glossary glossary

 

A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

Gadolinium Gadolinium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový feromagnetický prvek, osmý člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití v jaderné energetice a při výrobě počítačových pamětí. Má nejvyšší účinný průřez pro záchyt tepelných neutronů ze všech známých prvků. Gadolinium objevil spektroskopicky švýcarský chemik Jean Charles Galissard de Marignac v roce 1880. Jmého získalo gadolinium podle minerálu, ten byl pojmenován po finském chemiku a geologovi Johanu Gadolinovi.
Galaktická kupa Galaktická kupa – největší gravitačně vázané objekty ve vesmíru, z nichž některé dosahují hmotnosti až desetitisícenásobku hmotnosti naší Galaxie. Jsou tvořené třemi hlavními složkami:
 – stovkami galaxií obsahujícími hvězdy, plyn a prach,
 – obrovskými mraky horkých plynů,
 – temnou hmotou zatím neznámé povahy.

Galaktické haló Galaktické haló – oblast obklopující nejnápadnější část galaxie. U spirálních galaxií jde o prostor kulového tvaru opsaný galaktickému disku. Halo je tvořeno řídkou mezihvězdnou látkou a nacházejí se v něm kulové hvězdokupy vázané gravitačně na mateřskou galaxii. Koncentrace látky v halo se snižuje s rostoucí vzdáleností od roviny galaxie a od jejího jádra. Všeobecně uznávaným předpokladem dnes je, že temná látka obklopující galaxie je rozložena také do tvaru halo.
Galaktické jádro Galaktické jádro – nejvnitřnější část galaxie, zpravidla má podobu centrální výdutě a obsahuje podstatnou část atomární látky galaxie. V mnoha galaxiích je v jádře obří kompaktní objekt, pravděpodobně černá díra.
Galaxie Galaxie – kompaktní seskupení hvězd, hvězdných asociací, otevřených a kulových hvězdokup, mezihvězdné látky a temné hmoty. Galaxie se liší svou strukturou (spirální, eliptické, nepravidelné,…), vyzařovaným výkonem (neaktivní, aktivní, rádiové, Seyfertovy,…) a zejména svojí hmotností. Hmotnost je udávána v miliardách až stovkách miliard hmotností Slunce. Galaxie jsou obvykle součástmi vyšších celků, jako jsou kupy, nadkupy, vlákna a stěny.
Galaxie M 82 Galaxie M 82 – 11 milionů světelných roků vzdálená galaxie, která je tvořena asi padesátkrát větším počtem hvězd, než je běžné.
Galaxie S0 Galaxie S0 – typ galaxie s jasnou centrální výdutí a výrazným diskem, ve kterém nejsou patrná spirální ramena. Tento typ se nazývá čočková galaxie.
GALEX GALEX – Galaxy Evolution Explorer, kosmický dalekohled NASA určený ke studiu galaxií v ultrafialovém oboru. GALEX pracuje od roku 2003. Hlavním přístrojem je Cassegrainův dalekohled o průměru primárního zrcadla 50 cm. Dalekohled zobrazí oblast o průměru 1,2°. Pracuje v FUV pásmu (135÷175 nm) a NUV pásmu (175÷280 nm) s rozlišením 6÷8 úhlových sekund. Observatoř také pracuje v režimu s rozlišením 1 úhlové sekundy pro astrometrii a UV záření kosmického pozadí.
Galileo (sonda) Galileo (sonda) – americká mise k Jupiteru, která startovala v roce 1989 a po několika prodlouženích trvala bez jednoho měsíce 14 let. Galileo byla první sondou umístěnou na oběžné dráze Jupiteru, odkud prováděla podrobný výzkum planety. Obsahovala sestupný modul, který byl použit v roce 1995. V roce 2003 ukončila sonda Galileo svou činnost řízeným pádem do atmosféry planety.
Galium Galium – Gallium, velmi lehce tavitelný kov, bílé barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný. Hlavní uplatnění nalézá v elektronice jako složka polovodičových materiálů. Objevil jej roku 1875 spektroskopicky francouzský chemik Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran.
gama faktor gama faktor – koeficient (1 −v2/c2)−1/2, kterým je ve speciální relativitě kontrahována délka tyče ve směru pohybu a dilatován chod letících hodin.
