Tabulky → spektrum → viditelné

RTG a gama	ultrafialové	viditelné	infračervené	mikrovlnné	rádiové

 

Typickými útvary s rozměry odpovídajícím vlnovým délkám vizuálního záření jsou jednoduché bakterie, například příčný rozměr Eschericha Coli nebo průměr koků či diplokoků (300 až 700 nm). Viditelné světlo prochází atmosférou, proto se jako první vyvinula optická astronomie. Také lidské oko se za miliony let přizpůsobilo zpracování viditelného záření, které prochází atmosférou. K nejznámějším vizuálním přístrojům za hranicemi atmosféry patří Hubbleův dalekohled. Optické dalekohledy na Zemi dnes umí kompenzovat turbulence atmosféry (systém adaptivní optiky), a proto již není důvodu umisťovat optické přístroje do vesmíru. Ten zůstane doménou rentgenové gama, UV, IR a mikrovlnné astronomie, neboť tyto vlnové délky zemskou atmosférou buď neprochází nebo prochází jen částečně.

Viditelný obor
Vlnová délka (nm) (10−9 m)	Frekvence (THz) (1012 Hz)	Energie (eV) (100 eV)	Teplota (kK) (103 K)	Barva	Typická čára
380÷450	668÷789	2.76÷3.27	29÷35	fialová	Ca II (393.4 nm, K) Ca II (396.8 nm, H) CH (431.4 nm, G)
450÷475	630÷668	2.61÷2.76	28÷29	modrá	N2+ (465.2 nm) N2+ (470.9 nm)
475÷495	606÷630	2.51÷2.61	27÷28	azurová	H beta (486.1 nm, F)
495÷570	526÷606	2.18÷2.51	23÷27	zelená	Fe I (527.0 nm, E) O I (557.7 nm)
570÷590	508÷526	2.10÷2.18	22÷23	žlutá	Na I (589.0 nm, D2) Na I (589.6 nm, D1)
590÷620	484÷508	2.00÷2.10	21÷22	oranžová	O I (599.5)
620÷750	400÷484	1.66÷2.00	18÷21	červená	H alfa (656.3 nm, C) O2 (686.2 nm, B) O2 (759.37 nm, A)

U spektrálních čar slunečního spektra je v závorce označení čáry velkým písmenem abecedy A až K,
čáry A, B vznikají v atmosféře Země. Neoznačené čáry můžeme sledovat například v polárních zářích.

Rozklad slunečního světla na hranolu do jednotlivých barev. Zdroj: Wcorej.

Sluneční spektrum spolu se spektrálními čarami. Zdroj: APOD/NASA.