| Zvuk | Popis | Zdroj |
 |
Sluneční chvění. Kdybychom měli mnohem citlivější oči, viděli bychom, že se Slunce chvěje. To je způsobeno akustickými vlnami, které putují nitrem Slunce a rozkmitávají i jeho povrch. Tyto kmity měřil například přístroj MDI (Michelson-Doppler Imager) umístěný na sondě SOHO. Akustické vlny se šíří pod povrchem a jsou ovlivněny podmínkami panujícími uvnitř naší nejbližší hvězdy. Jejich studium nám proto umožňuje poznat strukturu hlubších slunečních vrstev a odvrácené strany. Akustické vlnění na Slunci má mnohem nižší frekvenci, než je schopno zachytit lidské ucho. Typické jsou například pětiminutové oscilace. Astronomové ze Stanfordské univerzity proto sluneční zvuky zrychlili 42 000krát a zhustili tak čtyřicetidenní záznam do několika sekund. Poslechněte si dvě ukázky slunečních akustických vln. (mp3, 239 kB) (mp3, 239 kB) | Stanford Univ., NASA, 2004 |
 |
Elektronová cyklotronní emise na Jupiteru. Jde o intenzívní elektromagnetické vlny v úzkém pásmu radiových frekvencí. Vznikají při rotačním pohybu elektronů kolem silokřivek magnetického pole Jupiteru. Frekvence vln je celistvým násobkem cyklotronní frekvence elektronů (tzv. vyššími harmonickými). Cyklotronní frekvence elektronů je jednou ze základních charakteristik plazmatu obklopujícího planetu. U Jupiteru vzniká nejvíce vln z elektronů rotujících na silokřivkách pole procházejících měsícem Io, jehož vulkanické projevy zanechávají kolem planety charakteristický plazmový torus. Radiové vlny byly převedeny do akustické oblasti na univerzitě v Iowě. (mp3, 200 kB) | Univ. of Iowa, 2005 |
 |
Plazmové vlny v okolí Jupiteru. Oblast Jupiteru navštívilo několik sond schopných nahrávat elektromagnetické vlny nebo obecně signály vybuzené plazmatem. Některé z nich je možné přímo převést na zvukový soubor, jiné je nutné frekvenčně posunout. Poslechněte si kolekci nejzajímavějších nahrávek. Zcela unikátní je záznam průletu sondy Voyager 1 čelní rázovou vlnou magnetosféry Jupiteru z 28. února 1979 (ukázka 1). Na rázové vlně se skokem mění parametry plazmatu a signál změnil frekvenci z 6 kHz na 1 kHz. Poslechněte si také záznam desetimetrových vln z magnetosféry Jupiteru (ukázka 2). Další záznam pochází z průletu sondy Galileo magnetosférou měsíce Ganymedes dne 27. června 1996. Záznam byl zkrácen z 45-minutového průletu kolem měsíce (ukázka 3). Obdobný záznam byl pořízen při průletu kolem Europy (ukázka 4), záznam byl krácen a frekvenčně posunut z 80 kHz do slyšitelné oblasti. | Voyager, Galileo |
