|
Nejrychlejší milisekundový pulsar J1748-2446ad
Jan Pacák, 20. února 2006
Vědcům pracujícím na radioteleskopu v
Green BankuGBT – Green Bank
Telescope, radioteleskop Roberta C. Byrda v Green Bank
v Západní Virginii (79° 50′ 23,42″ západní délky,
38° 25′ 59,26″ severní šířky). Průměr antény je dle použitého
radiového okna 100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým
zařízením tohoto druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5°
nad obzorem. Na rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř
asymetrickým výřezem z paraboloidu o průměru 208 m
a optická osa prochází 4 m od okraje antény. se podařilo
najít nejrychlejší milisekundový
pulsarMilisekundový pulsar –
neutronové hvězdy s rotační periodou v rozmezí 1÷10 ms.
Občas jsou také nazývány „recyklovanými“ pulsary. Většinou se jedná
o binární systémy, ve kterých je rotace urychlena v důsledku
přetoku hmoty z průvodce na neutronovou hvězdu. Moment hybnosti látky
se při tom zachovává. Záblesky se zkracují a jejich perioda dosahuje
milisekundových hodnot. rotující s frekvencí 716 Hz
(perioda 1,4 ms). Téměř 23 let trvalo, než se podařilo překonat rekord
642 Hz (perioda 1,6 ms) u pulsaru B1937+21. Pokud má pulsarPulsar – neutronová hvězda, jejíž magnetická
a rotační osa nemají shodný směr. Zářící oblasti v magnetických
pólech hvězdy díky rotaci vytvářejí pro pozorovatele majákovým efektem
pulsy, zpravidla radiové, výjimečně až rentgenové či gama. První pulsar
byl objeven v roce 1967. hmotnost menší jak
2 MS, musí být jeho poloměr při této rotační
rychlosti menší než 16 km.
Green Bank Telescope, obří radioteleskop s průměrem 100
metrů.
GBT – Green Bank Telescope, radioteleskop Roberta
C. Byrda v Green Bank v Západní Virginii
(79° 50′ 23,42″ západní délky, 38° 25′ 59,26″
severní šířky). Průměr antény je dle použitého radiového okna
100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým zařízením
tohoto druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5° nad
obzorem. Na rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř
asymetrickým výřezem z paraboloidu o průměru 208 m
a optická osa prochází 4 m od okraje antény.
Neutronová hvězda – těleso tvořené degenerovaným
neutronovým plynem o hmotnosti menší než cca
3 MS (Landauova-Oppenheimerova-Volkoffova
mez). Typický průměr neutronové hvězdy je v řádu desítek
kilometrů, průměrná hustota
1011 kg m−3 dosahuje hodnot hustoty
atomového jádra. Neutronové hvězdy vznikají při gravitačním kolapsu
velmi hmotných červených veleobrů, při výbuchu supernovy
typu II. Obrovský tlak způsobuje „vtlačení“ elektronů do
protonů za vzniku neutronů a neutrin. Neutronové hvězdy byly
teoreticky předpovězeny ve 30. letech 20. století.
Pulsar – neutronová hvězda, jejíž magnetická
a rotační osa nemají shodný směr. Zářící oblasti
v magnetických pólech hvězdy díky rotaci vytvářejí pro
pozorovatele majákovým efektem pulsy, zpravidla radiové, výjimečně
až rentgenové či gama. První pulsar byl objeven v roce
1967.
Milisekundový pulsar – neutronové hvězdy s rotační
periodou v rozmezí 1÷10 ms. Občas jsou také nazývány
„recyklovanými“ pulsary. Většinou se jedná o binární systémy,
ve kterých je rotace urychlena v důsledku přetoku hmoty
z průvodce na neutronovou hvězdu. Moment hybnosti látky se při
tom zachovává. Záblesky se zkracují a jejich perioda dosahuje
milisekundových hodnot. |
Určení maximální možné frekvence těchto zdrojů
mikrovlnného a někdy dokonce i rentgenového záření je důležité
pro velký okruh astrofyzikálních problémů, zahrnující například chování látky s extrémní hustotou nebo
vysílání gravitačních vln.
Nejvíce milisekundových pulsarů můžeme nalézt v kulových
hvězdokupáchKulová hvězdokupa –
systém obsahující statisíce až miliony hvězd, držený pohromadě gravitací.
Hvězdy v kulových hvězdokupách neobsahují prakticky žádné těžší prvky
a jsou proto velmi staré. Vznikly z prvotního
plynu – vodíku a hélia v zárodcích budoucích galaxií.
