Lawrence, Ernest Orlando
(1901–1958)
Americký fyzik, nositel Nobelovy ceny pro rok 1939 za vynález cyklotronu, prvního urychlovače částic. Lawrence získal PhD na Yalské universitě v roce 1925. Zde zastával funkci docenta v letech 1927 až 1928. Poté pracoval na Kalifornské universitě v Berkeley, kde se stal v roce 1930 profesorem.
Myšlenkou urychlování nabitých částic magnetickým polem se Lawrance zabýval od roku 1929. Jednomu z jeho studentů (Stanley Livingston) se podařilo zkonstruovat takové zařízení, na kterém urychlili ionty vodíku (protony) na energii 13 keV. Lawrence poté zkonstruoval druhý cyklotron, který urychlil protony na 1,2 MeV, energii dostatečnou pro štěpení jader. V roce 1936 Lawrence založil v Berkeley laboratoř Radiation Laboratory a byl zde jmenován ředitelem. Jeden z Lawrencem zkonstruovaných cyklotronů vytvořil první umělý prvek – technecium. Urychlovače tohoto typu přispěly významnou měrou k pokroku v ásticové fyzice. Lawrence uměle vytvořil radioaktivní fosfor a další izotopy využívané v medicíně včetně radioaktivního jódu využívaného při léčbě hypertyreózy. Navrhl využívání neutronových svazků při léčbě rakoviny. V průběhu druhé světové války spolupracoval na projektu Manhattan, kde se zabýval separací uranu 235 z přírodní směsi pro atomovou bombu. Je nositelem řady cen a medailí, kromě prací v jaderné fyzice vyvinul barevnou obrazovku, kterou má patentovanou. Je po něm pojmenovaná Lawrencova laboratoř v Berkeley, Lawrencova národní laboratoř v Livermore a prvek 103, lawrencium.
