glossary glossary

 

A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

SA SA – Selective availability, selektivní (výběrová) dostupnost. Způsob cílené degradace určení přesnosti polohy pomocí GPS záměrnou modifikací civilních C/A kódů. Nařízením prezidenta Clintona bylo od 2. května 2000 používání selektivní dostupnosti zrušeno.
Saccharomyces cerevisiae Saccharomyces cerevisiae – pivovarská kvasinka, modelový organismus. První eukaryotní organismus, u kterého byla určena sekvence nukleotidů v DNA.
Sacharovovy podmínky Sacharovovy podmínky – podmínky pro to, aby se vesmír, v němž bylo na začátku stejně hmoty jako antihmoty, mohl vyvinout ve vesmír s výraznou nadvládou hmoty nad antihmotou. Sacharov ukázal v roce 1967, že k tomu může dojít, pokud:
1) existují procesy, které nezachovávají baryonové číslo,
2) existuje narušení C a CP symetrie,
3) probíhaly procesy mimo termodynamickou rovnováhu.

Saljut Saljut – sovětský program orbitálních stanic, který se uskutečnil v letech 1971 až 1991. Celkem bylo vypuštěno 7 těchto orbitálníh stanic. Zásobování prováděly lodi Progress nebo Sojuz.
SAM SAM – Sample Analysis at Mars
Samarium Samarium – měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, šestý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě mimořádně silných permanentních magnetů a slouží také k výrobě speciálních skel a keramiky. Samarium objevil švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac roku 1853.
SAO SAO – Smithsonian Astrophysical Observatory. Spolu s HCO (Harvard College Observatory) vytvářejí gigantické vědecké centrum CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics).
Saturn Saturn – druhá největší planeta sluneční soustavy. Je charakteristická dobře viditelným prstencem. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země, a proto je jeho teplota velmi nízká (−150 °C). Průměrná hustota planety 0,7 g·cm−3 je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Saturn patří k obřím planetám. Oběhne Slunce za 30 let, kolem vlastní osy se otočí za pouhých 10 hodin. Rychlá rotace způsobuje vznik pásů. V atmosféře jsou pozorovány velké žluté či bílé skvrny. Atmosféra je tvořena oblaky čpavku, vodíkem a heliem. V nitru je snad malé jádro z křemičitanů obklopené kovovým vodíkem. Vítr v atmosféře dosahuje rychlosti až 1 800 km/h. Magnetické pole má dipólový charakter s osou téměř rovnoběžnou s rotační osou.
Saturn V Saturn V – největší nosná raketa dosud vyrobená člověkem. Raketa Saturn V byla použita v programu Apollo a bezpečně dopravila člověka na Měsíc. Později vynesla upravená verze kosmickou stanici Skylab na oběžnou dráhu Země. Jedná se o třístupňovou raketu. První stupeň (5 motorů F1) využívá jako palivo kerosin a kapalný kyslík, hoří 150 sekund a celkový tah má 34 MN. Druhý stupeň (5 motorů J2) má jako palivo kapalný vodík a kyslík, hoří 360 sekund a tah má 5 MN. Třetí stupeň má jediný motor J2 s tahem 1 MN a zapaluje se dvakrát, poprvé na 165 sekund a podruhé na 335 sekund. Celková výška rakety je 111 metrů, průměr 10 metrů, hmotnost 3 000 tun. Při 13 startech rakety nedošlo nikdy k žádné havárii.
Sbor Sbor – vlnění vznikající v magnetosféře interakcí elektronů rotujících po spirálách kolem magnetických siločar s plazmatem. Spektrální charakteristika, která dává tomuto záření jeho jméno, je řadou převážně zvyšujících se tónů, které zní jako sbor švitořících ptáčků. Tyto zvyšující se tóny trvají velmi krátce, typicky jen 0,1÷1,0 sekundy.
Schmidtův dalekohled Schmidtův dalekohled – dalekohled s primárním kulovým zrcadlem, v jehož ohnisku je detektor (CCD, fotografická deska) a před zrcadlem je v jeho středu křivosti korekční deska (čočka). Systém navrhl estonsko-švédský optik Bernhardt Schmidt v roce 1930.
Schrödingerova kočka Schrödingerova kočka – myšlenkový experiment, při kterém je kočka v neprůhledné krabici buď živá, nebo mrtvá, podle toho, zda se rozpadl či nerozpadl atom ovládající ampuli se smrtícím jedem. Podle kvantové teorie je objekt v takové situaci v superpozici obou dvou stavů, tedy živé i mrtvé kočky a teprve při experimentu (odkrytí víka) dojde ke kolapsu vlnové funkce a k realizaci jednoho ze stavů. Nesmyslnost takové superpozice pro objekty makrosvěta je zjevná na první pohled.
Scintilace Scintilace – náhodné změny intenzity hvězdy způsobené lomem na vrstvách atmosféry, zejména rozdíly v hustotě a teplotě. Oproti seengu vzniká scintilace především v horních vrstvách atmosféry. Typická frekvence scintilace je 10 ms. Oko vnímá nejlépe změny kolem 0,1 s. Scintilace nad obzorem je o řád vyšší než v zenitu, neboť světlo objektu prochází tlustší vrstvou atmosféry.
Scramjet (Supersonic Combustion RAMJET) Scramjet (Supersonic Combustion RAMJET) – nadzvuková varianta motoru RAMJET. Teprve při hypernadzvukových rychlostech začíná být náporový motor prakticky využitelný a lze s ním dosáhnou rychlosti až Mach 15. Jako palivo se používá vodík.
SCUBA SCUBA – Submillimetre Common User Bolometer Array, nejlepší přístroj na světě k pozorování záření o vlnové délce okolo 1 mm. V budoucnu by ho měla překonat soustava radioteleskopů ALMA, která se staví v chilské poušti Atacama.
SDO SDO – Solar Dynamics Observatory, americká sluneční observatoř, která startovala 11. února 2010. Dokáže pořídit snímek Slunce každých 12 sekund v rozlišení 4096×4096 pixelů. K základním přístrojům observatoře patří: AIA (Atmospheric Imaging Assembly) – čtveřice dalekohledů o průměru 20 cm s deseti filtry pro různé vlnové délky, HMI (Helioseismic and Magnetic Imager) – helioseismometr a magnetometr, EVE (EUV Variability Experiment) – detektor fluktuací extrémního ultrafialového záření.
SDSS SDSS – Sloan Digital Sky Survey, ambiciózní projekt přehlídky oblohy podporovaný nadací Alfreda Pritcharda Sloana, která byla založena v roce 1934. Alfred P. Sloan (1875-1976) byl americký obchodník a výkonný ředitel společnosti General Motors po více než dvacet let. Sloanova nadace podporuje také vědu a školství. Projekt katalogizuje všechny galaxie s mezní jasností do 23. magnitudy na čtvrtině severní oblohy. Přehlídka zahrnuje asi 500 miliónů galaxií a ještě více hvězd. U každé galaxie je určena pozice, jasnost a barva. Pro asi milión galaxií a 100 000 kvazarů budou pořízena spektra. Stanice SDSS je postavena v Novém Mexiku v Sacramento Mountains na observatoři Apache Point. Hlavním přístrojem projektu SDSS je dalekohled o průměru primárního zrcadla 2,5 m.
Seaborgium Seaborgium – čtrnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První příprava prvku s atomovým číslem 106 byla ohlášena v roce 1974 nezávisle v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně v bývalém Sovětském svazu a v Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Sedna Sedna – název nově objeveného tělesa 2003 VB12. Jméno je vypůjčeno od severských Inuitů (Eskymáků) a v jejich řeči znamená bohyni moře. Je známa z pověsti, kdy je doprovázena tuleni a velrybami. Tato pověst vznikla na kanadském Labradoru. Jde o transneptunické těleso s načervenalou barvou o průměru zhruba 1 700 km (tedy něco mezi Cháronem a Plutem) s velmi eliptickou drahou (e = 0,86) a sklonem k ekliptice 12 stupňů. Přísluní je 75,8 AU od Slunce a odsluní ve vzdálenosti téměř 1 000 AU, hlavní poloosa dráhy má délku 531,7 AU a oběžnou dobu 12 260 let. Teplota na povrchu se odhaduje zhruba na −240 °C.
