A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

BABAR BABAR – B and B-bar experiment. Experiment na urychlovači PEP-II ve Stanfordu, kterému se přezdívá B-factory – továrna na částice obsahující kvarky a antikvarky b.
Bachův tenzor Bachův tenzor – jeden z tenzorů popisujících zakřivení časoprostoru, který poprvé použil německý fyzik Rudolf Bach v roce 1921. Je kombinací Weylova tenzoru a Schoutenova tenzoru. Má nulovou stopu a ve čtyřech dimenzích je konformně invariantní.
Bajkonur Bajkonur – ruský kosmodrom, ze kterého se v roce 1957 vznesla první umělá družice Země – Sputnik 1 a v roce 1961 startoval první kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin. Po rozpadu Sovětského svazu leží Bajkonur na území nezávislého Kazachstánu, ale Rusko má s tamější vládou dohodu o pronájmu a využívání kosmodromu. Souřadnice kosmodromu: 63°25′ v. d., 47°22′ s. š.
Bakterie Bakterie – jedna ze tří domén (nadříší) organizmů (archea, bacteria, eukaryota), jednobuněčné organizmy, které obvykle vytvářejí buněčnou stěnu, až na výjimky nemají obsah buňky rozdělený membránami na oddělené prostory. Typické tvary bakterií jsou kulové a tyčinkovité, mohou mít však i jiné tvary, například spirální. Velikost bakterií se obvykle pohybuje od zlomků mikrometrů po jednotky mikrometrů. Rozmnožují se nepohlavně.
Bakteriofág Bakteriofág – virus napadající bakterie. Pro buňky s jádry (eukaryotní), tj. buňky rostlin a živočichů, je neškodný. DNA, resp. RNA bakteriofágu je obalená v bílkovinném (proteinovém) obalu, na jednom konci přizpůsobeném k přichycení na bakterii. Při napadání bakterie se bakteriofág přichytí na její stěnu a vtlačí do ní svoji kopii DNA, resp. RNA.
Baptistina Baptistina – planetka s přesným označením 298 Baptistina, která má rozměry 13 až 30 km. Obíhá kolem Slunce po eliptické dráze s periheliem 2 AU a aféliem 2,5 AU. Podle numerických simulací (2007) vznikla Baptistina (spolu s dalšími tělesy na obdobné dráze) přibližně před 160 miliony lety jako největší pozůstatek srážky tělesa o průměru 170 km s menším tělesem.
Barevný index Barevný index – rozdíl magnitud objektu ve vybraných spektrálních intervalech.
barn barn – jednotka plochy (10⁻²⁸ m²), ve které se měří účinný průřez srážek. Inverzní femtobarn (fb⁻¹) je mírou počtu srážek na femtobarn cílového účinného průřezu, jde o jednotku tzv. luminosity.
BART BART – Burst Alert Robotic Telescope, malý automatický dalekohled umístěný na Ondřejovské observatoři AVČR. Jeho cílem je nacházení optických protějšků gama záblesků nacházených družicemi INTEGRAL a HETE.
Baryon Baryon – elementární částice složená ze tří kvarků s různým barevným nábojem. Výsledná barva je „bílá“. Baryony podléhají silné interakci a patří proto mezi hadrony. Baryony složené z kvarků první generace (d, u) dělíme na nukleony se spinem rovným 1/2 (proton a neutron) a delta baryony se spinem rovným 3/2 (4 částice s různým nábojem). Baryony obsahující s kvark nazýváme hyperony. Nejznámějším je lambda hyperon. Hyperony byly hojně zastoupené v raných vývojových fázích vesmíru, často hovoříme o hyperonovém plynu. Dnes vznikají interakcí kosmického záření s horními vrstvami atmosféry a umíme je vytvořit uměle na urychlovačích.
Baryonová látka Baryonová látka – látka složená převážně z baryonů, tj. částic tvořených třemi kvarky. K nejvýznamnějším zástupcům baryonů patří proton a neutron, které jsou součástí jader atomů. Nejpodstatnější složkou baryonové látky je atomární látka, volných baryonů je ve vesmíru málo. Odhaduje se, že baryonová složka tvoří 5 % celkové hmoty-energie ve vesmíru.
Baryonové číslo Baryonové číslo – kvantové číslo, které charakterizuje baryony. Každý kvark má B = 1/3, antikvark B = −1/3. Výsledné baryonové číslo mezonů je proto 0, baryonů +1, antibaryonů −1.
Baryum Baryum – pátý prvek ze skupiny kovů alkalických zemin. Měkký, velmi reaktivní a toxický kov. Všechny rozpustné soli jsou prudce jedovaté. Dlouho známou sloučeninou je síran barnatý (baryt, těživec). Samostané baryum poprvé připravil sir Humphry Davy roku 1808 elektrolýzou barnatého amalgámu.
