Mars

Základní charakteristika

MarsMars – rudá planeta se dvěma malými měsíci, Phobosem a Deimosem, je v pořadí čtvrtým tělesem sluneční soustavy. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars je bůh válek). Na povrchu se nacházejí obrovské sopky, z nichž ta největší, Olympus Mons, je 24 km vysoká a její základna je 550 km široká. Na vrcholu je kráter o průměru 72 km. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky ze sond ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Zdá se, že Mars byl dříve vlhčí a teplejší, než je dnes. Rozpětí teplot, které na Marsu panují (zima ne větší než v Antarktidě) by bylo snesitelné pro některé primitivní formy života žijící na Zemi. Jejich existence se však dosud nepotvrdila. je v pořadí čtvrtou planetou Sluneční soustavy. Tato rudá planeta je více než sto let spojována s mimozemským životem. Italský astronom Giovanni Schiaparelli spatřil při mapování Marsu v roce 1877 dlouhé lineární útvary, které nazval canali. Chybný překlad způsobil, že někteří jeho současníci začali útvary interpretovat jako zavlažovací kanály budované inteligentními bytostmi. Ve skutečnosti šlo o optický klam. Obdobně mylně byly sezónní změny povrchu Marsu způsobené písečnými bouřemi považovány za růst vegetace na planetě. V roce 1996 byl zkoumán meteorit pocházející z Marsu, nalezený v Antarktidě. Po jistou dobu se zdálo, že v něm jsou primitivní stopy života z období před 3,8 miliardami let. Další podrobné průzkumy tohoto meteoritu domněnku nepotvrdily. Dodnes není život na Marsu zcela vyloučen, ale uvažuje se maximálně o primitivní mikrobiální podobě. Ani s dnešními poznatky ze sond nemůžeme otázku existence života na Marsu s určitostí potvrdit ani vyvrátit, přestože je Mars bezesporu nejsledovanější planetou po Zemi. Planeta si tak prozatím uchovala své tajemství.

Změny Marsu v průbehu let pozorované z Hubblova dalekohledu. Dobře patrné
jsou polární čepičky z oxidu uhličitého. Zdroj: NASA/ESA/HST.

Mars byl přínosem pro lidské poznání i v dobách Johannese Keplera, kterého pozorování Marsu přivedlo ke třem zákonům o pohybech planet. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars – podle boha válek). Obrovské sopky, z nichž ta největší – Olympus Mons – je 24 km vysoká, 550 km široká a má kráter o průměru 72 km. Jde o největší sopkou Sluneční soustavy. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky z VikingůViking – dvojice sond NASA vypuštěná k Marsu ve dnech 20. 8. 1975 a 19. 9. 1975. Obě měly orbitální i přistávací modul. Mise byly úspěšné a bez větších problémů trvaly několik let., PathfinderuMars Pathfinder – sonda NASA vypuštěná k Marsu dne 4.12.1996. Obsahovala orbitální a přistávací modul s vozítkem Sojourner. Mise proběhla úspěšně. a MGSMars Global Surveyor – další z řady sond NASA určených k průzkumu Marsu. Start dne 7. 12. 1996. Měla pouze orbitální modul, který podrobhně mapoval povrch Marsu. Mise byla ukončena téměř po deseti letech v listopadu 2006 z důvodu selhání baterií sondy. ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Přítomnost vody prokázal i přímý výzkum povrchu Marsu za pomoci různých vozítek. Byly nalezeny pískovcové sedimenty charakteristické pro vodní aktivitu. Z toho, co o Marsu víme, se zdá, že dříve byl Mars vlhčí a teplejší, než je dnes. V atmosféře dominuje oxid uhličitý (95,3 %), maximální rychlost větru byla naměřena 450 kilometrů za hodinu. Mars nemá v současné době žádné globální magnetické pole. Sonda MGSMars Global Surveyor – další z řady sond NASA určených k průzkumu Marsu. Start dne 7. 12. 1996. Měla pouze orbitální modul, který podrobhně mapoval povrch Marsu. Mise byla ukončena téměř po deseti letech v listopadu 2006 z důvodu selhání baterií sondy. ale prokázala zbytkové pole v marsovských horninách. To znamená, že Mars v minulosti magnetické pole měl. V záznamech v horninách je také patrné jeho přepólovávání. Z neznámých důvodů Mars o své magnetické pole přišel. Mars má dva malé měsíce – Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Pravděpodobně to dříve byly planetky, které Mars zachytil svou gravitací. Je těžké zpozorovat je i velkým dalekohledem, protože mají průměry jen 23 a 16 km a jde o nepravidelná skaliska posetá krátery.

