Gunn, John Battiscombe (Ian)
(1928–2008)
J.B. (John Battiscombe) „Ian“ Gunn je znám především jako vynálezce Gunnovy diody. Narodil se v egyptské Káhiře v rodině egyptologa, jeho nevlastni bratr Patrick byl významným jazzovým umělcem. Do Anglie se rodina vrátila v roce 1934, když se jeho otec stal profesorem egyptologie v Oxfordu. Gunn vystudoval Trinity College v Cambridgi. Po studiích pracoval na University of British Columbia v kanadském Vancouveru. O tři roky později přijal místo v nové výzkumné laboratoři IBM v Yorktownu, kde pracoval až do důchodu, do kterého odešel v roce 1990. Celý život užíval jako jméno skotskou podobu jména John, a to Ian. Jen na oficiálních dokumentech byl uváděn jako John.
V 1962 Gunn zjistil, že pokud zvyšuje napětí přivedené na germaniový polovodič, dojde při určité kritické hodnotě napětí k mikrovlnným oscilacím. Jev byl později pojmenován jeho jménem a vedl k vývoji Gunnovy diody, prvního levného zdroje mikrovln, který k provozu nepotřeboval nákladné vakuové trubice. Později se zabýval problematikou počítačových virů a programováním v jazyku APL, ve kterém modeloval rekuperační brždění pro automobily s nižší spotřebou paliva. Za své práce získal několik ocenění, například v roce 1969 cenu Morrise Liabmana udělovanou IEEE, v roce 1971 cenu Johna Scotta udělovanou městem Philadelphie, zlatou medaili Valdemara Palsena udělovanou Dánskou akademií technických věd v roce 1971, v roce 1978 byl zvolen členem Národní technické akademie a později se stal členem Americké akademie umění a věd.
Od svých studií na anglické Trinity College miloval jízdu na motorce. Za svůj život si pořídil mnoho strojů, které různě upravoval. Jeho touhu stát se závodníkem na čas odložila svatba v roce 1950. K závodění se ale nakonec dostal. Ve věku 62 let vyhrál jako nováček závod v Daytoně, kde pokořil mnohé dvacetileté závodníky. V prestižním časopise Roadracing World Magazine napsal: „Budu závodit, dokud mě to bude bavit. Pro mnohé jsem maskotem a živým důkazem toho, že život závodníků nekončí ve čtyřiceti“.