A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

Nabité proudy Nabité proudy – slabá interakce, kterou zprostředkovávají nabité intermediální bosony W⁺ a W⁻.
Nadir (podnožník) Nadir (podnožník) – opak zenitu, bod přímo pod námi.
Nanobot Nanobot – zkratka slova nanorobot. Jedná se o miniaturní zařízení složené z nanokomponent, atomů či molekul, které dokáže vykonávat některé jednoduché funkce.
Nanofotonika Nanofotonika – vědní obor na rozhraní nanotechnologie a optiky. Studuje struktury na nanometrových škálách a jejich interakce se světlem.
Nanofyzika Nanofyzika – obor fyziky, zabývající se vlastnostmi látky v nanometrových měřítcích. Spadá do fyziky pevných látek. O možnosti manipulovat s jednotlivými atomy v nanometrových měřítcích poprvé uvažoval Richard Feynman v roce 1959.
Nanokolibřík Nanokolibřík – Nano Hummingbird, produkt firmy Aero Vironment – bezpilotní letadélko vyrovnávající se vzhledem a leteckými schopnostmi kolibříkům. Předpokládá se jeho využití ke špionážním účelům.
Nanometr Nanometr – tisícina mikrometru, jednotka používaná zejména ve fyzice pevných látek. Je to jednotka srovnatelná s meziatomovou vzdáleností v krystalické mříži.
Nanopulzar Nanopulzar – mikrobublina v pevném materiálu, která po zasažení energetickým laserovým paprskem imploduje a vyzáří urychlené protony. Při periodickém bombardování laserovými pulsy opakovaně emituje korpuskulární záření. Zatím (polovina roku 2018) je tento jev potvrzen pouze simulacemi.
Nanosatelity Nanosatelity – satelity s hmotností kolem 1 kg a rozměry přibližně 10 cm. Jsou často vynášeny do vesmíru ve větším množství, jako tomu je například při některých startech nosných raket Vega, Atlas V nebo Falcon 9. Do jejich vyřazení roku 2018 byly k těmto misím využívány i rakety Delta II. Nejznámější projekt týkající se nanosatelitů je CubeSat, kde mají nanosatelity tvar krychliček o hraně 10 cm.
Nanotechnologie Nanotechnologie – obor zabývající se aplikováním výsledků nanofyziky. Zkoumá možnosti, jak vytvářet zařízení molekulových rozměrů a jak manipulovat s jednotlivými atomy tak, aby se dosáhlo žádaných vlastností. Protože u zařízení vyrobených pomocí nanotechnologie můžeme jejich činnost předurčit polohou a druhem jednotlivých atomů, můžeme dosáhnout maximální účinnosti, efektivity a výkonu, při dodržení malých rozměrů.
Nanotrubička Nanotrubička – tenké a zároveň dlhé duté valčeky zložené z uhlíkových atómov. Priemer je nieko¾ko nanometrov, dåžka môže dosahovať až centimetre.
Nanovodiče Nanovodiče – válcové vodivé prvky submikronových průměrů, tj. v desítkách či stovkách nanometrů.
Nárt Nárt – metatarsus, pět kůstek tvořících hřbet nohy a spojujících zánártí (tarsus) s prsty nohou.
NASA NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, byl založen prezidentem Eisenhowerem 29. července 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.
NASA JPL NASA JPL – Jet Propulsion Laboratory, oddělení NASA zabývající se konstrukcí raketových pohonů. NASA – National Aeronautics and Space Administration, americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, založen byl v roce 1958. Jde o instituci zodpovědnou za kosmický program USA a dlouhodobý civilní i vojenský výzkum vesmíru. K nejznámějším projektům patří mise Apollo, která v roce 1969 vyvrcholila přistáním člověka na Měsíci, mise Pioneer, Voyager, Mars Global Surveyor a dlouhá řada dalších.
NASA JPL (NASA Jet Propulsion Laboratory) NASA JPL (NASA Jet Propulsion Laboratory) – oddělení NASA zabývající se konstrukcí raketových pohonů.
Natrolit Natrolit – nejznámější zeolit, přírodní průhledný minerál, hydratovaný hlinitokřemičitan sodný s chemickým vzorcem Na₂Al₂Si₃O₁₀-2H₂O. Používá se jako chemický filtr.
Nautický soumrak Nautický soumrak – období, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem.
NAVSTAR GPS NAVSTAR GPS – Navigation Satellite Timing and Ranging Global Positioning System, oficiální název pro globální polohový systém.
