Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie.
Vydavatel: AGA (Aldebaran Group for Astrophysics)
Číslo 1 – vyšlo 8. ledna, ročník 8 (2010)
© Copyright Aldebaran Group for Astrophysics
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno.
ISSN: 1214-1674,
Email: bulletin@aldebaran.cz

Astronomické úkazy roku 2010

Lenka Soumarová

Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v době platnosti letního času (SELČ).

SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny.

Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem.

Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°.

Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.

Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce.

Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru).

Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu.

Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí.

Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje.

Leden

Leden – zdroj Mediatinker

Lednová večerní obloha bude patřit Marsu. Pro jeho pozorování nastávají nejlepší podmínky tohoto roku, neboť 29. ledna dojde k jeho opoziciOpozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. se Sluncem. Při opozici je planeta na obloze po celou noc a nastává tedy období její nejlepší pozorovatelnosti. Ve středu 27. ledna se Mars nejvíce přiblíží Zemi, a to na 99 330 000 km, jeho jasnost dosáhne -1,3 magnitudyMagnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). a průměr jeho kotoučku bude 14″. Tato opozice ale bohužel není příliš příznivá, neboť Mars bude poměrně daleko. Při příznivých opozicíchOpozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. je jeho vzdálenost kolem 56 milionů km a úhlový průměr dosahuje 25″. Výhodou této opozice je vysoká deklinaceDeklinace – oblouk mezi světovým rovníkem a hvězdou měřený po deklinační kružnici hvězdy ve stupních. (světový rovník 0°, severní světový pól 90°, jižní světový pól –90°). Marsu.

Největší planetu sluneční soustavy – Jupiter nalezneme také na obloze večerní, druhá největší planeta, planeta Saturn bude na obloze většinu noci kromě večera. Na ranní obloze bude svítit nejbližší planeta ke Slunci – Merkur. Nejlépe ho můžeme pozorovat od 19. do 24. ledna, ale pouze 6° nad obzorem. V neděli 3. 1. v 1 hodinu bude Země nejblíže ke SlunciSlunce – nám nejbližší hvězda, tzv. hvězda hlavní posloupnosti, která se nachází ve vzdálenosti 149,6×10⁶ km od Země. Jde o žhavou plazmatickou kouli s průměrem 1,392×10⁶ km, teplotou na povrchu 5 780 K, teplotou v centru přibližně 15×10⁶ K a zářivým výkonem 3,846×10²⁶ W. Zdrojem energie je jaderná syntéza, při které se za každou sekundu sloučí v jádru Slunce 700 milionů tun vodíku na hélium., bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.

U meteorického roje Kvadrantid nastává maximum večer 3. ledna a jejich pozorování bude rušit Měsíc vycházející 2 hodiny po soumraku. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 130 meteorů za hodinu

V pátek 15. ledna nastane prstencové zatmění Slunce. U nás bude viditelný pouze 4. kontakt při východu Slunce, a navíc pouze z Moravy.

Únor

Únor – zdroj Mediatinker

V únoru je planeta Mars krátce po opozici, takže je na obloze pozorovatelná po celou noc. Koncem února navíc dosáhne nejsevernější deklinaceDeklinace – oblouk mezi světovým rovníkem a hvězdou měřený po deklinační kružnici hvězdy ve stupních. (světový rovník 0°, severní světový pól 90°, jižní světový pól –90°). 23° 50´. Saturn je na obloze celou noc kromě večera. Dne 7. února prochází Mars 3° severně od otevřené hvězdokupy Praesepe (Jesličky) M 44 v Raku

Březen

Březen – zdroj Mediatinker

Na březnovou večerní oblohu se dostává nejjasnější planeta sluneční soustavy – Venuše. Budeme ji moci pozorovat nad západním obzorem, kde koncem března dosáhne výšky 11°. Téměř po celou noc budeme moci pozorovat Mars, který vrcholí večer. Nejlepší letošní pozorovací podmínky nastávají v březnu pro planetu Saturn. Na 22. března připadá jeho opozice se Sluncem, a proto je na obloze po celou noc. Den před opozicí ve 23 hodin se nejvíce přiblíží Zemi, a to na 8,504 AUAU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů..

Jarní rovnodennost nastává 20. března v 18 hodin 32 minut. V neděli 28. března začíná platit středoevropský letní čas (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodiny na 3 hodiny SELČ.