GammeV GammeV – experiment hledající částice temné hmoty (axiony, chameleony) v americké laboratoři Fermilab. V roce 2007 byla zkoumána možná konverze fotonů (gama) na axiony (s hmotností v meV) v magnetickém poli 5 T. Název detektoru je zkratkou z gama-meV. V následujícím běhu v roce 2008 pod názvem CHASE (CHAmeleon SEarch) byl hledán svit chameleonů (dalších kandidátů na temnou hmotu) zachycených v magnetickém poli. V obou dvou případech byl výsledek experimentů záporný.
Gauss Gauss – jednotka indukce magnetického pole, 1 G = 10−4 T = 10−4 NA−1m−1
GBT GBT – Green Bank Telescope, radioteleskop Roberta C. Byrda v Green Banku v Západní Virginii (79° 50′ 23,42″ západní délky, 38° 25′ 59,26″ severní šířky). Průměr antény je dle použitého radiového okna 100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým zařízením tohoto druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5° nad obzorem. Na rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř asymetrickým výřezem z paraboloidu o průměru 208 m a optická osa prochází 4 m od okraje antény. Na místě stojí již druhá verze radioteleskopu. První radioteleskop o průměru 92 metrů se v Green Banku zřítiil vlastní vahou dne 15. 2. 1988.
GCMS GCMS – Gas Chromatograph and Mass Spectrometer, zařízení umístěné v pouzdře Huygens, které přistálo na Saturnově měsíci Titan v lednu 2005.
GDP GDP – guanositdifosfát, makroergní sloučenina, produkt hydrolýzy guanosintrifosfátu. Pomocí G-proteinů se účastní buněčné signalizace.
Geminga Geminga – zkratka z Gemini gamma-ray source. Je to rádiově tichý pulzar v souhvězdí Blíženců, který byl priřazen ke známému zdroji gama záření.
Gemini Gemini – dvě observatoře se zrcadly o průměru 8,1 m. Na severní polokouli je Gemini-N (Mauna Kea, Havaj, 4 100 m) a na jižní polokouli Gemini-S (Cerro Pachón, Chille, 2 737 m). Oba dalekohledy byly uvedeny do provozu v roce 2000 a využívají, tak jako všechny současné velké dalekohledy, systém adaptivní optiky.
Gen Gen – úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie, které se přenáší do dalších generací.
Genom Genom – veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence.
Genus topologie Genus topologie – číslo, které charakterizuje danou topologii z hlediska počtu "děr" nebo "držadel". Genus se určuje pomocí skupin křivek, které nelze stáhnout do bodu (jsou natažené kolem díry či držadla).
GEO GEO – Geostationary Earth Orbit, geostacionární dráha. Družice na této dráze má takovou oběžnou dobu, že zdánlivě „visí“ nad určitým místem Země. Výška takové dráhy je 35 800 km.
GEO 600 GEO 600 – německo-anglický detektor gravitačních vln umístěný v blízkosti Hannoveru. Interferenční ramena mají délku 600 metrů, frekvenční rozsah je 50 Hz až 1,5 kHz. Detektor je v provozu od roku 2002.
Geodetika Geodetika – nejrovnější možná dráha v zakřiveném časoprostoru. Po této dráze se pohybují všechna volná hmotná tělesa bez rozdílu.
Geoid Geoid – tvar Země daný gravitační ekvipotenciálou. Jde o povrch, který by zaujaly oceány bez existence větrů a mořských proudů. Tento tvar je určován podpovrchovými útvary a tvoří přirozený referenční systém pro odečítání výšky. Pokud se na geoidu vyskytne místní vypouklina nebo propadlina, kulička položená na její stěny by se nezačala kutálet, neboť jde o ekvipotenciálu.
Geometrie Geometrie – geometrie vesmíru je lokálně určována obecnou relativitou, čas a prostor jsou zakřiveny přítomností těles a v tomto zakřiveném časoprostoru se tělesa pohybují po geodetikách.
