| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Velká opozice Marsu se blíží
Jakub Rozehnal
V srpnu letošního roku budeme mít příležitost pozorovat planetu Mars, která se dostává do opozice se Sluncem. Opozicí míníme okamžik, kdy se planeta dostane na obloze do bodu, který leží přímo proti Slunci. V období opozice je planeta nejlépe pozorovatelná proto, že vychází při západu Slunce a zapadá až s jeho východem, takže je pozorovatelná prakticky po celou noc. Druhou skutečností, která příznivě ovlivňuje pozorovatelnost planety je fakt, že při opozici se planeta Mars nejvíce přiblíží Zemi. Má proto maximální úhlový průměr a v dalekohledu jsou pozorovatelné některé detaily na povrchu.
Situace nad jižním obzorem 15. srpna ve 23 hodin letního času
Nejvíce se Mars přiblíží k Zemi 27. srpna ve 12 hodin středoevropského letního času, a to na vzdálenost 55,757 milionu kilometrů. Při minulé opozici v roce 2001 byl Mars na severní polokouli velmi těžko pozorovatelný, protože dosahoval maximální výšky 13° nad obzorem. I když je letošní opozice v tomto směru výhodnější (maximální výška při opozici bude přes 24° nad obzorem), na skutečně výborné podmínky pro pozorování si budeme muset počkat do další opozice, která nastane 7. listopadu 2007. Tehdy Mars vystoupí více než 55° nad obzor. Při letošním pozorování Marsu na tom budou lépe ti, kteří tráví dovolenou více na jihu – například v Řecku bude Mars viditelný až 35° nad obzorem.
Planetu na obloze poznáme velmi snadno – po Měsíci je to na prázdninové noční obloze ten nejjasnější objekt. Zcela bezpečně planetu poznáme podle výrazně načervenalé barvy, která je důsledkem vysokého obsahu oxidů železa v povrchových vrstvách hornin.
Ukázka typické pouštní krajiny na povrchu Marsu
V dalekohledu jsou dobře pozorovatelné bílé polární čepičky – jistá analogie polárních oblastí na Zemi. Na rozdíl od Země jsou ale tyto čepičky tvořeny zejména pevným oxidem uhličitým a jen z menší části vodním ledem. Také tloušťka námrazy je značně rozdílná – zatímco polární ledovec v Antarktidě dosahuje tloušťky několika kilometrů, maximální tloušťka polárních čepiček na Marsu dosahuje pouze několika metrů, na okrajích pouze centimetrů.
Ukázka proměnlivého počasí na rudé planetě. Dvojice snímků byla pořízena při minulé opozici v létě 2001. Levý obrázek odhaluje na povrchu planety četné detaily, které jsou na pravém obrázku zcela skryty pod mohutnou prachovou bouří, jež zuří nad celým povrchem. Oba snímky pořídil HST.
Za dobrých pozorovacích podmínek můžeme sledovat i světlejší a tmavší skvrny na povrchu - některé z nich jsou ve skutečnosti obrovskými prachovými bouřemi. Povrch Marsu tvoří kamenitá poušť, průměrná teplota na povrchu je kolem −60°C. Maximální teploty mohou krátkodobě překročit +15°C, minimální naopak klesají k −140°C. Na povrchu planety se dnes nenachází voda v tekutém stavu – díky nízké teplotě a malému atmosférickému tlaku (stokrát nižšímu než na Zemi) se voda na povrchu nachází pouze ve formě ledu, nebo v atmosféře ve formě páry. Pod povrchem Marsu se však ještě stále pravděpodobně nachází nezanedbatelné množství vody, které je pozůstatkem obrovských řek, moří a možná i oceánů, které se na planetě nacházely ještě nejméně před 3,5 miliardami let. Díky malé gravitaci (Mars je ve srovnání se Zemí poloviční) však planeta záhy přišla o svou atmosféru a urychlilo se tím i odpařování vody z povrchu. Až do poloviny 20. století byli mnozí lidé přesvědčeni, že na Marsu existuje život. Sondy Viking, které na povrchu Marsu přistály v polovině 70. let minulého století, však žádné stopy po existenci života nenalezly. I tak se v současné době k Marsu chystá několik sond, které by měly po nějaké formě života nadále pátrat. K rudé planetě nyní míří evropská sonda Mars Express, japonská sonda Nozomi a dvojice sond Mars Exploration Rover. Jejich úkolem bude průzkum podpovrchových vrstev hornin, potvrzení přítomnosti vody a hledání případných známek života.
Jedno ze dvojice vozítek Mars Exploration Rover,
které se po povrchu rozjedou v lednu 2004.
Odkazy
