ITER bude postaven v EU

Jiří Hofman, 11. července 2005

Šest partnerů, kteří spolupracují na projektu (Čína, Evropská Unie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se 28. června 2005 dohodlo, že pokusný termojaderný reaktor ITER postaví ve středisku jaderného výzkumu Cadarache nedaleko francouzského města Marseille.

ITER – International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termojaderný pokusný reaktor. Předpokládaný výkon reaktoru je 500 MW, stavba započne v blízkosti francouzského Cadarache v roce 2006, dokončena by měla být v roce 2015.

Termojaderná fúze – jaderná syntéza, při které se slučují lehčí prvky na prvky těžší a uvolňuje se energie. Jaderná fúze může probíhat tehdy, když jádra překonají odpudivé Coulombovské síly a přiblíží se na dosah jaderných sil. K tomu je zapotřebí velkých tlaků a teplot. K praktickému využití přicházejí v úvahu dvě reakce: slučování deuteria na helium nebo tritium a slučování tritia a deuteria na helium.

Tokamak – TOroidnaja KAmera i MAgnitnaja Katuška, jedná se o obří transformátor, jehož sekundární obvod je tvořen velmi horkým ionizovaným plynem – plazmatem. Plazma je drženo v pracovním prostoru toroidálního tvaru. Zařízení je používáno k udržení plazmatu při termojaderné fúzi. Princip tokamaku navrhl v letech 1950 až 1952 Andrej Sacharov v bývalém Sovětském Svazu.

Plazma – kvazineutrální soubor nabitých a neutrálních částic, který vykazuje kolektivní chování. Lidsky to znamená, že se v dané látce nachází alespoň malé množství elektricky nabitých částic, které jsou v celém objemu elektricky neutrální a jsou schopny reagovat na elektrická a magnetická pole jako celek. Plazma vzniká odtržením elektronů z elektrického obalu atomárního plynu nebo ionizací molekul. S plazmatem se můžeme setkat v elektrických výbojích (blesky, zářivky), v polárních zářích, ve hvězdách, ve slunečním větru a v mlhovinách.

Historie projektu

ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor – Mezinárodní termojaderný pokusný reaktor, iter také znamená latinsky cesta) je projektem na stavbu prvního opravdu energeticky využitelného termojaderného reaktoru. Poprvé probírali myšlenku na stavbu podobného zařízení Michail Gorbačov a Ronald Reagan v polovině osmdesátých let minulého století, ale podrobný technický plán byl připraven až v roce 2001.

Diskuze o místě stavby se vedly půl druhého roku. Evropská unie samozřejmě navrhovala stavbu na svém území, v čemž ji podporovalo Rusko a Čína. Proti nim stál japonský návrh na stavbu v Rokkašo-mura asi 600 km severně od Tokia. Ten podporovali zbývající členové – USA a Jižní Korea.

Nyní je už jisté, že zvítězila Evropská unie. Protože se však jedná o velmi prestižní projekt, který bude stát asi deset miliard euro a který má v současnosti třicetiletý plán, dostalo Japonsko jako kompenzaci příslib dvaceti procent pracovních míst ve výzkumu a deseti procent dodávek. Dále bude EU prosazovat Japonsko na místě šéfa projektu. V zemi vycházejícího Slunce bude i část ředitelství projektu. EU se bude také podílet zhruba 340 miliony euro na financování souvisejících výzkumů v Japonsku, například na testování materiálů a na výstavbě výpočetního centra. Pokud by se v budoucnu došlo k závěru, že je vhodné postavit předváděcí reaktor, EU bude podporovat opět Japonsko.

ITER

Řez tokamakem ITER

Stavba začne již koncem tohoto roku a měla by být dokončena v roce 2015. Poté bude reaktor 20 let v testovacím provozu. Reaktor nebude vyrábět elektřinu, pouze 500 MW tepla.