Baterie Ryden Baterie Ryden – nový typ baterie vyvinutý v Japonsku (Power Japan Plus ve spolupráci s Univerzitou v Kjúšú), který má obě elektrody vyrobené z uhlíku a elektrolytem je přírodní vodivá látka. Oproti Li-ion baterii vydrží 3 000 cyklů a nabíjí se dvacetkrát rychleji.
BATSE BATSE – experiment pro sledování gama záblesků umístěný na palubě družice Compton, úhlové rozlišení 10°.
Bayesovská statistika Bayesovská statistika – statistika založená na výpočtech podmíněné pravděpodobnosti jevů. Užívá se pro výpočet pravděpodobnosti tam, kde je třeba pracovat s nejistými nebo neúplnými znalostmi.
Bazalt Bazalt – čedič, zdaleka nejrozšířenější vyvřelá hornina. Skládá se především z bazického plagioklasu a pyroxenu, může obsahovat olivín a foidy nebo křemen.
Báze Báze – maximální množina lineárně nezávislých vektorů v lineárním vektorovém prostoru. Každý prvek prostoru lze jednoznačným způsobem napsat jako lineární kombinaci prvků baze.
BCS teorie BCS teorie – na konci 50. let 20. století vytvořili John Bardeen, Leon Cooper a John Robert Schrieffer teorii supravodivosti založenou na myšlence párování elektronů s opačným spinem a směrem pohybu. Tyto páry elektronů (tzv. Cooperovy páry) se chovají jako bosony a mohou za nízké teploty sdílet přesně stejnou deformaci v krystalické mřížce (fonon). Díky tomu se chovají jako koherentní makroskopická kapalina. Při energiích vyšších než prahová energie je tento koherentní stav narušen teplotními excitacemi o energii kT. Za tuto teorii obdrželi v roce 1972 Nobelovu cenu za fyziku.
BEC BEC – Boseho-Einsteinův kondenzát (Bose Einstein Condensate, BEC), představuje stav hmoty, ve kterém jsou všechny částice v jednom jediném kvantovém stavu. Vlnové funkce se vzájemně překrývají a při fázovém přechodu vznikne společná vlnová funkce. Soustava částic se začne chovat jako jediná „superčástice“. Boseova-Einsteinova kondenzace vzniká u bosonů, které se mohou nacházet všechny v nejnižším energetickém stavu. Na rozdíl od běžné kondenzace, jako je tomu u fázových přechodů plynů na pevné látky, jde o kondenzaci v prostoru hybností. Přechod od klasického stavu ke kvantovému je náhlý, až dramatický. Kvantové chování se projevuje při teplotě nižší, než je tzv. teplota degenerace.
Becquerel Becquerel – Bq, fyzikální jednotka aktivity udávající počet radioaktivních přeměn za jednotku času ve studovaném objektu. V jaderné fyzice se používají zejména násobky této jednotky: kilobecquerel kBq (10³ Bq), megabecquerel MBq (10⁶ Bq), gigabecquerel GBq (10⁹ Bq) nebo terabecquerel TBq (10¹² Bq). Starší jednotkou radioaktivity je curie, 1 Ci = 3,7×10¹⁰ Bq.
Belle Belle – jeden z experimentů v japonské laboratoři KEK. Jde o sledování narušení CP invariance na kolideru KEK B factory.
Bellovy stavy Bellovy stavy – 4 propletené stavy dvojice qubitů.
Φ₁ = |0₁1₂> + |1₁0₂>
Φ₂ = |0₁1₂> − |1₁0₂>
Ψ₁ = |0₁0₂> + |1₁1₂>
Ψ₂ = |0₁0₂> − |1₁1₂>
Bellovy stavy tvoří bázi 4-rozměrného Hilbertova prostoru.
Bending magnet Bending magnet – magnet sloužící k zakřivení dráhy urychleného elektronového svazku o předem definovaný úhel (napříklsd o 90°, resp. 270°) před jeho výstupem z evakuované urychlovací trubice.
BepiColombo BepiColombo – společná mise k Merkuru Evropské kosmické agentury ESA a Japonské kosmické agentury JAXA. Start je plánován na rok 2018, k Merkuru by sonda měla dolétnout v roce 2025. Mise bude hledat původ magnetického pole Merkuru, mapovat magnetosféru a provádět detailní testy obecné teorie relativity. Mise počítá s dvěma nezávislými sondami navedenými na oběžnou dráhu kolem planety. Sonda je pojmenována po italském astronomovi Giuseppe Colombovi (1920–1984), objeviteli rezonančního poměru 2:3 mezi oběžnou dobou Merkuru a jeho rotací. Mimo jiné Colombo objevil mechanizmus gravitačního manévru, na jehož principu bylo možné realizovat první (a také všechny další) misi Marineru 10 k planetě Merkur.
