|
Kulový blesk a mikrovlnka
David Břeň, 20. března 2006
Téměř každý již slyšel o jevu, nazývaném kulový
bleskKulový blesk – Zatím ne zcela
objasněný jev, pravděpodobně koule z plazmatu objevující se při
bouřkách. Kulový blesk má typicky 30 centimetrů v průměru a trvá
po dobu několika sekund., ale jen málokdo měl příležitost sledovat
jej na vlastní oči. Většinou je kulový blesk popisován jako žhavá koule,
která se před pozorovatelem náhle zhmotnila, někdy syčí, někdy je kolem
něj pozorována modravá mlha a ostrá vůně. Koule může být větší než
volejbalový míč letící jako šipka, někdy se zastaví, jakoby váhala před
dalším pohybem.
Kulový blesk – Zatím ne zcela objasněný jev, pravděpodobně
koule z plazmatu objevující se při bouřkách. Kulový blesk má
typicky 30 centimetrů v průměru a trvá po dobu několika
sekund.
Plazma – kvazineutrální soubor nabitých a neutrálních
částic, který vykazuje kolektivní chování. Lidsky to znamená, že se
v dané látce nachází alespoň malé množství elektricky nabitých
částic, které jsou v celém objemu elektricky neutrální
a jsou schopny reagovat na elektrická a magnetická pole
jako celek. Plazma vzniká odtržením elektronů z elektrického
obalu atomárního plynu nebo ionizací molekul. S plazmatem se
můžeme setkat v elektrických výbojích (blesky, zářivky),
v polárních zářích, ve hvězdách, ve slunečním větru
a v mlhovinách.
Mikrovlny – elektromagnetické záření v rozsahu
frekvencí 300 MHz až 300 GHz. Tomu odpovídají vlnové délky
1 mm až 1 m.
Mikrovlnné vrtání – technologie používající
k narušení pevného materiálu koncentrovaného svazku
mikrovlnného elektromagnetického
záření. |
Koule se někdy valí po zemi, někdy skáče, někdy
šplhá na tyče vysokého napětí. Na své cestě může zničit elektrická
zařízení, zapálit oheň nebo dokonce sežehnout i zvířata a lidi.
Jev trvá desítky sekund a zmizí náhle jako otočením vypínače, jindy
prudce vzplane s ostrým prásknutím a srší ohnivými plameny.
Navzdory až půl tisíc let starým svědectvím a až dvě stě let
trvajícímu vědeckému zkoumání, nikdo dosud není schopen detailně objasnit
podstatu a příčinu tohoto jevu.
Stopa kulového blesku
Tento kulový blesk se oddělil z kanálu běžného blesku
prokazatelně nad zemí. Zdroj: Ern Maika, Austrálie, 2002.
Kulový
bleskKulový blesk – Zatím ne zcela
objasněný jev, pravděpodobně koule z plazmatu objevující se při
bouřkách. Kulový blesk má typicky 30 centimetrů v průměru a trvá
po dobu několika sekund. je pravděpodobně koule vzniklá
v okamžiku, kdy se blesk dotkne země a vytvoří žhavé roztavené
horké místo. Obvykle vznikají za bouřky. Eli Jerby a Vladimir
Dikhtyar z Tel Avivské univerzity v Izraeli jsou schopni vyrábět
malé kulové blesky v laboratoři při mikrovlnném
vrtáníMikrovlnné vrtání –
technologie používající k narušení pevného materiálu koncentrovaného
svazku mikrovlnného elektromagnetického záření.. Zařízení se skládá
z magnetronu soustřeďujícího energii obyčejné 600 wattové
domácí mikrovlnné trouby do objemu přibližně jednoho krychlového
centimetru. Vědci injektují mikrovlnyMikrovlny – elektromagnetické záření
v rozsahu frekvencí 300 MHz až 300 GHz. Tomu odpovídají
vlnové délky 1 mm až 1 m. skrze špičatý tyčový vlnovod do
materiálu ze skla, křemíku, germania, hliníku nebo některých keramických
látek. Energie z mikrovlnné trouby pak v materiálu vytvoří
žhavý, tekutý, horký bod. Vědci poté odejmou vrtací hrot od pevného
materiálu s roztavenou skvrnou. Okamžitě poté se v tomto místě
vytvoří horká kapička, která se stane volně se vznášející ohnivou koulí
měřící okolo 3 cm v průměru. Celý jev trvá řádově sekundy.
Popis experimentu, při kterém na Tel Avivské univerzitě
v Izraeli vytvořili ohnivou kouli podobnou kulovému blesku.
Zdroj: Physical Review Letters 96, 045002 (2006).
Blesk v mikrovlnné troubě. Tel Avivská univerzita
v Izraeli.
Složení laboratorních ohnivých koulí bude ještě potřeba ověřit. Zdá se,
že obsahují složky ze substrátu materiálu v různých fázích, jako jsou
ionty, neutrální atomy i větší makroskopické částečky. Je to podobné
tomu, co nejspíše obsahují přírodní kulové blesky, tj. odpařené minerály
z půdy roztavené a odpařené „obyčejným“ bleskem. Zdá se, že
laboratorně vyrobené kulové blesky kombinují plasma s chemickou
oxidací a procesem hoření. A to je opět to, co je velmi podobné
přírodně vzniklým kulovým bleskům, ve kterých je materiál
z vypařených pískových zrníček, která zřejmě reagují
s atmosférickým kyslíkem a při hoření vyzařují světlo. Schopnost
vyrábět takovéto ohnivé koule jednoduchým sériovým způsobem může vést
k technikám pro výrobu kulových blesků z mnoha pevných látek.
Eli Jerby a Vladimir Dikhtyar věří, že laboratorně vyráběné koule by
mohly mít praktické využití při nanášení vrstev, pokovování a výrobě
energie. Každopádně tento objev nám kromě možných technických
a technologických využití pravděpodobně více pomůže porozumět
podstatě tohoto zatím stále ještě tajemného jevu.
Bonus: Klip „Ohnivá koule v mikrovlnné troubě“
Odkazy
|
|