| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Cassini a Rosetta – mise budoucnosti
Karel Řezáč
V dnešní době mají kosmické agentury po celém světě rozpracováno několik projektů týkajících se výzkumu vesmírných těles pomocí sond. Asi největší, co se týče rozsáhlosti projektů a výše nákladů, jsou mise Cassini a Rosetta. Obě mise mají společné některé rysy. Velice dlouhý let ke svému cíli. K cestě, kterou musí sonda urazit, je zapotřebí tolik energie, kolik nám nemůže poskytnout žádný doposud vyrobený raketový nosič, a tak sondy využijí několikrát gravitační energii těles Sluneční soustavy (Slunce, Země a dalších planet). Obě sondy nesou přistávací zařízení určené k bližšímu a podrobnějšímu průzkumu malých těles Sluneční soustavy (měsíc Titan - Cassini, kometa Wirtanen - Rosetta). Tato zařízení se blízko cíle oddělí od mateřské sondy. V případě Cassini to je Huygensova sonda a v případě Rosetty to je zatím nepojmenovaný přistávací modul (Lander).
Cassini
Práce na projektu cesty k Saturnu začala v roce 1989, vlastní stavba pak v roce 1995. V dubnu roku 1997 se provedly závěrečné zkoušky a poslední úpravy. Sonda obsahuje množství složitých přístrojů pro výzkum Saturnu a jeho měsíce Titanu. Sedmiletá cesta Cassini k Saturnu začala dne 15.10.1997 startem rakety Titan IVB/Centaur ze startovacího komplexu Cape Canaveral Air Force Station. Raketa vynesla orbitální modul Cassini s připojenou Huygensovou sondou. Tato mise je jednou z nejrozsáhlejších výprav, jaká kdy byla uskutečněna. Jenom dvě sondy Phobos vyslané k Marsu bývalým Sovětským Svazem byly větší.
Úkolem Cassini je dopravit sondu Huygens do Saturnova systému, a poté uchovávat a posílat zpět na Zem data, která získá. Při komunikaci s družicí se projeví její ohromná vzdálenost od Země, takže příkazy k ní poletí asi 84 minut (vzdálenost 10 AU). Huygensovou sonda se oddělí od Orbiteru 6. listopadu 2004 po provedení poslední kontroly všech systémů, a pak bude klesat k Titanu. Do Titanovy atmosféry vstoupí o 21 dnů později rychlostí 6.1 km/s. Sonda prozkoumá Titanovy mraky, hustou atmosféru a vyfotografuje jeho povrch. Během sestupu se použije ke zpomalování postupně tří padáků.
Nalevo: Sonda Cassini s Huygensovou sondou (umístěna v zadní části).
Napravo: Rosetta spolu s jádrem komety
Wirtanen (umělecký snímek)
Rosetta
Rosetta je jednou z několika mála sond, které byly vyvinuty k výzkumu komet. Její cesta začala startem dne 13. ledna 2003, zakončení mise se předpokládá v létě 2013. Sonda nese malého robotického průzkumníka, který by měl přistát přímo na jádře komety Wirtanen a provést podrobnější výzkum. Sonda má být klíčem k odhalení tajemství malých ledovcových světů, skrývajících odpovědi na základní otázky vzniku planet a snad i života.
Nejvýznamnější cíle mise jsou: navést sondu na oběžnou dráhu kometárního jádra, provést řízené přistání na jádře komety, podrobný výzkum pomocí přistávacího modulu. Při své cestě ke kometě sonda proletí blízko planetek Siwa a Otawara, a tak provede i jejich průzkum. Přiblížení ke kometě Wirtanen by podle plánu mělo nastat v květnu 2012. Kromě detailního průzkumu povrchu pomocí kamer budou data sbírat také spektrometry a další přístroje jako například zařízení pro analýzu kometárního prachu. Během výzkumu povrchu bude vytipováno několik míst pro přistání modulu Lander, který se pokusí přistát v červenci 2012.
Odkazy