BeppoSAX BeppoSAX – Italsko-holandská RTG sonda, odstartovala roku 1996, detektor záblesků gama s úhlovým rozlišením 10’.
Berešit Berešit – název první izraelské měsíční sondy. Startovat by měla 13. února 2019 z Cape Canaveral na palubě rakety Falcon 9. Původní název Sparrow (vrabec) byl poplatný způsobu pohybu sondy po povrchu Měsíce. Pomocí raketového motoru se měl přemísťovat několikasetmetrovými skoky. Dnes nese jméno podle výkladové knihy k První knize Mojžíšově – Genezis.
Berkelium Berkelium – devátý člen řady aktinoidů, pátý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader americia. Berkelium bylo poprvé připraveno v roce 1949 bombardováním Am 241 částicemi α v cyklotronu jaderné laboratoře kalifornské univerzity v Berkeley. Vznikl izotop Bk 243 s poločasem rozpadu 4,5 hodiny. Za jeho objevitele jsou označováni Glenn T. Seaborg, Stanley G. Thompson a Albert Ghiorso.
Berylium Berylium – nejlehčí prvek ze skupiny kovů alkalických zemin, tvrdý, šedý kov o značně vysoké teplotě tání. Vede špatně elektrický proud a teplo. Velmi dobře propouští radioaktivní záření. Jeho soli jsou mimořádně toxické. Berylium bylo objeveno roku 1798 Louisem Vauguelinem jako součást minerálu berylu a smaragdů.
Berylium 10 Berylium 10 – radioaktivní izotop berylia (4 protony, 6 neutronů), který vzniká při interakci atmosféry s kosmickým zářením. Poločas rozpadu je 1,52×10⁶ let. Tento izotop podléhá beta rozpadu a mění se na bór 10. Prvek berylium byl objeven Nicholasem Louisem Vauquelinem v roce 1797. Zásoby tohoto prvku na Zemi se odhadují na 400 000 tun, celkem je známo 8 izotopů.
Besselův svazek Besselův svazek – svazek, jehož amplituda se na průřezu mění podle Besselovy funkce prvního druhu (analogie sinu či kosinu ve válcové geometrii). Průřez svazku má buď ostré maximum v ose (J0) nebo se podobá prstýnku (J1). Ideální Besellův svazek se neohýbá na překážkách a při postupování prostředím se nerozšiřuje. Besselův svazek lze v prvním přiblížení vytvořit z Gaussova svazku za pomoci kuželové čočky.
BESSY BESSY – zdroj synchrotronního záření umístěný v Berlíně (Berliner Elektro­nen­speicher­ring-Gesellschaft für Synchrotronstrahlung). První zdroj byl zpro­voz­něn v roce 1981, obíhající elektrony měly energii až 800 MeV. Následovník BESSY II funguje od roku 1998 a zářící elektrony mají energii až 1,7 GeV.
Beta rozpad Beta rozpad – β⁻: rozpad neutronů v atomovém jádře, jehož výsledkem je elektron, proton a elektronové antineutrino (slabě interagující antilepton).
β⁺: rozpad protonů v atomovém jádře, jehož výsledkem je pozitron (antičástice k elektronu), neutron a elektronové neutrino.
Betatron Betatron – urychlovač elektronů navržený Donaldem Kerstem z Univerzity v Illionois v roce 1940. Jde v podstatě o transformátor, jehož sekundárním závitem je vakuová trubice ve tvaru torusu. Střídavý proud v primární části urychluje elektrony v sekundáru podél kruhové dráhy. Název je odvozen od rozpadu beta, jehož produktem jsou právě elektrony.
Bevatron Bevatron – synchrotron pro urychlování nabitých částic zkonstruovaný v roce 1954 v Lawrence Berkeley Laboratory. Název je zkratkou z anglického "Billion ElectronVolt synchroTRON" (synchrotron urychlující na miliardy elektronvoltů). Maximální dosažitelná energie protonů byla 6,3 GeV. Provoz urychlovače byl ukončen v roce 1993.
Beyond Einstein Beyond Einstein – program NASA zaměřený na výzkum a experimentální ověření důsledků Einsteinovy obecné teorie relativity v extrémních podmínkách pozorovatelného vesmíru. Program počítá s vysláním několika vysoce citlivých kosmických sond. Ve vývoji jsou dvě velké „vlajkové lodě“ tohoto projektu: Constellation-X (extrémně citlivá sonda k detekci rentgenového záření) a LISA (Laser Interferometer Space Antenna, trojice sond zaměřená na detekci gravitačních vln). Dále projekt počítá s vysláním malých sond určených k odhalení vlastností temné energie (JDEM), k hledání černých děr a k pozorování důsledků existence inflační fáze vesmíru.