NC za ekonomii NC za ekonomii – cena za ekonomii se uděluje spolu s ostatními Nobelovými cenami, ale nejde o skutečnou Nobelovu cenu, ekonomie nebyla zmíněna v Nobelově závěti. Ve skutečnosti jde o cenu Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.
Nd:YAG Nd:YAG – druh laseru, ve kterém je jako aktivní prostředí použit krystal granátu Y₃Al₅O₁₂ dotovaný neodymem (Nd). Tento typ laseru se používá od roku 1964, typickou emisní čárou je vlnová délka 1064 nm.
NEA (Near-Earth Asteroids) NEA (Near-Earth Asteroids) – blízkozemní planetky, objekty na drahách s velkou poloosou menší než 1,3 AU. Předpokládá se, že jsou to jádra komet a tělesa vymrštěná z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Řadí se do tří skupin podle nejznámějších zástupců: Amor, Apollo, Aten. Odtud také označení planetky typu AAA.
Nedostatečně aktivovaný Nedostatečně aktivovaný – technický termín používaný v robotice a teorii řízení k popisu mechanických systémů, kterým nelze přikázat, aby sledovaly libovolné trajektorie v konfiguračním prostoru. Tento stav může nastat z řady důvodů, z nichž nejjednodušší je, když má systém nižší počet akčních členů, než je počet stupňů volnosti. V tomto případě se říká, že systém je triviálně poddimenzovaný.
Nekomutativní geometrie Nekomutativní geometrie – jeden z hraničních oborů mezi geometrií a algebrou. Geometrický prostor je zde popisován pomocí funkcí, které tvoří nekomutativní algebru. Základy této teorie položil francouzský matematik Alain Connes koncem 80. let dvacátého století. Nekomutativní geometrie má využití v částicové fyzice v kvantové teorii pole, kvantových teoriích gravitace i v různých pokusech o sjednocenou teorii pole (TOE – Theory Of Everything).
NEMS NEMS – Nanoelektromechanické systémy, zařízení, která integrují elektrické a mechanické funkce na součástce s rozměry v nanometrech. NEMS jsou dalším miniaturizačním krokem navazujícím na tzv. mikroelektromechanické systémy MEMS.
Neodym Neodym – Neodymium, měkký stříbřitě bílý, přechodný kovový prvek, čtvrtý člen skupiny lanthanoidů. Hlavní uplatnění nalézá ve výrobě speciálních skel a keramiky a slouží také k výrobě mimořádně silných permanentních magnetů. Neodym izoloval rakouský chemik baron Carl Auer von Welsbach v roce 1885.
Neolit Neolit – mladší doba kamenná, pravěké období od 10. tisíciletí př. n. l. do 5. tisíciletí př. n. l. Namísto dosavadního lovu a sběru se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Typická je výroba keramiky, kamenných nástrojů, stavba domů a výroba oděvů.
Neon Neon – plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Nevytváří sloučeniny. Neon byl objeven v roce 1898 Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem. Využívá se v osvětlovacích tělesech a světelných indikátorech. Slouží jako náplň do některých typů laserů.
Nepodmíněná bezpečnost Nepodmíněná bezpečnost – znamená vysokou bezpečnost utajení, která není podmíněna žádnými předpoklady na schopnosti a technické možnosti útočníka. Takovou míru bezpečnosti dnes nabízí kvantová kryptografie a Vernamova šifra.
Nepřímo ionizující záření Nepřímo ionizující záření – ionizující záření, které je vyvoláno proudem elektricky neutrálních částic.
Nepřímý ohřev Nepřímý ohřev – Indirect Drive, způsob ohřevu fúzní kapsle při laserových experimentech využívající obecný princip inerciálního udržení (inerciální fúze). Svazky více laserů zde nejsou namířeny přímo na povrch kapsle (kuličku s fúzním palivem), ale jsou namířeny na vnitřní stěnu duté válcové komůrky, v jejímž středu se kapsle nachází. Takovýto druh experimentů se typicky provádí na zařízení National Ignition Facility (NIF), kde do velké sférické experimentální komory vstupují laserové svazky pouze v polárních oblastech, nikoliv rovnoměrně po celém jejím kulovém povrchu.