SEČ SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.
Seeing Seeing – z anglického seeing conditions (podmínky viditelnosti). Turbulence atmosféry v okolí dalekohledu mění strukturu obrazu objektu a způsobují jeho pohyb v zorném poli. Tyto projevy nazýváme seeing. Seeing vyjadřujeme v obloukových vteřinách. Údaj určuje limitní rozlišovací schopnost dalekohledů způsobenou projevy atmosféry.
Sekunda Sekunda – doba trvání 9 192 631 770 period záření, které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.
Sekundární struktura bílkovin Sekundární struktura bílkovin – prostorové uspořádání polypeptidového řetězce bílkoviny díky vzájemné interakci částí řetězce. Nejznámější útvary jsou alfa šroubovice, beta skládaný list či beta vlásenka.
Sekvence nukleotidů Sekvence nukleotidů – pořadí nukleotidů v nukleové kyselině. Obvykle se zapisuje pomocí jednopísmenných zkratek pro jednotlivé nukleotidy.
SELČ SELČ – středoevropský letní čas. Označení pro středoevropské časové pásmo v období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle. SELČ je roven světovému času + 2 hodiny.
Selen Selen – Selenium, nekovový prvek ze skupiny chalkogenů, významný svými fotoelektrickými vlastnostmi. Selen je poměrně vzácný prvek, byl objeven roku 1817 Jonsem Jacobem Berzeliem. Selen se využívá při výrobě fotočlánků. Nedostatek selenu v potravě způsobuje srdeční potíže.
SELENE SELENE – japonská sonda pro výzku Měsíce, od dob letů Apollo asi nejdokonalejší vědecká sonda vypuštěná k Měsíci. SELENE je zkratka z anglického SELenological and ENgineering Explorer. Její japonský název Kaguya je jménem japonské princezny, která podle pověstí přišla na Zemi z Měsíce. Sonda tvaru hranolu startovala v roce 2007.
SEM SEM – Skenovací Elektronová Mikroskopie, vytváření obrazu předmětu elektronovým mikroskopem z odražených elektronů. Energetický svazek elektronů skenuje povrch vzorku. Obraz tvořený odraženými elektrony je následně zvětšen a zaostřen elektronovou optikou a na stínítku převeden na viditelné záření, které je většinou dále zaznamenáváno CCD kamerou. Jinou technikou je TEM, při které se obraz vytváří z prošlých elektronů.
Serpentinizace Serpentinizace – přeměna některých tmavých hornin, například olivínu nebo pyroxenu, na hadec (serpentin).
SERS SERS – povrchem zesílený Ramanův rozptyl (Surface Enhanced Raman Scattering). Při Ramanově rozptylu na molekulách navázaných na povrch drahého kovu (zlata, stříbra) může dojít k zesílení jak rozptýleného tak dopadajícího záření díky rezonanční interakci fotonů s kvanty kmitů elektronového plynu v poli iontů krystalové mříže vázaných na povrch.
Sfaleron Sfaleron – statické řešení rovnic elektroslabé teorie, které nezachovává baryonové a leptonové číslo. Jde o neporuchové řešení, které nelze vyjádřit Feynmannovými diagramy.
Sféra posledního rozptylu Sféra posledního rozptylu – oblast, ze které k nám z vesmíru přichází reliktní záření. V počátečním období světlo intenzivně interagovalo s žhavou vesmírnou látkou, která postupně chladla. V určité fázi začaly vznikat atomární obaly, světlo se naposledy rozptýlilo, přestalo s látkou výrazněji interagovat a oddělilo se v podobě reliktního záření pozadí. Jde o horizont, na kterém bychom viděli oddělení záření od hmoty.
SGR SGR – Soft Gama Repeater, zábleskové zdroje v měkkém gama oboru, jejichž původcem jsou magnetary. První SGR byl objeven v roce 1979, k identifikaci s magnetary došlo v roce 1998.
Sgr A* Sgr A* – Sagittarius A*, jasný a relativně malý rádiový zdroj v centru naší Mléčné dráhy, vzdálený cca 26 000 světelných roků. Podle pozorování jde o velmi hmotnou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí.
SI SI – Système International d'Unités, mezinárodní soustava jednotek. Základ soustavy vznikal v poslední dekádě 18. století, kdy byl vytvořen první uznávaný prototyp metru, k němuž se postupně přidaly kilogram a sekunda. V roce 1954 do soustavy přibyly ampér, kelvin a kandela. Soustava SI jako jednotný systém měr a vah vznikla v roce 1960. Mol byl přidán v roce 1971. Z původních etalonů dnes existuje jediný – prototyp kilogramu uložený v Mezinárodním úřadu měr a vah v Sèvres u Paříže. Měl by plánovaně zaniknout v roce 2018.
Siderická perioda Siderická perioda – doba mezi dvěma po sobě následujícími návraty tělesa na nebeské sféře k téže hvězdě. Jde tedy o periodu měřenou vzhledem ke vzdáleným hvězdám. Na příklad siderická oběžná doba Země kolem Slunce je 31 558 149,5 sekund (8 766,15264 hodin neboli 365,25636 dní).
Siderická rotace Siderická rotace – (též „siderický den“) rotace tělesa měřená vzhledem ke vzdáleným stálicím.
Siderostat Siderostat – speciální zrcadlová montáž, na které se zrcadlo pohybuje tak, aby se sledovaná hvězda v centru zorného pole nepohybovala. Ostatní objekty kolem ní opisují kružnice.
Silná interakce Silná interakce – interakce krátkého dosahu, přibližně 10−15 m. Silná interakce je výběrová, působí jen na částice s barevným nábojem, tj. kvarky. Polními částicemi silné interakce jsou gluony (z anglického „glue“ = lepit, lepidlo). Gluony spojují kvarky do větších celků, tzv. hadronů. Nejznámější jsou proton a neutron složený ze tří kvarků. Silná interakce je odpovědná za soudržnost atomárního jádra. Polní částice mají barevný náboj a proto mohou působit samy na sebe. Barevný náboj na malých vzdálenostech (při vysokých energiích) slábne a kvarky se chovají jako volné částice. Hovoříme o tzv. asymptotické volnosti kvarků. Teorií silné interakce se nazývá kvantová chromodynamika (QCD).
Singletový stav Singletový stav – stav kvantového systému, například elektronového obalu molekuly, při kterém jsou všechny spiny spárovány. Celkový spin je nula a multiplicita stavu je rovna 1.
Sint-800 Sint-800 – syntetická nahrávka intenzity magnetického pole v průběhu posledních 800 000 let získaná z 33 sad různých vědeckých dat (Yohan Guyodo, Jean-Pierre Valet).
Síra Síra – Sulphur, je nekovový chemický prvek žluté barvy, hojně zastoupený v přírodě. Tvoří přibližně 0,05 % zemské kůry. Patří do skupiny tzv. chalkogenů. Síra byla známa již v dávnověku, ve starověké Číně sloužila jako jedna ze složek střelného prachu. V chemickém průmyslu se síra používá především pro vulkanizaci kaučuku. Dále je elementární síra základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové. Síra je významnou složkou různých prostředků působících proti růstu hub a plísní. Síření sklepů i sudů pro uchovávání vína či piva efektivně brání množení nežádoucích plísní a mikroorganizmů.
