly elektrický náboj. Takové částice reagují na vnější magnetická pole.
Spin-orbitální librace Spin-orbitální librace – vazba mezi oběžnou a rotační periodou, která vede k periodickému vychylování osy rotace nebeského tělesa.
Spinová kapalina Spinová kapalina – magnetický materiál, který má za nízkých teplot chaotickou orientaci magnetických momentů. Jejich uspořádání připomíná klasickou kapalinu. Na malých vzdálenostech se nevytváří žádné pravidelné struktury, nicméně kvantové stavy jsou propleteny i na velké vzdálenosti. Chaotické chování spinů zůstává, na rozdíl od jiných kapalin, i při velmi nízkých teplotách.
Spinové sklo Spinové sklo – magnetický materiál, který má za nízkých teplot chaotickou orientaci magnetických momentů. Jejich uspořádání připomíná klasické sklo. Vazbová energie sousedních magnetických momentů se mění náhodně místo od místa.
Spintronika Spintronika – spinová elektronika neboli magnetoelektronika. Jde o technologii využívající kvantové vlastnosti spinu elektronu, případně celého atomu. Zatímco klasická elektronika využívá ve všech technologiích pouze náboj elektronu, ve spintronice se kromě náboje elektronu využívá i orientace jeho spinu. První spintronické logické obvody byly zkonstruovány v roce 1997.
Spliceozom Spliceozom – velký buněčný komplex RNA a proteinů, který zodpovídá za sestřih nově vznikající RNA. V elektronovém mikroskopu má tvar elipsoidu.
Spontánní narušení symetrie Spontánní narušení symetrie – samovolná změna symetrie systému z vyšší symetrie na nižší při přechodu do nižšího energetického stavu. Typickým příkladem je narušení všesměrové symetrie při změně vody v led. Obdobně při ochlazování feromagnetického materiálu dojde při Curieově teplotě ke změně chování feromagnetika – vytvoří se Weissovy domény a naruší se původní symetrie. Spontánní narušení symetrie je důležitým jevem v částicové fyzice, například při energiích nižších než řádově 100 GeV dojde k rozdělení elektroslabé interakce na elektromagnetickou a slabou.
Sporadický meteor Sporadický meteor – meteor nepříslušející žádnému známému roji.
SPS SPS – Super Proton Synchrotron, jeden z urychlovačů v Evropském středisku jaderného výzkumu CERN. Dosažitelná energie je 400 GeV/proton. Urychlovač je v provozu od roku 1976. Na přelomu roku 1983 a 1984 zde byly objeveny polní bosony slabé interakce a v roce 2000 zde bylo poprvé připraveno kvarkové-gluonové plazma (zárodečná polévka, ze které vznikal vesmír).
Sputnik 1 Sputnik 1 – první vesmírná družice Země. Zkonstruoval ji Sergej Koroljov v Sovětském svazu. Měla průměr 58 cm a hmotnost 83 kg. Byla vynesena 4. října 1957 z kosmodromu Bajkonur. Obsahovala vysílač, který do 25. října 1957 vysílal pípavý signál, který se ve své době stal symbolem počátku kosmické éry. Družice oblétala Zemi do 3. ledna 1958, kdy vstoupila do atmosféry a shořela. Parametry orbitální dráhy: výška 250 km, sklon 65°, doba oběhu 96 min, rychlost 7,8 km/s.
SQUID SQUID – citlivý magnetometr, kterým se měří velmi slabá magnetická pole za pomoci supravodivé smyčky obsahující Josephsonův spoj. Zařízením lze změřit i extrémně slabá pole až do 5×10^–18 T. Název zařízení je zkratkou z anglického „Superconducting Quantum Interference Device“. Samotné slovo „squid“ znamená v češtině krakatice (hlavonožec žijící v oceánech).
SRB SRB – Solid Rocket Booster, také označovaný jako RSRM (Reusable solid rocket motor). Motor na pevné palivo, který se používá u raketoplánů a bude použit jako první stupeň pro novou raketu Ares.
SRR SRR – Split Ring Resonator, kruhový štěrbinový rezonátor. Základní součástka metamateriálů se zápornou permeabilitou navržená Johnem Pendrym z Imperial College London v roce 1999.
SSC SSC – Solution Spin Coating, jedna z mnoha metod nanášení tenkých vrstev. Nanášená látka je součástí roztoku. Podkladová vrstva rotuje a odstředivou silou je řízena tloušťka roztoku nanášeného na substrát.
SSD SSD – Solid State Drive, datové médium, které neobsahuje pohyblivé součástky. Existuje několik technologií přípravy takových médií, k nejznámějším patří tzv. flash paměti.
SSD (radioterapie) SSD (radioterapie) – Source Skin Distance, vzdálenost zdroje od pokožky. Jde o anglickou obdobu české zkratky OK (vzdálenost ohnisko – kůže) používané běžně v megavoltážní teleterapii.
SSRT SSRT – Slow Strain Rate Test, laboratorní test při malé rychlosti deformace.
