Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Ceny Ignáce Nobela
Vladimír Přibyl
Devadesát let po udělení první Nobelovy ceny došlo na půdě Harvardovy univerzity k udělení první ceny věnované fiktivnímu bratru slavného Alfreda Bernarda Nobela známé jako Ig Nobel Prize. Název je současně slovní hříčkou, kdy stejně vyslovovaný anglický výraz ignoble znamená „potupný“, „sprostý“ či „nešlechetný“. Za zakladatele Ig Nobelovek je považován Marc Abrahams – člověk, který rozhodně nepatří k lidem, kteří by brali vědu na lehkou váhu. Doslova připouští, že „mnoho převratných novinek bylo zprvu pokládáno za bláznivost“.
Logo Ig Nobelových cen.
Marc Abrahams při udílení ceny v roce 2014.
Alfred Nobel – narodil se 21. října 1833 ve Stockholmu, zemřel ve věku 63 let dne 10. prosince 1896 v San Remu. Alfred Nobel byl švédský vynálezce, který pracoval na výrobě nitroglycerinu. Shodou nešťastných náhod se stalo, že jeho továrna vylétla do vzduchu a švédská vláda zakázala znovu obnovit výrobu. Zanedlouho Nobel zjistil, že nitroglycerin přestane být výbušný, pokud se jím nasákne křemelina (rozsivková zemina) a k explozi ho převede až rozbuška. Dynamit spolu s rozbuškou si nechal patentovat v roce 1867. Věřil, že se vynález stane lidstvu užitečným a vůbec netušil, že bude již v první světové válce těžce zneužit. Před svou smrtí vlastnil 355 patentů a nashromáždil obrovský majetek. Alfred Nobel založil v roce 1895 nadaci, do které uložil svůj majetek (32 milionů švédských korun) a ve své závěti rozhodl, že z úroků bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. Nobelova cena – je udílena švédskou Královskou akademií věd jednou ročně v pěti kategoriích: za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a za úsilí o mír. Cena je hrazena z Nobelovy nadace, kterou založil Alfréd Nobel, vynálezce dynamitu, v roce 1895. První cena za fyziku byla udělena v roce 1901 Wilhelmu Roentgenovi za objev rentgenového záření. Hodnota Nobelovy ceny se mění, v roce 2021 činí 10 milionů švédských korun, tj. 25 milionů českých korun. Uděluje se vždy 10. prosince při výročí smrti Alfreda Nobela. NC za ekonomii – cena za ekonomii se uděluje spolu s ostatními Nobelovými cenami, ale nejde o skutečnou Nobelovu cenu, ekonomie nebyla zmíněna v Nobelově závěti. Ve skutečnosti jde o cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Harvardova univerzita – nejstarší univerzita na území Spojených států, založena byla roku 1636. Sídlí ve městě Cambridge ve státě Massachusetts . Studuje zde kolem 20 tisíc studentů z celého světa. Přijímací řízení trvá jeden rok a ročně je v průměru přijato 7 % žadatelů. Nobelovou cenou bylo oceněno 47 absolventů. |
Komu je Ig Nobelova cena udělována?
Na rozdíl od těch pravých, švédských, je dostávají autoři vědeckých publikací za objevy, které nemohou být a nebo by neměly být opakovány. Ve statutu ceny je přímo řečeno: Soustředíme se na svérázný výzkum. Skutečný výzkum odkudkoli, o čemkoli a o všem. Výzkum, který je možná dobrý nebo špatný, důležitý nebo bezvýznamný, hodnotný nebo zbytečný.
Je to ocenění? Dost možná!
Ceny Ig Nobela jsou určeny k oslavě neobvyklého, ctí nápaditost a podněcují zájem lidí o vědu. Každý rok mnoho z deseti výherců ceny Ig Nobela dosáhlo něčeho, co alespoň někteří lidé považují za úžasné.
Je snadné být nominován, nesnadné vyhrát
- Správní rada dostává více než 9 000 nominací.