BFRT BFRT – Brookhaven-Fermilab-Rutherford-Trieste
Bifurkace Bifurkace – větvení řešení, které vede k náhlé změně chování systému v závislosti na malé změně nějakého řídícího parametru (například u fázového přechodu může jít o teplotu). K typické bifurkaci dochází v systému s několika základními stavy (energetickými minimy). Za nízké teploty dojde ke spontánnímu narušení symetrie a systém si „vybere“ jeden z dostupných základních stavů.
Bílé zlato Bílé zlato – slitina zlata s jiným kovem. Mezi příměsemi musí být alespoň jeden bílý kov, typicky nikl nebo paládium. Barva slitiny je také bílá.
Bílkoviny Bílkoviny – proteiny, vysokomolekulární biopolymery aminokyselin s molekulovou hmotností tisíc až milión. Tvoří strukturální i funkční podstatu živé hmoty.
Bílý šum Bílý šum – analogie bílého světla. Má zastoupeny rovnoměrně všechny frekvence a jeho spektrum je tedy ideálně ploché. Ve stejně širokém pásu frekvencí je energie šumu vždy stejná (například v pásu 20÷30 Hz je stejná energie šumu jako v pásu 120÷130 Hz). Příkladem bílého šumu může být tepelný šum polovodičových součástek v elektrotechnice.
Bílý trpaslík Bílý trpaslík – jedna z možných závěrečných fází vývoje hvězd. Hvězda, ve které degenerovaný elektronový plyn vyvíjí gradient tlaku (způsobený Pauliho vylučovacím principem), který odolává gravitaci. Poloměr je 1 000 km až 30 000 km, hustota řádově 10³ kg cm^-3, maximální hmotnost 1,4 M_S. Hmotnější bílí trpaslíci jsou nestabilní, explodují jako supernovy typu Ia. Tuto tzv. Chandrasekharovu mez odvodil Subrahmanyan Chandrasekhar v roce 1930. Objev prvního bílého trpaslíka: Již v roce 1834 Fridrich Bessel předpověděl průvodce Síria A z newtonovské teorie na základě vlnovkovité trajektorie hvězdy Sírius. Tento průvodce (Sírius B) byl objeven v optické dílně bratří Clarků roku 1862 (Alvan Clark – test objektivu průměru 45 cm). Sírius B je prvním známým bílým trpaslíkem. Byla na něm demonstrována správnost newtonovské teorie (vlnovkovitá trajektorie Síria A) i potvrzena OTR (červený posuv). Sírius B je enormně malý a hustý bílý trpaslík s průměrem 11 736 km, ρ = 3×10³ kg cm⁻³. Povrchová teplota je 24 800 K, vzdálenost 8,6 l.y. a hmotnost 1,03 M_S.
Binární násobky Binární násobky – ve výpočetní technice se z technických důvodů používají paměti o velikostech rovných násobkům dvou. Při označování velikostí se vžily předpony používané v SI (kilo, mega, giga, tera). Ty však v tomto kontextu nejsou dekadické. Pro rozlišení v textu by se názvy měly správně doplňovat o malé písmeno i a psát jako kibi (KiB, 2¹⁰), mebi (MiB, 2²⁰), gibi (GiB, 2³⁰) a tebi (TiB, 2⁴⁰). V praxi to ale dělá málokdo.
Binární soustava Binární soustava – soustava dvou těles, jejichž společné těžiště leží mezi oběma tělesy, tedy není pod povrchem některého z nich.
Biomasa Biomasa – celková hmotnost organizmů v daném objemu (rostlin, bakterií, sinic, hub a živočichů).
Biomimetika Biomimetika – vědní obor, který zkoumá živé organizmy, jejich konstrukční řešení a nabyté poznatky uplatňuje v moderních technologiích.
Bionika Bionika – hraniční obor, který je zaměřený na systematické uplatňování poznatků ze stavby a funkcí živých organizmů a jejich struktur při vývoji nových technologií. Spojuje biologii s technikou.
Biosignatura Biosignatura – jakákoliv látka (prvek, izotop, molekula) nebo jev, které jsou průvodními znaky dřívějšího nebo současného života.
Bipedální Bipedální – dvounohý, týkající se obou nohou.
BIPM BIPM – Bureau International des Poids et Mesures; International Bureau of Weights and Measures; Mezinárodní úřad měr a vah. Úřad má sídlo v Sevres v blízkosti Paříže. Založen byl v roce 1875 a jeho hlavním úkolem je zajistit jednotný celosvětový systém měr a vah. Prováděcí práva má výbor CIPM.
bit bit – základní jednotka klasické informace, která nabývá dvou hodnot (ano/ne), (0/1), (pravda/nepravda) atd. Násobnou jednotkou je kilobit označující 2¹⁰ = 1024 možností. Termín zavedl Claude Elwood Shanon coby zkratku anglického termínu binary digit. Fyzikální realizace bitu si žádá systém se dvěma dobře definovanými stavy – například logický obvod bez napětí a s napětím.