SSS SSS – Stainless Steel Sphere, ocelová koule, která odděluje vnitřní kapalnou část italského detektoru neutrin BOREXINO od okolí.
SST SST – Swedish Sun Telescope, Švédský sluneční dalekohled. Věžový sluneční čočkový dalekohled o průměru 97 cm, uvedený do provozu na Kanárskývh ostrovech v roce 2002. Prostor dalekohledu je vakuován, dalekohled používá adaptivní optiku. Obraz je mimořádně ostrý a na Slunci rozliší detaily o velikosti pouhých 70 km.
SST (Small Size Telescope) SST (Small Size Telescope) – dalekohled o průměru 6 metrů, který bude součástí nově stavěné observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).
SST (Spitzer Space Telescope) SST (Spitzer Space Telescope) – Spitzerův vesmírný dalekohled. Kosmická observatoř NASA pracující v infračerveném oboru, která byla vynesena na oběžnou dráhu v srpnu 2003 nosnou raketou Delta 7920H ELV. Zrcadlo má průměr 85 cm. Přístroje byly chlazeny kapalným heliem na teplotu 5,5 K do roku 2009. Pozorovací spektrální rozsah byl v období chlazení 3÷180 μm. Od roku 2009 pracuje dalekohled v „teplém“ režimu – teplota celého dalekohledu je cca 30 K a  pracuje jen přístroj IRAS na vlnových délkách 3,6 μm a 4,5 μm. Program observatoře má na starosti California Institute of Technology.
Standardní model Standardní model – současný obecně přijímaný model částic a interakcí. Obsahuje kvarky, leptony, polní částice jednotlivých interakcí (fotony, gluony, W⁺,  W⁻, Z⁰) a Higgsovu částici jakožto zdroj hmotnosti ostatních částic a narušení symetrie elektroslabé interakce. Součástí modelu není gravitační interakce. Standardní model je vybudován na základě kvantové teorie pole.
Standardní svíčka Standardní svíčka – způsob určování vzdáleností ve vesmíru pomocí svítivosti objektu. Dopočítat vzdálenost z naměřené jasnosti je možné jen v tom případě, že známe skutečnou svítivost objektu. Takovému objektu proto říkáme standardní svíčka. Může jím být například kulová hvězdokupa, supernova typu Ia, červený obr ve fázi maximální svítivosti…
Stardust Stardust – sonda NASA vypuštěná 6. února 1999. Za pomoci aerogelu sbírala prachové částice a páry z ohonu komety Wild 2, fotografovala jádro komety a provedla předběžný rozbor kometárního prachu. K návratu vzorků na Zemi došlo v návratovém pouzdře 15. ledna 2006. Vlastní sonda pokračovala v letu pod názvem Stardust NExT ke kometě Tempel 1.
Stardust NExT Stardust NExT – mise NASA, která se 14. 2. 2011 přiblížila ke kometě Tempel 1 a podrobně ji fotografovala. Tuto kometu již dříve navštívila sonda Deep Impact a udělala na ní umělý kráter. Jde o jedinou kometu navštívenou dvakrát. Mise Stardust NExT je pokračováním předchozí mise Stardust, která byla ukončena v roce 2006. Zkratka NExT znamená „New Exploration of Tempel 1“.
Starlink Starlink – projekt firmy SpaceX. Soubor dvanácti tisíc komunikačních družic, které mají zajistit globální rychlou počítačovou síť.
Statická mez Statická mez – rozhraní u rotující černé díry, po jehož překročení je částice strhávána rotací černé díry natolik, že se nemůže pohybovat proti směru rotace. Statická mez je vně horizontu událostí, takže částice mezi statickou mezí a horizontem událostí mohou uniknout od černé díry v radiálním směru pryč. Tuto oblast nazýváme ergosféra.
Statistická významnost Statistická významnost – popisuje výsledek testování statistické hypotézy. V částicové fyzice se statistická významnost vyjadřuje v násobcích směrodatné odchylky σ normálního rozdělení. Za objev je považována statistická významnost vyšší než 5σ, kdy je pravděpodobnost, že je výsledek náhodnou fluktuací, 1:3,5 milionu.
Statistické zpracování dat Statistické zpracování dat – soubor naměřených hodnot má zpravidla tzv. normální (Gaussovo rozdělení). Hodnoty se kumulují v okolí střední hodnoty E(x) a jejich rozptyl je charakterizován směrodatnou odchylkou σ = [E(x²–E(x)²)]^1/2. Směrodatná odchylka určuje šířku rozdělení. Data se σ = 50 jsou kolem střední hodnoty velmi rozptýlená, naopak data se σ = 1 se kolem střední hodnoty vysoce koncentrují. Do vzdálenosti 1σ od průměrné hodnoty je  68 % veškerých dat, do vzdálenosti 3σ leží přes 99 % všech dat. Pomocí směrodatné odchylky se zapisuje statistická významnost naměřeného výsledku (zda nemohl vzniknout v daném souboru dat jen náhodně). Statistická významnost nσ znamená hodnotu 2(1−D(n)), kde D je kumulativní distribuční funkce rozdělení. Hodnota 5σ je považována za hranici vědeckého objevu.
