Polární záře, severní světla neboli Aurora Borealis je zcela výjimečným
jevem. Elektrony slunečního větru excitují atmosféru, a ta se ve výšce od 70
do 1 000 kilometrů rozzáří stěnami polárních září. Kolem 70. magnetické
rovnoběžky svítí aurorální ovál, ze kterého vybíhají vlnící se stěny
připomínající barevné záclony ve větru. Naše expedice byla již druhá v pořadí, a tak si detailní mechanizmus vzniku polárních září můžete přečíst
v reportáži z expedice
Aurora 2002. Letos jsme polární záře pozorovali v norském Birtavarre dne
10. září 2012 a poté ještě ve finském Haapavesi dne 13. září 2002.
Pokochejte se pohledem na jedno z nejúžasnějších divadel, jehož
režisérem je sama příroda. |