| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2020
Lenka Soumarová
Rok 2020 nám na obloze určitě chystá spoustu zajímavého. Hned v únoru nastávají nejlepší podmínky večerní viditelnosti Merkuru, planety Slunci nejbližší. V následujícím měsíci bude Venuše v maximální východní elongaci, a opanuje tak oblohu večerní. Maximální jasnosti (−4,5 mag) dosáhne v dubnu. V té době ji spatříme v blízkosti otevřené hvězdokupy Plejády. Pozorovací podmínky planety Venuše jsou ale příznivé po celý rok. Prázdniny budou ve znamení obrů – Jupiteru a Saturnu. Obě planety budou totiž v červenci v opozici se Sluncem a na obloze je spatříme po celou noc. Postupně se zavírající prstence Saturnu i letos sledujeme ze severní strany, pozorovatelé na severní polokouli je tedy v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“. Letošní rok je příznivý i pro pozorování rudé planety – Marsu. Opozice se Sluncem nastává v říjnu a Mars se k Zemi přiblíží na 62,1 milionu kilometru. Seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu, která nás provází prakticky celým rokem, vyvrcholí v jeho závěru těsnou konjunkcí dvou největších planet Sluneční soustavy. Jupiter a Saturn bude v okamžiku konjunkce dělit pouhá 0,1°. Ke konjunkci dojde sice pod naším obzorem, ale pohled na planety asi 2 hodiny před konjunkcí bude určitě stát za to. Ideální pozorovací podmínky budou mít letos prosincové Geminidy, neboť jejich pozorování nebude rušit Měsíc. V roce 2020 dojde k šesti zatměním, ale bohužel většina z nich nebude od nás pozorovatelná. K pozorování lze doporučit pouze polostínové zatmění Měsíce dne 10. ledna, při němž Měsíc projde velmi blízko plného zemského stínu a měl by nám připravit opravdu pěknou podívanou. Zákryty Vesty a Venuše Měsícem v nadcházejícím roce se bohužel odehrají na denní obloze. Jasnější komety v předpovědi na rok 2020 sice nejsou, ale třeba nás nějaká nová překvapí. Takže teď už si jen přejme jasnou oblohu.
Zvířetníkové světlo je dobře viditelné v okolí jarní rovnodennosti. V roce 2020 bude bezměsíčná noc, a tedy ideální podmínky pro jeho pozorování. Snímek: Y. Beletsky, Evropská jižní observatoř, La Silla.
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. AU – astronomická jednotka (Astronomical Unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Večerní obloha na počátku roku bude na planety poměrně chudá. Spatříme na ní pouze Venuši, nejjasnější planetu noční oblohy. Díky jasnosti (−4 mag), která bude ještě narůstat, ji na obloze určitě nepřehlédneme. Ráno nad jihovýchodním obzorem nalezneme Mars, jehož jasnost bude také postupně narůstat. Saturn se 13. 1. v 16 hodin ocitne v konjunkci se Sluncem, takže je zcela nepozorovatelný a navíc ho v tento den ve 12 hodin bude od nás dělit největší vzdálenost (11,017 au).
Ve dnech 20. a 21. 1. na jihovýchodě ráno spatříme na obloze seskupení Měsíce, Marsu a nejjasnější hvězdy souhvězdí Štíra (Antares), neboť 20. 1. v 17 hodin bude Měsíc v konjunkci s Antarem a ve 21 hodin s Marsem. Dne 27. 1. ve 21 hodin nastává těsná konjunkce Venuše s Neptunem. Venuše bude 0,07º jižně. Vlastní konjunkce se sice odehraje pod naším obzorem, ale přiblížení planet bude pozorovatelné večer několik hodin před úkazem v blízkosti měsíčního srpku.
V pátek 10. 1. nastane první letošní zatmění. Půjde o polostínové zatmění Měsíce, které bude od nás pozorovatelné v celém průběhu.
| Časový průběh polostínového zatmění Měsíce dne 10. ledna (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 18 h 08 min |
| střed zatmění | 20 h 10 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 22 h 12 min |
Maximum meteorického roje Kvadrantidy nastává 4. 1. v 9 hodin. Měsíc v první čtvrti nebude pozorování ve druhé polovině noci rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 110 meteorů za hodinu. V neděli 5. 1. v 8 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Únor
K Venuši, která září večer vysoko nad jihozápadním obzorem, se přidá Slunci nejbližší planeta – Merkur. V první polovině února tak nastává nejlepší období pro jeho letošní pozorování na večerní obloze. Maximální východní elongace (18°) dosáhne Merkur 10. 2. ve 14 hodin. Planeta stoupá, ale její jasnost klesá. Ve druhé polovině měsíce viditelnost končí. Podobně jako se Merkur přidal k Venuši na obloze večerní, přibyde k Marsu pozorovatelnému ráno na jihovýchodě Jupiter. Největší planeta Sluneční soustavy ale bude jen nízko nad jihovýchodním obzorem.
