| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2022
Lenka Soumarová
I v roce 2022 nás na obloze čeká spousta zajímavého pozorování. Planety nám největší radost udělají až na samém konci roku, kdy si budeme moci za jediný večer prohlédnout všechny planety známé starověkým hvězdářům. Každá planeta ale bude mít „svůj měsíc“, kdy je právě ona pozorovatelná nejlépe. Merkur, planetu Slunci nejbližší, spatříme na večerní obloze nejlépe od poloviny dubna a na začátku května. Ranní obloze bude vévodit v říjnu. Venuše dosahuje maximální jasnosti (−4,6 mag) 12. února. Opozice planety se Sluncem znamená, že se planeta nachází pro pozorovatele na Zemi naproti Slunci a je tedy v této poloze nejlépe viditelná. Opozice Marsu nastává v prosinci, Jupiteru v září a Saturnu v srpnu. V těchto měsících budou zmíněné planety na obloze po celou noc a jsou tedy nejlépe pozorovatelné. Saturnovy prstence se postupně zavírají, sledujeme je ze severní strany a pozorovatelé na severní zemské polokouli je tudíž v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“. V roce 2022 budeme také svědky zajímavých zákrytů. V září a v prosinci dojde k zákrytu Uranu Měsícem a v prosinci také Marsu Měsícem v úplňku, kdy uvidíme celý průběh v noci nad naším obzorem. Rozhodně bychom si neměli nechat ujít částečné zatmění Slunce 25. října. Úplné zatmění Měsíce 16. 5. nás ale spíše nepotěší, neboť od nás bude pozorovatelné jen jako částečné a navíc nízko nad obzorem. Měsíc zapadá čtvrt hodinu před začátkem úplného zatmění. Z meteorických rojů budou mít příznivé podmínky lednové Kvadrantidy, ostatní silné roje bude rušit Měsíc. V roce 2022 neočekáváme žádnou kometu viditelnou pouhým okem, ale nějaká nově objevená nás jistě může překvapit.
Nejen okolí, ale i vesmír dokáže občas překvapit
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Obry (Jupiter a Saturn) a nejmenší planetu Sluneční soustavy najdeme na počátku roku na obloze večerní. Jupiter bude večer zářit po celý měsíc, Saturn spatříme jen počátkem měsíce nízko nad jihozápadním obzorem. Merkur je pozorovatelný v první polovině měsíce. Jeho maximální východní elongace, při níž se bude nacházet 19° od Slunce, nastává 7. 1. v 11 hodin. Jeho jasnost v té době klesá z −0,7 mag na začátku ledna na +1,0 mag v polovině měsíce. Zemi nejbližší planety – Venuši a Mars – nalezneme v lednu na obloze ranní. Po celý leden bude ráno nad jihovýchodním obzorem pozorovatelný Mars. Venuši spatříme na obloze až ve druhé polovině měsíce, neboť 9. 1. prošla dolní konjunkcí se Sluncem.
Ve dnech 4. a 5. 1. spatříme večer nízko na jihozápadě seskupení Měsíce, Merkuru, Saturnu a Jupiteru. Ke konjunkci Měsíce se Saturnem dojde pod naším obzorem 4. 1. ve 21 hodin (Saturn 4,52° severně) a ke konjunkci Měsíce s Jupiterem 6. 1. ve 4 hodiny (Jupiter 4,71° severně). Před konjunkcemi, které se odehrají pod naším obzorem, a to 29. 1. v 17 hodin Měsíce s Marsem (Mars 3,01° severně) a 30. 1. ve 3 hodiny Měsíce s Venuší (Venuše 10,79° severně) budeme moci pozorovat ráno na jihovýchodě seskupení Měsíce, Marsu a Venuše.
Letos nastávají vhodné podmínky pro pozorování meteorického roje Kvadrantidy, neboť Měsíc těsně po novu nebude pozorování vůbec rušit. Maximum roje nastává ve 22 hodin 3. 1. a hodinová frekvence by měla dosáhnout 120 meteorů za hodinu.
