| |||
|
Týdeník věnovaný aktualitám a novinkám z fyziky a astronomie. | |||
|
Astronomické úkazy roku 2024
Lenka Soumarová
Každý rok, i tento, nám na obloze chystá spoustu zajímavého. Všechny planety viditelné pouhým okem během noci budou na obloze v září a prosinci, v září v první polovině měsíce, v prosinci naopak ve druhé. Merkur, planetu Slunci nejbližší, si vychutnáme na večerní obloze pouze v březnu, ranní obloha ji nabídne hned třikrát (leden, září a prosinec). Pro Venuši není rok 2024 příznivý, počátkem roku ji spatříme ráno, dále bude pozorovatelná od září, ale nápadnou večernicí se stane až v prosinci. Pro Mars je rok 2024 druhým rokem bez opozice, ta nastane až v lednu 2025. Pro jeho pozorování bude tedy nejlepší konec roku, i když období dobré viditelnosti začíná už v srpnu. Opozice Jupiteru se Sluncem nastává v prosinci, kdy planeta dosáhne jasnosti −2,8 mag, opozice Saturnu pak v září. Prstence planety pozorujeme naposledy po celý rok ze severní strany, pozorovatelé na severní zemské polokouli je tudíž v nepřevracejícím dalekohledu vidí „shora“. Pohled na prstence zboku se nám nabídne až v roce 2025. Jediným zatměním, které můžeme doporučit k pozorování, bude částečné zatmění Měsíce 18. 9. nad ránem. Z meteorických rojů budou mít vynikající pozorovací podmínky Eta Akvaridy, neboť jejich maximum nebude rušit Měsíc před novem a ani známé Perseidy nebude Měsíc zapadající před půlnocí rušit. Opravdovou lahůdkou ale bude, pokud nás předpovědi jasnosti nezklamou, říjnový pohled na kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která aspiruje na označení „Velká kometa“ a měli bychom ji spatřit i pouhým okem.
Vincent van Gogh: Hvězdná noc nad Rýnem. Zdroj: Muzeum Orsay.
|
SEČ – středoevropský čas. SEČ je roven světovému času + 1 hodina. V období od poslední březnové neděle do poslední říjnové neděle platí tzv. letní čas (SELČ), který je roven světovému času + 2 hodiny. Astronomická jednotka – au (astronomical unit), původně střední vzdálenost Země od Slunce, v roce 2012 ji IAU definovala jako 149 597 870 700 m přesně a změnila zkratku z AU na au. Astronomická jednotka se používá především pro určování vzdáleností ve sluneční soustavě, pro přibližné odhady postačí hodnota 150 milionů kilometrů. Konjunkce – planeta a Slunce mají stejnou ekliptikální délku neboli rektascenzi. Při horní konjunkci je Slunce mezi Zemí a planetou. U vnitřních planet (Merkuru a Venuše) může nastat také dolní konjunkce, při níž je planeta mezi Zemí a Sluncem. Kvadratura – vzájemná poloha vnějších planet, při níž je úhel planeta – Země – Slunce rovný 90°. Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce. Opozice – seskupení těles na jedné přímce s pozorovatelem uprostřed. U planet hovoříme o opozici, pokud je planeta vzhledem k pozorovateli na opačné straně než Slunce. Magnituda – někdy též zdánlivá magnituda, logaritmická míra jasnosti objektu, m = −2,5 log J. Tato definiční rovnice se nazývá Pogsonova rovnice (zavedl ji anglický astronom Norman Pogson v roce 1856). Koeficient je volen tak, aby hvězdy s rozdílem pěti magnitud měly podíl vzájemných jasností 1:100. Znaménko minus v definici je z historických důvodů. Magnitudy takto vypočtené odpovídají historickému dělení hvězd do šesti skupin (nula nejjasnější, 5 nejméně jasné pozorovatelné okem). Nejjasnější hvězda na severní polokouli Arcturus má magnitudu −0.05, nejjasnější hvězda celé noční oblohy, Sírius, má magnitudu –1.6. Relativní magnituda vypovídá o skutečné jasnosti hvězdy na obloze, která kromě svítivosti závisí také na vzdálenosti hvězdy. Rozlišujeme bolometrickou magnitudu (v celém spektru) a vizuální magnitudu (pouze ve viditelném spektru). Kometa – těleso malých rozměrů obíhající kolem Slunce většinou po protažené eliptické dráze s periodou od několika let po tisíce roků. Při přiblížení ke Slunci se vypařuje část materiálu jádra a kometa vytváří komu a eventuálně ohon. Jde o pozůstatky materiálu z doby tvorby sluneční soustavy. Dnes se nacházejí v Oortově oblaku za hranicemi sluneční soustavy, ve vzdálenosti 20 000÷100 000 au. Některé komety pocházejí i z bližšího Kuiperova pásu. Meteorický roj – proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází průsečíkem těchto drah, vlétávají meteoroidy do zemské atmosféry. Dráhy meteoroidů v roji jsou při vstupu do atmosféry prakticky rovnoběžné a vlivem perspektivy se zdá, že meteory roje vyletují z jednoho místa na hvězdné obloze (z tzv. radiantu roje). Roje jsou pojmenovány podle souhvězdí, kde leží radiant. Zpravidla vznikají rozpadem mateřské komety, která s rojem souvisí. Radiant – bod na obloze, ze kterého se vlivem perspektivy rozbíhají zdánlivé dráhy meteorů roje. Občanský soumrak – okamžik, kdy se střed Slunce dostane 6° pod obzor. Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. |
Časové okamžiky jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ),
a to i v
době platnosti letního času (SELČ).