Březen
Na březnové večerní obloze vysoko na západě a jihozápadě září Venuše. Dne 24. 3. ve 23 hodin bude v maximální východní elongaci (46°), a pro její pozorování tak nastávají nejlepší podmínky. Ke dvojici planet Mars a Jupiter na ranní obloze se přidá planeta Saturn, kterou spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem.
V březnu nastane několik zajímavých vzájemných konjunkcí planet, které budou vytvářet na obloze hezká seskupení. Dne 8. 3. ve 21 hodin to bude konjunkce Venuše s Uranem (Venuše bude 2,21° severně), k níž dojde nad naším západním obzorem. V pátek 20. 3. ve 13 h dojde ke konjunkci Marsu s Jupiterem (Mars 0,71° jižně). Těsné seskupení Marsu, Jupiteru a Saturnu spatříme ráno na jihovýchodě. Poblíž těchto jasných planet bude i trpasličí planeta Pluto. Dne 23. 3. v 6 hodin se Mars ocitne v extrémně těsné konjunkci s Plutem (Pluto 0,01° severně) a 31. 3. ve 20 h nastává těsná konjunkce Marsu se Saturnem (Mars 0,91° jižně). Těsné seskupení Měsíce, Marsu, Jupiteru a Saturnu spatříme 18. a 19. 3. ráno na jihovýchodě po (a před) konjunkcí Měsíce s Marsem (nastává 18. 3. v 11 hodin a Mars při ní bude 1,5° severně).
V neděli 29. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento
den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ. Jarní
rovnodennost nastává 20. 3. ve 4 hodiny 50 minut. V období kolem jarní
rovnodennosti jsou příznivé podmínky pro pozorování zvířetníkového světlaZvířetníkové světlo – světlo odražené od prachu nacházejícího se v rovině Sluneční soustavy. Ze Země je nejlépe vidět za bezměsíčných nocí v období jarní a podzimní rovnodennosti, kdy Země prochází ekliptikou. Poprvé ho pozoroval Giovanni Domenico Cassini v 17. století.. Bezměsíčná noc bude tomuto pozorování přát.
Duben
Večerní dubnové obloze stále vévodí pouze Venuše, která 27. 4. v 19 hodin dosáhne maximální jasnosti, a to −4,5 mag. Ráno nad jihovýchodním obzorem spatříme Mars, Jupiter a Saturn.
V sobotu 4. 4. ve 2 hodiny dojde ke konjunkci Venuše s hvězdou Alcyone v Plejádách (souhvězdí Býka). Venuše bude 0,25° jižně. Ve dnech 3. a 4. 4. večer uvidíme Venuši procházet okrajem otevřené hvězdokupy Plejády (M45). Konjunkce Měsíce se Saturnem se odehraje 15. 4. ve 13 hodin, Saturn bude 3° severně. Ve dnech 15. a 16. 4. ráno na jihovýchodě spatříme seskupení Měsíce, Jupiteru, Saturnu a Marsu. Dne 26. 4. ve 4 hodiny bude Měsíc v konjunkci s nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka, Aldebaranem (2,88° jižně). Na večerní obloze 26. 4. uvidíme mezi Venuší a Aldebaranem srpek Měsíce.
Květen
V květnu nalezneme Venuši večer už nad západním až severozápadním obzorem a její pozorovatelnost se před dolní konjunkcí prudce zhoršuje. K Venuši se ve druhé polovině měsíce připojí Merkur. Jeho jasnost se bude pohybovat kolem −1 mag a v polovině měsíce se koncem občanského soumraku objeví 5° nad severozápadním obzorem. Mars spatříme ráno nad jihovýchodním obzorem a pozorovatelnost dvou největších planet Sluneční soustavy – Jupiteru a Saturnu – se přesune do druhé poloviny noci.
Dne 12. 5. ve 13 hodin nastane konjunkce Měsíce s Jupiterem (Jupiter 2,7° severně). Seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu spatříme ve druhé polovině noci ve dnech 12. a 13. 5. na jihovýchodě. V pátek 22. 5. v 10 hodin dojde ke konjunkci Venuše s Merkurem. Merkur bude 0,88° jižně. Planety budeme moci pozorovat večer nad severozápadním obzorem.