- Každý rok se zhruba 10–20 % lidí nominuje samo. Ti jsou jen zřídka vybráni.
- Kandidáti, kteří nejsou v daném roce vybráni, jsou hodnoceni v následujícím roce.
- Správní rada se skládá z vědců (včetně několika vítězů Ig Nobela a několika nositelů Nobelovy ceny), publicistů vědy, veřejných činitelů a jiných osob s větší či menší proslulostí. Podle tradice je do správní rady na poslední den přizván náhodný kolemjdoucí, aby napomohl výslednému rozhodnutí.
- Rada prošetřuje nominaci ze zúženého seznamu finalistů. Zkoumá, zda každý z finalistů vůbec existuje a publikoval a udělal to, co se tvrdí v nominaci.
- Jak již bylo řečeno, IGC jsou určeny k oslavě kuriózního výzkumu, ctí nápaditost a podněcují zájem lidí o vědu. Proto rada ctí pravidlo „Dvakrát měř a jednou řež“. Jedincům, kteří byli vybráni, je ve většině případů tiše dána možnost tuto cenu čestně odmítnout.
- Vítězové jsou pozváni na slavnostní předávání na vlastní náklady. V posledních letech se většina vítězů obřadu a souvisejících událostí zúčastnila.
Kde?
Předávání probíhá v Sandersově posluchárně Harvardovy univerzity ve městě Cambridge ve státě Massachussets (USA). Posluchárna pojme zhruba 1 100 diváků a bývá na tento ceremoniál dopředu beznadějně vyprodaná. Vstupné je $35–75, pro studenty je sleva $5. Tzv. „Glorious ticket“ s podepsaným plakátem stojí $150.
Stojí to za to?
Pokud jste z předchozího textu nabyli dojmu, že o takovou cenu nikdo nestojí, hluboce byste se mýlili. Autoři si pro ocenění jezdí ze všech kontinentů a na vlastní náklady. Cena není jen o neschopnosti toho, kdo daný výzkum prováděl. Autor mnohdy jen plní společenskou objednávku, a tak jde o nastavené zrcadlo institucím, které takový výzkum požadovaly, financovaly a konec konců i editorům periodik, které to zveřejnily. Mnohdy jde o renomované a impaktované časopisy.
Za skutečnou Nobelovu cenu dostane oceněný 8 milionu švédských
korun
(23 milionů CZK). Částku si mohou v daném oboru rozdělit až 3 lidé.
Za Ig Nobelovu cenu dostane oceněný 10 bilionů dolarů (1012). Ne amerických, ale zimbabwských. Nezapoměňte, že číslo 1012 znamená u nás bilion, zatímco v USA a některých dalších zemích trilion.
Ocenění podle oborů
Od roku 1991 bylo uděleno přes 240 cen v následujících oborech. Barevně
jsou
označeny obory oceňované skutečnou Nobelovou cenou.
medicína | 25 | consumer ingeneering | 1 |
---|---|---|---|
biologie | 23 | diagnostická medicína | 1 |
mír | 23 | fyziologie | 1 |
fyzika | 22 | hygiena | 1 |
chemie | 22 | komunikace | 1 |
literatura | 21 | letectví | 1 |
ekonomie | 19 | lingvistika | 1 |
psychologie | 12 | meteorologie | 1 |
veřejné zdravotnictví | 9 | ochrana životního prostředí | 1 |
matematika | 7 | ornitologire | 1 |
výživa | 6 | plánování dopravy | 1 |
arccheologie | 3 | počítačová věda | 1 |
astronomie | 3 | polární výzkum | 1 |
inženýrství | 3 | poznávací věda | 1 |
umění | 3 | pravděpodobnost | 1 |
akustika | 2 | sociologie | 1 |
dynamika plynů | 2 | statistika | 1 |
entomologie | 2 | technologie | 1 |
managament | 2 | veřejná ochrana | 1 |
mezioborový výzkum | 2 | veterinární medicína | 1 |
neurologie | 2 | vizionářská technologie | 1 |
safety ingeneering | 2 | vzdělávání | 1 |
vědecká výchova | 2 | zdravotnictví | 1 |
anatomie | 1 | zemědělská historie | 1 |
biodiverzita | 1 | zubní medicína | 1 |
Někteří ocenění
Seznam všech oceněných od roku 1991 má mnoho stránek, proto vybírám jen ty, které považuji za zajímavé a kuriózní.