Duben

Duben – zdroj Mediatinker

Měsíc duben bude patřit planetám. V průběhu noci budeme moci zhlédnout všech pět planet viditelných pouhým okem. Na večerní obloze to bude Merkur, Venuše, Mars a Saturn, na ranní Jupiter. Pro pozorování Merkuru nastávají od 25. března do 15. dubna nejvýhodnější pozorovací podmínky, neboť 9. dubna dojde k nejvýhodnější východní elongaci planety roku 2010. Planeta se bude nacházet až 12° nad obzorem. Venuše bude na večerní obloze u severozápadu a koncem dubna ji najdeme 15° nad obzorem. Mars vrcholí za večerního soumraku a zapadá časně ráno. Saturn zdobí dubnovou oblohu téměř po celou noc, vrcholí pozdě večer. Nízko na ranní obloze bude Jupiter.

Ve dnech 3. a 4. dubna se k sobě přiblíží vnitřní planety Merkur a Venuše, Venuše bude 3° od Merkuru. Dne 17. dubna prochází Mars 1° severně od otevřené hvězdokupy Praesepe (Jesličky) M 44 v Raku.

V dubnu má své maximum meteorický roj Lyridy. Nastává 22. dubna, ale bohužel v odpoledních hodinách a navíc bude rušeno Měsícem.

Květen

Květen – zdroj Mediatinker

Dominantou květnové večerní oblohy bude bezesporu Venuše, která dosáhne 20. května na konci občanského soumraku největší výšky, a to 17°. Spolu s Venuší budeme moci pozorovat Mars, který vrcholí k večeru a zapadá časně ráno a Saturn, který je na obloze po většinu noci kromě jitra. Ranní obloha bude patřit Jupiteru.

Dne 4. května bude procházet Venuše 6° severně od nejjasnější hvězdy souhvězdí Býka – AldebaranuAldebaran – α Tauri, nejjasnější hvězda ze souhvězdí Býka. Jde o oranžového obra s poloměrem 38 krát větším než Slunce, jasností 0,87 magnitudy a spektrální třídou K5. Aldebaran má trpasličího průvodce spektrální třídy M2. Aldebaran je od nás vzdálený 65 světelných let a má nepravidelně proměnnou jasnost s amplitudou 0,2 magnitudy. Název hvězdy pochází z arabštiny a znamená „Ten, který sleduje“. V názvu je tak vystiženo, že Aldebaran na své pouti noční oblohou sleduje výraznou hvězdokupu Plejády..

Červen

Červen – zdroj Mediatinker

Večerní obloze stále vévodí Venuše, Mars a Saturn. Druhá polovina noci bude patřit Jupiteru. Dne 6. června projde Mars necelý 1° severně od Regula, nejjasnější hvězdy souhvězdí Lva a 9. června bude Venuše 5° jižně od Polluxe. V neděli 20. června prochází Venuše otevřenou hvězdokupou M 44.

Letní slunovrat nastává 21. 6. ve 12 hodin 28 minut.

V sobotu 26. června nastane částečné zatmění Měsíce, které ale od nás není bohužel pozorovatelné.

Červenec

Červenec – zdroj Mediatinker

Na večerní obloze stále svítí Venuše, Mars a Saturn, které ve druhé polovině noci vystřídá Jupiter. V sobotu 10. července budeme moci večer nevysoko nad západním obzorem pozorovat Venuši 1° severně od Regula. V úterý 6. července ve 12 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

V neděli 11. července nastane úplné zatmění Slunce, od nás bohužel nepozorovatelné ani jako částečné.

Srpen

Srpen – zdroj Mediatinker

Jupiter se pomalu přidává k ostatním planetám známým středověkým hvězdářům, které se přesunuly na oblohu večerní, ale jsou bohužel velmi nízko nad obzorem, takže například Merkur nebude pozorovatelný vůbec. Venuši, Mars a Saturn ale na obloze zvečera ještě spatříme a Jupiter vychází během soumraku. Dne 1. srpna dojde ke konjunkci Marsu se Saturnem, Mars bude 2° jižně. V pátek 6. srpna budeme moci večer nízko nad západním obzorem pozorovat těsné seskupení Venuše, Marsu a Saturnu. Dne 10. srpna nastane konjunkce Saturnu s Venuší, Saturn bude 3° severně.

