| |
Sonda Deep Impact, realita
David Břeň, 1. srpna 2005
Po 172 dnech a 431 milionech kilometrů letu sondy Deep Impact
dopadla dne
4. července v 5:52 UT na povrch komety Tempel 1
část z tohoto plavidla, tzv. impaktor. Celá mise Deep Impact byla
realizována pro výzkum povrchu komety, kde je materiál z počátku
historie sluneční soustavy ještě relativně beze změn. Vědci doufají, že
projekt by mohl odpovědět na základní otázky o tom, jak se sluneční
systém v minulosti formoval. Za projekt je odpovědná Marylandská univerzita, plavidlo pro NASA
sestrojila společnost Ball Aerospace & Technologies Corporation.
|
Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce
většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika
let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část
materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde
o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy.
Dnes se nacházejí v Oortově mračnu za hranicemi sluneční
soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 AU.
Oortův oblak – také Oortovo-Öpikovo mračno. Jedná se
o jakousi zásobárnu kometárních jader, která se nachází ve
vzdálenosti zhruba 20 000÷100 000 AU od Slunce.
Podobně jako transneptunické objekty obsahuje také Oortovo mračno
mnoho nepravidelných těles s nejrůznějšími drahami. Jedná se
většinou o zmrzlé úlomky hornin, které se dostávají do
blízkosti Slunce vlivem gravitačních poruch. Jejich počet se
odhaduje na jeden bilión při celkové hmotnosti
100 MZ.
Kometa Tempel 1 – kometa objevená v roce 1867
Ernestem Tempelem. Oběžná doba komety kolem Slunce je 5,5 roku,
rozměry jádra 5×11 km.
Deep Impact – mise NASA ke kometě Tempel 1, start
12. 1. 2005, dopad impaktoru na kometu proběhl
4. 7. 2005. Sondu vynesla nosná raketa Delta 2,
hmotnost sondy při startu byla 1 020 kg, primární anténa
pro přenos dat měla průměr 1 metr a zajišťovala přenosovou
rychlost 175 kb/s. Maximální výkon slunečních článků byl
620 W. |
Vznik sluneční soustavy a komet. Umělecká vize.
Sonda Deep Impact, dopad impaktoru. Zdroj: Konference Deep
Impact in Taiwan, 2004.
Přístroje sondy Deep Impact zpracovávají data
z obrovského oblaku prachového materiálu, který byl vyvržený při
nárazu impaktoru do jádra komety Tempel 1. Náraz proběhl při
rychlosti okolo 10 km/s. Oblak ukazuje, že kometa je pokryta
prachovým materiálem. Vědecký tým Deep Impact stále zpracovává gigabyty
dat nasbíraných po nárazu do 5 km širokého a 11 km dlouhého
kometárního jádra.
Vedoucí vědeckého týmu Deep Impact Dr. Michael A’Hearn říká, že
největším překvapením byla neprůhlednost oblaku vytvořeného po dopadu
a světlo, které vyzařuje. Ukazuje se, že prach uvolněný
z povrchu komety je extrémně jemný, mnohem jemnější než plážový
písek. Experiment tedy ukázal, že povrch má odlišný charakter, než vědci o
kometách soudili doposud, tj. nejde o kostku ledu či špinavou
sněhovou kouli. Objekt velikosti města, který se skládá z materiálu
podobného více kosmetickému pudru než čemukoliv jinému, se pak může
pohybovat sluneční soustavou jen proto, že je stále ve vakuu. Jen při
průletu v blízkosti Slunce, kdy je povrch ohříván na vysokou teplotu
a bombardován nabitými částicemi se z jeho povrchu do kosmického
prostoru uvolní velké množství materiálu.
Vědci nyní zpracovávají informace z přibližně 4 500 snímků
pořízených třemi kamerami kosmické sondy během srážky. Nejdůležitější jsou
samozřejmě záznamy z doby těsně okolo srážky. Jsou vyfotografovány
detaily velikosti až 4 m. To je přibližně desetkrát lepší, než při
minulých misích zkoumajících komety.
Impaktor dopadl na povrch komety
přibližně pod úhlem 25°. A pak začal ohňostroj. Ohnivá koule vypařené
sondy a kometárního materiálu vystřelila k nebi. Rychle se
rozšířila od místa dopadu rychlostí okolo 5 km/s. Začal se tvořit
kráter. Doprovodné efekty ve vesmíru sledoval Spitzerův vesmírný dalekohled
(IR obor), Hubbleův vesmírný dalekohled (vizuální obor) a Chandra
(rentgenový obor). Jasnost komety se po dopadu zvýšila ve všech
sledovaných oborech. Ve spektru komety po dopadu byly nalezeny
krystalické a amorfní (sklovité) křemičitany, amorfní uhlík, uhličitany,
jíly, voda v plynném i pevném stavu a sírany. Spektra podobná prachu
vyvrženému z komety po dopadu má teké kometa Halle-Bopp a materiál v okolí mladé
hvězdy HD 100546. Přítomnost amorfních materiálů znamená, že vývoj
zárodečné mlhoviny musel být mnohem složitější, než je pouhá představa
homogenní mlhoviny zahřívané rodícím se Sluncem v centru. Materiál
komety musel procházet v daleké minulosti jak horkými, tak chladnými
oblastmi mlhoviny.
Záběr kometárního jádra z impaktoru cca 90 s před
nárazem.
Záběr kamery středního rozlišení místa nárazu cca 16 s
po dopadu sondy.
Bonus: Klip „Deep Impact“
Sonda
Deep Impact startovala 12. 1. 2005, ke kometě dolétla za půl roku,
4. 7. 2005. Třicet hodin před dopadem byla provedena korekce
dráhy sondy, 24 hodin před dopadem se od sondy odpoutal dopadový modul.
Pouhých 14 minut po dopadu se vlastní sonda nejvíce přiblížila ke kometě
a sledovala látku vyvrženou z jádra komety. Na klipu
vidíte unikátní záběry jádra komety z dopadového modulu (impaktoru)
pořízené zaměřovacím senzorem těsně před dopadem.
Odkazy
  
|
|