Stefanův-Boltzmannův zákon Stefanův-Boltzmannův zákon – popisuje celkovou intenzitu vyzařovanou absolutně černým tělesem. Zákon odvodili rakouští fyzikové Josef Stefan a Ludwig Boltzmann. Dnes lze zákon snadno odvodit integrací Planckova vyzařovacího zákona přes všechny frekvence a celý prostorový úhel. Ukazuje se, že celková intenzita vyzařování prudce roste s teplotou, je úměrná její čtvrté mocnině.
Stelarátor Stelarátor – toroidální zařízení pro udržení plazmatu za účelem zažehnutí termojaderné fúze, v němž je magnetická konfigurace zcela definována vnějšími cívkami. První stelarátor vybudoval Lyman Spitzer v Princetonu na počátku 50. let 20. století. Jeho název je zkratkou z latinského stella a anglického generator, tedy generátor hvězd. Název měl připomínat, že se tyto experimenty pokoušejí uskutečnit na Zemi reakce probíhající ve hvězdách. K největším současným stelarátorům patří W7-X v německém Wendelsteinu a LHD (Large Helical Device), který funguje od roku 1998 v Japonsku.
STEP STEP – Satellite Test of the Equivalence Principle, sonda vyvíjená na Stanfordově univerzitě, jejímž cílem bylo ověřit princip ekvivalence s dosud nejlepší přesností za pomoci sledování setrvačníků na oběžné dráze kolem Země. Projekt byl americkou NASA zastaven a jeho osud je nejistý.
Štěpení Štěpení – způsob získávání energie štěpením těžkých atomových jader. Je základem současných atomových elektráren, ve kterých jsou jádra štěpena nalétávajícími neutrony. Produktem rozpadu jsou další neutrony, které štěpí další jádra (dojde k tzv. řetězové reakci). První štěpný reaktor postavil Enrico Fermi v roce 1942 v Chicagu. Nejlépe jsou vázaná jádra železa. Energii lze získat buď štěpením těžších jader, nebo slučováním lehčích jader (termojaderná fúze).
Štěpný izotop Štěpný izotop – izotop, u něhož k rozpadu na dceřinná jádra postačí záchyt tepelného neutronu, příkladem je uran 235. Naopak u štěpitelných jader, například uranu 238, je třeba vyšší energie a k cíli vede například ostřelování rychlými neutrony.
Steradián Steradián – zkratka sr, jednotka prostorového úhlu, který je definován jako podíl plochy kuželové výseče na sféře ku druhé mocnině vzdálenosti poloměru sféry. Plný prostorový úhel má hodnotu 4πsr.
STEREO STEREO – Solar TErrestrial RElations Observatory, mise NASA z roku 2006, jejímž hlavním cílem je pomocí dvou stejných sond pořizovat třírozměrný obraz sluneční koróny. Sondy nesou zobrazovací jednotky pro viditelný i XUV obor a přístroje k výzkumu slunečního větru.
Stimulovaná emise Stimulovaná emise – vynucená emise. Děj, při kterém atom či molekula vybuzené do stavu, ze kterého je spontánní přechod do nižšího stavu zakázán kvantovými pravidly, po interakci s fotonem s energií odpovídající rozdílu energií těchto stavů, emituje další foton se stejnou fází, frekvencí, polarizací i směrem šíření. Stimulovaná emise tvoří podstatu činnosti kvantových zesilovačů fotonů, v mikrovlnné a rádiové oblasti nazývané masery a v kratších vlnových délkách až po gama záření označovaných lasery.
Stirlingův motor Stirlingův motor – tepelný motor s vnějším spalováním. Pracovní médium je střídavě ohříváno a ochlazováno díky jeho přemisťování mezi teplou a studenou částí pracovního prostoru.
Stirlingův stroj Stirlingův stroj – tepelný stroj, vynalezený v roce 1816 reverendem Robertem Stirlingem (1791-1878). Přeměňuje tepelnou energii na mechanickou bez použití kotle, který byl v 19. století častým původcem explozí. Pracovní plyn je hermeticky uzavřen v prostoru se dvěma písty (horkým a chladným), jejichž periodický pohyb je navzájem posunut o čtvrtinu periody.
STIS STIS – Space Telescope Imaging Spectrograph, výkonný mnohaúčelový spektrograf na HST, pracuje od UV po IR obor. byl nainstalován při druhé servisní misi v roce 1997. V roce 2004 došlo k poruše přístroje. Opraven byl při 4. servisní misi.