Technické parametry

V reaktoru bude 837 m3 plazmatuPlazma – kvazineutrální soubor nabitých a neutrálních částic, který vykazuje kolektivní chování. Lidsky to znamená, že se v dané látce nachází alespoň malé množství elektricky nabitých částic, které jsou v celém objemu elektricky neutrální a jsou schopny reagovat na elektrická a magnetická pole jako celek. Plazma vzniká odtržením elektronů z elektrického obalu atomárního plynu nebo ionizací molekul. S plazmatem se můžeme setkat v elektrických výbojích (blesky, zářivky), v polárních zářích, ve hvězdách, ve slunečním větru a v mlhovinách., více než pětinásobek objemu v současné době největšího tokamakuTokamak – TOroidnaja KAmera i MAgnitnaja Katuška, jedná se o obří transformátor, jehož sekundární obvod je tvořen velmi horkým ionizovaným plynem – plazmatem. Plazma je drženo v pracovním prostoru toroidálního tvaru. Zařízení je používáno k udržení plazmatu při termojaderné fúzi. Princip tokamaku navrhl v letech 1950 až 1952 Andrej Sacharov v bývalém Sovětském Svazu. JETJET – Joint European Torus, zařízení postavené v anglickém Culhamu. Stavba byla započata v roce 1978 a byla dokončena v roce 1983. První řízená termojaderná syntéza ve "větším množství" byla uskutečněna v roce 1991 (1 MW), v roce 1997 byl dokonce dosažen fúzní výkon 16 MW. Společnost JET Joint Undertaking provozující tokamak ukončila činnost v roce 1999. Od té doby provozuje JET společnost UKAEA (United Kingdom Atomic Energy Authority). . Plazma bude termojaderně reagovat po dobu přes 400 s oproti necelé jedné sekundě v zařízení JETJET – Joint European Torus, zařízení postavené v anglickém Culhamu. Stavba byla započata v roce 1978 a byla dokončena v roce 1983. První řízená termojaderná syntéza ve "větším množství" byla uskutečněna v roce 1991 (1 MW), v roce 1997 byl dokonce dosažen fúzní výkon 16 MW. Společnost JET Joint Undertaking provozující tokamak ukončila činnost v roce 1999. Od té doby provozuje JET společnost UKAEA (United Kingdom Atomic Energy Authority).. Teplota plazmatu se vyšplhá nad sto milionů Kelvinů. Plazmatem poteče proud 15 MA a magnetické pole bude dosahovat 5,3 T. Na výrobu 500 MW energie bude ITERITER – International Thermonuclear Experimental Reactor, Mezinárodní termojaderný pokusný reaktor. Předpokládaný výkon reaktoru je 500 MW, stavba započne v blízkosti francouzského Cadarache v roce 2006, dokončena by měla být v roce 2015. potřebovat dodávku 50 MW z vnějšku. Prstenec bude naplněn pouhou polovinou gramu paliva. Tím je směs deuteria a tritia. Okolo aktivní zóny budou uloženy zhruba tři tuny lithia, které bude zachycovat vylétávající neutrony a postupně se přeměňovat na tritium, které se zase využije v reakci.

REAKCE:

D + T → He 4 + n + 17,6 MeV

n (pomalý) + Li 6 → He 4 + T + 4,78 MeV

n (rychlý, nad 2,5 MeV) + Li 7 → He 4 + T + n

Reaktor nebude produkovat žádný jaderný odpad. Ani v případě nepředvídatelné katastrofické události by nebylo potřeba evakuovat obyvatelstvo ze sousedství továrny. S malým jaderným znečištěním se budeme muset vypořádat až při demontáži celého zařízení, ale i tak bude biologická aktivita tohoto jaderného odpadu nižší, než je aktivita odpadu z klasických uhelných elektráren.

Bonus: Animace „ITER“

ITER

ITER. V animaci vidíte pohled na periferní zařízení ITERu z různých stran.

Odkazy

P. Rodgers, B. Dume: Europe beats Japan to ITER prize; Physicsweb, 2005

Projekt ITER homepage

Wikipedia: ITER

M. Smetana: ITER – tokamak nové generace; Aldebaran Bulletin 39/2003

F. Křížek: Co s vyhořelým jaderným palivem?; Aldebaran Bulletin 35/2004