V sobotu 4. 1. v 7 hodin bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Únor
Na únorové večerní obloze zůstal už pouze Jupiter, který bude pozorovatelný do poloviny měsíce nízko nad západním obzorem. Saturn se dostane 4. 2. do konjunkce se Sluncem a je tedy nepozorovatelný. Merkur, jehož největší západní elongace nastane 16. 2. ve 22 hodin, se přesunul na oblohu ranní. Bohužel ale bude jen velmi nízko nad jihovýchodním obzorem a bude tedy špatně pozorovatelný. Tuto nepříznivou skutečnost nám ale dostatečně vynahradí Venuše, která 12. 2. dosahuje nejvyšší jasnosti (−4,6 mag), i když relativně nízko nad jihovýchodem. Nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme také Mars.
Planety Venuše a Mars se ocitnou v konjunkci 16. 2. v 15 hodin, Venuše bude 6,24° severně. V neděli 27. 2. v 11 hodin bude Měsíc v konjunkci s Venuší (Venuše 9,57° severně) a o hodinu později s Marsem (Mars 4,32° severně). Ráno toho dne spatříme Mars, Venuši a Měsíc nízko nad jihovýchodním obzorem.
Březen
Březnovou večerní oblohu planety zcela opustily. Dne 5. 3. v 15 hodin nastává konjunkce Jupiteru se Sluncem a planeta je tedy zcela nepozorovatelná. Na ranní obloze bude Venuše a Mars, k nímž se koncem měsíce přidá Saturn. Venuše se ocitá v maximální západní elongaci (47° od Slunce) 20. 3. v 10 hodin a nastávají tak podmínky pro její nejlepší pozorovaní na ranní obloze. Mars bude v březnu nízko nad jihovýchodem spolu s Venuší a koncem měsíce i Saturnem.
Ke konjunkci Venuše s Marsem dojde 6. 3. v 8 hodin (Venuše bude tentokrát 4,51° severně) a se Saturnem 28. 3. ve 20 hodin (Venuše 2,11° severně). Měsíc se dostane do konjunkce s výše zmíněnými planetami dne 28. 3., a to v 6 hodin s Marsem (Mars 4,87° severně), v 16 hodin s Venuší (Venuše 6,74° severně), v 17 hodin se Saturnem (Saturn 4,60° severně) Proto ráno nízko nad jihovýchodním obzorem spatříme Venuši, Saturn, Mars a Měsíc.
V neděli 27. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ. Jarní rovnodennost nastává 20. 3. v 16 hodin 33 minut.
Duben
Na dubnové večerní obloze se ve druhé polovině měsíce nad severozápadním obzorem objeví Merkur. Jeho maximální východní elongace (21°) nastává 29. 4. v 9 hodin a představuje období nejlepší viditelnosti Merkuru na večerní obloze v letošním roce. Planety Venuše, Mars, a Saturn budou na obloze ranní, nízko nad jihovýchodním obzorem, a koncem měsíce se k nim přidá Jupiter.
V úterý 5. 4. ve 3 hodiny bude Mars v těsné konjunkci se Saturnem (Mars 0,31° jižně). Planety Mars, Saturn a Venuši spatříme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. O půlnoci z 24. 4. na 25. 4. se Měsíc dostane do konjunkce se Saturnem, 26. 4. v 1 hodinu s Marsem, 27. 4. v 5 hodin s Venuší a ve 14 hodin s Jupiterem. Proto ve dnech 24.až 28. 4. uvidíme na ranní obloze seskupení Saturnu, Marsu, Venuše a Jupiteru, v jejichž blízkosti bude procházet Měsíc. Ve středu 27. 4. ve 20 hodin nás čeká velmi těsná konjunkce Venuše s Neptunem (Neptun 0,01° severně), ale na světlé obloze bude Neptun prakticky nepozorovatelný. Dne 30. 4. ve 22 hodin je Venuše v konjunkci s Jupiterem (0,23°), my uvidíme obě planety druhý den ráno nízko nad východním obzorem.
Částečné zatmění Slunce, které nastane 30. 4., je od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit se z něj mohou pozorovatelé z jihovýchodních oblastí Tichého oceánu, pobřeží Antarktidy a jižních částí Jižní Ameriky.