STM STM – Scanning Tunneling Microscope, rastrovací tunelový mikroskop, řadí se mezi mnoho druhů tzv. Scanning Probe Methods (SPM), rastrovacích metod za použití sondy. Zařízení založené na tunelovém jevu, umožňující zobrazit povrch pevné látky v rozlišení jednotlivých atomů. Povrch je doslova osaháván piezoelektricky vychylovaným wolframovým hrotem. Ve směru povrchu je jeho rozlišení řádově 10⁻¹⁰ m, v kolmém směru k povrchu je však rozlišení řádově lepší v důsledku velmi nelineární závislosti velikosti proudu na vzdálenosti od povrchu. Na špičce wolframového hrotu je v ideálním případě jediný atom, podle toho, jak se hrot podaří vyleptat. Je to nejostřejší hrot jaký dokážeme vyrobit, používá se také jako studená katoda u rastrovacích elektronových mikroskopů. Rastrovací tunelový mikroskop umožňuje nejenom zviditelnit polohu atomů na povrchu krystalové mříže, ale také je přenášet z místa na místo, když se pomocí přiloženého elektrického napětí překoná chemická vazba s povrchem a atom se hrotem mikroskopu přenese.
Stojaté vlnění Stojaté vlnění – zvláštní případ interference dvou vlnění se stejnými frekvencemi, která postupují proti sobě. Jsou-li amplitudy výchylek obou vlnění stejné, vznikne v prostředí stav, při kterém body prostředí kmitají s konstantními amplitudami a vlna se nešíří. Tyto amplitudy jsou v určitých bodech nulové (uzly), v jiných bodech mají trvale maximální hodnotu (kmitny). Polohy kmiten a uzlů se nemění a jsou navzájem posunuty o λ/4.
Stony Brook University Stony Brook University – Univerzita ve Stony Brook. Nachází se ve Spojených státech na Long Island a patří k jedné ze čtyř newyorských státních univerzit. Studuje zde přes 22 000 studentů. Univerzita byla založena v roce 1957.
Stratosféra Stratosféra – vrstva atmosféry nad troposférou. Sahá přibližně do 50 km. Součástí stratosféry je ozónová vrstva, která pohlcuje škodlivé ultrafialové záření přicházející ze Slunce. Ve stratosféře nedochází k turbulentnímu proudění, neboť teplota vzduchu s výškou roste (růst způsobuje pohlcování UV záření).
Střed tlaku Střed tlaku – střed rozložení tlaku, pojem často používaný v medicíně, kde znamená bod, kolem něhož je rovnoměrně distribuována výsledná kontaktní resp. reakční síla působící po celé styčné ploše jednoho chodidla, popř. dalších segmentů těla.
Střední volná dráha Střední volná dráha – průměrná vzdálenost mezi srážkami. V plazmatu, kde dochází jen k odklonu nabité částice z původního směru vlivem elektrických sil, chápeme střední volnou dráhu jako takovou vzdálenost, na které se částice v průměru odchýlí od původního směru o 90°.
Středověk Středověk – označení dějinné epochy mezi pádem Západořímské říše v roce 476 a objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492.
Stříbro Stříbro – Argentum, ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl.
Střižné napětí Střižné napětí – složka napětí v látce způsobená tahem nebo tlakem vedeným v jiném směru. Například stisk tuby zubní pasty vede na vnitřní pnutí se složkou ve směru otvoru, kudy pasta nakonec vystříkne ven. V pevné látce mohou mít střižná napětí trvalý charakter, v kapalinách a plynech vedou na jejich pohyb a po krátké době vnitřní střižné napětí vymizí.
Stroncium Stroncium – Strontium, čtvrtý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. Je pojmenoán podle vesnice Strontian ve Skotsku, kde byla poprvé nalezena ruda stroncianit obsahující tento kov. Stroncium poprvé elektrolyticky připravil sir Humphry Davy roku 1808.
Struny Struny – jednodimenzionální útvary ve vícerozměrném světě (uzavřené nebo otevřené), jejichž vibrační stavy odpovídají jednotlivým elementárním částicím. Jde o podstatný prvek tzv. strunových teorií, které se pokoušejí spojit svět kvantové teorie se zakřiveným prostoročasem obecné relativity.
Struska Struska – sopečná hornina tmavé barvy s výraznou pórovitou strukturou vzniklou vlivem úniku a expanze sopečných plynů z magmatu během jeho odplynění.
STSI STSI – Space Telescope Science Institute. Vědecký ústav pro přípravu programu a zpracování dat z Hubblova dalekohledu a v budoucnosti z dalekohledu Jamese Webba. Ústav byl založen v roce 1981.
Sturtské zalednění Sturtské zalednění – zalednění většiny planety v kryogénu, které proběhlo před 720 až 660 miliony let. Pojmenováno je podle australské řeky Sturt a ná­rod­ní­ho parku Sturt Gorg s geologickými útvary z tohoto období.
Subaru Subaru – japonský dalekohled o průměru 8,2 metru umístěný na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech. Zprovozněn byl v roce 2005.
subdukce subdukce – zasouvání jedné litosférické desky pod druhou. Jde o jeden z projevů tektonické aktivity.
Subharmonická frekvence Subharmonická frekvence – frekvence, která je celočíselným zlomkem původní frekvence, tedy její polovina, třetina, čtvrtina atd. Opakem je harmonická frekvence, která je celistvým násobkem původní frekvence.
Subluminózní Subluminózní – s fázovou rychlostí nižší, než je rychlost světla.
Submetrové rozlišení Submetrové rozlišení – rozlišení pod 1 m na pixel.
