|
ITER bude postaven v EU
Jiří Hofman, 11. července 2005
Šest partnerů, kteří spolupracují na projektu (Čína, Evropská Unie,
Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se 28. června 2005 dohodlo,
že pokusný termojaderný reaktor ITER postaví ve středisku jaderného
výzkumu Cadarache nedaleko francouzského města Marseille.
ITER – International Thermonuclear Experimental Reactor,
Mezinárodní termojaderný pokusný reaktor. Předpokládaný výkon
reaktoru je 500 MW, stavba započne v blízkosti
francouzského Cadarache v roce 2006, dokončena by měla být
v roce 2015.
Termojaderná fúze – jaderná syntéza, při které se slučují
lehčí prvky na prvky těžší a uvolňuje se energie. Jaderná fúze
může probíhat tehdy, když jádra překonají odpudivé Coulombovské síly
a přiblíží se na dosah jaderných sil. K tomu je zapotřebí
velkých tlaků a teplot. K praktickému využití přicházejí
v úvahu dvě reakce: slučování deuteria na helium nebo tritium
a slučování tritia a deuteria na helium.
Tokamak – TOroidnaja KAmera i MAgnitnaja Katuška,
jedná se o obří transformátor, jehož sekundární obvod je tvořen
velmi horkým ionizovaným plynem – plazmatem. Plazma je drženo
v pracovním prostoru toroidálního tvaru. Zařízení je používáno
k udržení plazmatu při termojaderné fúzi. Princip tokamaku
navrhl v letech 1950 až 1952 Andrej Sacharov v bývalém
Sovětském Svazu.
Plazma – kvazineutrální soubor nabitých a neutrálních
částic, který vykazuje kolektivní chování. Lidsky to znamená, že se
v dané látce nachází alespoň malé množství elektricky nabitých
částic, které jsou v celém objemu elektricky neutrální
a jsou schopny reagovat na elektrická a magnetická pole
jako celek. Plazma vzniká odtržením elektronů z elektrického
obalu atomárního plynu nebo ionizací molekul. S plazmatem se
můžeme setkat v elektrických výbojích (blesky, zářivky),
v polárních zářích, ve hvězdách, ve slunečním větru
a v mlhovinách. |
Historie projektu
ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor – Mezinárodní
termojaderný pokusný reaktor, iter také znamená latinsky
cesta) je projektem na stavbu prvního opravdu energeticky
využitelného termojaderného reaktoru. Poprvé probírali myšlenku na stavbu
podobného zařízení Michail Gorbačov a Ronald Reagan v polovině
osmdesátých let minulého století, ale podrobný technický plán byl
připraven až v roce 2001.
Diskuze o místě stavby se vedly půl druhého roku. Evropská unie
samozřejmě navrhovala stavbu na svém území, v čemž ji podporovalo
Rusko a Čína. Proti nim stál japonský návrh na stavbu
v Rokkašo-mura asi 600 km severně od Tokia. Ten podporovali
zbývající členové – USA a Jižní Korea.
Nyní je už jisté, že zvítězila Evropská unie. Protože se však jedná
o velmi prestižní projekt, který bude stát asi deset miliard euro
a který má v současnosti třicetiletý plán, dostalo Japonsko jako
kompenzaci příslib dvaceti procent pracovních míst ve výzkumu
a deseti procent dodávek. Dále bude EU prosazovat Japonsko na místě
šéfa projektu. V zemi vycházejícího Slunce bude i část
ředitelství projektu. EU se bude také podílet zhruba 340 miliony euro
na financování souvisejících výzkumů v Japonsku, například na
testování materiálů a na výstavbě výpočetního centra. Pokud by se
v budoucnu došlo k závěru, že je vhodné postavit předváděcí reaktor,
EU bude podporovat opět Japonsko.
Řez tokamakem ITER
Stavba začne již koncem tohoto roku a měla by být dokončena
v roce 2015. Poté bude reaktor 20 let v testovacím provozu.
Reaktor nebude vyrábět elektřinu, pouze 500 MW tepla.
