Struktura vesmíru | Úvod

Vesmír je obrovský. Dnes v něm dohlédneme do vzdálenosti přes třináct miliard světelných rokůSvětelný rok – ly (light year), vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí za jeden rok, ly = 9,46×10¹² km. Menšími jednotkami jsou: světelný den, světelná hodina, světelná minuta a světelná sekunda. Větší jednotkou je 1000 ly, což označujeme zkratkou kly. Tyto jednotky se velmi často používají v populárních textech. V odborných textech se spíše využívají parseky.. Sama tato vzdálenost se vymyká jakékoliv představě. Je to jen číslo, o kterém navíc ani přesně nevíme, co znamená. Vše, co jsme schopni uvidět v noci na obloze je v porovnání s tímto číslem zanedbatelně blízko. Nejvzdálenější objekt viditelný očima je galaxie v Andromedě. Dnes pluje někde okolo dvou a půl milionů světelných roků daleko. Všechny ostatní hvězdy jsou mnohem blíž. Některé jen desítky, jiné stovky světelných roků. V těchto kulisách je Sluneční soustava pranepatrná. K nejvzdálenější trpasličí planetě Plutu na okraji slunečního systému, kterou není ani očima možno spatřit, je to od nás jen pět světelných hodin. V průběhu několika málo uplynulých století se poznání struktury vesmíru obrovsky proměnilo. Ještě v šestnáctém století byl vesmír jen světem planet a hvězdy svítily na jeho okraji. Dnes známe nepřeberně cizích hvězdných ostrovů velmi podobných, jako je naše Galaxie – Mléčná dráha. A v průběhu celého uplynulého století se astronomové spolu s fyziky pustili do nejúžasnějšího dobrodružství v moderních dějinách vědy – do poznávání struktury vesmíru na těch největších vzdálenostech, kam jen dokážeme dohlédnout.

Hierarchicky vystavěný svět v indické kosmologii před 4000 roky. Celou strukturu obepíná božský had Shesha, jeden z původců jeho stvoření. Zdroj: Glauben, Wissen und Kunst der alten Hindus, Mainz, 1822.