Rok 2000 – Andrej Geim
Udělění ceny v roce 2000 za fyziku jsem vynechal záměrně. Ne každému se podaří to, co se podařilo Andreji Konstantinovičovi Geimovi. Je to zatím jediný držitel ceny Ig Nobela a pravé Nobelovy ceny zároveň. Cenu Ig Nobela získal za využití magnetu na levitaci žáby (Andre Geim – University of Nijmegen, Holandsko; Michael Berry – Bristol University, UK). Na slavnostním ceremoniálu Geim uvedl, že levitující žába vedla k velkému množstvím žádostí, včetně prosby jednoho vedoucího malé náboženské skupiny v Anglii , který mu nabídl milion liber za to, aby ho mohl levitovat na shromáždění, kde chtěl pravděpodobně zlepšit své vztahy s veřejností. Později, v roce 2010, získal Andrej Geim Nobelovu cenu za fyziku za průkopnické experimenty týkající se dvojrozměrného materiálu – grafenuGrafen – jedna z mnoha forem uhlíku. Jde o atomární monovrstvu či dvojvrstvu složenou z pravidelných šestiúhelníků, která má mimořádnou pevnost a vysokou elektrickou i tepelnou vodivost. Má revoluční využití v elektrotechnice a jiných oborech. Grafen poprvé připravili v roce 2004 Andrej Geim a Konstantin Novoselov. Za svůj objev získali Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2010.. Cenu sdílí s Konstantinem Novoselovem (viz AB 38/2010), oba pracují v Manchesterském středisku pro mezovědu a nanotechnologie.
Diamagnetická levitace žáby v poli cívky o indukci 16 tesla.
Cena Ig Nobela v roce 2000. Zdroj: YT
Nový materiál na bázi uhlíku – grafen – má zcela mimořádné vlastnosti.
Nobelova cena 2010. Zdroj AB 19/2015.
Rok 2016
Vyhlášení 26. ročníku udílení ceny Ig Nobela začalo 22. září 2016 v 17 hodin východoamerického času (23. září v 0:00 středoevropského času) vypuštěním stovek papírových vlaštovek. Letošní ceremoniál byl ve znamení času a přestupné sekundy, která je plánována jako poslední vteřina roku 2016. Během necelých dvou hodin pod vedením Marca Abrahamse a Karen Hopkinsové a v přítomnosti pěti držitelů Nobelovy ceny a tří držitelů ceny Ig Nobela bylo uděleno deset cen za rok 2016. Ocenění získali speciální cenu za rok 2016 v podobě hybridních hodin, dokument o pravosti ceny podepsaný držiteli Nobelovy ceny a 10 bilionů (1012) Zimbabwských dolarů.
Nositelé Nobelovy ceny, kteří se zúčastnili letošního
ceremoniálu.
Zleva: Jerome Friedman (fyzika, 1990), Erik Maskin (ekonomieNC za ekonomii – cena za ekonomii se uděluje spolu s ostatními Nobelovými cenami, ale nejde o skutečnou Nobelovu cenu, ekonomie nebyla zmíněna v Nobelově závěti. Ve skutečnosti jde o cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela., 2007), Rich
Roberts (fyziologie a medicína, 1993), Roy Glauber (fyzika, 2005), Dudley
Herschbach (chemie, 1986).
Z ceremoniálu udílení cen Ig Nobela pro rok
2016. Napravo jsou hybridní hodiny
– součást ceny Ig Nobela pro rok
2016.