| |
Pioneer 10
(Jupiter)
|
Pioneer 11
(Jupiter, Saturn)
|
start: 2. března 1972
nosná raketa: Atlas/Centaur
hmotnost sondy: 270 kg
formální zakončení mise: 31. března 1997 |
start: 6. dubna 1973
nosná raketa: Atlas/Centaur
zakončení mise: listopad 1995 (ztráta spojení);
|
minutí Měsíce: po 11 hodinách
překročení dráhy Marsu: po 12 týdnech
vstup do pásu asteroidů: 15. srpna 1972
průlet kolem Jupiteru: 4. prosince 1973
průlet dráhou Saturnu: 10.2.1976
sonda ve vzdálenosti 50 AU: 1990
formální ukončení projektu: 1997
další navázané kontakty: 1999, 2000,2002
sonda ve vzdálenosti 80 AU: 2002 |
vstup do pásu asteroidů: 19. dubna 1974
průlet kolem Jupiteru: 3. prosince 1974
průlet kolem Saturnu: 1. září 1979
|
Historie
 Pioneer
10. Při startu Pioneeru 10 byla poprvé použita nosná třístupňová
raketa. Třetí stupeň vyvinul rychlost 51,81 kms–1 nutnou k cestě
k Jupiteru. Pioneer se tak stal nejrychlejším tělesem vytvořeným člověkem.
Pioneer 10 minul Jupiter ve vzdálenosti 130 354 km, pořídil první
blízké snímky planety, zmapoval silné radiační pásy a zjistil, že Jupiter je
převážně kapalný. Po opuštění Jupitera sonda zkoumala Sluneční vítr a kosmické
záření ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. 31.3.1997 byla mise formálně
ukončena ve vzdálenosti 10.1 ×109
km (9h43' pro světlo). Dnes (17.2.1998) je sonda vzdálena od Slunce 69.42
AU a má rychlost vzhledem ke Slunci 12.24 km/sec.
Pioneer 11 byl opět vynesen raketou Atlas/Centaur. Po průletu pásem
asteroidů byla raketovými motory zvýšena rychlost lodi o 63.7 m/sec. Sonda
minula Jupiter ve výšce 43 000 km nad oblačným příkrovem
a byla jeho gravitačním polem urychlena na 173 000 km/h směrem
k Saturnu. Pioneer 11 získal snímky Velké rudé skvrny, poprvé fotografoval
polární oblasti planety a určil hmotnost měsíce Callista. K Saturnu se
sonda přiblížila na pouhých 10 000 km, pořídila snímky planety a prstenců,
objevila dva nové měsíce, sledovala Saturnovu magnetosféru a měsíc Titan.
Po průletu sledoval Pioneer 11 Sluneční vítr a kosmické záření ve vnějších
oblastech Sluneční soustavy. V září 1995 byly vyčerpány zásoby energie
sondy a v listopadu 1995 ztraceno spojení (anténa nemohla být pro nedostatek
energie přesměrována směrem k Zemi).
Popis sondy
Velikost sondy 2.7×2.9 m. Hmotnost sondy 270 kg. Sonda rotačně
stabilizována, vykonává 5 otáček za minutu vzhledem k ose antény. Má 6
manévrovacích hydrazinových motorů. Elektrickou energii sondě dodávají
čtyři radioizotopové termoelektrické generátory (při startu 40 W
každý).
 |
-
Heliový vektorový magnetometr
-
Průtokový magnetometr (jen Pioneer 11)
-
Plazmový analyzátor
-
Detektor nabitých částic
-
Detektor kosmického záření
-
Geigrova trubice
-
Detektor záření
-
Detektor meteoroidů
-
Experiment "Asteroidy - meteority"
-
UV fotometr
-
Zobrazovací fotopolarimetr
-
IR radiometr
|
|
Plaketa
Obě sondy měly na palubě uloženou plaketu s poselstvím případné mimozemské
civilizaci navrženou Dr. Carl Saganem a nakreslenou jeho ženou Lindou Salzman
Saganovou. Plaketu tvořila pozlacená hliníková destička s rozměry 152×229
mm (6×9") připevněná k opěrám antény. Za základní jednotku vzdálenosti
je použita vlnová délka přechodu mezi para a orto stavem atomu vodíku (21
cm). Tyto stavy se liší opačnou orientací spinu elektronu. U obrázku
ženy je binární číslo 8 (8×21 cm = 168 cm) - průměrná výška
ženy. Na pozadí je navíc silueta sondy umožňující jiný způsob dekódování
vzdáleností. Radiální obrazec vlevo slouží k určení polohy Sluneční soustavy
v naší Galaxii vzhledem k centru a vzhledem k čtrnácti pulsarů. V binární
formě jsou zapsány periody pulsarů. Pulsary v průběhu let zpomalují svoji
rotaci a tak případný nálezce bude moci určit, kdy byla sonda vyslána.
Ve spodní části je znázorněna Sluneční soustava. Binárně jsou zapsány vzdálenosti
planet od Slunce a schematicky je naznačena trajektorie sondy.
Současný stav sondy Pioneer 10 (2002)
 Sonda
2.2.2002 slavila 30 let od svého vypuštění. Většina přístrojů již nepracuje, buď
proto, že selhaly, nebo proto že byly vypnuty z úsporných důvodů. Posledním
funkčním přístrojem je Geiger-Müllerův počítač, který sleduje kosmické záření na
a hranici heliosféry, kde se sonda nachází (ve vzdálenosti 80 AU
od Slunce). Napětí sondě dodávají radioizotopové termoelektrické generátory
(nyní jen 26 V namísto nominálních 28 V).
Sonda má rychlost 12.24 km/s vzhledem ke Slunci a míří ke
hvězdě Aldebaran (to je pro náš server nebývalá pocta :-). Bohužel k ní dolétne
až za dva milióny let, ale plaketa umístěná na sondě by měla být ještě čitelná.
Do 17.2.1998 byl Pioneer 10 nejvzdálenějším umělým tělesem. Do větší vzdálenosti
se dostala sonda Voyager 1 s vyšší rychlostí. Voyager ale
míří na opačnou stranu od Slunce.
Další informace o této sondě naleznete zde:
|
|
