Wigner, Eugene Paul
(1902–1995)
V Maďarsku narozený americký fyzik, který spolu s Hansem Jensenem a s Mariou Mayerovou z USA získal Nobelovu cenu za rok 1963. Nobelova cena mu byla udělena za přínos především atomové fyzice. Například je autorem formulace zákona zachování parity.
Wigner studoval chemické inženýrství a titul PhD. dostal na Technické universitě v Berlíně v roce 1925. Po té co zde a později na univerzitě v Göttingen působil jako přednášející, odjel do USA. Vyjma dvou let (1936 až 1938), kdy byl profesorem fyziky na universitě ve Wisconsinu, strávil celý svůj akademický život na Princetonské universitě, kde přednášel matematiku a fyziku od roku 1938 až do odchodu do penze v roce 1971. V roce 1937 se stal řádným občanem USA.
V Göttingenu formuloval zákon zachování parity, který říká, že v interakcích fundamentální fyziky mohou probíhat i zrcadlově převrácené procesy stejnou měrou jako procesy původní. Tato teorie se stala základní součástí kvantové mechaniky, ale v roce 1956 ukázal Tsung-Dao Lee a Chen Ning Yang, že zákon zachování parity neplatí pro slabou interakci. V Princetonu Wigner ukázal, že jaderná síla, která drží protony a neutrony pospolu má krátký dosah a nezávisí na náboji. Také vyvinul matematickou teorii grup, která umožňovala zkoumat energetické hladiny atomového jádra. V roce 1936 pracoval na teorii absorpce neutronů, která se později ukázala jako užitečná při stavbě jaderných reaktorů.
V roce 1939 Wigner pomohl Leovi Szilardovi přesvědčit Alberta Einsteina, aby napsal dopis americkému presidentovi Franklinovi Rooseveltovi, jenž měl schválit projekt atomové bomby. Během druhé světové války pracoval v metalurgických laboratořích na Chicagské univerzitě, kde pomáhal Enrico Fermimu zkonstruovat první atomový reaktor. Po Wignerovi jsou pojmenovány: Wignerovo pravděpodobnostní rozdělení, Wignerův teorém (každá symetrie se projeví v kvantové teorii jako unitární nebo antiunitární operace), Wignerův jev (posunutí atomů v pevné látce vlivem působení neutronů), Wignerův-Eckartův teorém (o maticových elementech symetrického tenzoru v bázi z vlastních stavů momentu hybnosti) a další.
