Klitzing, Klaus-Olaf, von
(1943)
Německý fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku. Von Klitzing velmi významně přispěl k oblasti polovodičů objevem kvantového Hallova jevu, který umožnil přesné určování elektrické vodivosti. Jeho objev, který v roce 1985 vyústil v udělení Nobelovy ceny za fyziku, umožnil ověření teorií pohybu elektronů uvnitř atomů a stanovení nového mezinárodně uznávaného standardu jednotky elektrického odporu – ohmu.
Von Klitzing se narodil ve městě Schroda v Německu (nyní je součástí Polska). Klitzing uprchl se svou rodinou a milióny dalších lidí do západní části Německa, aby unikl před invazí sovětských vojsk na konci druhé světové války. V roce 1969 získal titul bakaláře na technické universitě v Brunswicku a o tři roky později titul PhD na universitě ve Wurzbürgu.V letech 1975–1976 působil na universitě v Oxfordu v Anglii, kde prováděl výzkum supravodivých materiálů s použitím elektromagnetů. V roce 1978 se vrátil na universitu ve Würzburgu a pak působil v Laboratoři silných magnetických polí v ústavu Maxe von Laue a Paula Langevina v Grenoblu ve Francii, kde se svým objevem proslavil a následně za něj dostal Nobelovu cenu. Po více než jedno desetiletí byl von Klitzing ředitelem Institutu Maxe Plancka pro výzkum látek pevné fáze ve Stuttgartu v Německu.
Hallův jev, objevený v 19. století americkým fyzikem Edwinem Hallem, je úkaz, při kterém začne elektrický proud protékat vodivým materiálem kolmo na působí magnetické pole. V důsledku toho se na okrajích vodiče hromadí elektrony. Vzniklý rozdíl potenciálů se pak nazývá Hallovo napětí. Von Klitzing přišel na to, že při použití velmi silných magnetických polí a při velmi nízkých teplotách se toto napětí mění schodovitě, a to v závislosti na změně velikosti elektrického proudu a vnějšího magnetického pole. Elektrický odpor se mění po velmi malých, přesně definovaných skocích nezávisle na tom, jaký je použit materiál nebo jakou má tloušťku. Von Klitzingův objev umožnil měřit mnohem přesněji elektrický odpor a tím ověřovat přesněji teorie o pohybech elektronů uvnitř atomu. Také otevřel cestu novému a přesnějšímu stanovení jednotky elektrického odporu a vyrábění vysoce přesných elektronických zařízení.