Sirrah Sirrah – nejjasnější hvězda ze souhvězdí Andromedy (α And), někdy se nazývá Alpheratz. Jde o spektroskopickou dvojhvězdu s orbitální periodou 96,7 dne, vzdálenou 97 světelných roků. Svítivější složka má spektrální třídu B8 a povrchovou teplotu 13 800 K. Druhá komponenta je o dvě magnitudy slabší, má spektrální třídu A3 a povrchovou teplotu 8 500 K.
SKA SKA – Square Kilometer Array. Plánovaná síť radioteleskopů, která by měla fungovat jako jediný gigantický přístroj o ploše 1 km2. K vybudování bude potřeba území o rozloze větší jak 1 000 km, předpokládaná cena je miliarda USD. Mělo by jít o tisíce antén s průměrem 12 metrů. Jako místo výstavby se uvažuje západní Austrálie nebo Čína. První antény by se mohly začít stavět v roce 2010 a první snímek by mohl být pořízen v roce 2015.
Skalár Skalár – veličina, která se nemění při určité transformaci (rotační, Lorentzově) ani při prostorové inverzi.
Skalární součin Skalární součin – funkce, která dvojici prvků Hilbertova prostoru přiřazuje komplexní číslo. V kvantové mechanice zapisujeme skalární součin Φ a Ψ jako <Φ|Ψ>. Druhá mocnina jeho absolutní hodnoty vyjadřuje pravděpodobnost, že při měření systému ve stavu Ψ zjistíme stav Φ.
Skalární veličina Skalární veličina – jediná funkce času a prostoru, nezávislá na volbě souřadnicové soustavy, například hustota, teplota.
Skandium Skandium – Scandium, stříbřitě bílý, měkký a výrazně lehký kov, je podobný svými vlastnostmi hliníku, titanu a lanthanoidům. Jeho existenci předpověděl ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev. Skandium objevil švédský chemik Lars Fredrick Nilson za pomoci spektrální analýzy.
Sklon dráhy Sklon dráhy – jeden ze základních elementů dráhy tělesa v gravitačním poli. Pro tělesa ve sluneční soustavě jde o úhel mezi rovinou oběhu tělesa a rovinou ekliptiky (pohybu Země kolem Slunce).
Skylab Skylab – první americká vesmírná stanice. Byla provozována v letech 1973 až 1979 a navštívily ji jen tři posádky. Nejdelší pobyt trval tři měsíce. Celková hmotnost byla 75 tun.
Slabá interakce Slabá interakce – interakce s konečným dosahem, který je přibližně 10–18 m. Působí pouze na levotočivé kvarky a leptony. Polními částicemi jsou vektorové bosony W+, W a Z0 se spinem rovným jedné. Hmotnosti částic jsou v rozmezí (80÷90) GeV. Typickým slabým procesem je například beta rozpad neutronu. Teorie slabé interakce se nazývá kvantová flavourdynamika (QFD).
SLAC SLAC – Stanford Linear Accelerator Center, středisko s několika urychlovači, nejznámějším je přes 3 kilometry dlouhý lineární urychlovač patřící Stanfordské univerzitě v Kalifornii, podle něhož je centrum SLAC pojmenováno. Urychlovač je v provozu od roku 1962.
Slapová síla Slapová síla – rozdíl gravitačních sil působících na různé části tělesa. Například Země působí na naše nohy větší gravitační silou než na hlavu, rozdíl je ale zanedbatelný. Slapové síly Měsíce působící na Zemi jsou příčinou přílivu a odlivu a také příčinou výměny momentu hybnosti mezi Měsícem a Zemí, která vede k postupnému vzdalování Měsíce. Obdobná slapová vazba existuje mezi Zemí a Sluncem a je pravděpodobně hlavní příčinou současného vzdalování Země od Slunce. Ve větších měřítkách působí slapové síly například při prolínání dvou galaxií.
Slapové chvosty Slapové chvosty – oblasti mezihvězdné látky vytrhávané z hvězdných struktur při prolínání (srážkách) galaxií. Následně zde dochází k bouřlivému vzniku nových hvězd. Slapové chvosty sestávají oproti původním galaxiím z mnohem řidšího materiálu, zejména z plynu a jsou výrazněji pozorovatelné v radiovém oboru spektra.
Slaterův determinant Slaterův determinant – vyjádření antisymetrické vlnové funkce soustavy N nerozlišitelných částic. Takovou vlnovou funkci můžeme zapsat jako determinant matice, jejíž sloupce číslují polohu jednotlivých částic a řádky tvoří jednočásticové vlnové funkce první, druhé, třetí, ... až N-té částice. Determinant automaticky zaručí antisymetrii vlnové funkce.
Slunce Slunce – nám nejbližší hvězda, tzv. hvězda hlavní posloupnosti, která se nachází ve vzdálenosti 149,6×106 km od Země. Jde o žhavou plazmatickou kouli s průměrem 1,392×106 km, teplotou na povrchu 5 780 K, teplotou v centru přibližně 15×106 K a zářivým výkonem 3,846×1026 W. Zdrojem energie je jaderná syntéza, při které se za každou sekundu sloučí v jádru Slunce 700 milionů tun vodíku na hélium.
Sluneční cyklus Sluneční cyklus – přibližně jedenáctiletý základní cyklus v životě Slunce. Během něho se periodicky mění počet slunečních skvrn i samotný sluneční výkon. Poprvé o něm pro nás napsal Heinrich Schwabe v roce 1843, i když objeven byl už v 70. letech 18. století Christianem Horrebowem, jehož práce ale bohužel zapadla. Švýcarský astronom Rudolf Wolf (1816–1893) dopočetl sluneční aktivitu zpětně až do poloviny 17. století a cyklus z let 1755 až 1766 označil jako první. V roce 2010 Slunce podle tohoto značení zahájilo 24. cyklus činnosti.
Sluneční kolektory Sluneční kolektory – sběrače slunečního záření, ve kterých se přímo na místě dopadu přeměňuje energie slunečního záření na jinou formu energie.
Sluneční koncentrátory Sluneční koncentrátory – zařízení sloužící k soustředění dopadajícího slunečního záření z relativně velké plochy do relativně malého objemu, obvykle pomocí odrazu. V dosud realizovaných zařízeních byly nejčastěji používanými odraznými plochami části parabolického válce pro liniové soustředění, pro bodové soustředění lze využít rotačního paraboloidu, ale i velkého množství malých rovinných zrcadel. Liniové soustředění se využívá v solárních žlabech, bodové v solárních talířích či solárních věžích.
Sluneční plachetnice Sluneční plachetnice – kosmická loď, která ke svému pohonu využívá tlaku elektromagnetického záření Slunce případně tlaku laserového svazku. Po řadě nezdarů bylo první takové plavidlo (plachetnice IKAROS) otestováno japonskou kosmickou agenturou JAXA v polovině roku 2010.
Sluneční skvrna Sluneční skvrna – oblast na slunečním povrchu s intenzivní magnetickou aktivitou, díky které má nižší teplotu než okolí (méně než 5000 K). Jsou to viditelné projevy trubic magnetických toků v konvektivní zóně. Ačkoli jsou ve skutečnosti velmi jasné, v porovnání s okolím se jeví jako tmavé. V UV oboru jsou ale naopak světlejší než okolí. Někdy mají i 50 tisíc km v průměru. Vyskytují se většinou ve skupinách a můžeme je dělit podle toho, ke kterému konci magnetické silokřivky patří. Poprvé byly pozorovány v roce 1611.
Sluneční vítr Sluneční vítr – proud nabitých částic ze Slunce, které zaplavují celou sluneční soustavu. Zejména jde o protony, elektrony a alfa částice (jádra hélia). Typická rychlost částic u Země je kolem 500 km/s (rychlost zvuku v tomto prostředí je 50 km/s), teplota 3 eV (30 000 K) a koncentrace několik protonů v m3. Částice vylétávající v polárním směru mají vyšší rychlost (přibližně 750 km/s) a nazýváme je rychlý sluneční vítr. Sluneční vítr objevil anglický astronom Richard Carrington v roce 1859, kdy bylo za půl dne po slunečním vzplanutí narušeno magnetické pole Země.