SÚJCHBO SÚJCHBO – Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany
Sulfát Sulfát – síran, sůl kyseliny sírové; v biochemii též anion kyseliny sírové SO₄²⁻.
Sunjajevův-Zeldovičův jev Sunjajevův-Zeldovičův jev – výsledek vzájemného ovlivnění vysoce energetických elektronů s fotony reliktního záření prostřednictvím inverzního Comptonova rozptylu. Nízkoenergetické mikrovlnné fotony reliktního záření získávají energii při průletu horkým mezigalaktickým plynem v kupě a tuto změnu lze rozpoznat ve spektru.
SUNY SUNY – State University of New York, univerzita založená v roce 1816, dnes má 64 fakult rozmístěných po celém státě New York.
Super-Kamiokande Super-Kamiokande – japonská neutrinová observatoř z roku 1996 umístěná 1 000 m pod povrchem hory Ikeno ve starém zinkovém dole poblíž městečka Kamioka. Horniny nad detektorem jsou ekvivalentní 2 700 metrům vodního sloupce. Nádoba detektoru obsahuje 50 000 tun vody, na stěnách je 13 000 fotonásobičů, průměr nádoby je 40 metrů. Detektor detekuje Čerenkovovo záření elektronu nebo mionu vzniklého srážkou elektronového nebo mionového neutrina s neutronem. Z tvaru kužele Čerenkovova záření lze snadno odlišit elektronové a mionové neutrino. V průměru je zachyceno jedno atmosférické neutrino za hodinu a půl. V roce 1998 byl oznámen objev oscilací neutrin. V roce 2001 byl detektor vážně poškozen. Oprava trvala 5 let a stála 25 milionů USD.
Superionický led Superionický led – fáze vodního ledu za vysokých tlaků, v níž se vytvoří krystalická mříž z atomů kyslíku a v ní se volně pohybují vodíkové atomy. Superionický led byl nejprve předpovězen numerickými simulacemi (1999) a v roce 2005 byl uměle připraven v Lawrencově národní laboratoři v Livermoru. Dnes jsou známy tři typy superionického ledu.
Superkondenzátor Superkondenzátor – perspektivní akumulátor energie, schopný rychle uložit a následně odevzdat velké množství elektrické energie. Je založen na principu elektrochemické dvojvrstvy, která se skládá ze dvou opačně nabitých vrstev, k jejichž nabitému povrchu jsou přitahovány elektrostatickými silami, adsorpčními silami a difúzí ionty opačného náboje ve snaze zneutralizovat povrch elektrody. Superkondenzátor bez problémů snáší opakované nabíjení a vybíjení vysokými proudy, má dlouhou životnost a nevadí mu nízké provozní teploty.
Superkritická tekutina Superkritická tekutina – tekutina, jejíž teplota a tlak jsou nad kritickým bodem. Za těchto podmínek už neexistují oddělené fáze kapaliny a plynu.
Superluminózní Superluminózní – s fázovou rychlostí převyšující rychlost světla.
Supernova Supernova – rozmetání podstatné části hvězdy, při kterém vznikne extrémně jasný objekt, jehož svítívost se o více než 4 řády zvýší. Minimálně 10 % hmotnosti původní hvězdy se přemění na energii exploze. Svítivost posléze klesá v průběhu týdnů či měsíců. K tomuto konci vedou dvě možné cesty: 1) jedná se o velmi hmotnou hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala zásoby paliva a začala se hroutit pod silou své vlastní gravitace na neutronovou hvězdu, nebo černou díru; 2) jedná se o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce, dosáhl Chandrasekharovy meze a prodělal objemovou termonukleární explozi.
Supernova typu Ia Supernova typu Ia – závěrečné vývojové stádium těsné dvojhvězdy. Tvoří-li dvojhvězdu bílý trpaslík a obr (veleobr) nebo hvězda hlavní posloupnosti, může docházet k přenosu látky na bílého trpaslíka, který tak zvětšuje svoji hmotnost. Po překročení Chandrasekharovy meze (1,4 M_S) se bílý trpaslík zhroutí do neutronové hvězdy, dojde k explozivnímu termonukleárnímu hoření C a O na ⁵⁶Ni v celém objemu trpaslíka a uvolněná potenciální energie se projeví jako supernova typu Ia. Množství energie je vždy zhruba stejné, takže z relativní pozorované jasnosti lze vypočítat vzdálenost příslušné supernovy. Přesnější hodnoty se pak určí z tvaru světelné křivky (z průběhu nárůstu a poklesu jasnosti). Supernovu typu Ia lze identifikovat podle tvaru jejího spektra, ve kterém chybí čáry vodíku a jsou přítomné čáry křemíku.
Supernova typu Ib Supernova typu Ib – velmi hmotná hvězda v závěrečném stádiu, která se zbavila obálky z vodíku. Zůstala jí však obálka z hélia, která tvoří výraznou absorpční čáru na vlnové délce 570 nm. Spektrum dále obsahuje typické čáry O I, Ca II, Mg II, zcela chybí čáry vodíku. Příkladem může být objekt SN 2008D v galaxii NGC 2770 v souhvězdí Rysa ve vzdálenosti 88×10⁶ světelných roků.