Geosynchronní dráha Geosynchronní dráha – dráha, na které je perioda oběhu družice kolem Země (vzhledem ke hvězdám) stejná jako rotační perioda Země. Družice se pro pozorovatele na určitém místě zeměkoule bude vracet na stejné místo na obloze vždy ve stejný čas (odsud pochází název geosynchronní). Její dráha na obloze připomíná tvarem číslici 8. Speciálním případem je geostacionární dráha, která je kruhová a má nulový sklon. Její výška nad povrchem Země je 35 800 km a družice se pozorovateli jeví na obloze jakoby nehybná.
Germanium Germanium – vzácný polokovový prvek, nalézající největší uplatnění v polovodičovém průmyslu. Objevil jej roku 1886 německý chemik Clemens A. Winkler a pojmenoval jej podle své vlasti. Využívá se při výrobě tranzistorů, integrovaných obvodů a světlovodné techniky.
Giotto Giotto – sonda ESA, která startovala 2. července 1985, mise úspěšně skončila 23. července 1992. Zkoumala komety Halley a Grigg-Skjellerup. Přinesla první fotografie kometárního jádra zblízka.
Glaciál Glaciál – doba ledová. Poslední doba ledová nastoupila před 80 000 lety a skončila přibližně 10 000 let před naším letopočtem.
GLAST GLAST – Gamma-ray Large Area Space Telescope, kosmický dalekohled pro obor gama, v roce 2008 se stal následovníkem slavné gama observatoře Compton. Projekt USA. Rozsah detekovaného záření: 10÷300 GeV. V srpnu 2008 byla observatoř přejmenována na Fermi (podle významného italského kvantového fyzika).
GLONASS GLONASS – ruský navigační systém, jde o zkratku z Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistema (GLObal NAvigation Satellite System). Systém provozují Ruské obranné síly vzdušného provozu. Vývoj začal v roce 1976, první satelit byl vynesen v roce 1982, plného pokrytí Ruska bylo dosaženo v roce 1995. Od roku 2011 má systém 24 satelitů a je dále rozvíjen.
Glukóza Glukóza – hroznový cukr, krevní cukr, monosacharid se šesti uhlíky. V čisté formě je to bílá, krystalická látka sladké chuti. V přírodě se vyskytuje jen v optické formě D, pak se nazývá dextróza. Pro červené krvinky a mozek je to jediný zdroj energie.
Gluony Gluony – intermediální (polní, výměnné) částice silné interakce, která působí na hadrony a je krátkého dosahu. Tato interakce spojuje kvarky v mezony a baryony, udržuje pohromadě neutrony a protony v atomovém jádře a způsobuje některé rychlé rozpady elementárních částic. Celkem známe 8 gluonů. Tyto polní částice jsou nositeli barevného náboje (náboje silného interakce). Tím se silná interakce odlišuje od elektromagnetické a slabé interakce.
Glycin Glycin – nejjednodušší aminokyselina. Jako jediná z dvaceti tří aminokyselin tvořících bílkoviny může vznikat v bezvodém prostředí, a proto je po ní intenzivně pátráno jak v mezihvězdném prostoru, tak ve sluneční soustavě. Do detekce hmotnostním spektrometrem systému ROSINA na sondě ESA Rosetta, který přímo změřil výskyt glycinu při těsném průletu kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko a přitom důsledně prováděl kontrolní měření látek uvolňovaných ze samotné sondy, byla všechna oznámení výskytu glycinu mimo Zemi zatížena buď kontaminací ze Země, nebo metodickou chybou a posléze zpochybněna.
Glykosidy Glykosidy – deriváty monosacharidů, ve kterých je na anomerní uhlík navázán náhradou za hydroxylovou skupinu jiný složitější substituent. V případě, kdy je substituent navázán přes kyslík, hovoříme O-glykosidech, pokud přes dusík, N-glykosidech (glukosaminech) a pokud přes síru, S-glykosidech. O-glykosidovou vazbou jsou monosacharidy vzájemně vázány do oligosacharidů a polysacharidů.
