Cassini – mise k Saturnu vrcholí

Sonda CassiniCassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ISA (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712): Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. úspěšně dokončila další průlet kolem TitanuTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu., poslední před vypuštěním evropské sondy HuygensHuygens – část sondy Cassini. Jde o pouzdro, které se od ní odpoutalo a poté dne 14. ledna 2005 měkce přistálo na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Pouzdro bylo vyrobeno Evropskou kosmickou agenturou ESA, jeho hmotnost je 350 kg. Je pojmenováno podle objevitele Titanu, známého holandského fyzika Christiaana Huygense (1629-1695).. Máme tak možnost porovnat pořízené fotografie s těmi, které byly získány během prvního průletu 26. října. Stejně jako při minulém přeletu bylo hlavním úkolem zkoumat tloušťku TitanovyTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu. atmosféry. Tato měření pomohou určit, na kolik se může sonda přiblížit během pozdějších průletů, a budou také použita na ověření Huygensova modelu atmosféry. Hlavním cílem výpravy je TitanTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu. právě kvůli jeho husté atmosféře, kterou se může pochlubit jako jediný měsíc ve sluneční soustavě.

Sonda CassiniCassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ISA (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712): Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. proletěla kolem čtvrtého největšího měsíce SaturnuSaturn – druhá největší planeta sluneční soustavy. Je charakteristická dobře viditelným prstencem. Saturn je od Slunce desetkrát dále než Země a proto je jeho teplota velmi nízká (−150 °C). Průměrná hustota planety 0,7 g·cm⁻³ je nejnižší z celé sluneční soustavy, dokonce nižší než hustota vody. Saturn patří k obřím planetám. Oběhne Slunce za 30 let, kolem vlastní osy se otočí za pouhých 10 hodin. Rychlá rotace způsobuje vznik pásů. V atmosféře jsou pozorovány velké žluté či bílé skvrny. Atmosféra je tvořena převážně vodíkem a heliem, s oblaky čpavku. V nitru je snad malé jádro z křemičitanů obklopené kovovým vodíkem. Vítr v atmosféře dosahuje rychlosti až 1 800 km/h. Magnetické pole má dipólový charakter s osou téměř rovnoběžnou s rotační osou. – Dione – ve vzdálenosti 72 500 km. Fotografie byly prezentovány následujícího dne na konferenci v San Franciscu.

Na Internetu byl zveřejněn snímek atmosféry TitanuTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu.. Překvapením bylo, že se její horní část skládá z mnoha vrstev.

Sonda HuygensHuygens – část sondy Cassini. Jde o pouzdro, které se od ní odpoutalo a poté dne 14. ledna 2005 měkce přistálo na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Pouzdro bylo vyrobeno Evropskou kosmickou agenturou ESA, jeho hmotnost je 350 kg. Je pojmenováno podle objevitele Titanu, známého holandského fyzika Christiaana Huygense (1629-1695). byla uvedena do provozu po sedmi letech téměř nepřetržitého spánku (každých šest měsíců byla na chvíli spuštěna pro ověření funkce systémů).

O vánocích se evropská sonda HuygensHuygens – část sondy Cassini. Jde o pouzdro, které se od ní odpoutalo a poté dne 14. ledna 2005 měkce přistálo na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Pouzdro bylo vyrobeno Evropskou kosmickou agenturou ESA, jeho hmotnost je 350 kg. Je pojmenováno podle objevitele Titanu, známého holandského fyzika Christiaana Huygense (1629-1695). úspěšně odpoutala od CassiniCassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ISA (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712): Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. a dále směřuje k TitanuTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu.. Jejím úkolem je provést rozbor atmosféry během dvou a půl hodinového průletu a následně zkoumat povrch TitanuTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu.. Složení atmosféry tohoto měsíce by mělo odpovídat složení té pozemské před několika miliardami let. Počínaje dneškem bude CassiniCassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ISA (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712): Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. přijímat informace ze sondy HuygensHuygens – část sondy Cassini. Jde o pouzdro, které se od ní odpoutalo a poté dne 14. ledna 2005 měkce přistálo na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Pouzdro bylo vyrobeno Evropskou kosmickou agenturou ESA, jeho hmotnost je 350 kg. Je pojmenováno podle objevitele Titanu, známého holandského fyzika Christiaana Huygense (1629-1695). a přeposílat je na Zemi.

CassiniCassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ISA (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712): Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. provedla únikový manévr z dopadové dráhy a jejím dalším cílem je navigovat stále „slepou“ sondu HuygensHuygens – část sondy Cassini. Jde o pouzdro, které se od ní odpoutalo a poté dne 14. ledna 2005 měkce přistálo na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Pouzdro bylo vyrobeno Evropskou kosmickou agenturou ESA, jeho hmotnost je 350 kg. Je pojmenováno podle objevitele Titanu, známého holandského fyzika Christiaana Huygense (1629-1695). až do kontaktu s TitanemTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu..

CassiniCassini – meziplanetární sonda NASA, ESA a ISA (Italská kosmická agentura) určená k průzkumu Saturnu. Startovala z Cape Canaveral 15. října 1997, k Saturnu dorazila 30. června 2004. Celková hmotnost Cassini (včetně paliva a pouzdra Huygens) při startu byla 5 600 kg. Vyvrcholením mise bylo měkké přistání pouzdra Huygens na povrchu Saturnova měsíce Titanu dne 14. ledna 2005. Sonda byla pojmenována podle italského matematika a astronoma Giana Domenica Cassiniho (1625-1712): Podle tohoto vědce je pojmenována i část Saturnových prstenců, tzv. Cassiniho dělení. prolétá kolem ledového měsíce Japetus a pořizuje snímky jeho povrchu. Zvláštností tohoto měsíce jsou ostré přechody mezi světlými a tmavými plochami.

Sonda HuygensHuygens – část sondy Cassini. Jde o pouzdro, které se od ní odpoutalo a poté dne 14. ledna 2005 měkce přistálo na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Pouzdro bylo vyrobeno Evropskou kosmickou agenturou ESA, jeho hmotnost je 350 kg. Je pojmenováno podle objevitele Titanu, známého holandského fyzika Christiaana Huygense (1629-1695). úspěšně přistává na povrchu Titanu! Večer jsou již na Internetu k dispozici první snímky. Souhrnná zpráva je vydána přesně o týden později, 21. ledna, kdy také probíhá tisková konference na ředitelství ESO v Paříži. Při přistání byla pořízena zvuková nahrávka, na které jsou slabě slyšitelné poryvy větru při přistání. Přistání se uskutečnilo do rozbahněné oblasti na povrchu TitanuTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu.. Na TitanuTitan – největší Saturnův měsíc s průměrem 5 150 km. Byl objeven Christiaanem Huygensem v roce 1655. Má hustou atmosféru, v níž převažuje dusík s trochou metanu. Tlak atmosféry na povrchu je 1,5 atm, teplota −180 °C. Měsíc Titan je větší než planeta Merkur. Často se spekuluje o možnosti primitivních forem života na Titanu. byly nalezeny ostrovy, říční koryta, vodní led, metanové potoky a pohoří. Lidem se otevřel úplně nový a neznámý svět, který by mohl dát odpovědi na otázky spojené se vznikem sluneční soustavy.

1. Detektory plazmových a radiových vln zaznamenaly nízkofrekvenční elektromagnetické vlny vycházející z prstenců. Podobenství mezi rýhovanými prstenci a gramofonovou deskou tak došlo svému naplnění. Pokud bychom nahrávky vln zrychlili pětkrát, dostaneme slyšitelné zvuky ze Saturnových prstenců. Hudbu, kterou složila sama příroda.

2. Dalším objevem bylo pravidelné střídání tmavých a světlých oblastí v prstencích na kilometrových škálách.  Pokud jde o různý materiál, neexistuje v tuto chvíli rozumné vysvětlení, protože prstenec je bombardován meteoritickým materiálem a nehomogenity v jeho složení by měly být dávno promísené.

3. Na větších škálách byly pozorovány typické hustotní vlny. Vlivem gravitačního působení měsíců na kamenné částice v prstencích dochází k rezonančnímu rozvlnění prstenců. Na obrázku je ukázka simulace rezonančního rozvlnění v poměru 5:4.