Červen
Na večerní obloze spatříme počátkem měsíce nad severozápadním obzorem Merkur, který bude 4. 6. ve 14 hodin v maximální východní elongaci. Nastává tak letos jeho druhé období dobré večerní viditelnosti. Dne 9. 6. klesne jeho jasnost na +1,0 mag a planeta se pozorovateli ztratí ve večerních červáncích. Venuše se 3. 6. v 19 hodin ocitne v dolní konjunkci se Sluncem a o hodinu dříve ji bude dělit od Země nejmenší vzdálenost (0,289 au). Poté se Venuše ještě během června začne objevovat ráno nízko nad východním obzorem. Mars spatříme ve druhé polovině noci na jihovýchodě. Jupiter a Saturn jsou před opozicí se Sluncem, a proto jsou na obloze po většinu noci kromě večera.
Další letošní seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu uvidíme v noci z 8. na 9. 6. Konjunkce Měsíce s Jupiterem se odehraje 8. 6. v 18 hodin, Jupiter bude 2,8° severně. Dne 19. 6. v 10 hodin nastává konjunkce Měsíce s Venuší, při níž dojde k zákrytu nad naším obzorem, ale bohužel ve dne.
V pátek 5. 6. nastává druhé zatmění letošního roku a jedná se opět o polostínové zatmění Měsíce, které bude u nás viditelné pouze v části svého průběhu.
| Časový průběh polostínového zatmění Měsíce dne 5. června (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 18 h 46 min |
| východ Měsíce | 19 h 51 min |
| střed zatmění | 20 h 25 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 22 h 04 min |
Zatmění Slunce 21. 6. bude prstencové a pozorovatelné bude v úzkém pásu táhnoucím se z Afriky přes Arabský poloostrov, Pákistán, Indii a Čínu do Tichého oceánu. Od nás nebude bohužel pozorovatelné ani jako částečné. Letní slunovrat nastává 20. 6. ve 22 hodin 44 minut.
Červenec
Po celou noc budeme moci v červenci pozorovat Jupiter a Saturn, neboť se obě planety postupně ocitnou v opozici se Sluncem. Jupiter 14. 7. v 9 hodin a Saturn 20. 7. ve 23 hodin. Obě planety též bude dělit od Země nejmenší vzdálenost – Jupiter 15. 7. v 11 hodin, a to 4,139 au a Saturn 21. 7. ve 4 hodiny 8,995 au. Jupiter dosahuje kolem opozice maximální jasnosti −2,8 mag. Saturnova jasnost bude kolem opozice +0,1 mag. Obě planety vrcholí ve výšce necelých 20° nad jižním obzorem. Mars budeme pozorovat ve druhé polovině noci na východě a jihovýchodě, Venuši ráno nad východem. Dne 10. 7. v 9 hodin Venuše letos podruhé dosahuje maximální jasnosti, opět −4,5 mag. Merkur spatříme ve druhé polovině měsíce ráno nízko nad severovýchodním obzorem poblíž Venuše.
Další letošní seskupení Měsíce,
Jupiteru a Saturnu spatříme 5. a 6. 7. Měsíc bude v konjunkci s Jupiterem 5. 7.
ve 23 hodin (Jupiter 2,8° severně). Těsné seskupení Měsíce, Venuše a Aldebaranu bude k vidění nad východním obzorem ráno 17. 7. Toho dne dojde ve 2 hodiny ke konjunkci Měsíce s Aldebaranem (Aldebaran 2,98° jižně) a v 7 hodin
nastane konjunkce Měsíce s Venuší (Venuše 2,5° jižně).
Polostínové
zatmění Měsíce, k němuž dojde 5. 7. nebude z našeho území pozorovatelné.
V sobotu 4. 7. ve 13 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu
kilometru.
Srpen
Venuše bude zářit ráno vysoko nad východním obzorem, neboť se 13. 8. v 1 hodinu ocitá v největší západní elongaci (46° od Slunce). Na ranní obloze počátkem měsíce budeme ještě moci pozorovat nízko nad severovýchodním obzorem Merkur. Jupiter a Saturn jsou po opozici se Sluncem, takže je na obloze spatříme po většinu noci kromě rána. Naopak planeta Mars bude na obloze po většinu noci kromě večera.
V srpnu nás čekají dvě seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. První uvidíme hned 1. a 2. 8. Měsíc bude v konjunkci s Jupiterem 2. 8. ve 2 hodiny (Jupiter 2,3° severně), to druhé nastane ve dnech 28. a 29. 8. Měsíc bude v konjunkci s Jupiterem 29. 8. ve 4 hodiny (Jupiter 2° severně) a konjunkce Měsíce se Saturnem nastane 29. 8. v 18 hodin (Saturn 3,1° severně).