Sluneční záření Sluneční záření – elektromagnetické záření širokého spektra, od dlouhovlnného rádiového záření až po rentgenové, které vyzařuje Slunce. U Země tok energie slunečního záření činí přibližně 1,4 kW/m2.
Slunovrat Slunovrat – okamžik, kdy má Slunce maximální nebo minimální deklinaci (úhlovou vzdálenost od světového rovníku). Slunce se poté „vrací“ ke světovému rovníku (odtud název). Při letním slunovratu je to obvykle 21. 6., při zimním slunovrtatu 21. 12.
Slupkový model jádra Slupkový model jádra – popisuje nukleony jako navzájem spolu neinteragující částice, které se pohybují volně v potenciálové jámě. Povolené stavy, ve kterých se mohou nukleony nacházet získáme na základě řešení Schrödingerovy rovnice. Skupina stavů s blízkou energií tvoří slupku.
Směrodatná odchylka Směrodatná odchylka – kvadratický průměr odchylek od jejich střední hodnoty. Vypočítá se jako odmocnina z průměru kvadrátů odchylek.
SMM SMM – Solar Maximum Mission, specializovaná družice NASA ke sledování slunečních vzplanutí, která startovala v roce 1980. V roce 1984 byla opravena na palubě raketoplánu Challenger a poté sloužila až do roku 1989.
SN-NIM SN-NIMSingle Negative - Negative Index Metamaterial. Metamateriál, který má buď zápornou permitivitu anebo permeabilitu (nemá záporné obě veličiny současně).
SNAP SNAP – SuperNova/Acceleration Probe. Projekt sondy NASA, která by za pomoci supernov typu Ia měla zkoumat expanzi vesmíru. Uvažuje se o dalekohledu 1,8 m velikém.
Snecma Moteurs Snecma Moteurs – specializovaný francouzský výrobce raketových a leteckých motorů, společnost vznikla v roce 1945, má téměř 9 000 zaměstnanců a roční obrat 3 miliardy euro. K nejvýznamnějším úspěchům patří vývoj motoru pro nosnou raketu Ariane.
Snellův zákon lomu Snellův zákon lomu – vlnění se na rozhraní láme tak, že podíl sinu úhlů odklonu paprsků od kolmice je roven podílu rychlostí šíření v daném prostředí: sin α / sin β = vα/vβ
SNO SNO – Sudbury Neutrino Observatory, podzemní těžkovodní Čerenkovův detektor v Ontariu v Kanadě. Je určen zejména pro detekci slunečních neutrin. Umístěn je v blízkosti městečka Sudbury ve starém niklovém dole Creighton 2 100 m pod zemí. Do akrylátové nádoby s průměrem 12 metrů je nalito 1 000 tun ultračisté těžké vody. Vně akrylátové koule je měřicí sféra o průměru 17 m, na které je umístěno 9 600 fotonásobičů. Vše je ponořeno do kontejneru s čistou vodou o rozměrech 22×32 m. V detektoru byly v roce 2001 potvrzeny oscilace slunečních neutrin.
SNR SNR – SuperNova Remnant, pozůstatek po explozi supernovy.
SNU SNU – Seoul National University. Jde o národní výzkumnou univerzitu v jihokorejském Soulu, která byla založena v roce 1946.
Sodík Sodík – Natrium, nejběžnější prvek ze skupiny alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech. Sodík je měkký, lehký a stříbrolesklý kov, který lze krájet nožem. Volný kov se poprvé podařilo připravit roku 1807 siru Humphry Davymu.
SOHO SOHO – SOlar and Heliospheric Observatory, sonda vypuštěná NASA v roce 1995 se zaměřením na pozorování a výzkum slunečního povrchu, atmosféry, koróny a slunečního větru. Základem observatoře je dalekohled EIT o průměru 12 cm.
SOHO EIT SOHO EIT – dalekohled sondy SOHO určený pro extrémní ultrafialový obor. Průměr primárního zrcadla je 12 cm, jde o mnohovrstvennou optiku citlivou ve čtyřech pásmech (17,1 nm – 19,5 nm – 28,4 nm – 30,4 nm). Přístroj slouží ke sledování sluneční chromosféry a korony.
Sol Sol – marťanský den, je o 39 minut delší než den pozemský. U vozítek Spirit a Opportunity mise Mars Exploration se marťanské Soly začaly počítat v okamžiku přistání Spiritu.
Solární konstanta Solární konstanta – množství sluneční energie dopadající kolmo na 1 m2 povrchu za sekundu mimo atmosféru Země. Hodnota sluneční konstanty je 1,4 kW/m2. Jde o malou část celkového slunečního výkonu, který je 4×1026 W.
Sonoluminiscence Sonoluminiscence – při prudkém adiabatickém kolapsu kavitační bubliny dochází k velmi výraznému lokálnímu zvýšení teploty plynu, atomy v něm obsažené mohou být ionizovány a emitovat krátké záblesky světla. Tento jev se nazývá sonoluminiscence.
Sopouch Sopouch – sopečný komín, kterým vystupuje žhavé magma na povrch.
Sorpce Sorpce – souhrnný výraz pro absorpci, adsorpci a chemisorpci. Absorpce je vstřebávání jedné látky v druhé v celém objemu. Adsorpce je navázání plynné či kapalné látky na povrch jiné látky. Chemisorpce je druh adsorpce, při které na povrchu vzniká chemická vazba.
Součinitel smykového tření Součinitel smykového tření – koeficient úměrnosti mezi třecí sílou a tlakovou silou působící kolmo na podložku. Součinitel smykového tření je podílem vzniklé třecí síly a kolmé tlakové síly, jeho hodnota je vždy mezi 0 a 1.
Spalační (tříštivá) reakce Spalační (tříštivá) reakce – reakce vyvolané srážkou vysoce urychlené částice s jádrem atomu, při které dochází k takzvanému hlubokému štěpení. To je zdrojem velkého počtu neutronů, které se uvolňují z nestabilních odštěpků. Tyto neutrony lze využít k transmutaci vyhořelého jaderného paliva.
Specifický impulz Specifický impulz – poměr tahu raketového motoru k množství spotřebovaného paliva za jednotku času. Tato veličina udává, jaký tah dokáže motor vyvinout po dobu jedné sekundy při spotřebování jednoho kilogramu paliva. Vyjadřuje efektivitu raketových a proudových motorů. Rozměr specifického impulzu je N·s/kg. Tah motoru se udává buď v newtonech, nebo ve starších jednotkách – kilopondech. Raketové motory mají menší specifický impulz než motory proudové, protože se do pracovní látky započítává i hmotnost okysličovadla, které vozí s sebou.
Spektrální čáry Spektrální čáry – ostře ohraničené linie ve spektru, které vznikly emisí fotonu v daném prostředí (světlé, tzv. emisní čáry) nebo absorpcí fotonu (tmavé, tzv. Fraunhoferovy čáry).
Spektrální typ C Spektrální typ C – typ planetek, jež obsahují uhlík. K tomuto typu patří 75 % známých planetek. Typickým příkladem je planetka Hygiea.
Spektrální typ P Spektrální typ P – druh planetek, které obsahují kovy a mají nízkou odrazivost. Typickým příkladem jsou planetky Aletheia, Ismene nebo Bamberga. Jde o třetí největčí skupinu planetek.
Spektrální třída Spektrální třída – rozdělení hvězd podle charakteristik jejich spekter do základních tříd W, O, B, A, F, G, K, M, L, T. Nejteplejší, modrofialové hvězdy mají spektrum označené W, nejchladnější hvězdy spektrálních tříd M, L a T jsou červené. Spektrální třída odpovídá zejména povrchové teplotě hvězdy.