GM čítač GM čítač – Geigerův-Müllerův počítač. Jde o detektor ionizujícího záření. Plyn v detekční trubici změní po vniknutí částice svou vodivost. Detektor je citlivý na energetické fotony, alfa částice a elektrony. Není citlivý k neutronům.
GM počítač GM počítač – Geigerův-Müllerův počítač. Jde o detektor ionizujícího záření. Plyn v detekční trubici změní po vniknutí částice svou vodivost. Detektor je citlivý na energetické fotony, alfa částice a elektrony. Není citlivý k neutronům.
GMOS GMOS – Gemini Multi-Object Spectrograph, spektrograf na observatořích Gemini-N a Gemini-S.
Gnómón Gnómón – nejjednodušší astronomický přístroj. Jde o tyč zaraženou svisle do Země. Z délky jejího stínu lze určit výšku Slunce nad obzorem a ze směru stínu azimut Slunce.
GOCE GOCE – první evropská družice určená pro mapování zemského gravitačního pole s bezprecedentní přesností. Název sondy je zkratkou z anglického Gravity Field and Steady-State Ocean Circulation Explorer. Družice startovala v roce 2009 byla funkční do roku 2013. Přesnost měření tíhového zrychlení byla 10−5 m/s2 a zemský geoid byl proměřen s přesností několika centimetrů.
Goldstoneovy bosony Goldstoneovy bosony – bosony se spinem 0, které jsou zodpovědné za narušení symetrie v přírodě. Jde například o Higgsovy bosony narušující symetrii elektroslabé interakce nebo o axiony narušující Peccei-Quinnovu symetrii.
Golevka (1991 JX) Golevka (1991 JX) – planetka s  pořadovým číslem 6489. Byla objevena Halleovým dalekohledem na Mt. Palomaru  v roce 1991. Oběžná perioda kolem Slunce je 4 roky, poloměr planetky 0,5 km. Planetka se dostává do těsné blízkosti Země a její trajektorie ve Sluneční soustavě se mění.
GOODS GOODS – Great Observatories Origins Deep Survey, program zaměřený na sledování vývoje velmi starých objektů, vedlejším produktem je řada pozorování supernov SN Ia. Do projektu jsou zapojeny 4 vynikající vesmírné dalekohledy: HST (vizuální obor), SST (IR obor), Chandra (RTG obor) a XMM Newton (RTG obor). K pozorování byly vybrány dvě malé oblasti (20×16') oblohy: na severní obloze ve Velké Medvědici a na jižní obloze v souhvězdí Pece.
GPS GPS – globální polohovací systém, navigace pomocí družic umístěných na oběžné dráze Země. Oficiální název je NAVSTAR GPS (Navigation Satellite Timing and Ranging Global Positioning System). Systém je vyvíjen 30 let a v roce 2007 byla na oběžné dráze umístěna již čtvrtá generace polohovacích družic.
GRACE GRACE – Gravity Recovery and Climate Experiment. Dvojice družic NASA vypuštěných v roce 2002, které detailně měří gravitační pole Země. Družice byly vyvinuty Texaskou univerzitou za přispění německých odborníků. Přesnost měření tíhového zrychlení dosáhla 10−3 m/s2.
Gradient Gradient – změna se vzdáleností, někdy hovoříme o spádu.
Gradient pole Gradient pole – změna pole se vzdáleností, někdy hovoříme o spádu pole.
Grafen Grafen – jedna z mnoha forem uhlíku. Jde o atomární monovrstvu či dvojvrstvu složenou z pravidelných šestiúhelníků, která má mimořádnou pevnost a vysokou elektrickou i tepelnou vodivost. Předpokládá se revoluční využití v elektrotechnice a jiných oborech. Grafen poprvé připravili v roce 2004 Andrej Geim a Konstantin Novoselov. Za svůj objev získali Nobelovu canu za fyziku pro rok 2010.