Leden
Planetární obry (Jupiter a Saturn) zastihneme počátkem roku na obloze večerní. Největší planetu Sluneční soustavy, Jupiter, spatříme vysoko nad obzorem v první polovině noci. Saturn bude nad jihozápadem. Vnitřní planety Merkur a Venuše budou naopak na obloze ranní. Merkur je pozorovatelný v první polovině měsíce ráno, nízko nad jihovýchodem. V největší západní elongaci se ocitá 12. 1. v 16 hodin a pozorovat ho můžeme zhruba do 21. 1. Jeho jasnost se bude měnit od +0,6 do −0,2 mag. Venuši uvidíme nízko nad jihovýchodním obzorem a její jasnost −4,1 mag bude postupně mírně klesat.
V neděli 7. 1. ve 4 hodiny bude v konjunkci s hvězdou α Sco (Antares 6,32° jižně) planeta Venuše, v pondělí 8. 1. v 17 hodin to bude konjunkce této hvězdy s Měsícem (Antares 0,12° jižně) a 8. a 9. 1. nastává konjunkce Měsíce s Venuší (8. 1. ve 20 hodin, Venuše 6,04° severně) a s Merkurem (9. 1. ve 20 hodin, Merkur 7,02° severně). Proto ve dnech 7. až 9. 1. spatříme na ranní obloze seskupení Měsíce, Venuše, Merkuru a hvězdy Antares.
Ve středu 3. 1. ve 2 hodiny bude Země nejblíže ke Slunci, bude nás od něj dělit pouhých 147,1 milionu kilometru.
Pro pozorování oblíbeného meteorického roje Kvadrantidy letos nenastávají vhodné podmínky. Maximum připadá na denní hodiny (4. 1. v 10 hodin) a Měsíc v poslední čtvrti vycházející o půlnoci bude rušit. Hodinová frekvence by měla dosáhnout 80 meteorů za hodinu.
Únor
Únorová obloha bude patřit dvěma nejjasnějším planetám – Jupiteru a Venuši. Jupiter opanuje celou první polovinu noci, Venuši naopak spatříme počátkem měsíce ráno, nízko nad jihovýchodním obzorem. Saturn je v únoru nepozorovatelný, 28. 2. ve 22 h nastává jeho konjunkce se Sluncem a o čtyři hodiny dříve (v 18 hodin) nás od něj bude dělit největší vzdálenost – 10,711 au.
Ve čtvrtek 1. 2. v 10 hodin nastává konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 0,68° jižně). Obě nebeská tělesa spatříme po půlnoci nad jihovýchodním obzorem. Podobné přiblížení se odehraje ještě 5. 2. ráno, také nad jihovýchodním obzorem. Tentokrát bude v 1 hodinu v těsné konjunkci Měsíc s α Sco (Antares 0,08° jižně). Další konjunkce Měsíce, tentokrát s planetami Jupiter a Uran, se odehrají 15. 2. v 7 hodin (Jupiter 1,97° jižně) a 16. 2. ve 3 hodiny (Uran 2,39° jižně). Měsíc v blízkosti planet budeme pozorovat večer.