Blanket Blanket – reaktor obklopující terč, doslova obálka. Reaktor je trvale v podkritickém stavu. Má funkci násobící soustavy. Vnějším zdrojem neutronů jsou pro něj tříštivé reakce probíhající v terči. Palivo protéká blanketem ve formě roztavených solí.
BLAST BLAST – Balloon-borne Large-Aperture Submillimeter Telescope. Jde o dvoumetrový dalekohled pro dalekou infračervenou a submilimetrovou oblast, který je vynášen do výšky cca 30 km balónem. Přístroj má za sebou 4 lety (2003, 2005, 2006, 2010), z toho poslední tři vědecké. Dalekohled snímkuje oblohu na vlnových délkách 250, 350, a 500 μm. Hlavním cílem projektu je výzkum vzniku hvězd a galaxií. Na projektu se podílejí vesmírné agentury NASA a CSA a univerzity z USA, Kanady, Velké Británie a Mexika.
Blazar Blazar – nejenergetičtější skupina galaxií s kompaktním aktivním jádrem. Buď jde o rychle proměnné kvazary OVV (Optically Violently Variable) nebo o proměnné galaxie typu BL Lacertae.
Blesk kladné polarity Blesk kladné polarity – relativně vzácný druh čárového blesku, který má opačnou polaritu než běžný blesk. Takových blesků je jen několik ze sta. V některých případech vybíhají z horní vrstvy bouřkového oblaku a udeří do země i ve větší vzdálenosti od bouřkové oblasti.
Blue Origin Blue Origin – Blue Origin Federation, LLC, soukromá společnost působící v aerokosmickém průmyslu. Sídlí ve městě Kent ve státě Washington. Byla založena 8. září 2000 Jeffem Bezosem. V současné době je výkonným ředitelem této společnosti (CEO) Bob Smith. V současné době společnost provozuje suborbitální raketu New Sheppard, dále vyvíjí raketu New Glenn a v rámci programu Human Landing System vyvíjí (ve spolupráci s dalšími firmami Draper, Lockheed Martin a Northrop Grumman) možný budoucí přistávací modul pro program Artemis.
Blue-ray Disk Blue-ray Disk – disk patřící k třetí generaci optických disků, určených pro ukládání digitálních dat. Data se ukládají ve stopě tvaru spirály 0,1 mm pod povrch disku, příčný odstup stop je 0,35 μm. Pro čtení disků Blu-ray se používá laserové světlo s vlnovou délkou 405 nm. Technologii vyvinula japonská firma Sony, podílí se na ní také například firma Philips. Název disku pochází z anglického Blue ray, tj. modrý paprsek, označení související s barvou světla používaného ke čtení.
BMG BMG – Bulk Metalic Glas, odlitky z kovového skla o tloušťce větší než 1 mm.
BNCT BNCT – Boron Neutron Capture Therapy, bór neutronová záchytová terapie. Terapeutický postup, při němž se do nádorového ložiska pomocí vhodné sloučeniny, která se přednostně vychytává a akumuluje v nádorové tkáni, navážou vhodné atomy, jejichž jádra mají vysoký účinný průřez pro záchyt neutronů. Následuje ozařování epitermálními neutrony.
BNL (Brookhaven National Laboratory) BNL (Brookhaven National Laboratory) – Brookhavenská národní laboratoř, jedna z deseti národních laboratoří USA založená Americkým ministerstvem energetiky (DOE–U.S. Department of Energy). Její výzkum je orientován na fyziku, biomedicínu, životní prostředí a energetiku. Laboratoř je umístěna na ostrově Long Island v blízkosti New Yorku. K nejvýznamnějším výsledků patří objev narušení CP symetrie, objev těžkého elektronu (mionu), objev K mezonů, objev částice Ω⁻ předpověděné kvarkovým modelem či objev částice J/ψ – vázaného stavu kvarku c a jeho antikvarku.
Boeing Boeing – společnost, jejíž kořeny sahají do roku 1916, kdy byla založena americkým průkopníkem letectví Williamem Edwardem Boeingem a fregatním kapitánem Georgem Conradem Westerveltem. Pod názvem Boeing funguje od roku 1917. Dnes jde o jednoho ze dvou největších výrobců letadel na světě. Podstatnou část obratu společnosti zajišťuje vývoj a prodej zbraňových systémů, Boeing je třetí největší dodavatel zbraní na světě. Společnost je orientována nejen na letectví, ale i na kosmonautiku. Boeing se podílí na vývoji celé řady družic a nosných raket. Za zmínku stojí například největší budovaná raketa SLS, komerčně prodávaná družice 702X či právě vyvíjená dopravní loď Starliner, která bude zajišťovat lety k Mezinárodní vesmírné stanici.