Grafit Grafit – forma uhlíku s atomy tvořícími, podobně jako led, šestiúhelníkovou krystalovou mříž. Atomy v jedné rovině jsou propojeny v pravidelné šestiúhelníky do tvaru připomínajícího včelí plástve. Tyto roviny jsou pak řazeny nad sebou tak, že tři uzlové body (atomy) sousedních vrstev krystalové mříže jsou právě nad geometrickými středy šestiúhelníků sousední vrstvy a tři jsou v zákrytu. Vzdálenost mezi vrstvami je 0,336 nm, strana šestiúhelníku 0,2464 nm, hustota grafitu je 2,26 g/cm3. Animace mřížky.
GRAIL GRAIL – dvojice amerických sond (Ebb a Flow), jejichž hlavním úkolem bylo mapování gravitačních anomálií Měsíce. Odstartovaly 10. září 2011 a na Měsíc plánovaně dopadly 18. prosince 2012. Během pozorování létaly po kruhové dráze ve výšce pouhých 55 km nad povrchem Měsíce.
Gravimetrie Gravimetrie – měření síly gravitačního pole. V důsledku nehomogenit nebývají gravitační pole těles jednoduchá, čehož se dá využít právě ke zjišťování nehomogenit skrytých pod povrchem.
Gravitační čočka Gravitační čočka – efekt gravitační čočky předpověděl v roce 1924 ruský fyzik Orest Chvolson a v roce 1936 Albert Einstein. Hmotný objekt (zpravidla velká galaxie) ležící mezi zdrojem záření a pozorovatelem zakřivuje světelné paprsky podobně jako skleněná čočka v laboratoři. Jsou-li objekty dokonale na přímce, vznikne jako obraz vzdálené galaxie tzv. Einsteinův prstenec. Jsou-li objekty mimo osu, vznikne buď oblouk, několikanásobný obraz nebo zdeformovaný obraz vzdálené galaxie či kvazaru. První gravitační čočka byla objevena v roce 1979.
Gravitační interakce Gravitační interakce – interakce působící na všechny částice bez výjimky. Má nekonečný dosah a její intenzita ubývá s kvadrátem vzdálenosti. Současnou teorií gravitace je obecná relativita publikovaná Albertem Einsteinem v roce 1915. Podle této teorie kolem sebe každé těleso zakřivuje prostor a čas a v tomto pokřiveném světě se tělesa pohybují po nejrovnějších možných drahách, tzv. geodetikách. Obecná relativita předpověděla řadu jevů, které z Newtonovy teorie gravitace nevyplývají.
Gravitační konstanta Gravitační konstanta – fundamentální konstanta charakterizující gravitační interakci. Vystupuje jako koeficent úměrnosti v Newtonově gravitačním zákonu. Podle současných znalostí je G = 6,674 28(67)×10−11 m3·s−2·kg−1 s relativní chybou 10−4.
Gravitační manévr Gravitační manévr – gravitační asistence, gravitační prak, gravitační brzda: změna vektoru rychlosti tělesa ve vesmíru při blízkém průletu kolem výrazně hmotnějšího tělesa. Nejčastěji je tento manévr využíván ke zrychlení, zbrzdění nebo odklonění kosmických sond pohybujících se po heliocentrických drahách pomocí průletu lokálním gravitačním polem planet nebo měsíců.
Gravitační vlna Gravitační vlna – periodicky se šířící zakřivení času a prostoru. Může vzniknout v okolí těles s nenulovým kvadrupólovým momentem, například kolem dvojice rotujících kompaktních hvězd. Právě tyto vlny by měly být nejběžnější a mít frekvenci od 0,1 mHz do 10 kHz. K první přímé detekci gravitačních vln došlo dne 14. září 2015. Gravitační záblesk ze splynutí dvou černých děr středních hmotností ve vzdálenosti 1,3 miliardy světelných roků zachytili oba americké přístroje LIGO.
Gravity Gravity – nový interferometr druhé generace, který byl zprovozněn u čtveřice dalekohledů VLT na Mt. Paranal v Chile. Přístroj pracuje v pásmu K (2,2 μm), kde proměřuje polohy objektů s přesností 10 obloukových mikrosekund. Signál z dalekohledů přichází do interferometru Gravity optickými vlákny. Pokud přístroj využívá signál ze čtyř hlavních osmimetrových dalekohledů, je zorné pole 2”, pokud pracuje v režimu, při němž využívá pomocné dalekohledy, je zorné pole 4”.