Technické parametry
V reaktoru bude 837 m3 plazmatuPlazma – kvazineutrální soubor nabitých
a neutrálních částic, který vykazuje kolektivní chování. Lidsky to
znamená, že se v dané látce nachází alespoň malé množství elektricky
nabitých částic, které jsou v celém objemu elektricky neutrální
a jsou schopny reagovat na elektrická a magnetická pole jako
celek. Plazma vzniká odtržením elektronů z elektrického obalu
atomárního plynu nebo ionizací molekul. S plazmatem se můžeme setkat
v elektrických výbojích (blesky, zářivky), v polárních zářích,
ve hvězdách, ve slunečním větru a v mlhovinách., více než
pětinásobek objemu v současné době největšího tokamakuTokamak – TOroidnaja KAmera
i MAgnitnaja Katuška, jedná se o obří transformátor, jehož
sekundární obvod je tvořen velmi horkým ionizovaným plynem – plazmatem.
Plazma je drženo v pracovním prostoru toroidálního tvaru. Zařízení je
používáno k udržení plazmatu při termojaderné fúzi. Princip tokamaku
navrhl v letech 1950 až 1952 Andrej Sacharov v bývalém Sovětském
Svazu. JETJET – Joint European Torus, zařízení
postavené v anglickém Culhamu. Stavba byla započata v roce 1978
a byla dokončena v roce 1983. První řízená termojaderná syntéza ve
"větším množství" byla uskutečněna v roce 1991 (1 MW),
v roce 1997 byl dokonce dosažen fúzní výkon 16 MW. Společnost
JET Joint Undertaking provozující tokamak ukončila činnost v roce 1999. Od
té doby provozuje JET společnost UKAEA (United Kingdom Atomic Energy
Authority). . Plazma bude termojaderně reagovat po dobu přes
400 s oproti necelé jedné sekundě v zařízení JETJET – Joint European Torus, zařízení
postavené v anglickém Culhamu. Stavba byla započata v roce 1978
a byla dokončena v roce 1983. První řízená termojaderná syntéza ve
"větším množství" byla uskutečněna v roce 1991 (1 MW),
v roce 1997 byl dokonce dosažen fúzní výkon 16 MW. Společnost
JET Joint Undertaking provozující tokamak ukončila činnost v roce 1999. Od
té doby provozuje JET společnost UKAEA (United Kingdom Atomic Energy
Authority).. Teplota plazmatu se vyšplhá nad sto milionů Kelvinů.
Plazmatem poteče proud 15 MA a magnetické pole bude dosahovat
5,3 T. Na výrobu 500 MW energie bude ITERITER – International Thermonuclear
Experimental Reactor, Mezinárodní termojaderný pokusný reaktor.
Předpokládaný výkon reaktoru je 500 MW, stavba započne
v blízkosti francouzského Cadarache v roce 2006, dokončena by
měla být v roce 2015. potřebovat dodávku 50 MW
z vnějšku. Prstenec bude naplněn pouhou polovinou gramu paliva. Tím
je směs deuteria a tritia. Okolo aktivní zóny budou uloženy zhruba
tři tuny lithia, které bude zachycovat vylétávající neutrony
a postupně se přeměňovat na tritium, které se zase využije
v reakci.
REAKCE:
D + T → He 4 + n + 17,6 MeV
n (pomalý) + Li 6 → He 4 + T +
4,78 MeV
n (rychlý, nad
2,5 MeV) + Li 7 → He 4 + T + n
Reaktor nebude produkovat žádný jaderný odpad. Ani v případě
nepředvídatelné katastrofické události by nebylo potřeba evakuovat
obyvatelstvo ze sousedství továrny. S malým jaderným znečištěním se
budeme muset vypořádat až při demontáži celého zařízení, ale i tak
bude biologická aktivita tohoto jaderného odpadu nižší, než je aktivita
odpadu z klasických uhelných elektráren.
Bonus: Animace „ITER“
ITER. V animaci vidíte pohled na periferní zařízení ITERu z
různých stran.
Odkazy
|
|