Spektrum Spektrum – rozklad elektromagnetického záření (většinou světla) na jednotlivé vlnové délky. Zpravidla se provádí za pomoci hranolu nebo mřížky. Spektrum slunečního světla může také vzniknout na vodních kapkách jako duha. Ve spektru se nachází kontinuum (spojitě se měnící barvy) a charakteristické spektrální čáry. Světlé se nazývají emisní (vznikají emisí fotonů) a tmavé absorpční (vznikají absorpcí fotonů).
Spikule Spikule – vlákénka horkého plynu, který stoupá z povrchu Slunce a po několika minutách padá zpět.
Spin Spin – vlastní (vnitřní) rotační moment částice souvisící s Lorentzovou symetrií. Pro částici v centrálním poli se přirozeným způsobem skládá s momentem hybnosti. Částice s nenulovým spinem se mohou chovat jako elementární magnetické dipóly μ, aniž by měly elektrický náboj. Takové částice reagují na vnější magnetická pole.
Spin-orbitální librace Spin-orbitální librace – vazba mezi oběžnou a rotační periodou, která vede k periodickému vychylování osy rotace nebeského tělesa.
Spinová kapalina Spinová kapalina – magnetický materiál, který má za nízkých teplot chaotickou orientaci magnetických momentů. Jejich uspořádání připomíná klasickou kapalinu. Na malých vzdálenostech se nevytváří žádné pravidelné struktury, nicméně kvantové stavy jsou propleteny i na velké vzdálenosti. Chaotické chování spinů zůstává, na rozdíl od jiných kapalin, i při velmi nízkých teplotách.
Spinové sklo Spinové sklo – magnetický materiál, který má za nízkých teplot chaotickou orientaci magnetických momentů. Jejich uspořádání připomíná klasické sklo. Vazbová energie sousedních magnetických momentů se mění náhodně místo od místa.
Spintronika Spintronika – spinová elektronika neboli magnetoelektronika. Jde o technologii využívající kvantové vlastnosti spinu elektronu, případně celého atomu. Zatímco v klasické elektronice je nositelem informace elektrický proud, resp. tok elektronů, ve spintronice se kromě náboje elektronu uvažuje i orientace jeho spinu.
Sporadický meteor Sporadický meteor – meteor nepříslušející žádnému známému roji.
SPS SPS – Super Proton Synchrotron, jeden z urychlovačů v Evropském středisku jaderného výzkumu CERN. Dosažitelná energie je 400 GeV/proton. Urychlovač je v provozu od roku 1976. Na přelomu roku 1983 a 1984 zde byly objeveny intermediální bosony slabé interakce, v roce 2000 bylo poprvé vytvořeno kvark-gluonové plazma.
Sputnik 1 Sputnik 1 – první vesmírná družice Země. Zkonstruoval ji Sergej Koroljov v Sovětském svazu. Měla průměr 58 cm a hmotnost 83 kg. Byla vynesena 4. října 1957 z kosmodromu Bajkonur. Obsahovala vysílač, který do 25. října 1957 vysílal pípavý signál, který se ve své době stal symbolem počátku kosmické éry. Družice oblétala Zemi do 3. ledna 1958, kdy vstoupila do atmosféry a shořela. Parametry orbitální dráhy: výška 250 km, sklon 65°, doba oběhu 96 min, rychlost 7,8 km/s.
SQUID SQUID – citlivý magnetometr, kterým se měří velmi slabá magnetická pole za pomoci supravodivé smyčky obsahující Josephsonův spoj. Zařízením lze změřit i extrémně slabá pole až do 5×10–18 T. Název zařízení je zkratkou z anglického „Superconducting Quantum Interference Device“. Samotné slovo „squid“ znamená v češtině krakatice (hlavonožec žijící v oceánech).
SRB SRB – Solid Rocket Booster, také označovaný jako RSRM (Reusable solid rocket motor). Motor na pevné palivo, který se používá u raketoplánů a bude použit jako první stupeň pro novou raketu Ares.
SRR SRR – Split Ring Resonator, kruhový štěrbinový rezonátor. Základní součástka metamateriálů se zápornou permeabilitou navržená Johnem Pendrym z Imperial College London v roce 1999.
SSC SSC – Solution Spin Coating, jedna z mnoha metod nanášení tenkých vrstev. Nanášená látka je součástí roztoku. Podkladová vrstva rotuje a odstředivou silou je řízena tloušťka roztoku nanášeného na substrát.
SSS SSS – Stainless Steel Sphere, ocelová koule, která odděluje vnitřní kapalnou část italského detektoru neutrin BOREXINO od okolí.
SST SST – Swedish Sun Telescope, Švédský sluneční dalekohled. Věžový sluneční čočkový dalekohled o průměru 97 cm, uvedený do provozu na Kanárskývh ostrovech v roce 2002. Prostor dalekohledu je vakuován, dalekohled používá adaptivní optiku. Obraz je mimořádně ostrý a na Slunci rozliší detaily o velikosti pouhých 70 km.
SST (Small Size Telescope) SST (Small Size Telescope) – dalekohled o průměru 6 metrů, který bude součástí nově stavěné observatoře CTA (Cherenkov Telescope Array).
SST (Spitzer Space Telescope) SST (Spitzer Space Telescope) – Spitzerův vesmírný dalekohled. Kosmická observatoř NASA pracující v infračerveném oboru, která byla vynesena na oběžnou dráhu v srpnu 2003 nosnou raketou Delta 7920H ELV. Zrcadlo má průměr 85 cm. Přístroje byly chlazeny kapalným heliem na teplotu 5,5 K do roku 2009. Pozorovací spektrální rozsah byl v období chlazení 3÷180 μm. Od roku 2009 pracuje dalekohled v „teplém“ režimu – teplota celého dalekohledu je cca 30 K a  pracuje jen přístroj IRAS na vlnových délkách 3,6 μm a 4,5 μm. Program observatoře má na starosti California Institute of Technology.
Standardní model Standardní model – současný obecně přijímaný model částic a interakcí. Obsahuje kvarky, leptony, polní částice jednotlivých interakcí (fotony, gluony, W+,  W, Z0) a Higgsovu částici jakožto zdroj hmotnosti ostatních částic a narušení symetrie elektroslabé interakce. Součástí modelu není gravitační interakce.
Stardust Stardust – sonda NASA vypuštěná 6. února 1999. Za pomoci aerogelu sbírala prachové částice a páry z ohonu komety Wild 2, fotografovala jádro komety a provedla předběžný rozbor kometárního prachu. K návratu vzorků na Zemi došlo v návratovém pouzdře 15. ledna 2006. Vlastní sonda pokračovala v letu pod názvem Stardust NExT ke kometě Tempel 1.
Stardust NExT Stardust NExT – mise NASA, která se 14. 2. 2011 přiblížila ke kometě Tempel 1 a podrobně ji fotografovala. Tuto kometu již dříve navštívila sonda Deep Impact a udělala na ní umělý kráter. Jde o jedinou kometu navštívenou dvakrát. Mise Stardust NExT je pokračováním předchozí mise Stardust, která byla ukončena v roce 2006. Zkratka NExT znamená „New Exploration of Tempel 1“.
Statistické zpracování dat Statistické zpracování dat – soubor naměřených hodnot má zpravidla tzv. normální (Gaussovo rozdělení). Hodnoty se kumulují v okolí střední hodnoty E(x) a jejich rozptyl je charakterizován směrodatnou odchylkou σ = [E(x2–E(x)2)]1/2. Směrodatná odchylka určuje šířku rozdělení. Data se σ = 50 jsou kolem střední hodnoty velmi rozptýlená, naopak data se σ = 1 se kolem střední hodnoty vysoce koncentrují. Do vzdálenosti 1σ od průměrné hodnoty je  68 % veškerých dat, do vzdálenosti 3σ leží přes 99 % všech dat. Pomocí směrodatné odchylky se zapisuje statistická významnost naměřeného výsledku (zda nemohl vzniknout v daném souboru dat jen náhodně). Statistická významnost nσ znamená hodnotu 2(1−D(n)), kde D je kumulativní distribuční funkce rozdělení.