Fotomontáž Marsu s měsíci Phobosem (27×22×18 km) a Deimosem (15×12×11 km).
V levé části snímku jsou na povrchu planety vidět typické vulkány.
Zdroj: Anne's Astrophysics.

Myšlenka mimozemského života způsobila nebývalou smršť sond zkoumajících tuto planetu. V letech 1962 až 1973 vyslali Sověti k Marsu sondy Mars 1 až Mars 7, z nichž jen některé byly úspěšné. V roce 1975 vyslali Američané k Marsu dvě kosmické sondy Viking 1 a Viking 2Viking – dvojice sond NASA vypuštěná k Marsu ve dnech 20. 8. 1975 a 19. 9. 1975. Obě měly orbitální i přistávací modul. Mise byly úspěšné a bez větších problémů trvaly několik let.. Kamery sond nenalezly stopy rostlin ani živočichů, z povrchových vzorků byla přímo na místě provedena chemická analýza, která existenci života nepotvrdila ani nevyvrátila. V roce 1996 na Marsu přistála sonda Mars PathfinderMars Pathfinder – sonda NASA vypuštěná k Marsu dne 4.12.1996. Obsahovala orbitální a přistávací modul s vozítkem Sojourner. Mise proběhla úspěšně. , která podrobně prozkoumala bezprostřední okolí přistání (vozítko Sujourner). V roce 1997 k Marsu přilétla sonda Mars Global SurveyorMars Global Surveyor – další z řady sond NASA určených k průzkumu Marsu. Start dne 7. 12. 1996. Měla pouze orbitální modul, který podrobhně mapoval povrch Marsu. Mise byla ukončena téměř po deseti letech v listopadu 2006 z důvodu selhání baterií sondy., která prováděla podrobný průzkum celé planety do roku 2006. V roce 2004 mise Mars Exploration Rover (MER)Mars Exploration – mise NASA k Marsu s dvěma sondami, které byly vypuštěny ve dnech 10. 6. 2003 a 7. 7. 2003. Obě sondy obsahují orbitální modul a přistávací modul s výzkumným vozítkem (roverem). Modul Spirit úspěšně přistál na povrchu Marsu dne 3. 1. 2004, modul Opportunity přistál na opačné straně Marsu 24. 1. 2004. dopravila na povrch dvě výkonná vědecká vozítka Spirit a Opportunity. V roce 2006 dolétla k planetě sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)MRO – Mars Reconnaissance Orbiter (Průzkumná oběžnice Marsu), sonda NASA, která získává detailní informace o vybraných místech na Marsu, zejména s ohledem na přítomnost vody v minulosti i v současnosti. Sonda startovala v srpnu 2005 a na oběžnou dráhu byla navedena v březnu 2006. Rozlišení je pouhých několik decimetrů. Od ledna 2009 slouží také jako retranslační stanice.. V roce 2008 dolétla k Marsu další americká sonda Fénix se stejnojmenným vozítkem o hmotnosti 410 kg. Následovníkem byla celá obří laboratoř Mars Science Laboratory, která k Marsu doletěla v roce 2012. Třímetrový kolos s hmotností 900 kg je schopen samostatného pohybu po povrchu planety a je spíše známý pod názvem Curiosity. K nejvýznamnějším výsledkům mise patřilo potvrzení existence vody na Marsu. V roce 2017 došlo k poškození koleček. Jediná evropská sonda, která zkoumá planetu je Mars ExpressMars Express – sonda k Marsu vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou 2. června 2003. Sonda obsahovala orbitální a přistávací modul (Beagle 2). Přistání se nezdařilo, orbitální mise úspěšně probíhá. Sondu vynesla do vesmíru nosná raketa Sojuz-FG/Fregat z evropského kosmodromu Bajkonur. Celková hmotnost sondy včetně modulu Beagle 2 byla 666 kg. z roku 2003. Bezchybně funguje orbitální modul, přistávací modul Beagle 2 selhal. Od roku 2014 zkoumají Mars také indická sonda Mars Orbiter Mission a americká atmosférická sonda MAVEN. Množství sond vyslané k planetě Mars je zcela nebývalé.

Simulovaný přelet nad marsovskou krajinou, který zahrnulje přelet nad 600 kilometrů dlouhým a dva kilometry hlubokým údolím Mawrth Vallis. Průlet je simulován na základě snímků evropské mise Mars Express. Zdroj: ESA (mp4/h264, 27 MB).