Březen
Ve druhé polovině měsíce budeme moci využít jediné letošní možnosti spatřit planetu Merkur na večerní obloze. Planeta se ocitá 24. 3. ve 23 hodin v největší východní elongaci a pozorovat ji lze zhruba od 12. 1. do konce měsíce. Nejnápadnějším objektem na večerní obloze ale bude po celý měsíc Jupiter zářící vysoko nad západem. Zhruba po měsíci, 13. 3. večer, opět spatříme planety Jupiter a Uran v blízkosti Měsíce, neboť 14. 3. v 1 hodinu nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem (Jupiter 2,64° jižně) a 14. 3. v 10 hodin Měsíce s Uranem (Uran 2,40° jižně).
V březnu dále dojde ke dvěma konjunkcím Měsíce s α Sco. V neděli 3. 3. v 11 hodin (Antares 0,47° severně) a 30. 3. v 16 hodin (Antares 0,10° severně). Obě tělesa uvidíme ráno nad jihovýchodem, respektive ve druhé polovině noci 30. a 31. 3. K další konjunkci Měsíce s α Vir dojde i v březnu, a to 26. 3. ve 20 hodin. Spica bude 0,98° jižně a úkaz lze pozorovat večer nad jihovýchodem.
Polostínové zatmění Měsíce, k němuž doje 25. 3. nebude od nás pozorovatelné, Měsíc zapadne jen pár minut po začátku úkazu.
V neděli 31. 3. začíná platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 2 hodiny SEČ posuneme hodinky o hodinu dopředu na 3 hodiny SELČ.
Jarní rovnodennost nastává 20. 3. ve 4 hodiny 6 minut.
Duben
Jedinou okem viditelnou planetou na dubnové obloze bude Jupiter. Spatříme ho večer nízko nad západním obzorem.
Ve středu 10. 4. večer budeme moci pozorovat ve vzájemné blízkosti Měsíc, Jupiter a Uran. Tento den ve 22 hodin nastává konjunkce Měsíce s Jupiterem (Jupiter 3,18° jižně) a 11. 4. v 0 hodin s Uranem (Uran 2,60° jižně). Těsná konjunkce Marsu a Neptunu 29. 4. v 6 hodin bude bohužel v ranních hodinách velmi nízko nad východním obzorem prakticky nepozorovatelná. Planety od sebe budou dělit pouhé 2,1 úhlové minuty. I v dubnu se můžeme těšit na těsné konjunkce Měsíce s α Vir a α Sco. Dne 23. 4. v 5 hodin to bude konjunkce se s α Vir (Spica 0,45° jižně) a 26. 4. ve 21 hodin s α Sco (Antares 0,24° severně). Tělesa poblíž sebe budeme pozorovat ráno na jihozápadě.
Úplné zatmění Slunce, které nastane 8. 4. je od nás bohužel nepozorovatelné. Těšit se z něj mohou pozorovatelé v pásu táhnoucím se z Tichého oceánu, přes Mexiko a USA, do oceánu Atlantického.
Květen
Květnovou večerní oblohu planety zcela opustily. Na ranní obloze se nízko nad východem vynoří Mars. Ve druhé polovině měsíce se k němu přidá Saturn. Jupiter je nepozorovatelný, protože se 18. 5. ve 20 hodin ocitá v konjunkci se Sluncem a do největší vzdálenosti od Země (6,028 au) se dostává 21. 5. ve 3 hodiny.
Měsíc bude 5. 5. ve 3 hodiny v konjunkci s Marsem (Mars 0,81° severně). Tělesa spatříme na obloze ráno po konjunkci. Ke konjunkci Měsíce se Saturnem dojde 31. 5. v 11 hodin (Saturn 0,78° severně). Pozorovat budeme moci obě tělesa ráno nad jihovýchodem.Těsné konjunkce Měsíce s α Vir a s α Sco se odehrají i v květnu. Dne 20. 5. v 11 hodin nás čeká konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 0,87° jižně), pozorujeme po půlnoci nad jihozápadním obzorem a 24. 5. v 5 hodin s α Sco (Antares 0,48° severně), pozorujeme ráno nad jihozápadem.
Vynikající pozorovaní podmínky má letos roj Eta Akvaridy, jehož maximu připadá na 5. 5. Měsíc před novem nebude rušit. V období maxima bychom měli napočítat až 50 meteorů za hodinu.
Červen
Večerní obloha je stále bez planet. Planety Mars a Saturn spatříme ráno. Mars nízko nad východním obzorem, Saturn nad jihovýchodem. Koncem měsíce je na ranní obloze doplní Jupiter nízko nad severovýchodem. Venuše se 4. 6. v 17 hodin ocitá v horní konjunkci se Sluncem, o den později ve 3 hodiny bude v největší vzdálenosti od Země (1,735 au) a není tedy pozorovatelná.