Stelarátor Stelarátor – toroidální zařízení pro udržení plazmatu za účelem zažehnutí termojaderné fúze, v němž jsou poloidální i toroidální pole tvořena cívkami. První stelarátor vybudoval Lyman Spitzer v Princetonu na počátku 50. let 20. století. Jeho název je zkratkou z latinského stella a anglického generator, tedy generátor hvězd. Název měl připomínat, že se tyto experimenty pokoušejí uskutečnit na Zemi reakce probíhající ve hvězdách. K největším současným stelarátorům patří W7-X v německém Wendelsteinu a LHD (Large Helical Device), který funguje od roku 1998 v Japonsku.
STEREO STEREO – Solar TErrestrial RElations Observatory, mise NASA z roku 2006, jejímž hlavním cílem je pomocí dvou stejných sond pořizovat třírozměrný obraz sluneční koróny. Sondy nesou zobrazovací jednotky pro viditelný i XUV obor a přístroje k výzkumu slunečního větru.
Stimulovaná emise Stimulovaná emise – vynucená emise. Děj, při kterém atom či molekula vybuzené do stavu, ze kterého je spontánní přechod do nižšího stavu zakázán kvantovými pravidly, po interakci s fotonem s energií odpovídající rozdílu energií těchto stavů, emituje další foton se stejnou fází, frekvencí, polarizací i směrem šíření. Stimulovaná emise tvoří podstatu činnosti kvantových zesilovačů fotonů, v mikrovlnné a rádiové oblasti nazývané masery a v kratších vlnových délkách až po gama záření označovaných lasery.
Stirlingův motor Stirlingův motor – tepelný motor s vnějším spalováním. Pracovní médium je střídavě ohříváno a ochlazováno díky jeho přemisťování mezi teplou a studenou částí pracovního prostoru.
Stirlingův stroj Stirlingův stroj – tepelný stroj, vynalezený v roce 1816 reverendem Robertem Stirlingem (1791-1878). Přeměňuje tepelnou energii na mechanickou bez použití kotle, který byl v 19. století častým původcem explozí. Pracovní plyn je hermeticky uzavřen v prostoru se dvěma písty (horkým a chladným), jejichž periodický pohyb je navzájem posunut o čtvrtinu periody.
STIS STIS – Space Telescope Imaging Spectrograph, výkonný mnohaúčelový spektrograf na HST, pracuje od UV po IR obor. byl nainstalován při druhé servisní misi v roce 1997. V roce 2004 došlo k poruše přístroje. Opraven by měl být při 4. servisní misi.
STM STMScanning Tunneling Microscope, rastrovací tunelový mikroskop, řadí se mezi mnoho druhů tzv. Scanning Probe Methods (SPM), rastrovacích metod za použití sondy. Zařízení založené na tunelovém jevu, umožňující zobrazit povrch pevné látky v rozlišení jednotlivých atomů. Povrch je doslova osaháván piezoelektricky vychylovaným wolframovým hrotem. Ve směru povrchu je jeho rozlišení řádově 10−10 m, v kolmém směru k povrchu je však rozlišení řádově lepší v důsledku velmi nelineární závislosti velikosti proudu na vzdálenosti od povrchu. Na špičce wolframového hrotu je v ideálním případě jediný atom, podle toho, jak se hrot podaří vyleptat. Je to nejostřejší hrot jaký dokážeme vyrobit, používá se také jako studená katoda u rastrovacích elektronových mikroskopů. Rastrovací tunelový mikroskop umožňuje nejenom zviditelnit polohu atomů na povrchu krystalové mříže, ale také je přenášet z místa na místo, když se pomocí přiloženého elektrického napětí překoná chemická vazba s povrchem a atom se hrotem mikroskopu přenese.
Stojaté vlnění Stojaté vlnění – zvláštní případ interference dvou vlnění se stejnými frekvencemi, která postupují proti sobě. Jsou-li amplitudy výchylek obou vlnění stejné, vznikne v prostředí stav, při kterém body prostředí kmitají s konstantními amplitudami a vlna se nešíří. Tyto amplitudy jsou v určitých bodech nulové (uzly), v jiných bodech mají trvale maximální hodnotu (kmitny). Polohy kmiten a uzlů se nemění a jsou navzájem posunuty o λ/4.
Stony Brook University Stony Brook University – Univerzita ve Stony Brook. Nachází se ve Spojených státech na Long Island a patří k jedné ze čtyř newyorských státních univerzit. Studuje zde přes 22 000 studentů. Univerzita byla založena v roce 1957.
Stratosféra Stratosféra – vrstva atmosféry nad troposférou. Sahá přibližně do 50 km. Součástí stratosféry je ozónová vrstva, která pohlcuje škodlivé ultrafialové záření přicházející ze Slunce. Ve stratosféře nedochází k turbulentnímu proudění, neboť teplota vzduchu s výškou roste (růst způsobuje pohlcování UV záření).
Stroncium Stroncium – Strontium, čtvrtý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. Je pojmenoán podle vesnice Strontian ve Skotsku, kde byla poprvé nalezena ruda stroncianit obsahující tento kov. Stroncium poprvé elektrolyticky připravil sir Humphry Davy roku 1808.
Struny Struny – jednodimenzionální útvary ve vícerozměrném světě (uzavřené nebo otevřené), jejichž vibrační stavy odpovídají jednotlivým elementárním částicím. Jde o podstatný prvek tzv. strunových teorií, které se pokoušejí spojit svět kvantové teorie se zakřiveným prostoročasem obecné relativity.
Struska Struska – sopečná hornina tmavé barvy s výraznou pórovitou strukturou vzniklou vlivem úniku a expanze sopečných plynů z magmatu během jeho odplynění.
STSI STSI – Space Telescope Science Institute. Vědecký ústav pro přípravu programu a zpracování dat z Hubbleova dalekohledu a v budoucnosti z dalekohledu Jamese Webba. Ústav byl založen v roce 1981.
Střední volná dráha Střední volná dráha – průměrná vzdálenost mezi srážkami. V plazmatu, kde dochází jen k odklonu nabité částice z původního směru vlivem elektrických sil, chápeme střední volnou dráhu jako takovou vzdálenost, na které se částice v průměru odchýlí od původního směru o 90°.
Středověk Středověk – označení dějinné epochy mezi pádem Západořímské říše v roce 476 a objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492.
Stříbro Stříbro – Argentum, ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl.
Střižné napětí Střižné napětí – složka napětí v látce způsobená tahem nebo tlakem vedeným v jiném směru. Například stisk tuby zubní pasty vede na vnitřní pnutí se složkou ve směru otvoru, kudy pasta nakonec vystříkne ven. V pevné látce mohou mít střižná napětí trvalý charakter, v kapalinách a plynech vedou na jejich pohyb a po krátké době vnitřní střižné napětí vymizí.
Subaru Subaru – japonský dalekohled o průměru 8,2 metru umístěný na hoře Mauna Kea na Havajských ostrovech. Zprovozněn byl v roce 2005.
subdukce subdukce – zasouvání jedné litosférické desky pod druhou. Jde o jeden z projevů tektonické aktivity.
Subharmonická frekvence Subharmonická frekvence – frekvence, která je celočíselným zlomkem původní frekvence, tedy její polovina, třetina, čtvrtina atd. Opakem je harmonická frekvence, která je celistvým násobkem původní frekvence.
Subluminózní Subluminózní – s fázovou rychlostí nižší, než je rychlost světla.