Supernova typu Ic Supernova typu Ic – velmi hmotná hvězda v závěrečném stádiu, která se zbavila obálky z vodíku a hélia. Mohla ji odhodit nebo ji odsál souputník. Ve směru osy rotace se vytvářejí obálkou netlumené výtrysky, které díky brzdění okolním prostředím září krátkodobě v RTG a gama oboru. Zbylé Fe jádro s uhlíkodusíkovou vnější vrstvou kolabuje na černou díru. Ve spektru chybí jak vodíkové, tak heliové čáry. Při kolapsu dojde k prudkému zrychlení rotace a vytvoření tlustého akrečního disku. Příkladem může být objekt SN 2003yd v souhvězdí Vodnáře, který je vzdálen 270×10⁶ světelných roků. Osa výtrysků nemíří k Zemi.
Supernova typu II Supernova typu II – velmi hmotná, hroutící se hvězda po období termonukleární syntézy, pozůstatkem je neutronová hvězda, nebo černá díra, zbytek se rozmetá do okolí. Supernovy typu II mají ve spektru přítomné vodíkové čáry. Tyto supernovy dále dělíme podle dosvitu na dvě skupiny II L s lineárním poklesem jasnosti a II P, u kterých má dosvit plató s malým poklesem jasnosti. Typickým příkladem typu II P je velmi známá supernova SN 1987A ve Velkém Magellanově oblaku ve vzdálenosti 167×10³ světelných roků.
Superparamagnetizmus Superparamagnetizmus – chování magnetického celku složeného z mnoha nanočástic s feromagnetickými či ferimagnetickými vlastnostmi. Každá nanočástice má nenulovou magnetizaci, jejíž hodnota se může vlivem teplotních fluktuací překlopit na jinou hodnotu. V průměru má ale soubor nanočástic bez vnějšího magnetického pole nulovou magnetizaci. V přítomnosti pole se dipólové momenty nanočástic zorientují ve směru pole a magnetizace celého objemu je nenulová stejně jako u paramagnetik. Hodnota dosažené magnetizace je ale mnohem vyšší než u běžných paramagnetik. Roli, kterou u paramagnetika hrají jednotlivé spiny, mají u superparamagnetika feromagnetické nanočástice.
Superpartner Superpartner – supersymetrický partner částice. Teorie supersymetrie SUSY vyžaduje, aby za vysokých energií ke každému fermionu existoval odpovídající boson a naopak. Název bosonu se z fermionu vytvoří předponou s- (elektron – selektron, kvark – skvark). Opačný převod (boson → fermion) přidává koncovku -ino (graviton – gravitino, foton – fotino). Zakončení názvu částice neutrino je historickým reliktem a koncovka nemá nic společného se supersymetrií.
Superpozice stavů Superpozice stavů – pokud dva stavy představují fyzikálně realizovatelný stav systému, je možná i superpozice těchto stavů. Například kvantově mechanická kočka nemusí být jen živá nebo mrtvá, může být i „obojí zároveň“. Takový stav značíme a|Ž⟩+b|M⟩, kde a a b jsou čísla vyjadřující váhu. Pokud na kočce v tomto superponovaném stavu provedeme měření, s pravděpodobností |a|² ji najdeme živou a s pravděpodobností |b|² mrtvou. Kvantová superpozice stavů je běžná pro kvantové objekty, například elementární částice nebo atomy. U makroskopických objektů (kočka, člověk) komunikujících s okolím je nemožná.
Superstruny Superstruny – jednodimenzionální útvary charakterizující elementární částice v teorii strun. Předpona super znamená, že je do teorie zahrnuta tzv. supersymetrie, tj. každá částice existuje ve dvou provedeních – jako boson i jako fermion.
SuperWASP SuperWASP – Wide Angle Search for Planets, vědecký mezinárodní program pro systematické, velkoplošné vyhledávání exoplanet, vedený Velkou Británií, ve kterém je zapojeno 8 akademických institucí. Vyhledávání je založeno na kooperaci dvou robotických observatoří umístěných na severní a jižní polokouli tak, aby pokryly celou viditelnou oblast vesmíru. Každá observatoř je vybavena 8 vysoce kvalitními CCD snímači podchlazenými pro potlačení šumu na teplotu −50 °C. Observatoře vyhledávají exoplanety na principu fotometrie, získávají obraz noční oblohy, který je poté analyzován. Jedna observatoř vyprodukuje za noc asi 50 GB obrazových dat.
Superzemě Superzemě – exoplaneta s hmotností menší než desetinásobek hmotnosti Země. Některé prameny tuto hranici posouvají na pouhý dvojnásobek hmotnosti Země.
Suprachoroidální prostor Suprachoroidální prostor – tenká zakřivená oblast na obvodu zadní části oka, možná dráha pro vedení signálu.