Konjunkce Měsíce s Marsem nastane 2. 6. ve 23 hodin, Mars bude 1,25° jižně. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastane 27. 6. v 17 hodin (Saturn 0,50° severně) a s Neptunem 28. 6. v 11 hodin, Neptun 0,10° severně. Zákryt Neptunu Měsícem proběhne nad naším obzorem ve dne. Planety Saturn a Neptun spolu s Měsícem budeme pozorovat ráno 27. a 28. 6. Na pozorování Neptunu ale budeme potřebovat dalekohled. Ani v červnu nebudou chybět těsné konjunkce Měsíce s α Vir a α Sco. Dne 16. 6. v 19 hodin bude Spica (α Vir) 0,46° jižně. Velmi těsná konjunkce s α Sco nastane 20. 6. ve 12 hodin (Antares 0,02° severně), zákryt proběhne ve dne pod naším obzorem.
Letní slunovrat nastává 20. 6. ve 21 hodiny 51 minut.
Červenec
Ani červencová večerní obloha nám nenabídne pohled na planety. Mars spolu s Jupiterem spatříme ráno nad východním obzorem, Saturn bude pozorovatelný ve druhé polovině noci.
Dne 1. 7. v 18 hodin bude Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 3,12° jižně), o den později v 10 hodin s Uranem (Uran 3,40° jižně) a 3. 7. v 8 hodin s Jupiterem (Jupiter 4,44° jižně). Proto ve dnech 2. a 3. 7. ráno nad jihovýchodním obzorem budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Uranu, Jupiteru, Aldebaranu a otevřené hvězdokupy Plejády. Stejné a ještě těsnější seskupení budeme moci spatřit po vzájemných konjunkcích a před nimi – 21. 7. v 9 hodin Marsu s Plejádami, 24. 7. ve 21 hodin Měsíce se Saturnem (Saturn 0,62° severně) a 29. 7. v 18 hodin Měsíce s Uranem (Uran 3,25° jižně), 30. 7. v 11 hodin Měsíce s Marsem (Mars 4,54° jižně) a 30. 7. ve 23 hodin Měsíce s Jupiterem (Jupiter 4,41° jižně) – pozorovat také ve dnech 30. a 31. 7. ráno. Planety Mars a Uran se ocitnou ve vzájemné konjunkci 15. 7. v 15 hodin, Uran bude jen 0,54° severně. Nad východním obzorem je spatříme 15. a 16. 7. ráno. K zákrytu Měsíce s Neptunem, bohužel pod naším obzorem ve dne, dojde 25. 7. v 16 hodin. A také tento měsíc nás čekají těsné konjunkce Měsíce s α Vir a α Sco, 14. 7. ve 4 hodiny bude Měsíc v konjunkci s α Vir (Spica 0,19° jižně) a 17. 7. ve 21 hodin v konjunkci s α Sco (Antares 0,74° severně). Úkazy spatříme na večerní obloze.
V pátek 5. 7. v 6 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.
Srpen
V srpnu je Saturn před opozicí, takže ho na obloze budeme pozorovat po většinu noci kromě večera, Mars a Jupiter spatříme ve druhé polovině noci.
Dne 14. 8. v 16 hodin bude Mars v konjunkci s Jupiterem (Mars 0,31° severně). Planety poblíž sebe uvidíme 14. a 15. 8. ve druhé polovině noci na východě. K zákrytu Saturnu Měsícem dojde 21. 8. v 5 hodin nízko nad obzorem s již vycházejícím Sluncem. Těsná konjunkce Měsíce s Neptunem se odehraje 21. 8. ve 23 hodin nad jihovýchodním obzorem, Neptun bude 0,32°severně. Měsíc a Uran v blízkosti M45 (Plejády) spatříme během konjunkce těles a po ní. Konjunkce nastává 25. 8. ve 23 hodin (Uran 3,38° jižně). O den později bude v konjunkci Měsíc s α Tau (Aldebaran 9,44° jižně). Ve dnech 26. a 27. 8. Měsíc projde hvězdokupou Plejády a souhvězdím Býka. Dne 27. 8. ve 14 hodin bude Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 4,97° jižně) a ve 24 hodin s Marsem (Mars 4,50° jižně). Seskupení Měsíce, Jupiteru a Marsu v Býku spatříme na obloze ráno. I v srpnu se odehrají těsné konjunkce Měsíce s α Vir a α Sco, 10. 8. v 10 hodin s α Vir (Spica 0,27° jižně) a 14. 8. v 6 hodin s α Sco (Antares 0,39° severně). Obě přiblížení budeme sledovat večer nad jihozápadním obzorem.
