[INTRO]   [O EXPEDICI]   [EXPERIMENTY]   [REPORTÁŽ]   [GLOSÁŘ]   [MAPY]   [GALERIE]   [VIDEA]   [POSTŘEHY]
 

Modul ·  MTO ·  Nikon ·  SONY


Měřící modul

Při zatmění jsme prováděli měření osvitu a teploty předem zhotoveným modulem, který navrhli a zkonstruovali Jiří Hofman a Václav Šváb ze západočeské pobočky ČAS. Stejný modul měla druhá expedice v Angole vedená Dr. Markovou z Úpické hvězdárny.

Upevňování podstavce 
pod modul.

Detail upevnění 
(upevňovací kolík)

David zjišťuje, 
zda je modul zapnutý

Detailní pohled na modul
před převzetím

Celé měření modulem se provádělo celkem čtyři hodiny, z toho hodinu před částečnou fází a hodinu po ní. Z referenčních důvodů jsme stejné měření provedli také den před zatměním. Modul byl umístěn na speciálním podstavci, který vyrobil pan Petrovický z dílen katedry fyziky FEL ČVUT, a to jeden metr nad zemí. V průběhu obou měření bylo slunečné, mírně větrné počasí. Obě měření jsme prováděli na travnatém universitním hřišti v Lusace, tedy na zcela otevřeném prostranství. Měřící stanoviště mělo souřadnice 15° 23' 42" j.š. a 28° 19' 37" v.d. (průměrováno asi 1/2 hodiny GPSkou), nadmořská výška:1263 m n.m. Časy jednotlivých kontaktů: T1 - 11:41:34, T2 - 13:09:19, T3 - 13:12:33, T4 - 14:27:00 (vše v UT).

Údaje o modulu a stanovišti 
Hmotnost 1,7 kg zeměpisná šířka 15° 23' 42" j.š.
Výška 100 mm zeměpisná délka 28° 19' 37" v.d.
Šířka 235 mm nadmořská výška 1263 m n.m.
Hloubka 218 mm T1 11:41:34 UT
Výška nad zemí  1 m T2 13:09:19 UT
Počasí slunečné T3 13:12:33 UT
Vítr mírný, všesměrový      T4 14:27:00 UT



Výsledky měření

Z grafu je patrné, že teplota (na grafu červeně) se pohybovala v rozmezí pouhých 2,5°C. Není divu. Vítr foukal jen mírný, všesměrový, obloha byla bez mráčku a pozorovací stanoviště se nacházelo na otevřeném prostranství. Osvětlení (modře) klesalo pozvolna během celého měření.

Při zatmění se situace měla poněkud jinak. Teplota kolísala v rozmezí 7,2°C a svého maxima dosáhla ve 14:00 místního času. V 15:20 (místního času) nastalo minimum (17,8°C). Bylo to 8 minut po třetím kontaktu. Zpoždění minima teploty za minimem osvětlení bylo 11 min. Zpoždění poklesu teploty lze vysvětlit značnou tepelnou kapacitou zemského povrchu a atmosféry. Osvětlení začalo klesat zhruba dvě minuty po prvním kontaktu a mezi prvním a druhým kontaktem klesalo téměř lineárně. Pří totální fázi klesla hodnota osvětlení pod měřitelnou mez a proto je v grafu znázorněna nulovou hodnotou. Po třetím kontaktu se hodnota osvětlení zvyšovala, ale nedosáhla již původních hodnot, jaké byly před zatměním, protože mezi tím čas pokročil a přiblížil se večer.

Na tomto grafu je vidět porovnání teplot v den zatmění a den před ním. Zatímco při prvním srovnávacím měření teploty jsme během čtyř hodin, které měření trvalo, zaznamenali výkyv pouhých 2,5°C, v den D to bylo 7,8°C.

Při porovnávání osvětlení je zřejmé, že až do prvního kontaktu jsou křivky téměř shodné. Křivka pro osvětlení v den zatmění mezi prvním a druhým kontaktem klesá přibližně lineárně a po třetím kontaktu opět začíná nabírat na síle. Ovšem původních hodnot již nedosáhne. Křivka srovnávacího měření, která byla naměřena den předem, klesá pozvolna tak, jak putovalo Slunce po obloze.

V Angole je patrný výraznější výkyv teploty a to o 10,7°C. To je způsobeno delším trváním úplné fáze. Také je vidět, že v Angole bylo výrazně tepleji (pozorovací stanoviště bylo 11° jižně od rovníku, blízko moře a jen 186 m n. m.). A zatmění nastalo dříve, přesto se však již teplota nevrátila na hodnoty, které byly naměřeny před prvním kontaktem.

Krásné srovnání průběhů poklesů osvětlení v den zatmění v Angole a Zambii. Směrnice závislosti osvětlení na čase v době mezi prvním a druhým kontaktem je shodná v obou případech. V Angole je jen po třetím kontaktu prudší nárůst a pak také strmější pokles. To je způsobeno tím, že pozorovací místo v Angole je situováno asi o 4° severněji (tedy blíže k rovníku) a Slunce tam zapadá rychleji.