Bohmova interpretace Bohmova interpretace – holografická interpretace. Nelokální interpretace kvantové mechaniky, v níž je každá částice součástí nedílného celku, který měl při velkém třesku jedinou vlnovou funkci. Sledované objekty jsou jen částí reality. Informace o celku jsou zakódovány v menších částech („hologramu“). Na rozdíl od Kodaňské interpretace je Bohmova interpretace deterministická. Někdy je označována jako Teorie pilotní vlny.
Bohrium Bohrium – patnáctý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v cyklotronu nebo urychlovači částic. První přípravu prvku s atomovým číslem 107 ohlásila skupina vedená Georgiem Flerovem v roce 1976 v Ústavu jaderného výzkumu v Dubně.
Bohrův magneton Bohrův magneton – přirozená jednotka magnetického dipólového momentu elektronu. Bohrův magneton je univerzální konstanta rovná eħ/2m_e, jejíž hodnota je 9,27×10⁻²⁴ J/T.
Bokova globule Bokova globule – kompaktní tmavá mlhovina kulovitého tvaru, která má hmotnost 1 až 1000 hmotností Slunce. Je složena z plynu a prachu a má rozměr od desetiny světelného roku do několika světelných roků. O globulích tohoto typu se předpokládá, že jde o chladné zhuštěniny plynu a prachu, které mohou zkolabovat a vytvořit protohvězdy. Jsou pojmenovány podle dánského astronoma Barta Boka, který tyto objekty podrobně studoval.
Bolid Bolid – mimořádně jasný meteor, zpravidla má jasnost vyšší než odpovídá −4. magnitudě. Rozpady mateřského tělesa mohou způsobit výbuchy pozo­rova­telné jak ve světelné stopě, tak slyšitelné v doprovodných zvukových efektech.
Bolometr Bolometr – neselektivní detektor tepelného (infračerveného) záření pracující na principu měření změny elektrického odporu v závislosti na změně teploty čidla bolometru v důsledku absorpce záření. Závislost lze vyjádřit přibližným vztahem ΔR/R = αΔT, kde α je teplotní součinitel změny odporu R, jehož velikost je určena materiálem čidla bolometru a pracovní teplotou (α = 0,5 ÷ 5 000 K⁻¹). Současné možnosti (1. polovina roku 2013) komerčně dostupných nechlazených detektorů: zobrazování v rozsahu 7÷14 μm v rozlišení 680×480 pixelů, velikost pixelu až 25 μm.
Boltzmannova konstanta Boltzmannova konstanta – konstanta vyskytující se ve stavové rovnici pro ideální plyn a v mnoha dalších rovnicích termodynamiky. Značí se k nebo k_B. Řadí se mezi fundamentální fyzikální konstanty. V roce 2018 byla (s platností od 20. května 2019) Boltzmannova konstanta zafixována na hodnotě k = 1,380 649×10⁻²³ JK⁻¹. Tato hodnota určuje kelvin – teplotní stupeň Kelvinovy škály v soustavě jednotek SI. S molární plynovou konstantou R souvisí vztahem R = N_Ak, kde a N_A je Avogadrova konstanta.
BOOMERANG BOOMERANG – Balloon Observations Of Millimetric Extragalactic Radiation ANd Geophysics. Jde o radioteleskop vynesený stratosférickým balónem v roce 1998 do výšky 37 km nad Antarktidu. Přesná poloha radioteleskopu byla sledována pomocí družic. Let trval 10,5 dne a byl ukončen přistáním radioteleskopu do sněhu na padáku. Primární zrcadlo mělo průměr 1,2 m s detektory chlazenými na teplotu 0,28 K. Přístroj byl schopen detekovat mikrovlnné záření na čtyřech vlnových délkách: 0,75 mm, 1,25 mm, 2 mm a 3 mm a jeho rozlišovací schopnost byla 10’. Celková vynášená hmotnost byla 1 400 kg.
Booster Booster – přídavný raketový motor. Zpravidla je takových motorů několik a jsou umístěny na bocích rakety. Pokud je booster na pevná paliva, označuje se zkratkou SRB (Solid Rocket Booster). Po vyhoření se boostery oddělí od trupu rakety.
Bor Bor – Borum, nejlehčí z III. hlavní skupiny prvků. Svými vlastnostmi leží na hranici mezi kovy a nekovy. Byl izolován roku 1808 sirem Humphry Davyem, Gay-Lusacem a L. J. Thénardem v nepříliš vysoké čistotě a teprve roku 1824 ho Jakob Berzelius označil za samotný prvek. Využívá se v metalurgii a sklářském průmyslu.