Květen
Počátkem května spatříme na večerní obloze planetu Slunci nejbližší – Merkur, neboť jeho nejvýhodnější maximální východní elongace nastala 29. 4. Planety Venuše, Mars, Jupiter a Saturn zdobí oblohu ranní. Venuše bude jen nízko nad východním obzorem, Mars a Jupiter spatříme nad východem a Saturn nad obzorem jihovýchodním.
V pondělí 2. 5. v 17 hodin nastane konjunkce Měsíce s Merkurem (Merkur 2,14° severně). Večer budeme moci na severozápadě pozorovat Měsíc, Merkur a Plejády. Měsíc projde konjunkcemi se Saturnem 22. 5. v 10 hodin (Saturn 4,78° severně), s Marsem 24. 5. ve 22 hodin (Mars 3,26° severně), s Jupiterem 25. 5. ve 3 hodiny (Jupiter 3,82° severně) a s Venuší 27. 5. ve 3 hodiny (Venuše 1,08° severně). Těsné seskupení Měsíce, Marsu a Jupiteru spatříme ráno nad východním obzorem. K těsné konjunkci Marsu s Jupiterem dojde 29. 5. ve 12 hodin (Mars 0,58° jižně). Planety v těsné blízkosti spatříme ráno nad východojihovýchodním obzorem.
Úplné zatmění Měsíce, k němuž dojde 16. 5., bude od nás pozorovatelné pouze jako částečné a navíc jen nízko nad obzorem. Celý průběh zatmění bude možno pozorovat z Jižní Ameriky, východních částí Severní Ameriky, většiny Atlantického oceánu a jihovýchodních částí Tichého oceánu.
| Časový průběh částečného zatmění Měsíce dne 12. května (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 02 h 32 min |
| začátek částečného zatmění | 03 h 28 min |
| západ Měsíce | 04 h 15 min |
| začátek úplného zatmění | 04 h 29 min |
| střed zatmění | 05 h 12 min |
| konec úplného zatmění | 05 h 54 min |
| konec částečného zatmění | 06 h 55 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 07 h 51 min |
Červen
Na červnové večerní obloze budou planety opět chybět. Na ranní obloze nalezneme Venuši, Mars, Jupiter a Saturn. Venuše bude ráno jen nízko nad východním obzorem, Mars a Jupiter spatříme vysoko na jihovýchodě a po celou druhou polovinu noci bude pozorovatelný Saturn.
Ve dnech 21. až 23. 6. budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru a Marsu ráno nad východem a jihovýchodem. Ke konjunkci Měsíce a Jupiteru dojde 21. 6. v 17 hodin (Jupiter 3° severně), ke konjunkci s Marsem 22. 6. ve 20 hodin (Mars 1,59° severně).
Letní slunovrat nastává 21. 6. v 10 hodin 14 minut.
Červenec
Večerní obloha je stále bez planet. Venuši nalezneme ráno nad východem. Mars a Jupiter jsou vidět ve druhé polovině noci, pro Mars navíc na konci měsíce začíná období nejlepší letošní pozorovatelnosti. Saturn před opozicí je na obloze po většinu noci kromě večera a i pro něj začíná období letošní nejlepší viditelnosti.
V pondělí 4. 7. v 8 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpen
Srpen bude patřit planetě Saturn. Dne 14. 8. v 18 hodin nastává jeho opozice se Sluncem a téhož dne ve 23 hodin se planeta nachází v nejmenší vzdálenosti od Země (8,857 au). Na obloze ho budeme moci pozorovat po celou noc, vrcholí ve výšce téměř 25° a dosahuje maximální jasnosti +0,3 mag. Po většinu noci kromě večera bude pozorovatelný Jupiter, jehož opozice čeká v srpnu. Mars je na obloze ve druhé polovině noci a Venuše stále zdobí oblohu ranní.
V sobotu 20. 8. ve 22 hodin bude Mars v konjunkci s Alcyone (Mars 5,53° jižně). Ve dnech 19. a 20. 8. budeme moci ve druhé polovině noci na východě pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Plejád a Aldebaranu.
Perseidy mají maximum 13. 8. ve 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Pozorování ale bude bohužel rušit Měsíc těsně po úplňku.