. Je to proto, že v jádru hvězdokupy je velmi vysoká
koncentrace hvězd (104÷106 pc−3),
což umožňuje vytvoření binárních systémů, které jsou důležité pro vznik
těchto objektů. Více jak 80% milisekundových pulsarů je součástí binárního
systému. Výzkum se proto věnoval hmotným a hustým kulovým
hvězdokupám, jako je Terzan 5. Vědecký tým pod vedením Jasona
W. T. Hesselse v této hvězdokupě našel celkem 30 rychlých
pulsarů. Všechna pozorování byla prováděna radioteleskopem
GBTGBT – Green Bank Telescope,
radioteleskop Roberta C. Byrda v Green Bank v Západní
Virginii (79° 50′ 23,42″ západní délky, 38° 25′ 59,26″
severní šířky). Průměr antény je dle použitého radiového okna
100÷110 m. Radioteleskop je největším pohyblivým zařízením tohoto
druhu na světě. Lze tak snímat celou oblohu od výšky 5° nad obzorem. Na
rozdíl od většiny klasických antén je jeho talíř asymetrickým výřezem
z paraboloidu o průměru 208 m a optická osa prochází
4 m od okraje antény..
Kulová hvězdokupa Terzan 5. Zdroj: Institute of Astronomy,
University of Tokyo.
Pulsar J1748−2446ad byl poprvé objeven 10. listopadu 2004,
pozorování bylo potvrzeno 8. ledna 2005. Poté následovala každý měsíc
pěti až šestihodinová pozorování v pásmu se středem na 1 950 MHz
a pološířkou 600 MHz. Pásmo bylo rozděleno na 786 kanálů
sledovaných se vzorkováním 82 μs. Při zpracování dat byl objeven
průvodce pulsaru o minimální hmotnosti
0,14 MS, obíhající po eliptické dráze ve
vzdálenosti 5÷6 RS, s oběžnou periodou 26
hodin (MS je hmotnost Slunce, RS je
poloměr Slunce).
Těsná dvojhvězda s přetékající hmotou, která může urychlit
rotaci pulsaru.
Průběh pulzu pulsaru J1748-2446ad v relativních
jednotkách.
Dále se zjistilo, že rovnice běžně
používaná pro odhad maximální frekvence milisekundových pulsarů (základní tvar je odvozen z newtonovské mechaniky,
koeficient byl určen experimentálně a zahrnuje obecně relativistické
efekty)
fmax = 1045×(M/MS)1/2(10 km/R)3/2 [Hz]
neplatí pro pulsary z této hvězdokupy,
neboť se otáčejí z neznámého důvodu rychleji, škálovací konstanta před
vztahem má jinou hodnotu než u jiných pulsarů. Na závěr uveďme tabulku
deseti nejrychlejších milisekundových pulsarů:
Pulsar |
Frekvence [Hz] |
Perioda [ms] |
Průvodce |
Umístění |
J1748-2446ad |
716 |
1,40 |
ano |
Terzan 5 |
B1937+21 |
642 |
1,56 |
ano |
Galaxie |
B1957+20 |
622 |
1,61 |
ano |
Galaxie |
J1748-2446O |
596 |
1,68 |
ano |
Terzan 5 |
J1748-2446P |
578 |
1,73 |
ano |
Terzan 5 |
J1843-1113 |
542 |
1,85 |
ne |
Galaxie |
J0034-0534 |
533 |
1,88 |
ano |
Galaxie |
J1748-2446Y |
488 |
2,05 |
ano |
Terzan 5 |
J1748-2446V |
482 |
2,07 |
ano |
Terzan 5 |
B0021-72J |
476 |
2,10 |
ano |
47 Tukanae |
Bonus: Zvuky pulsarů
Nahrávka radiové intenzity pulsarů je snadno převeditelná na zvukový
záznam beze změny frekvence. Pro nejznámější pulsary převedli intenzitu
radiového signálu na zvuk astronomové z Jodrell Bank Observatory.
Pulsary jsou neutronové hvězdy, jejichž magnetická a rotační osa
nemají shodný směr. Zářící oblasti v magnetických pólech hvězdy díky
rotaci vytvářejí pro pozorovatele majákovým efektem pulsy, zpravidla
radiové, výjimečně až rentgenové či gama. Poslechněte si nahrávku druhého
nejrychlejšího pulsaru B1937+21
(perioda 1,6 ms), krátkoperiodického pulsaru v Krabí mlhovině
PSR B0531+21
(perioda 33 ms) a typického pulsaru
B0329+54
(perioda 714 ms).
Odkazy
|
|