Neptun Neptun – poslední z obřích planet. Podobně jako ostatní obří planety má prstence, rozsáhlou soustavu měsíců a pásovitou strukturu atmosféry s obřími víry – skvrnami. Neptun je téměř stejně velký jako Uran. Průměrná hvězdná velikost je 7,8^m, a proto nemůže být pozorován okem. Atmosféra má pásovitou strukturu, rotace je diferenciální s průměrnou periodou 19 hodin. Vlastní rotační perioda planety je 16 hodin, atmosféra tedy vzhledem k povrchu rotuje retrográdně. V atmosféře se nachází obří anticyklóny, například Malá a Velká temná skvrna. Atmosféra má zelenomodrou barvu, v horních vrstvách převládá vodík a helium. Modrozelené zabarvení je způsobeno stopami metanu. Rychlosti větru naměřené sondou Voyager 2 přesahují 2 000 km/h. Magnetické pole má dipólový charakter, osa je skloněna 47° vzhledem k rotační ose a posunutá od středu o 0,55 poloměru.
Neptunium Neptunium – první z řady transuranů a pátý prvek z řady aktinoidů. Byl objeven roku 1940 Edwinem McMillanem a Phillipem Abelsonem. Jde o umělý radioaktivní kov, stříbrné barvy. Je pojmenován po planetě Neptun.
Nerelativistický Nerelativistický – jakýkoli děj, ve kterém jsou všechny zúčastněné rychlosti podstatně nižší, než je rychlost šíření elektromagnetického vlnění ve vakuu, tj. přibližně 3×10⁸ m/s.
NERVA NERVA – Nuclear Engine for Rocket Vehicle Application - americký jaderný raketový motor vyvíjený mezi roky 1964-1972.
Nestabilita Kelvinova-Helmholtzova Nestabilita Kelvinova-Helmholtzova – nestabilita tekutiny rozvíjející se na rozhraní dvou prostředí s různou rychlostí (například vítr na vodní hladině). Někdy dochází k vytváření typických vírů či turbulencí. Je pojmenována po anglickém fyzikovi lordu Kelvinovi (1824–1907) a německém fyzikovi Hermannu von Helmholtzovi (1821–1894).
Nestabilita Rayleighova-Taylorova Nestabilita Rayleighova-Taylorova – nestabilita vznikající na rozhraní dvou tekutin s různou hustotou, které se nacházejí v gravitačním poli (řidší tekutina je „pod“ hustší). Malé poruchy se budou zvětšovat, hustší (těžší) tekutina bude klesat do řidší (lehčí) tekutiny a dojde k charakterictickému mísení. V astronomii je ji možno pozorovat při prostupu záření hvězd skrze plynová oblaka. Nestabilita se vyvíjí do podoby Rayleighových-Taylorových prstů, střídajících se hustších a řidších oblastí, ve kterých tekutiny proudí opačným směrem a připomínají prsty. Nestabilitu poprvé popsal lord Rayleigh (1842–1919) a později zobecnil Geoffrey Ingram Taylor (1886–1975).
Nestabilita výměnná Nestabilita výměnná – nestabilita, při níž gradient tlaku způsobí přeskupení látky, které způsobí snížení vnitřní energie tekutiny. Tekutina se tím stane nestabilní.
Neurčitost měření Neurčitost měření – zápisy standardní neurčitosti měření:
4,1257±0,0018
4,1257(18)
4,1257 ^+0,0018_−0,0018
Neuroprotetika Neuroprotetika – obor na pomezí neurovědy a biomedicínského inženýrství, který se zabývá vývojem nervových protéz (neuroptozéz). Tato vědecká a technologická disciplína se zaměřuje především na mozek a rozhraní počítače. Spojuje spíše mozek s počítačem než s daným zařízením, které má nahradit chybějící biologickou funkčnost.
Neurospora crassa Neurospora crassa – červená chlebová plíseň, modelový organismus. E. Tatum a G. W. Beadle na ní prokázali díky mutacím způsobeným rentgenovým zářením, že jeden gen odpovídá jednomu enzymu, za což v roce 1958 dostali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Genom N. crassa je plně sekvenován. Jako modelový organismus je studován v souvislosti s cirkadiálními rytmy, epigenetickou, umlčováním genů, buněčnou polaritou či splýváním buněk.
Neuschwanstein Neuschwanstein – meteorit nalezený v Německu 14. 7. 2003 na základě měření dráhy bolidu pozorovaného dne 6. 4. 2002. Dráhu zachytilo 10 kamer celooblohové sítě, jedna v ČR. Hmotnost bolidu byla přibližně 600 kg, dopadlo cca 25 kg, nalezeno bylo 1,7 kg. Meteorit má přibližně stejnou dráhu jako jiný nalezený meteorit Příbram.