Perseidy mají maximum 12. 8. v 15 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 100 meteorů. Měsíc, který zapadá před půlnocí, nebude pozorování rušit.
Září
V září si, alespoň v jeho první polovině, budeme moci během celé noci prohlédnout všechny planety viditelné pouhým okem. Merkur se ocitne 5. 9. ve 4 hodiny v maximální západní elongaci, takže ho budeme pozorovat ráno v první polovině měsíce. Venuše je na obloze večer, velmi nízko nad západem. Mars spatříme ve druhé polovině noci, Jupiter po většinu noci kromě večera. Hlavní slovo ale bude mít v září Saturn, neboť jeho opozice se Sluncem nastává 8. 9. v 6 hodin a o dvě hodiny později se pak Saturn ocitá nejblíže Zemi (8,658 au). Na obloze bude tedy po celou noc s jasností +0,6 mag.
Merkur v blízkosti Regula spatříme ráno nad východním obzorem před konjunkcí těles, k níž dojde 9. 9. v 11 hodin. Měsíc poblíž Antara nalezneme večer 10. 9. nad jihozápadním obzorem po konjunkci, která se odehraje ve 13 hodin (Antares 0,81° severně). K zákrytu Neptunu Měsícem 18. 9. dojde bohužel pod naším obzorem ve dne. Seskupení Měsíce, Jupiteru, Marsu, Plejád a Aldebaranu budeme moci pozorovat ve dnech 23. a 24. 9. ve druhé polovině noci. Vzájemné konjunkce jednotlivých těles nastávají: 23. 9. v 8 hodin – Měsíc v konjunkci s α Tau (Aldebaran 9,95° jižně), 23. 9. ve 23 hodin – Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 5,07° jižně) a 25. 9. v 15 hodin – Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 4,05° jižně).
Částečné zatmění Měsíce, které nastává 18. 9. budeme moci pozorovat téměř v celém průběhu ráno nad jihozápadním obzorem.
| Časový průběh částečného zatmění Měsíce dne 18. září (SEČ) | |
|---|---|
| vstup Měsíce do polostínu | 1 h 41 min |
| začátek částečného zatměnmí | 3 h 13 min |
| střed zatmění | 3 h 44 min |
| konec částečného zatměnmí | 4 h 16 min |
| výstup Měsíce z polostínu | 5 h 48 min |
Podzimní rovnodennost nastává 22. 9. ve 13 hodin 44 minut.
Říjen
Venuši v říjnu spatříme večer nízko nad jihozápadem. Jupiter bude na obloze po většinu noci kromě večera a Saturn po opozici po většinu noci kromě rána.
V říjnu nás čeká další těsná konjunkce Měsíce s α Sco a s α Vir. Dne 7. 10. ve 22 hodin s α Sco (Antares 0,88° severně), tělesa uvidíme večer nízko nad jihozápadem a 31. 10. v 5 hodin s α Vir (Spica 0,11° jižně), pozorovat budeme ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. Dne 14. 10. v 19 hodin nastane konjunkce Měsíce se Saturnem. Planeta bude 0,83° severně a tělesa spatříme večer nad jihovýchodním obzorem. Po konjunkci Měsíce s α Tau, k níž dojde 20. 10. v 16 hodin, budeme moci pozorovat seskupení Měsíce, Jupiteru, Plejád a Aldebaranu. Měsíc, Mars a Pollux poblíž sebe spatříme 23. a 24. 10. ve druhé polovině noci, v období kolem konjunkce Měsíce s Marsem (23. 10. ve 21 hodin). Dne 26. 10. v 16 hodin bude Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 1,93° jižně). Ve dnech 26. a 27. 10. je spatříme ráno vysoko nad východním obzorem.
Rozhodně nejzajímavějším úkazem října bude kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by měla kolem poloviny měsíce dosáhnout jasnosti 1,5 mag a být tedy pohodlně pozorovatelná pouhým okem.
V úterý 2. 10. nastává prstencové zatmění Slunce, které od nás nebude pozorovatelné ani jako částečné.
V neděli 27. 10. končí platnost středoevropského letního času (SELČ). V tento den si ve 3 hodiny SELČ vrátíme hodinky zpět na 2 hodiny SEČ.