BOREXINO BOREXINO – neutrinový detektor v italské Národní laboratoři Gran Sasso. Nachází se 1 400 metrů pod zemí. Byl zprovozněn v roce 2007. Je schopen detekovat sluneční neutrina s nízkou energií, která vznikají při reakcích berylia a bóru. Podle prvku bor byl detektor pojmenován (BORon EXperiment). Detektor je naplněn 278 tunami scintilační tekutiny. I s vnějšími stínicími obaly má průměr 18 metrů. Záblesky ze scintilační tekutiny jsou zachytávány 2 212 fotonásobiči. Čerenkovovo záření způsobené prolétávajícími miony je detekováno dalšími 208 fotonásobiči. Detektor je citlivý na sluneční neutrina, geoneutrina a exotické rozpady elementárních částic (například elektronu).
BOS BOS – Behörden und Organisationen mit Sicherheitsaufgaben, organizace zaměřená na zvládání krizových situací, zejména přírodních katastrof. Činná je na území Německa, Rakouska a Švýcarska.
BOS-Funk BOS-Funk – rádiová síť využívaná krizovou organizací BOS při řešení přírodních katastrof. Vývoj byl započat již v době druhé světové války.
Boseův Einsteinův kondenzát Boseův Einsteinův kondenzát – Bose-Einstein Condensate, BEC, představuje nový stav hmoty, ve kterém jsou všechny částice v jednom jediném kvantovém stavu. Vlnové funkce se vzájemně překrývají a při fázovém přechodu vznikne společná vlnová funkce. Soustava částic se začne chovat jako jediná „superčástice“. Boseova-Einsteinova kondenzace vzniká u bosonů, které se mohou nacházet všechny v nejnižším energetickém stavu. Na rozdíl od běžné kondenzace, jako je tomu u fázových přechodů plynů na pevné látky, jde o kondenzaci v prostoru hybností. Přechod od klasického stavu ke kvantovému je náhlý, až dramatický. Kvantové chování se projevuje při teplotě nižší, než je tzv. teplota degenerace.
Bosony Bosony – částice, které mají celočíselný spin, symetrickou vlnovou funkci, nesplňují Pauliho vylučovací princip a podléhají Boseho-Einsteinově statistickému rozdělení. Například jsou to všechny skalární i vektorové mezony, fotony a gluony. Při nízkých teplotách se bosony mohou hromadit v základním stavu.
BOSS BOSS – Baryon Oscillation Spectroscopic Survey, jeden z programů Sloanovy digitální přehlídky oblohy SDSS III uskutečněné dalekohledem o průměru 2,5 metru v Novém Mexiku v letech 2008 až 2014. Program byl zaměřen na sledování červených svítivých galaxií a kvazarů. Byla pořízena prostorová mapa rozložení galaxií a 670 000 nových spekter galaxií na zhruba třetině oblohy.
Bouguerův gravitační potenciál Bouguerův gravitační potenciál – gravitační potenciál opravený o příspěvky povrchové topografie.
Bouřkový oblak Bouřkový oblak – Cumulonimbus capillatus incus. Cumulonimbus znamená dešťový sloupec, capillatus znamená vlasatý a incus znamená kovadlina. Výškově protáhlý oblak, jehož spodní hrana může být od několika set metrů až do několika kilometrů. Horní část oblaku dosahuje výšky až 17 kilometrů, obsahuje ledové krupky a její kovadlinový tvar vzniká zastavením vertikálního proudění o tropopauzu. V bouřkových oblacích vznikají vlivem separace náboje (horní část je kladná, dolní záporná) blesky. Ve svislém směru probíhá intenzivní proudění vedoucí na značné turbulence.
Brachyterapie Brachyterapie – část radioterapie, při níž je zdroj záření v těsném kontaktu s ozařovanou tkání, nebo se zavádí přímo do nitra ozařované tkáně.
Braggův rozptyl Braggův rozptyl – rozptyl světla na jakékoli periodické struktuře, například na krystalové mříži nebo na řadě atomů.
Braytonův cyklus Braytonův cyklus – základ přeměny tepelné energie na mechanickou u spalovacích turbín, které pohánějí například letadla s proudovými motory nebo elektrárny na zemní plyn. Technologicky se tento cyklus skládá z kompresoru, který stlačuje plyn, dále ze spalovací komory, kde se plyn zapálí a turbíny, kde dochází k expanzi z vysokého tlaku a teploty na tlak atmosférický. K turbíně může být připojen generátor.
Brázdová vlna Brázdová vlna – vlna za rozruchem šířícím se v daném prostředí, která má podélnou složku elektrického pole. Na ní se mohou urychlit nabité částice obdobně jako surfař na vlně pohybující se na vodní hladině.
Brekcie Brekcie – úlomkovitá hornina složená z ostrohranných často velikostně nevytříděných částic větších než 2 mm většinou tmelených základní hmotou. Brekcie může být různého původu: sedimentární (vzniká usazováním), tektonická (vzniká rozdrcením hornin tektonickými pohyby), vulkanická (vzniká uložením vulkanických úlomků v sopečném popelu), impaktní (vzniká dopadem těles).
