Anaximandros z Milétu
(asi 610–546 př. n. l.)
Řecký zakladatel filozofie, stejně jako Thalés pocházel z Milétu, navíc žil přibližně i ve stejné době. Podle něj původním principem světa a původem všeho bytí je „nekonečné a neomezené“ (řecky apeiron). Z apeironu se vyděluje teplo a chladno, vlhko a sucho, z jejich protikladů pak vzniká všechno ostatní. Svojí naukou o ohnivém prstenci kolem Země, který se roztříštil a nyní vyzařuje oheň (neboli hvězdy), se stal prvním, kdo se pokusil o fyzikální vysvětlení pohybu hvězd. Kromě filozofie se věnoval i dalším vědám – patří k prvním řeckým kartografům. Vytvořil první mapu tehdy známého světa a zdokonalil prostředky k určování rovnodennosti a slunovratů. V astronomii pak stál na počátku sférických teorií pythagorejců, pochází od něj také řecký termín pro pralátku – arché, který je odvozen z řeckého slova ARCHEIN = vládnout. Anaximandros patří k velkým mudrcům Řecka, byť o něm nevíme mnoho.