Pohyb komety Tsuchinshan-ATLAS v průběhu října a listopadu. Zdroj: Stellarium.
Listopad
Venušina večerní viditelnost nad jihozápadem se ve druhé polovině měsíce rychle zlepšuje. Mars spatříme po většinu noci kromě večera, Jupiter (před opozicí) po celou noc a Saturn v první polovině noci.
V listopadu bude Měsíc v konjunkci s Venuší 5. 11. v 1 hodinu (Venuše 3,45° severně), se Saturnem 11. 11. ve 4 hodiny (Saturn 0,29° severně), s Neptunem 12. 11. ve 4 hodiny (Neptun 0,16° severně, ale zákryt se bohužel odehraje pod naším obzorem), s Uranem 16. 11. v 1 hodinu (Uran 3,79° jižně). Měsíc v úplňku a Uran budeme pozorovat v blízkosti M45 (hvězdokupa Plejády). Měsíc po úplňku, Jupiter, Plejády a Aldebaran spatříme na obloze 17. 11. večer po konjunkci Měsíce s α Tau (ve 4 hodiny, Aldebaran 9,84° jižně) a Jupiterem (17. 11. v 15 hodin, Jupiter 4,65° jižně). Konjunkce Měsíce s β Gem (Pollux 2,26° severně) nastane 20. 11. ve 4 hodiny a s Marsem 20. 11. ve 22 hodin (Mars 1,84° jižně). Tělesa poblíž sebe uvidíme na obloze téměř po celou noc. Spicu poblíž Měsíce nalezneme 27. 11. ráno nad jihovýchodním obzorem před konjunkcí těles, k níž dojde v 15 hodin (Spica 0,55° severně).
Prosinec
Merkur v prosinci spatříme ve druhé polovině měsíce ráno nad jihovýchodem. Maximální západní elongace nastává 25. 12. ve 4 hodiny a planetu budeme pozorovat do počátku ledna 2025. O pozornost v prosinci budou soupeřit dvě nejjasnější planety – Venuše a Jupiter. Venuše je večer nad jihozápadem, na konci roku dosahuje jasnosti −4,4 mag a zapadá hluboko v astronomické noci (dvě hodiny po astronomickém soumraku). Jupiter se v prosinci ocitá v opozici se Sluncem (7. 12. ve 22 hodin) a je na obloze po celou noc. Již 6. 12. v 11 hodin je Jupiter nejblíže Zemi (4,089 au). Na konci prosince bude mít jasnost −2,8 mag. Mars je viditelný po většinu noci kromě večera a na koci roku dosahuje jasnosti −1,2 mag. Saturn svítí večer, vysoko na jihovýchodě.
Ke konjunkcím Měsíce dochází v prosinci 5. 12. v 1 hodinu s Venuší (Venuše 2,53° severně), 8. 12. v 9 h Měsíc se Saturnem (Saturn 0,56° severně), 9. 12. v 10 hodin s Neptunem (Neptun 0,12° severně, zákryt se odehraje opět pod naším obzorem). Měsíc, Jupiter a Aldebaran spatříme 14. 12. po konjunkcích Měsíce s α Tau (Aldebaran 9,25° jižně) ve 13 hodin a s Jupiterem (Jupiter 4,79° jižně) v 19 hodin. Seskupení Měsíce, Marsu a hvězdy Pollux spatříme 17. 12. ráno. Poté dojde ve14 hodin ke konjunkci Měsíce s β Gem (Pollux 2,99° severně) a 18. 12. v 11 hodin Měsíce s Marsem (Mars 0,04° severně). Zákryt (vstup) nastane těsně nad naším obzorem ve dne. Měsíc poblíž Regula spatříme 20. 12. ráno vysoko na jihozápadě (ke konjunkci dojde v 8 hodin a Regulus bude 1,55° jižně. Po konjunkci Měsíce s α Vir 24. 12. ve 21 hodin (Spica 0,29° severně) budeme ráno nad jihovýchodním obzorem 25. 12. pozorovat přiblížení obou těles.
Pozorování meteorického roje Geminidy, jehož maximum má nastat 14. 12. ve 3 hodiny, bude rušit Měsíc těsně před úplňkem. Maximální hodinová frekvence by měla dosáhnout 150 meteorů za hodinu.
Zimní slunovrat nastává 21. 12. v 10 hodin 20 minut.
Ilustrace Ivan Havlíček
Odkazy