Submetrové rozlišení Submetrové rozlišení – rozlišení pod 1 m na pixel.
Sulfát Sulfát – síran, sůl kyseliny sírové; v biochemii též anion kyseliny sírové SO42−.
Sunjajevův-Zeldovičův jev Sunjajevův-Zeldovičův jev – výsledek vzájemného ovlivnění vysoce energetických elektronů s fotony reliktního záření prostřednictvím inverzního Comptonova rozptylu. Nízkoenergetické mikrovlnné fotony reliktního záření získávají energii při průletu horkým mezigalaktickým plynem v kupě a tuto změnu lze rozpoznat ve spektru.
SUNY SUNY – State University of New York, univerzita založená v roce 1816, dnes má 64 fakult rozmístěných po celém státě New York.
Super-Kamiokande Super-Kamiokande – japonská neutrinová observatoř z roku 1996 umístěná 1 000 m pod povrchem hory Ikena Jama ve starém zinkovém dole poblíž městečka Kamioka. Horniny nad detektorem jsou ekvivalentní 2 700 metrům vodního sloupce. Nádoba detektoru obsahuje 50 000 tun vody, na stěnách je 13 000 fotonásobičů, průměr nádoby je 40 metrů. Detektor detekuje Čerenkovovo záření elektronu nebo mionu vzniklého srážkou elektronového nebo mionového neutrina s neutronem. Z tvaru kužele Čerenkovova záření lze snadno odlišit elektronové a mionové neutrino. V průměru je zachyceno jedno atmosférické neutrino za hodinu a půl. V roce 1998 byl oznámen objev oscilací neutrin. V roce 2001 byl detektor vážně poškozen. Oprava trvala 5 let a stála 25 milionů USD.
Superkondenzátor Superkondenzátor – perspektivní akumulátor energie, schopný rychle uložit a následně odevzdat velké množství elektrické energie. Je založen na principu elektrochemické dvojvrstvy, která se skládá ze dvou opačně nabitých vrstev, k jejichž nabitému povrchu jsou přitahovány elektrostatickými silami, adsorpčními silami a difúzí ionty opačného náboje ve snaze zneutralizovat povrch elektrody. Superkondenzátor bez problémů snáší opakované nabíjení a vybíjení vysokými proudy, má dlouhou životnost a nevadí mu nízké provozní teploty.
Superluminózní Superluminózní – s fázovou rychlostí převyšující rychlost světla.
Supernova Supernova – rozmetání podstatné části hvězdy, při kterém vznikne extrémně jasný objekt, jehož svítívost se o více než 4 řády zvýší. Minimálně 10 % hmotnosti původní hvězdy se přemění na energii exploze. Svítivost posléze klesá v průběhu týdnů či měsíců. K tomuto konci vedou dvě možné cesty: buďto se jedná o velmi hmotnou hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala zásoby paliva a začala se hroutit pod silou své vlastní gravitace na neutronovou hvězdu, nebo o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce, dosáhl Chandrasekharovy meze a prodělal objemovou termonukleární explozi.
Supernova typu Ia Supernova typu Ia – závěrečné vývojové stádium těsné dvojhvězdy. Tvoří-li dvojhvězdu bílý trpaslík a obr (veleobr) nebo hvězda hlavní posloupnosti, může docházet k přenosu látky na bílého trpaslíka, který tak zvětšuje svoji hmotnost. Po překročení Chandrasekharovy meze (1,4 MS) se bílý trpaslík zhroutí do neutronové hvězdy, dojde k explozivnímu termonukleárnímu hoření C a O na 56Ni v celém objemu trpaslíka a uvolněná potenciální energie se projeví jako supernova typu Ia. Množství energie je vždy zhruba stejné, takže z relativní pozorované jasnosti lze vypočítat vzdálenost příslušné supernovy. Přesnější hodnoty se pak určí z tvaru světelné křivky (z průběhu nárůstu a poklesu jasnosti). Supernovu typu Ia lze identifikovat podle tvaru jejího spektra, ve kterém chybí čáry vodíku a jsou přítomné čáry křemíku.
Supernova typu Ib Supernova typu Ib – velmi hmotná hvězda v závěrečném stádiu, která se zbavila obálky z vodíku. Zůstala jí však obálka z hélia, která tvoří výraznou absorpční čáru na vlnové délce 570 nm. Spektrum dále obsahuje typické čáry O I, Ca II, Mg II, zcela chybí čáry vodíku. Příkladem může být objekt SN 2008D v galaxii NGC 2770 v souhvězdí Rysa ve vzdálenosti 88×106 světelných roků.
Supernova typu Ic Supernova typu Ic – velmi hmotná hvězda v závěrečném stádiu, která se zbavila obálky z vodíku a hélia. Mohla ji odhodit nebo ji odsál souputník. Ve směru osy rotace se vytvářejí obálkou netlumené výtrysky, které díky brzdění okolním prostředím září krátkodobě v RTG a gama oboru. Zbylé Fe jádro s uhlíkodusíkovou vnější vrstvou kolabuje na černou díru. Ve spektru chybí jak vodíkové, tak heliové čáry. Při kolapsu dojde k prudkému zrychlení rotace a vytvoření tlustého akrečního disku. Příkladem může být objekt SN 2003yd v souhvězdí Vodnáře, který je vzdálen 270×106 světelných roků. Osa výtrysků nemíří k Zemi.
Supernova typu II Supernova typu II – velmi hmotná, hroutící se hvězda po období termonukleární syntézy, pozůstatkem je neutronová hvězda nebo černá díra, zbytek se rozmetá do okolí. Supernovy typu II mají ve spektru přítomné vodíkové čáry. Tyto supernovy dále dělíme podle dosvitu na dvě skupiny II L s lineárním poklesem jasnosti a II P, u kterých má dosvit plató s malým poklesem jasnosti. Typickým příkladem typu II P je velmi známá supernova SN 1987A ve Velkém Magellanově mračnu ve vzdálenosti 167×103 světelných roků.
Superparamagnetizmus Superparamagnetizmus – chování magnetického celku složeného z mnoha nanočástic s feromagnetickými či ferimagnetickými vlastnostmi. Každá nanočástice má nenulovou magnetizaci, jejíž hodnota se může vlivem teplotních fluktuací překlopit na jinou hodnotu. V průměru má ale soubor nanočástic bez vnějšího magnetického pole nulovou magnetizaci. V přítomnosti pole se dipólové momenty nanočástic zorientují ve směru pole a magnetizace celého objemu je nenulová stejně jako u paramagnetik. Hodnota dosažené magnetizace je ale mnohem vyšší než u běžných paramagnetik. Roli, kterou u paramagnetika hrají jednotlivé spiny, mají u superparamagnetika feromagnetické nanočástice.
Superpozice stavů Superpozice stavů – pokud dva stavy představují fyzikálně realizovatelný stav systému, je možná i superpozice těchto stavů. Například kvantově mechanická kočka nemusí být jen živá nebo mrtvá, může být i „obojí zároveň“. Takový stav značíme a|Ž>+b|M>, kde ab jsou čísla vyjadřující váhu. Pokud na kočce v tomto superponovaném stavu provedeme měření, s pravděpodobností |a|2 ji najdeme živou a s pravděpodobností |b|2 mrtvou. Kvantová superpozice stavů je běžná pro kvantové objekty, například elementární částice nebo atomy. U makroskopických objektů (kočka, člověk) komunikujících s okolím je nemožná.
SuperWASP SuperWASP – Wide Angle Search for Planets, vědecký mezinárodní program pro systematické, velkoplošné vyhledávání exoplanet, vedený Velkou Británií, ve kterém je zapojeno 8 akademických institucí. Vyhledávání je založeno na kooperaci dvou robotických observatoří umístěných na severní a jižní polokouli tak, aby pokryly celou viditelnou oblast vesmíru. Každá observatoř je vybavena 8 vysoce kvalitními CCD snímači podchlazenými pro potlačení šumu na teplotu −50 °C. Observatoře vyhledávají exoplanety na principu fotometrie, získávají obraz noční oblohy, který je poté analyzován. Jedna observatoř vyprodukuje za noc asi 50 GB obrazových dat.