Brewsterův úhel Brewsterův úhel – úhel dopadu elektromagnetického záření, při kterém se od rozhraní dvou prostředí neodráží záření polarizované v rovině dopadu.
Brokovnicový efekt Brokovnicový efekt – jev, při němž dojde k události, která se splnila na základě jedné z mnoha předpovědí. Vypovídací hodnota předpovědi je zanedbatelná, protože k ní nedošlo na základě solidní teorie, ale pouze se naplnila jedna z mnoha variant možného vývoje.
Bróm Bróm – Bromum, prvek ze skupiny halogenů, za normálních podmínek toxická, červenohnědá kapalina. Byl objeven roku 1826 Antoinem Balardem. Elementární brom je velmi silné oxidační činidlo. Je značně toxický. Díky poměrně nízkému bodu varu se rychle odpařuje a jeho páry ve vyšších koncentracích mohou způsobit smrt zadušením, i v nižších koncentracích však poškozují pokožku a především oči.
Brownův pohyb Brownův pohyb – neuspořádaný pohyb malých částeček v kapalině nebo v plynu, jehož příčinou jsou nárazy molekul na tyto částečky. Pohyb Brownovy částice je důsledkem neuspořádaného pohybu molekul prostředí. Střední rychlost Brownovy částice roste s teplotou, se zmenšením viskozity prostředí a se zmenšením rozměru částic. Tento pohyb poprvé pozoroval pod mikroskopem skotský botanik Robert Brown v roce 1827 jako náhodný pohyb pylových zrn v kapce vody. Albert Einstein tento pohyb interpretoval v roce 1905 jako vliv náhodných nárazů molekul vody.
Brzdné záření Brzdné záření – anglicky a německy bremsstrahlung, jev, kdy při změně velikosti rychlosti nabité částice vzniká elektromagnetické záření. Brzdné zářením je emitováno při změně velikosti vektoru rychlosti. Při změně směru hovoříme o cyklotronním nebo synchrotronním záření.
BTS BTS – Base Transceiver Station, základnová převodní stanice, vysílač a přijímač mikrovlnných či radiových signálů. Stanice BTS je základní jednotkou pro šíření elektromagnetického signálu mobilní telefonní sítě.
Build-up effect Build-up effect – fyzikální jev charakteristický pro ozařování nepřímo ionizujícím zářením. V blízkosti povrchu, kterým vstupuje fotonové záření do látky, je vysoká pravděpodobnost, že část energie předané z fotonů na nabité částice (charakterizované veličinou kerma) opět unikne z látky pryč ve formě brzdného, charakteristického, rozptýleného a anihilačního záření. S narůstající hloubkou roste pravděpodobnost, že i tato záření stihnou v látce zainteragovat a předat jí tak svoji energii. Veličina absorbovaná dávka představuje energii, která byla skutečně sdělena (předána) elementu látky, vydělenou hmotností tohoto elementu. Blízko povrchu látky je proto dávka mnohem menší než kerma, a hodnoty obou veličin se k sobě přiblíží až v určité hloubce (hloubce maxima dávky), která je funkcí energie dopadajících fotonů a materiálu látky.
Buněčná stěna Buněčná stěna – pevná struktura na povrchu buňky vyskytující se u na rostlin, bakterií, hub, archeí a řas. Primárně buněčnou stěnu tvoří pektiny, celulózy a hemicelulózy.
Burlak Burlak – námezdná pracovní síla v carském Rusku, ochotná se za úplatu nechat zapřáhnout za loď plující po Volze a ze břehu ji za sebou vláčet na laně proti proudu. Označení prý pochází od volžského kupce Burlakova, který se vůči těmto tahounům choval čestně, za práci jim skutečně zaplatil, tudíž není divu, že byl vyhledávaný. Předchozí označení těchto pracovníků – svoloč – však také přežilo do dnešních dní coby vulgarizmus odrážející sociální poměry této skupiny obyvatel. (Původně na něm nic hanlivého nebylo a je odvozeno od slovesa vléci.)
BWR BWR – Boiling Water Reactor, jaderný reaktor, který používá vodu současně jako chladivo i jako moderátor. Pára se vytváří přímo v aktivní zóně, čímž odpadá potřeba parního generátoru a reaktor má vyšší účinnost. Předností je nižší tlak v primárním okruhu. Nevýhodou je přenos radioaktivity na turbínu.
byte byte – bajt, jednotka informace, která označuje osm bitů, tj. osmiciferné binární číslo. Takové množství informace může reprezentovat například celé číslo od 0 do 255 nebo jeden znak abecedy. Jeden byte je obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže procesor přímo pracovat. Větší jednotky: kilobajt (kB, 2¹⁰ = 1024 bytů), megabajt (MB, 1024*1024 bytů), gigabajt (GB, 1024³ bytů), terabajt (TB, 1024⁴ bytů).



---