Perseidy mají maximum 12. 8. ve 14 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc bude po poslední čtvrti a kvůli vysoké deklinaci bude pozorování rušit už po 22. hodině.
Září
Zářijovou ranní oblohu ovládne Venuše. Spatříme ji vysoko na východě. Mars bude na obloze po celou noc kromě večera a planety Jupiter a Saturn uvidíme v první polovině noci.
I v září nás čeká seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. Uvidíme ho 25. 9. v první polovině noci. Ke konjunkci Měsíce s Jupiterem dojde v 8 hodin, Jupiter bude 2° severně. Seskupení Měsíce, Venuše a hvězdy Pollux ze souhvězdí Blíženců bude pozorovatelné 13. 9. ráno a Měsíce, Venuše a Regulu 15. 9. také na ranní obloze. Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 14 hodin 31 minut.
Říjen
Říjen bude měsícem Marsu. Dne 14. 10. v 0 hodin dojde k jeho opozici se Sluncem, planeta bude na obloze po celou noc a pro její pozorování nastávají nejlepší podmínky. Dne 6. 10. v 15 hodin se Mars ocitne nejblíže Zemi (0,415 au). Úhlový průměr kotoučku planety stoupne na 22,6″ a planeta také dosáhne letošní maximální jasnosti, a to −2,6 mag. Jupiter a Saturn budou také na obloze večerní, spatříme je na jihu a jihozápadě. Venuše vévodí obloze ranní, svítí vysoko nad východním a jihovýchodním obzorem.
Dne 3. 10. v 0 hodin dojde k těsné konjunkci Venuše s Regulem. Planeta bude 0,09° jižně. Konjunkce se odehraje pod naším obzorem, ale obě tělesa uvidíme ráno na východě. Ve středu 14. 10. ve 2 hodiny bude v konjunkci s Venuší Měsíc (Venuše 3,5° jižně), takže ve dnech 13. až 15. 10. spatříme na ranní obloze seskupení Měsíce, Venuše a Regulu. Ani říjen nás neochudí o seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. Bude pozorovatelné večer ve dnech 22. až 23. 10. kolem konjunkce Měsíce s Jupiterem (22. 10. ve 20 hodin).
V neděli 25. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
Pro Merkur nastávají v listopadu nejlepší podmínky ranní viditelnosti, neboť se 10. 11. v 18 hodin ocitne v maximální západní elongaci. Nalezneme ho po celý měsíc ráno nad východním až jihovýchodním obzorem, počátkem měsíce poblíž Spiky. Spolu s Merkurem je na obloze ranní nad jihovýchodem planeta Venuše. Mars najdeme na obloze po většinu noci kromě rána, průměr kotoučku planety se zmenšuje a její jasnost klesá. Jupiter se Saturnem vládnou obloze večerní.
V ranních hodinách 13. 11. budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a Spiky. Bude viditelné po konjunkci Měsíce s Venuší, k níž dojde předtím o půlnoci. I v listopadu nás čeká seskupení Měsíce, Jupiteru a Saturnu. Spatříme ho 19. 11. večer po konjunkci Měsíce s Jupiterem, k níž doje v 10 hodin.
V pořadí čtvrté polostínové zatmění Měsíce tohoto roku nebude z našeho území bohužel pozorovatelné. Celý průběh zatmění budou pozorovat obyvatelé ze Severní Ameriky a nejvýchodnějších částí Asie.
Prosinec
Prosincová večerní obloha bude opět patřit dvěma planetárním obrům – Jupiteru a Saturnu. Spatříme je nad jihozápadním obzorem v těsném sousedství. Mars bude na obloze po většinu noci kromě rána. Na konci prosince ale jeho jasnost klesne na −0,3 mag. Venuši najdeme v prosinci ráno již nízko nad jihovýchodním obzorem, její jasnost v závěru roku bude −3,9 mag.
V pondělí 21. 12. v 19 hodin dojde k velmi těsné konjunkci Jupiteru a Saturnu. Jupiter bude 0,1° jižně. Svědky vlastní konjunkce sice nebudeme, k ní dojde 5° pod naším obzorem, ale od nás budou planety pozorovatelné dvě hodiny před okamžikem konjunkce nad jihozápadním obzorem.
Ani poslední zatmění roku 2020, které nastane 14. 12., od nás nebude pozorovatelné. Půjde o úplné zatmění Slunce a těšit se na něj mohou obyvatelé na jižní polokouli v Chile a Argentině.
Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat také 14. 12. v 0 hodin, nebude rušit Měsíc, neboť je právě v novu. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu. Zimní slunovrat nastává 21. prosince v 11 hodin 3 minuty.
Odkazy