Supratekutost Supratekutost – stav látky, při kterém poklesne viskozita na nulu a extrémně vzroste tepelná vodivost. Látka je schopná protékat malými kapilárami bez vnitřního odporu nebo vzlínat po stěnách nádoby. Supratekutost objevil v roce 1937 ruský vědec Pjotr Leonidovič Kapica u 4He při teplotách nižších než 2,17 K. Nezávsile objevili seupratekutost John Allen a Don Misener v Cambridži.
Supravodivost Supravodivost – supravodivost objevil v roce 1911 Kamerlingh-Onnes, který zjistil, že při ochlazení rtuti pod teplotu 4,2 K dochází k prudkému poklesu elektrického odporu až na milióntinu původní hodnoty. Za tento objev obdržel v roce 1913 Nobelovu cenu za fyziku, ale ještě dlouho trvalo, než se podařilo vysvětlit, proč se elektrony v ochlazeném materiálu pohybují bez odporu.
Susceptibilita magnetická Susceptibilita magnetická – změna magnetizace s vnějším magnetickým polem. Pro lineární závislost platí M = χH. V anizotropním prostředí je susceptibilita symetrickým tenzorem druhého řádu.
SUSY SUSY – SUperSYmmetry, symetrie mezi fermiony a bosony, která by se měla podle standardního modelu projevovat při energiích částic nad 1019 GeV. Ke každému fermionu by měl existovat superpartner, který je bosonem, a naopak ke každému bosonu by měl existoval superpartner, který je fermionem. Názvy superpartnerů tvoříme příponou „ino" pro bosony a předponou „s“ pro fermiony. Tedy například foton – fotino, elektron – selektron.
Světelný rok (ly) Světelný rok (ly) – vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok, 1 ly = 9,46×1012 km.
Svítivost Svítivost – prostorová hustota světelného toku zdroje, udává se v kandelách.
Svítivost hvězdy Svítivost hvězdy – je dána Stefanovým–Boltzmannovým zákonem v závislosti na efektivní povrchové teplotě dle vztahu: L = 4πR2σT4. Svítivost bývá také označována jako zářivý výkon hvězdy či jiného objektu. Někdy hovoříme o bolometrické svítivosti (svítivosti počítané přes celé elektromagnetické spektrum).
Světový rovník Světový rovník – průsečnice roviny zemského rovníku s nebeskou sférou. Světový rovník se protíná se zdánlivou dráhou Slunce na obloze (ekliptikou) ve dvou místech – jarním a podzimním bodě. Jarní bod je současně počátkem rovníkových souřadnic (rektascenze a deklinace).
Swarm Swarm – trojice družic Evropské kosmické agentury určená k detailnímu měření magnetického pole Země ve více místech současně. Sondy startovaly v roce 2013 a letí v trojúhelníkové formaci (dvě ve výšce 450 km, třetí ve výšce 530 km). Družice připravila společnost Astrium a startovaly z ruského kosmodromu Pleseck (180 km jižně od Archangelska).
Swarthmore College Swarthmore College – univerzitní kolej založená v roce 1864 kvakery 20 kilometrů jihozápadně od Filadelfie. Univerzita je pojmenována podle anglické usedlosti ze 17. století, která byla sídlem kvakerů. Dnes jde o špičkovou univerzitu, ze které vzešlo několik nositelů Nobelových cen.
SWIFT SWIFT – The Swift Gamma-Ray Burst Explorer. Gama observatoř NASA, která byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 20. 11. 2004 pomocí nosné rakety DELTA 7320. Družice je především určena pro pozorování záblesků gama. Řádově sekundy po detekci záblesku je schopna předat data o poloze pozemským observatořím, které mohou zkoumat dosvit záblesku a hledat případný optický protějšek. Hlavní přístroj BAT (Burst Automatic Telescope) v oboru 15÷150 keV je doplněn RTG dalekohledem XRT (X-Ray Telescope) v oboru 0,3÷10 keV a UV/V dalekohledem UVOT (UV/Optical Telescope) v oboru 170÷650 nm.
SwRI SwRI – Southwest Research Institute, komplex vědeckých ústavů ve Spojených státech, který byl založen v roce 1947. Jde o jeden z nejstarších nevýdělečných ústavů v USA. Téměř 2 800 zaměstnanců provádí výzkum v řadě oblastí (od aplikované fyziky, přes chemii, inženýrství, až po kosmické lety). Ředitelství se nachází v texaském San Antoniu, roční obrat byl v roce 2014 přes půl miliardy dolarů.
Symetrie kvadrupólová Symetrie kvadrupólová – rozložení hmoty, které má nižší symetrii než sférickou (rotující kulička) nebo dipólovou (tyčka rotující kolem podélné osy). Typickým případem kvadrupólové symetrie jsou dvě vzájemně se obíhající hvězdy.
Symetrie U(1) Symetrie U(1) – symetrie, při které se rovnice nezmění, pokud nahradíme vlnovou funkci jinou vlnovou funkcí, vynásobenou komplexní jednotkou. Jde tedy o transformaci: ψψ exp(iα). Z matematického hlediska jde vlastně o pootočení vlnové funkce, neboli o unitární transformaci, s jedním parametrem (úhlem α). Pokud je tento úhel konstantní, hovoříme o globální symetrii, pokud je funkcí času a prostoru, hovoříme o lokální symetrii. Například v kvantové teorii elektromagnetického pole je symetrie U(1)loc odpovědná za existenci a zachování elektrického náboje.
Synapse Synapse – spojení dvou neuronů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání vzruchů.
Synchrotron Synchrotron – cyklický urychlovač, který k zakřivování dráhy částic používá proměnné magnetické pole vhodně synchronizované s urychlujícím elektrickým polem. Je dalším vývojovým stupněm cyklotronu, jenž pracuje jen s konstantním magnetickým polem.
Synchrotronní záření Synchrotronní záření – záření generované relativistickými elektrony rotujícími kolem magnetických silokřivek. Jde o záření s výraznou polarizací, ze které je možné určit směr magnetického pole. Záření je polarizováno v rovině dráhy elektronu, soustředěno do úzkého kužele, vyzařováno v původním směru pohybující se částice a má spojité spektrum.
Synodická perioda Synodická perioda – perioda, po které se těleso při oběhu Slunce objeví ve stejné úhlové vzdálenosti od Slunce při pozorování ze Země. Jde například o dobu dvou následných konjunkcí se Sluncem. Hodnota periody je ovlivněna vlastním pohybem Země kolem Slunce.
Synodický měsíc Synodický měsíc – doba oběhu Měsíce kolem Země vnímaná pozemským pozorovatelem. Jde o dobu, za kterou se z našeho pohledu vystřídají všechny fáze Měsíce.
Sypaný kužel Sypaný kužel – zvláštní druh malé sopky, která vzniká na povrchu tělesa jako výsledek odplyňování magmatu a jeho následné fragmentace, tedy nízko energetické sopečné erupce tzv. strombolského typu. Na povrchu Země se jedná o nejrozšířenější druh sopečných těles, která se vyskytují buď jako parazitické sopky na svazích větších sopek (např. na úbočí Etny), či v podobě sopečných polí o četnosti desítek až stovek kuželů. Sypané kužele jsou většinou méně než 2 km široké kužele, které se tyčí do výšky prvních stovek metrů. Tvoří je nahromaděná struska, jejíž množství na Zemi často postačuje k dosažení hodnoty sypného úhlu, což má za následek, že jejich svahy bývají obvykle okolo 30° strmé.


Aldebaran Homepage