Milánská katedrála je obrovský gotický chrám. Stavba
započala v roce 1386, tedy zhruba dvě století po stavbách prvních gotických
katedrál, tehdy stavěných povětšinou na území
dnešní Francie. Dílo pokračovalo s mnoha přestávkami v několika etapách až
do dvacátého století. Vnější opěrný systém je nad mramorovými oblouky
ukončen fiálami, na nichž na každé stojí nějaká postava. Střecha je tak plná
kamenných lidí. Na nižádné jiné katedrále není vystavěn z kamene tak
mnohačetný zástup. Uvnitř nesou střechu vysoké a štíhlé sloupy, jež jsou
ukončeny těsně pod krovem opět věžemi a domy plnými soch. Odspodu prostor
pod střechou vypadá jako rozkvetlá zahrada, na niž pohlížíme vzhůru podle
stonků květin. Renesanční tvarosloví naroubované na gotický koncept činí
z chrámu něco neočekávaně nádherného.
Obchodní pasáž Galleria Vittorio Emanuele II
navazující na náměstí před katedrálou vděčí za svoji existenci přestavbě
středu města v druhé polovině devatenáctého století. Její jižní průčelí
tvoří téměř celou severní fasádu náměstí. Pasáž navrhl boloňský architekt
Giuseppe Mengoni a stavba probíhala v letech 1865 až 1877. Podrobně je
historie celé přestavby prostoru kolem katedrály do moderní podoby popsána
v ingallerii. |