GRB GRB – Gamma Ray Bursts, záblesky gama. Náhlá vzplanutí různé povahy v oboru gama. Dnes je jasné, že bude existovat více mechanizmů vzplanutí gama, která jsou pozorována jak v kosmologických vzdálenostech, tak přímo v naší Galaxii. K zábleskům gama dochází přibližně jednou denně a mají trvání od několika milisekund po několik stovek sekund. Může jít o vznik černé díry, splynutí dvou neutronových hvězd, procesy v aktivních jádrech galaxií nebo o další, dosud neznámé mechanizmy.
GRC GRC – Glenn Research Center, Glennovo výzkumné středisko. Má za úkol hledat a vyvíjet nové technologie a materiály pro letectví a kosmonautiku. Založeno bylo v roce 1942, nynější název nese po prvním americkém astronautu Johnu Glennovi.
GRID GRID – technologie umožňující zpřístupnění nevyužitých prostředků počítačů v síti. Z těchto nevyužitých prostředků vznikne jakýsi virtuální systém, který lze použít například pro vědecké výpočty. GRID omezuje různé neefektivní stavy (například jeden počítač je přetížen, zatím co jiný je nevyužitý) lépe než současné technologie v datových centrech. Název technologie vznikl z anglického slova grid – síť.
GSI GSI – Gesellschaft für SchwerIonenforschung (Sdružení pro výzkum iontů). Německá laboratoř v blízkosti Darmstadtu, která byla založena v roce 1969. Laboratoř má 1050 zaměstnanců. Ve vybavení je lineární urychlovač UNILAC, iontový synchrotron SIS, experimentální prstenec ESR. V současnosti se buduje výkonný laser PHELIX a urychlovač FAIR.
GSO GSO – dráha, na které je perioda oběhu družice kolem Země (vzhledem ke hvězdám) stejná jako rotační perioda Země. Družice se pro pozorovatele na určitém místě zeměkoule bude vracet na stejné místo na obloze vždy ve stejný čas (odsud pochází název geosynchronní). Její dráha na obloze připomíná tvarem číslici 8. Speciálním případem je geostacionární dráha, která je kruhová a má nulový sklon. Její výška nad povrchem Země je 35 800 km a družice se pozorovateli jeví na obloze jakoby nehybná.
GTP GTP – guanosintrifosfát, makroergní nukleotid. Při hydrolýze na guanosidifosfát (GDP) a fosforečnanový anion se uvolňuje energie použitelná pro spřažené chemické reakce. Má význam jak z hlediska energetiky enzymatických reakcí, tak i z hlediska buněčné signalizace pomocí specializovaných G-proteinů, které využívají změn v důsledku navázání GTP a hydrolýzy na GDP.
GUT GUT – Grand Unified Theory, teorie velkého sjednocení. Popisuje sjednocení elektroslabé a silné interakce při energiích 1016 GeV (GUT škála). Při vyšších energiích než 1016 GeV existovaly pouze GUT interakce a gravitační interakce. Teorie velkého sjednocení předpovídá zatím nepozorované procesy, jako je například rozpad protonu.
Gy Gy – gray, jednotka absorbovanej dávky žiarenia, energia ionizujúceho žiarenia absorbovaného v 1 kg látky. 1 Gy = 1 J/kg. Vyjadruje iba energiu absorbovaného ionizujúceho žiarenia nie jeho účinky na danú látku.
GYO GYO – Graveyard Orbit, odkladní dráha. Dráha pro družice vyřazené z činnosti, u kterých je technicky nemožné, aby shořely v atmosféře Země. Jde o dráhu ve větší vzdálenosti než 36 100 km od Země.
GZK mez GZK mez – energetická mez, nad kterou by neměly existovat protony kosmického záření pocházející ze vzdáleností přes 50 Mpc, protože bude jejich energie rozptýlena interakcí s fotony reliktního záření. Tuto mez nezávisle spočítali v roce 1966 Kenneth Greisen, Vadim Kuzmin a Georgiy Zatsepin.


Aldebaran Homepage