A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

W7-X W7-X – obří stelarátor zprovozněný na konci roku 2015 v německém Wendelsteinu: plazmový prstenec má průměr 11 metrů a tloušťku zhruba metr. Plazma ve stelarátoru má objem 30 m³, teplotu až 100 milionů kelvinů a koncentraci 3×10²⁰ částic v metru krychlovém. Magnetické pole na udržení plazmatu je až 3 tesla. Výboj by měl probíhat kontinuálně po dobu 30 minut s mikrovlnným ohřevem. Časová konstanta pro charakteristický úbytek energie se očekává 0,15 s.
WASP-12b WASP-12b – exoplaneta objevená projektem superWASP. Díky své teplotě přes 2 500 K a hmotnosti 1,4 hmotnosti Jupiteru je zařazená do třídy tzv. horkých Jupiterů. Obíhá kolem hvězdy WASP-12 v souhvězdí Vozky vzdálené 870 světelných roků s periodou 1,1 dne ve vzdálenosti 0,023 AU.
Watsonovy-Crickovy páry Watsonovy-Crickovy páry – W-C páry, komplementární páry nukleotidů v nukleových kyselinách. Komplementaritu v párech nukleotidů zajišťují báze nukleových kyselin. V DNA jsou komplementárními páry (A,T) a (C,G), pro RNA (A,U) a (C,G).
Waveletová transformace Waveletová transformace – nástroj pro analýzu signálů v časově-frekvenční oblasti. Transformace byla představena na počátku 80. let 20. století Morletem, který ji použil pro vyhodnocení seismických dat. Waveletová transformace provádí rozklad funkce (signálu) do tzv. waveletů – funkcí impulsního charakteru.
Weberovo číslo Weberovo číslo – bezrozměrné číslo charakterizující hydrodynamické jevy. Je specifické pro každou kapalinu. Dává do poměru setrvačné síly a povrchové napětí.
Weibelova nestabilita Weibelova nestabilita – nestabilita vznikající při pohybu elektronů vzhledem k iontům za situace, kdy je hustota pravděpodobnosti výskytu elektronů ani­zo­trop­ní v závislosti na rychlosti částice. Nestabilitu poprvé popsal švýcarský plazmový fyzik Erich Stefan Weibel (1925–1983) v roce 1959. Nestabilita vede k termalizaci pohybu částic a může za určitých podmínek přispět k genezi vláken s nenulovým magnetickým polem.
Weizsäckerova semiempirická formule Weizsäckerova semiempirická formule – vystihuje závislost vazbové energie jádra na počtu a zastoupení nukleonů. Byla sestavena na základě popisu jádra jako kapky, která má nějaké povrchové napětí a vnitřní coulombické odpuzování. Navíc částečně zohledňuje i obsazování hladin nukleony v jádře a párovací efekty.
WFC 3 WFC 3 – nejnovější CCD kamera instalovaná při čtvrté servisní misi (v roce 2009) na HST. Obsahuje CCD matici 1024×1024 pro infračervený obor (vlnové délky 800÷1700 nm) a další dvě CCD matice 2048×4096 pro vizuální a ultrafialový obor (200÷1000 nm). Jde o nejdokonalejší přístroj instalovaný na HST.
WFI WFI – Wide Field Imager, dalekohled o průměru 2,2 metru, který patří Evropské jižní observatoři. Je postaven v Chile na hoře La Silla a provouje ho německý Institut Maxe Plancka.
WFPC2 WFPC2 – širokoúhlá planetární kamera, na HST byla instalována v roce 1993 při první servisní misi, kdy nahradila starší širokoúhlou kameru. Rozlišení je 0,05″, kamera obsahuje 4 CCD matice po 640 000 pixlech. Ze spektra (blízké IR, V, blízké UV) může být vybrán úzký obor pomocí padesáti filtrů.
WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) WFPC2 (Wide Field Planetary Camera 2) – širokoúhlá planetární kamera, na HST byla instalována v roce 1993 při první servisní misi, kdy nahradila starší širokoúhlou kameru. Rozlišení je 0,05″, kamera obsahuje 4 CCD matice po 640 000 pixlech. Ze spektra (blízké IR, V, blízké UV) může být vybrán úzký obor pomocí padesáti filtrů.
Wheatstonův můstek Wheatstonův můstek – elektrický obvod určený k měření odporu vytvořením rovnováhy mezi dvěma větvemi obvodu, z nichž jedna obsahuje neznámý odpor. Metodu měření vynalezl Samuel Hunter Christie v roce 1833 a vylepšil ji a zpopularizoval sir Charles Wheatstone v roce 1843.
WHO WHO – World Health Organization, Světová zdravotní organizace, která je součástí Organizace spojených národů. Od roku 1948 by měla být koordinačním centrem pro zdraví obyvatel na celé planetě. Sídlo WHO je ve švýcarské Ženevě.
Widmanstaettenovy obrazce Widmanstaettenovy obrazce – projev prorůstání kamacitových (slitina Fe-Ni ochuzená o nikl) a taenitových (slitina Fe-Ni obohacená o nikl) krystalů pozorovaný u železných meteoritů – oktaedritů.
Wienův posunovací zákon Wienův posunovací zákon – zákon ukazující, že vlnová délka maxima vyzařování černého tělesa je nepřímo úměrná teplotě. Čím teplejší těleso je, tím kratší vlnové délky vyzařuje. Zákon odvodil německý fyzik Wilhelm Wien. Dnes ho lze snadno nalézt jako maximum v  Planckově vyzařovacím zákonu.
Wignerova funkce Wignerova funkce – rozdělovací funkce pro pravděpodobnost nalezení systému se souřadnicí x a hybností p ve fázovém prostoru, která odpovídá kvantové vlnové funkci ze Schrödingerovy rovnice: ρ ≈ ∫ψ^*(x+y)ψ(x−y)exp[2πipy/h] dy. Rozdělení je v souladu s relacemi neurčitosti a tak Wignerova funkce popisuje přechod od kvantové teorie ke klasickým trajektoriím v mechanice. Funkce je pojmenována podle amerického fyzika Eugena Wignera (1902–1995).
Wild 2 Wild 2 – periodická kometa, která se dostala do vnitřní části sluneční soustavy nedávno a je na ní zatím nezměněný materiál z období tvorby sluneční soustavy. Pochází z oběžné dráhy mezi Jupiterem a Uranem a její dráha byla změněna průletem u Jupiteru 10. září 1974. Její současná dráha je mezi Marsem a Jupiterem. Kometa má přibližně čtyři kilometry v průměru. Vzorky z ohonu komety odebrala sonda Stardust v roce 2004. Kometu objevil Paul Wild v roce 1978.
Willsonova smyčka Willsonova smyčka – matematický objekt zavedený v roce 1974 Kennethem G. Wilsonem ve snaze o neporuchovou formulaci kvantové chromodynamiky (QCD). Skutečnost, že silně vázané kalibrační kvantové teorie pole mají elementární excitace v podobě smyček, motivovala Alexandra Polyakova k formulaci prvních teorií strun. Wilsonovy smyčky hrají důležitou roli při formulaci smyčkové kvantové gravitace (LQG), kde byly postupně zobecněny spinovými sítěmi (a později spinovou pěnou).
WIMP WIMP – zkratka z Weakly Interacting Massive Particle, vážný kandidát na částice temné hmoty. Mělo by jít o reliktní superpartnery z období po Velkém třesku, kterým fyzikální zákony zabránily v následném rozpadu. Wimpy by měly s běžnou látkou interagovat gravitační a slabou interakcí. Jsou usilovně hledány v několika desítkách experimentů, tři z nich mají nenulový signál, jehož interpretace je zatím nejasná.
