Hasselmann, Klaus
(*1931)
Německý oceánolog a specialista na numerické modelování. V numerických simulacích ukázal, jak se chaotické procesy spojené s náhodnými změnami počasí odrazí na dlouhodobých změnách klimatu. Při popisu náhodných polí v klasické fyzice využil techniku Feynmanových diagramů z kvantové teorie pole. Hasselmann vystudoval na Hamburské univerzitě, kde obhájil diplomovou práci věnovanou turbulencím. Doktorát získal na Göttingenské univerzitě ve spolupráci s Institutem Maxe Plancka pro tekutinovou dynamiku. V letech 1961 až 1964 pracoval na Kalifornské univerzitě ve Spojených státech. V roce 1966 se stal profesorem na Hamburské univerzitě. Byl prvním ředitelem Meteorologického ústavu Institutu Maxe Plancka (1975 až 1999). Zastává řadu významných funkcí v klimatologických organizacích. Za svou práci získal řadu medailí a ocenění, například Svedrupovu medaili Americké meteorologické společnosti (1971), Symonsovu medaili Královské meteorologické společnosti (1997) nebo medaili Wilhelma Bjerknese Evropské geofyzikální společnosti (2002). Nejvýznamnějším oceněním je polovina Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2021, kterou získal spolu s Syukuro Manabem za klimatologické simulace. Druhá polovina byla udělena Giorgio Parisimu za výzkum složitých neuspořádaných systémů, zejména spinových skel.