Supratekutost Supratekutost – stav látky, při kterém poklesne viskozita na nulu a extrémně vzroste tepelná vodivost. Látka je schopná protékat malými kapilárami bez vnitřního odporu nebo vzlínat po stěnách nádoby. Supratekutost objevil v roce 1937 ruský vědec Pjotr Leonidovič Kapica u ⁴He při teplotách nižších než 2,17 K. Nezávsile objevili seupratekutost John Allen a Don Misener v Cambridži.
Supravodivost Supravodivost – supravodivost objevil v roce 1911 Kamerlingh-Onnes, který zjistil, že při ochlazení rtuti pod teplotu 4,2 K dochází k prudkému poklesu elektrického odporu až na milióntinu původní hodnoty. Za tento objev obdržel v roce 1913 Nobelovu cenu za fyziku, ale ještě dlouho trvalo, než se podařilo vysvětlit, proč se elektrony v ochlazeném materiálu pohybují bez odporu.
SURF SURF – Sanford Underground Research Facility, podzemní laboratoř v jiho­dakotském Leadu. Jde o nejhlubší laboratoř ve Spojených státech, v níž probíhá 28 experimentů (2020). Laboratoř vznikla v místě zlatého dolu Home­stake, v němž v 60. letech 20. století zprovoznil Raymond Davis slavný chlorový detektor, který zaznamenával sluneční neutrina. Důl byl uzavřen v roce 2002, kdy v něm vznikla laboratoř DUSEL (Deep Underground Science and Engineering Laboratory). V roce 2006 daroval laboratoři Deny Sanford 70 milionů USD a v roce 2007 byla laboratoř přejmenována na Sanford Underground Research Facility.
SÚRO SÚRO – Státní ústav radiační ochrany
Susceptibilita magnetická Susceptibilita magnetická – změna magnetizace s vnějším magnetickým polem. Pro lineární závislost platí M = χH. V anizotropním prostředí je susceptibilita symetrickým tenzorem druhého řádu.
SUSEN SUSEN – SUStainable ENergy, evropský projekt Udržitelná energetika, ze kterého byla financována výstavba nových špičkových technologií v rámci Centra výzkumu Řež, s. r. o.
SUSY SUSY – SUSY (SUper SYmmetry), supersymetrie, symetrie mezi fermiony a bosony, která by se měla projevovat při vysokých energiích. Ke každému fermionu by měl existovat superpartner, který je bosonem, a naopak ke každému bosonu by měl existovat superpartner, který je fermionem. Názvy superpartnerů tvoříme příponou „ino" pro bosony a předponou „s“ pro fermiony. Tedy například foton – fotino, elektron – selektron. Přestože se tyto superpartnery zatím nepodařilo experimentálně pozorovat na urychlovači LHC, představuje supersymetrie významnou ingredienci v teorii superstrun.
Světelný rok Světelný rok – ly (light year), vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok, ly = 9,46×10¹² km. Menšími jednotkami jsou: světelný den, světelná hodina, světelná minuta a světelná sekunda. Větší jednotkou je 1000 ly, což označujeme zkratkou kly. Tyto jednotky se velmi často používají v populárních textech. V odborných textech se spíše využívají parseky.
Světelný rok (ly) Světelný rok (ly) – vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok, 1 ly = 9,46×10¹² km.
Světočára Světočára – Množina událostí v prostoročasovém diagramu (tzv. světobodů), která zobrazuje historii určitého konkrétního objektu v prostoročase. Tento pojem zavedl matematik Hermann Minkowski v roce 1908.
Světový rovník Světový rovník – průsečnice roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Světový rovník se protíná se zdánlivou dráhou Slunce na obloze (ekliptikou) ve dvou místech – jarním a podzimním bodě. Jarní bod je současně počátkem rovníkových souřadnic (rektascenze a deklinace).
Svítivost Svítivost – prostorová hustota světelného toku zdroje, udává se v kandelách.
Svítivost hvězdy Svítivost hvězdy – skutečná produkce energie hvězdy zářením za jednotku času neboli zářivý výkon hvězdy. Udává se ve wattech a  závisí na efektivní povrchové teplotě hvězdy. Svítivost lze spočítat ze Stefanova-Boltzmannova zákona dle vztahu: L = 4πR²σT⁴. Někdy hovoříme o bolometrické svítivosti (svítivosti počítané přes celé elektromagnetické spektrum).
Swarm Swarm – trojice družic Evropské kosmické agentury určená k detailnímu měření magnetického pole Země ve více místech současně. Sondy startovaly v roce 2013 a letí v trojúhelníkové formaci (dvě ve výšce 450 km, třetí ve výšce 530 km) na zhruba polární dráze. Jména družic jsou: Alpha, Bravo a Charlie. Družice připravila společnost Astrium a startovaly z ruského kosmodromu Pleseck (180 km jižně od Archangelska) na palubě nosné rakety Rokot.
Swarthmore College Swarthmore College – univerzitní kolej založená v roce 1864 kvakery 20 kilometrů jihozápadně od Filadelfie. Univerzita je pojmenována podle anglické usedlosti ze 17. století, která byla sídlem kvakerů. Dnes jde o špičkovou univerzitu, ze které vzešlo několik nositelů Nobelových cen.