Září
Srpen patřil Saturnu, září bude planetou Jupiteru. Jeho opozice se Sluncem nastává 26. 9. ve 21 hodin. V nejmenší vzdálenosti od Země (3,953 au) se ocitne téhož dne o 18 hodin dříve, tedy ve 3 hodiny. V té době bude na obloze po celou noc a také dosahuje maximální jasnosti, a to −2,9 mag. Saturn po opozici spatříme po většinu noci kromě rána, Mars po většinu noci kromě večera. Venuše bude ráno nad východem v první polovině měsíce.
Dne 7. 9. ve 21 hodin dojde ke konjunkci Marsu s Aldebaranem (Mars 4,28° severně) Obě tělesa spatříme poblíž sebe na obloze před i po konjunkci. Ve středu 14. 9. ve 23 hodin nastane konjunkce Měsíce s Uranem (Uran 0,04° severně). Zákryt Měsícem bude pozorovatelný nad naším obzorem v noci v celém svém průběhu.
Podzimní
rovnodennost nastává 23. 9. ve 2 hodiny 4 minuty.
Říjen
Říjnové večerní obloze budou kralovat obři – Jupiter a Saturn. Jupiter je viditelný téměř po celou noc kromě jitra, Saturn v první polovině noci. Mars spatříme po většinu noci kromě večera. Pro planetu Merkur nastávají podmínky nejlepší viditelnosti na ranní obloze, a to při maximální západní elongaci (18°) dne 8. 10. ve 22 hodin. Pozorovatelný bude zhruba do 22. 10.
V úterý 25. 10. nastává částečné zatmění Slunce, které bude od nás pozorovatelné v celém svém průběhu. Velikost zatmění (v jednotkách slunečního průměru) v maximální fázi bude 0,42.
| Časový průběh částečného zatmění Slunce dne 25. října (SEČ) | |
|---|---|
| východ Slunce | 06 h 38 min |
| začátek zatmění | 10 h 13 min |
| maximální fáze | 11 h 18 min |
| konec zatmění | 12 h 23 min |
V neděli 30. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Listopad
V listopadu budou planety na obloze večerní. Venuše je zcela nepozorovatelná, neboť její horní konjunkci se Sluncem nastává 22. 10. ve 22 hodin. Mars má před opozicí, takže je na obloze po celou noc. Po většinu noci kromě rána spatříme na obloze Jupiter a večer vysoko nad jihem a jihozápadem září Saturn.
Dne 8. 11. dojde k úplnému zatmění Měsíce, které je ale u nás zcela nepozorovatelné.
Prosinec
Závěr roku si pro nás přichystal dozajista pěknou podívanou. Na večerní obloze spatříme všechny planety viditelné pouhým okem. Merkur bude v maximální východní elongaci 21. 12. v 16 hodin. Ve druhé polovině měsíce ho spatříme večer nízko nad jihozápadním obzorem. Poblíž Merkuru se bude zdržovat i Venuše, která se objeví na konci měsíce večer nízko nad jihozápadem. Planetou měsíce bude ale bezesporu Mars, jehož opozice se Sluncem nastává 8. 12. v 7 hodin. Při ní dosahuje planeta jasnosti −1,9 mag. Už 1. 12. ve 3 hodiny bude Zemi nejblíže (0,544 au) a pozorovatelný bude po celou noc. Jupiter je díky vysoké deklinaci a jasnosti stále dobře pozorovatelný, i když od jeho opozice už uběhly 3 měsíce. Spatříme ho v první polovině noci. Saturn září večer, vysoko nad jihozápadem.
V pondělí 5. 12. v 18 hodin bude Měsíc v těsné konjunkci s Uranem (Uran 0,14° severně). Zákryt Měsícem bude pozorovatelný nad naším obzorem v noci v celém svém průběhu. V okamžik opozice Marsu se Sluncem 8. 12. nastane také jeho těsná konjunkce s Marsem (Mars 0,03° severně). Zákryt Marsu Měsícem v úplňku (vstup i výstup) se odehraje nad naším obzorem v noci. Dne 29. 12. v 15 hodin nastane konjunkce Merkuru s Venuší (Merkur 1,44° severně). Planety spatříme večer, nízko nad jihozápadním obzorem.
Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. ve 14 hodin, bude rušit Měsíc v první čtvrti. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. ve 22 hodin 48 minut.
Ilustrace Ivan Havlíček
Odkazy