Základní parametry Marsu
hmotnost	6,42×1023 kg
průměr	6 779 km
průměrná hustota	3,93 g/cm3
teplota povrchu	–130 °C až +17 °C
doba otočení kolem osy	24h 39min
doba oběhu kolem Slunce	687 pozemských dní
průměrná oběžná rychlost	24 km/s
střední vzdálenost od Slunce	228×106 km
excentricita dráhy	0,093
inklinace	1,85
počet měsíců	2 (Phobos a Deimos)
magnetické pole na rovníku	0
sklon rotační osy	25°
složení atmosféry	CO2 96 %, Ar 1,9 %, N2 1,9 %
tlak atmosféry	0,006 atm

Útvary na Marsu: 1. Olympus Mons, sopka třikrát vyšší než Mont Everest s rozměry Francie; 2. severní polární čepička zobrazená přístroji sondy Mars Global Surveyor; 3. Topografická mapa Vales Marineris pořízená laserovým výškoměrem MOLA sondy MGS. Jde o největší příkopovou propadlinu ve Sluneční soustavě 4; místo přistání sondy Mars Pathfinder. Zdroj: NASA.

Některá důležitá data

Důležitá data
1605	Johannes Kepler dokázal, že se Mars pohybuje po elipse, v jejímž jednom ohnisku je Slunce. V roce 1609 publikuje na základě těchto výpočtů své Keplerovy zákony.
1659, 1672	Christiaan Huyghens zjistil dobu otočení Marsu kolem osy. Intenzivně pozoruje planetu Mars a v roce 1672 objevuje jeho polární čepičky.
1877	Mars je v září v opozici a podmínky pro jeho pozorování jsou vynikající. Asaph Hall objevuje měsíce Phobos a Deimos a Giovanni Schiaparelli poprvé zakresluje domnělé Marsovy kanály.
1962	Sovětský svaz vypustil první ze série sond Mars, jejichž cílem je stejnojmenná planeta.
1963	V Marsově atmosféře jsou spektroskopicky detekovány molekuly vody.
1965	Kolem Marsu poprvé prolétá v těsné blízkosti těleso vytvořené člověkem – americká sonda Mariner 4. Pořizuje 21 fotografií ukazujících krátery, ale žádné stopy kanálů.
1976	Dne 3. 7. přistává Viking 2, dne 20. 7. Viking 1. Obě sondy mapují většinu planety, nenacházejí stopy života a posílají první fotografie povrchu. Začíná éra amerického výzkumu Marsu, následuje velké množství sond.
1997	Mars Pathfinder dopravuje na povrch Marsu první vozítko Sujourner. Začíná éra výzkumu Marsu za pomoci roverů.
2003	K Marsu dorazila evropská sonda Mars Express. Orbitální modul funguje bezchybně, přistávací modul selhal.
2013	Sonda Mars Science Laboratory (vozítko Curiosity) nachází na povrchu Marsu vodu v pevném skupenství.
2015	Sonda Mars Reconnaissance Orbiter detekuje na povrchu Marsu tekoucí vodu.

Mars Science Laboratory aneb vozítko Curiosity. Na videu je animace přistávacího manévru tohoto 900 kilogramů hmotného kolosu. Zdroj: NASA (mp4/h264, 31 MB).

Další zdroje

Karel Řezáč: Dobývání Marsu na přelomu let 2003/2004; (AB 03/2004)

Jan Pašek: Magnetický prach na Marsu; (AB 38/2004)

Jakub Haloda: Železný meteorit na Marsu; (AB 15/2005)

Jiřina Hrušová: Tvář na Marsu – definitivní konec legendy (snad); (AB 30/2006)

Petr Kulhánek: Fénix, útok na Mars pokračuje; (AB 05/2007)

Jiřina Scholtzová: Fénix – mise začíná; (AB 22/2008)

Jaroslav Trnka: Rudý Mars dominuje noční obloze; (AB 02/2010)

Ivan Havlíček: Marsovy polární čepičky mají tvar spirál; (AB 39/2010)

Ivan Havlíček: Curiosity a život na Marsu; (AB 45/2012)

Ivan Havlíček: Voda na Marsu? No konečně!; (AB 29/2013)

Radek Beňo: Indové na Marsu; (AB 36/2014)

Ivan Havlíček: MSL Curiosity – kočárek s rozbitými kolečky; (AB 15/2017)