SWIFT SWIFT – The Swift Gamma-Ray Burst Explorer. Gama observatoř NASA, která byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 20. 11. 2004 pomocí nosné rakety DELTA 7320. Družice je především určena pro pozorování záblesků gama. Řádově sekundy po detekci záblesku je schopna předat data o poloze po­zem­ským observatořím, které mohou zkoumat dosvit záblesku a hledat případný optický protějšek. Hlavní přístroj BAT (Burst Alert Telescope) v oboru 15÷150 keV je doplněn RTG dalekohledem XRT (X-Ray Telescope) v oboru 0,3÷10 keV a UV/V dalekohledem UVOT (UV/Optical Telescope) v oboru 170÷650 nm.
SwRI SwRI – Southwest Research Institute, komplex vědeckých ústavů ve Spojených státech, který byl založen v roce 1947. Jde o jeden z nejstarších nevýdělečných ústavů v USA. Téměř 2 800 zaměstnanců provádí výzkum v řadě oblastí (od aplikované fyziky, přes chemii, inženýrství, až po kosmické lety). Ředitelství se nachází v texaském San Antoniu, roční obrat byl v roce 2014 přes půl miliardy dolarů.
Symetrie kvadrupólová Symetrie kvadrupólová – rozložení hmoty, které má nižší symetrii než sférickou (rotující kulička) nebo dipólovou (tyčka rotující kolem podélné osy). Typickým případem kvadrupólové symetrie jsou dvě vzájemně se obíhající hvězdy.
Symetrie SU(2) Symetrie SU(2) – základní symetrie slabé interakce, která nerozliší některé dvojice částic – například elektron a jeho neutrino nebo kvarky d, u. Matematicky se tato symetrie popisuje pomocí komplexních unitárních matic 2×2 s determinantem rovným jedné. Název SU(2) znamená: speciální (tj. det U = 1) unitární 2×2 matice.
Symetrie SU(3) Symetrie SU(3) – základní symetrie silné interakce, která nerozliší barvy kvarků. Matematicky se tato symetrie popisuje pomocí komplexních unitárních matic 3×3 s determinantem rovným jedné. Název SU(3) znamená: speciální (tj. det U = 1) unitární 3×3 matice.
Symetrie U(1) Symetrie U(1) – symetrie, při které se rovnice nezmění, pokud nahradíme vlnovou funkci jinou vlnovou funkcí, vynásobenou komplexní jednotkou. Jde tedy o transformaci: ψ → ψ exp(iα). Z matematického hlediska jde vlastně o pootočení vlnové funkce, neboli o unitární transformaci, s jedním parametrem (úhlem α). Pokud je tento úhel konstantní, hovoříme o globální symetrii, pokud je funkcí času a prostoru, hovoříme o lokální symetrii. Například v kvantové teorii elektromagnetického pole je symetrie U(1)_loc odpovědná za existenci a zachování elektrického náboje.
Synapse Synapse – spojení dvou neuronů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání vzruchů.
Synchrotron Synchrotron – cyklický urychlovač, který k zakřivování dráhy částic používá proměnné magnetické pole vhodně synchronizované s urychlujícím elektrickým polem. Je dalším vývojovým stupněm cyklotronu, jenž pracuje jen s konstantním magnetickým polem.
Synchrotronní záření Synchrotronní záření – záření generované relativistickými elektrony rotujícími kolem magnetických siločar nebo elektrony kmitajícími v měnícím se magnetickém poli. Jde o záření s výraznou polarizací, ze které je možné určit směr magnetického pole. Záření je polarizováno v rovině dráhy elektronu, soustředěno do úzkého kužele, vyzařováno v původním směru pohybující se částice a má spojité spektrum.
Synodická perioda Synodická perioda – perioda, po které se těleso při oběhu Slunce objeví ve stejné úhlové vzdálenosti od Slunce při pozorování ze Země. Jde například o dobu dvou následných konjunkcí se Sluncem. Hodnota periody je ovlivněna vlastním pohybem Země kolem Slunce.
Synodický měsíc Synodický měsíc – doba oběhu Měsíce kolem Země vnímaná pozemským pozorovatelem. Jde o dobu, za kterou se z našeho pohledu vystřídají všechny fáze Měsíce.
Sypaný kužel Sypaný kužel – zvláštní druh malé sopky, která vzniká na povrchu tělesa jako výsledek odplyňování magmatu a jeho následné fragmentace, tedy nízko energetické sopečné erupce tzv. strombolského typu. Na povrchu Země se jedná o nejrozšířenější druh sopečných těles, která se vyskytují buď jako parazitické sopky na svazích větších sopek (např. na úbočí Etny), či v podobě sopečných polí o četnosti desítek až stovek kuželů. Sypané kužele jsou většinou méně než 2 km široké kužele, které se tyčí do výšky prvních stovek metrů. Tvoří je nahromaděná struska, jejíž množství na Zemi často postačuje k dosažení hodnoty sypného úhlu, což má za následek, že jejich svahy bývají obvykle okolo 30° strmé.



---