WISE WISE – Wide-field Infrared Survey Explorer, americká infračervená observatoř, která startovala v roce 2009. Na oběžné dráze, ve výšce necelých 500 kilometrů, pořizovala od ledna 2010 do ledna 2011 infračervenou mapu oblohy ve třech pásmech (3,4; 4,6 a 12 µm). Po vyčerpání chladiva byla v roce 2011 hibernována. Od roku 2013 opět funguje a pod názvem NEOWISE vyhledává potenciálně nebezpečné blízkozemní planetky.
WIYN WIYN – observatoř na Kitt Peaku s dalekohledy o průměrech 0,9 metru a 3,5 metru. Její název čteme „win“ a je zkratkou čtyř zde působících institucí: University of Wisconsin, Indiana University, Yale University a National Optical Astronomy Observatory.
WMAP WMAP – Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, sonda z roku 2001, která pořídila podrobnou mapu fluktuací reliktního záření s úhlovým rozlišením kolem 15′ a citlivostí 20 μK. Zrcadlo sondy mělo rozměry 1,4×1,6 m a teplota chlazené části byla nižší než 95 K. Data sondy jsou důležitým zdrojem informací o raných fázích vývoje vesmíru, většinou se kombinují s daty z pozemských zařízení jako je CBI a ACBAR a s daty z novější sondy Planck. Sonda byla umístěna v Lagrangeově bodě L2 soustavy Země-Slunce, kde pracovala do 28. října 2010.
Wolbachia Wolbachia – gramnegativní bakterie, prototyp organizmu žijícího v symbiotickém vztahu. Wolbachia je nitrobuněčný parazit bezobratlých živočichů. Může přenášet závažná onemocnění, jako jsou skvrnivka, Q horečka nebo horečka Skalistých hor.
Wolfovo číslo, Curyšské číslo (WSN - Wolf Sunspot Number, Zurich Number) Wolfovo číslo, Curyšské číslo (WSN - Wolf Sunspot Number, Zurich Number) – číslo zahrnující počet slunečních skvrn a jejich skupin pro daný den na Slunci. Číslo je dáno vztahem R_z = k (10G + N), kde G označuje počet skupin skvrn, N celkový počet skvrn ve všech skupinách a k je korekční faktor kompenzující různé pozorovatelské techniky a přístroje. Curyšské se mu říká proto, že Rudolf Wolf, který ho v roce 1848 zavedl, působil na observatoři v Curychu.
Wolfram Wolfram – Wolframium, šedý až stříbřitě bílý, velmi těžký a mimořádně obtížně tavitelný kov. Hlavní uplatnění nalézá jako složka různých slitin, v čisté formě se s ním běžně setkáváme jako s materiálem pro výrobu žárovkových vláken. Wolfram byl objeven roku 1781 švédským chemikem Wilhelmem Scheelem.
Wolterův dalekohled Wolterův dalekohled – dalekohled se speciální konstrukcí vhodnou pro pozorování vysokoenergetického záření, například rentgenového či gama. Fokusace paprsků se dociluje kombinací odrazných ploch parabolického, hyperbolického a eliptického profilu, na které paprsky dopadají pod velkým úhlem. Tento typ dalekohledu je pojmenován po německém fyzikovi Hansu Wolterovi, který navrhl jeho konstrukci.
WORM WORM – Write Once Read Many times, typ paměti na kterou je možné zapsat pouze jednou, ale číst kolikrát chceme.
Worthingtonův-Rayleighův výtrysk Worthingtonův-Rayleighův výtrysk – vodní sloupec vznikající při dopadu kapky do kapaliny. Někdy je sloupec zakončený menší kapkou, pak celý útvar připomíná lidskou postavičku. Z toho vzniklo lidové pojmenování jevu – panák.
WSG WSG – označení pro teorii elektroslabé interakce podle počátečních písmen autorů – Weinberga, Salama a Glashowa.



---