Velice dobré pozorovací podmínky budou mít srpnové Perseidy, neboť jejich maximum nastává po půlnoci 13. srpna a tři dny starý Měsíc pozorování nebude rušit. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů.

Září

Září – zdroj Mediatinker

Září bude patřit největší planetě sluneční soustavy – Jupiteru, neboť 21. září nastává jeho opozice se Sluncem a planeta je tedy pozorovatelná po celou noc. Den před opozicí, 20. září ve 22 hodin se Jupiter nejvíce přiblíží Zemi, a to na 3,954 AU. Planeta Slunci nejbližší – Merkur – bude koncem měsíce na obloze ranní. Budeme ji moci pozorovat od 15. září do 1. října při nejlepší západní elongaci tohoto roku. Planeta vystoupí 10° nad obzor.

Podzimní rovnodennost nastává 23. září ve 4 hodiny 8 minut.

Říjen

Říjen – zdroj Mediatinker

V říjnu budeme moci pozorovat dvě největší planety sluneční soustavy, Jupiter většinu noci kromě jitra a Saturn se naopak během měsíce objevuje na obloze ranní. Dne 24. října prochází Saturn 0° 39´ jižně od hvězdy gama Vir (Porrima) ze souhvězdí Panny.

Ve druhé polovině října by měla být na hranici viditelnosti pouhým okem pozorovatelná kometa 103P/Hartley 2. Kometa se bude nacházet v souhvězdí Persea.

V neděli 31. října končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.

Listopad

Listopad – zdroj Mediatinker

Jupiter bude pozorovatelný většinu noci kromě jitra. Naproti tomu Saturn a postupně i Venuše budou na obloze ranní.

Maximum meteorického roje Leonidy nastane 18. listopadu. Jejich pozorování bude rušit Měsíc před úplňkem. Podmínky pro pozorování se zlepší až k ránu, po západu Měsíce.

Prosinec

Prosinec – zdroj Mediatinker

Na večerní obloze budeme moci pozorovat Jupiter, který kulminuje za večerního soumraku. Ranní obloze bude vévodit nejjasnější planeta – Venuše, která 6. prosince, 2 hodiny před koncem astronomické noci (tedy ve 4 hodiny SEČ), dosáhne výšky 24° nad obzorem. Spolu s ní bude na ranní obloze Saturn, který vrcholí za ranního soumraku.

Maximum meteorického roje Geminidy má nastat v poledne 14. 12. a Měsíc v první čtvrti zapadá krátce po půlnoci.

Zimní slunovrat nastává 22. prosince v 0 hodin 38 minut.

V úterý 21. prosince nastane úplné zatmění Měsíce, které u nás bude viditelné jen z malé části a nízko nad obzorem. Časový průběh zatmění je uveden v tabulce.

Úplné zatmění Měsíce 21. prosince 2010
vstup Měsíce do polostínu	6 h 30 min
začátek částečného zatmění	7 h 33 min
západ Měsíce	7 h 58 min
začátek úplného zatmění	8 h 41 min
střed zatmění	9 h 17 min
konec úplného zatmění	9 h 53 min
konec částečného zatmění	11 h 1 min
výstup Měsíce z polostínu	12 h 5 min

Rok 2010 bude bohužel na plánované astronomické úkazy chudý. Nečeká nás v něm ani žádné pořádné zatmění, ani žádná předpovězená jasná kometa. Pro předpovězené komety bude rok 2010 podprůměrný. Jedinou předpovězenou kometou, která by mohla být vidět v roce 2010 pouhým okem, je 103P/Hartley 2. Ani planety nám nechystají žádnou zvláštní podívanou. Merkur bude nejlépe pozorovatelný při dubnové elongaci, podmínky pozorovatelnosti Venuše jsou průměrné, opozice Marsu je nepříznivá. Podmínky viditelnosti Jupiteru se s rostoucí deklinací pozvolna zlepšují, ale prstence Saturnu jsou pro pozorovatele ze Země zcela uzavřeny. Pro pozorování meteorických rojů bude rok 2010 nepříznivý. Můžeme si tedy jen přát, aby nás rok 2010 něčím neplánovaným mile překvapil.

Odkazy