Kosmologické vzdálenosti – vzhledem k nejistotám vznikajícím při měření velkých – kosmologických – vzdáleností, neudávají se velké vzdálenosti v obvyklých délkových mírách, jako jsou světelné roky nebo parseky. Na velkých vzdálenostech lze změřit výhradně vlastnosti světla vzdálených zdrojů, tedy jasnost a spektrum. Za určitých předpokladů lze tyto vlastnosti interpretovat jako vlastnosti vzdáleností ovlivněné – např. čím je zdroj dál, tím rychleji by se od nás měl díky Hubblově toku vzdalovat. Jelikož je ale rychlost vzdalování veličina přímo měřitelná a Hubblova konstanta je jen veličina odvozená na základě mnoha nejistých předpokladů, udávají se velmi velké vzdálenosti v kosmologických textech pro jistotu jen v hodnotách změřeného červeného posuvu spektrálních čar, popř. z něj odvozené rychlosti vzdalování. Odpadá tak pro budoucí interpretace nutnost zpětného zjišťování metody, s jakou byl červený posuv na vzdálenost přepočítán a jaké předpoklady byly brány pro výpočet v úvahu.

Zpět  Glosář

---