|
Modul
· MTO
· Nikon
· SONY
Měřící modul
Při zatmění jsme prováděli měření osvitu a teploty předem
zhotoveným modulem, který navrhli a zkonstruovali Jiří Hofman a Václav Šváb
ze západočeské pobočky ČAS. Stejný modul měla druhá expedice v Angole vedená Dr. Markovou z Úpické hvězdárny.
|
|
|
|
Upevňování podstavce
pod modul. |
Detail upevnění
(upevňovací kolík) |
David zjišťuje,
zda je modul zapnutý |
Detailní pohled na modul
před převzetím |
Celé měření modulem se provádělo celkem čtyři hodiny,
z toho hodinu před částečnou fází a hodinu po ní. Z referenčních důvodů
jsme stejné měření provedli také den před zatměním. Modul byl umístěn
na speciálním podstavci, který vyrobil pan Petrovický z dílen katedry
fyziky FEL ČVUT, a to jeden metr nad zemí. V průběhu obou měření bylo
slunečné, mírně větrné počasí. Obě měření jsme prováděli na
travnatém universitním hřišti v Lusace, tedy na zcela otevřeném prostranství.
Měřící stanoviště mělo souřadnice 15° 23' 42" j.š. a 28° 19' 37" v.d.
(průměrováno
asi 1/2 hodiny GPSkou), nadmořská výška:1263 m n.m. Časy
jednotlivých kontaktů: T1 - 11:41:34, T2 - 13:09:19, T3 - 13:12:33, T4 -
14:27:00 (vše v UT).
Údaje o modulu a stanovišti |
Hmotnost |
1,7 kg |
zeměpisná šířka |
15° 23' 42" j.š. |
Výška |
100 mm |
zeměpisná délka |
28° 19' 37" v.d. |
Šířka |
235 mm |
nadmořská výška |
1263 m n.m. |
Hloubka |
218 mm |
T1 |
11:41:34 UT |
Výška nad zemí |
1 m |
T2 |
13:09:19 UT |
Počasí |
slunečné |
T3 |
13:12:33 UT |
Vítr |
mírný, všesměrový |
T4 |
14:27:00 UT |
Výsledky měření
Z grafu je patrné, že teplota (na grafu červeně) se
pohybovala v rozmezí pouhých 2,5°C. Není divu. Vítr foukal jen mírný, všesměrový,
obloha byla bez mráčku a pozorovací stanoviště se nacházelo na otevřeném
prostranství. Osvětlení (modře) klesalo pozvolna během celého měření.
Při zatmění se situace měla poněkud jinak. Teplota kolísala v rozmezí
7,2°C a svého maxima dosáhla ve 14:00 místního času. V 15:20 (místního času) nastalo
minimum (17,8°C). Bylo to 8 minut po třetím kontaktu. Zpoždění minima
teploty za minimem osvětlení bylo 11 min. Zpoždění poklesu teploty lze vysvětlit značnou tepelnou kapacitou
zemského povrchu a atmosféry. Osvětlení
začalo klesat zhruba dvě minuty po prvním kontaktu a mezi prvním a druhým
kontaktem klesalo téměř lineárně. Pří totální fázi klesla hodnota osvětlení
pod měřitelnou mez a proto je v grafu znázorněna nulovou hodnotou. Po třetím kontaktu se
hodnota osvětlení zvyšovala, ale nedosáhla již původních hodnot, jaké
byly před zatměním, protože
mezi tím čas pokročil a přiblížil se večer.
Na tomto grafu je vidět porovnání teplot v den zatmění a
den před ním. Zatímco při prvním srovnávacím měření teploty jsme během
čtyř hodin, které měření trvalo, zaznamenali výkyv pouhých 2,5°C, v den
D to bylo 7,8°C.
Při porovnávání osvětlení je zřejmé, že až do prvního
kontaktu jsou křivky téměř shodné. Křivka pro osvětlení v den zatmění
mezi prvním a druhým kontaktem
klesá přibližně lineárně a po třetím kontaktu opět začíná nabírat
na síle. Ovšem původních hodnot již nedosáhne. Křivka srovnávacího měření,
která byla naměřena den předem, klesá pozvolna tak, jak putovalo Slunce po
obloze.
V Angole je patrný výraznější výkyv teploty a to o 10,7°C.
To je způsobeno delším trváním úplné fáze. Také je vidět, že v Angole
bylo výrazně tepleji (pozorovací stanoviště bylo 11° jižně od rovníku,
blízko moře a jen 186 m n. m.). A zatmění nastalo dříve, přesto se však již
teplota nevrátila na hodnoty, které byly naměřeny před prvním kontaktem.
Krásné srovnání průběhů poklesů osvětlení v den zatmění
v Angole a Zambii. Směrnice závislosti osvětlení na čase v době mezi prvním
a druhým kontaktem je shodná v obou případech. V Angole je jen po třetím
kontaktu prudší nárůst a pak také strmější pokles. To je způsobeno tím,
že pozorovací místo v Angole je situováno asi o 4° severněji (tedy blíže
k rovníku) a Slunce tam zapadá rychleji.
|
|