Neutralino Neutralino – nejlehčí supersymetrická částice. Mělo by jít o směs kvantových stavů higsina, zina a fotina (superpartneři Higgsovy částice, Z⁰ a fotonu). Tento nejlehčí superpartner se nemůže samovolně rozpadat a měl by ve vesmíru přetrvat až dodnes. Je nejvážnějším kandidátem na částice temné hmoty.
Neutrální proudy Neutrální proudy – slabá interakce, kterou zprostředkovává nenabitý intermediální boson Z⁰.
Neutrina Neutrina – částice, které nemají elektrický náboj, neinteragují ani silně ani elektromagneticky, a proto látkou většinou procházejí. Spolu s elektrony patří do rodiny tzv. leptonů. Neutrina známe ve třech provedeních – elektronová, mionová a tauonová. Alespoň jedno z neutrin má nenulovou klidovou hmotnost, a proto dochází k tzv. oscilacím neutrin, samovolné přeměně mezi jednotlivými typy.
Neutrino elektronové Neutrino elektronové – částice patřící mezi leptony, vzniká spolu s pozitronem při slabých rozpadech. Jde o částici velmi malé hmotnosti, která interaguje s hmotou jen slabou interakcí, snadno proto hmotou proniká. Jeho existenci předpověděl W. Pauli v roce 1930 na základě analýzy beta rozpadu. Název neutrino mu dal Enrico Fermi po objevu neutronu v roce 1932 (v italštině znamená neutrino malý neutron). Jeho existence byla potvrzena v roce 1956 v jaderné elektrárně Savannah River v Jižní Karolíně (Frederick Reines, Clyde Cowan).
Neutrino mionové Neutrino mionové – doprovází při slabých rozpadech mion (těžký elektron). Má podobné vlastnosti jako neutrino elektronové. Mionové neutrino objevili Leon Lederman, Melvin Schwartz a Jack Steinberger v roce 1962 na urychlovači v Brookhavenské národní laboratoři (Long Island, USA). Za tento objev obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 1988.
Neutrino tauonové Neutrino tauonové – doprovází tauon (supertěžký elektron) při slabých procesech. Bylo objeveno v laboratoři Fermilab v roce 1999 v experimentu DONUT (Do Nu Tau). Z objevitelského týmu jmenujme alespoň Phillipa Marvina Yagera a Vittorio Paoloneho.
Neutron Neutron – částice složená ze tří kvarků (ddu) se spinem 1/2, hmotností 1,675×10⁻²⁷ kg (940 MeV) a nulovým elektrickým nábojem. Volné neutrony jsou nestabilní se střední dobou života 886 s (15 minut) a poločasem rozpadu 10 minut. V roce 1930 Walther Bothe a Herbert Becke ostřelovali lehké prvky alfa částicemi a objevili nový druh pronikavého záření. V roce 1932 zjistil James Chadwick, že je toto záření složeno z neutrálních částic přibližné velikosti protonu a objevil tak neutron.
Neutronová aktivační analýza Neutronová aktivační analýza – analytická metoda založená na měření indukované aktivity a její časové změny ve vzorku ozářeném neutrony.
Neutronová hvězda Neutronová hvězda – těleso tvořené degenerovaným neutronovým plynem o hmotnosti menší než přibližně 2,2 až 3 M_S (Tolmanova-Oppenheimerova-Volkoffova mez). Typický průměr neutronové hvězdy je v řádu desítek kilometrů, průměrná hustota 10¹⁷ kg m⁻³ dosahuje hodnot hustoty atomového jádra. Neutronové hvězdy vznikají při gravitačním kolapsu velmi hmotných červených veleobrů, při výbuchu supernovy typu II. Obrovský tlak způsobuje „vtlačení“ elektronů do protonů za vzniku neutronů a neutrin. Neutronové hvězdy byly teoreticky předpovězeny ve 30. letech 20. století.
Neužitečné záření Neužitečné záření – všesměrové záření X vznikající při dopadu elektronového paprsku na terčík, které míří jiným směrem než do štěrbiny kolimátoru vymezující primární svazek.
New Frontiers New Frontiers – Nové hranice, program americké NASA, jehož cílem je výzkum těles Sluneční soustavy. Program využívá středně drahé sondy. Navazuje na přechozí programy Discovery a Explorer. Zatím jde o tři sondy – New Horizons (2006) k trpasličí planetě Pluto, Juno (2011) k Jupiteru a OSIRIS REx (2016) k planetce Bennu.
New Horizons New Horizons – americká sonda, která se vydala na cestu k Plutu v lednu 2006. Sonda byla vynesena raketou Atlas V551. Opuštění Zeměkoule bylo propočteno tak, aby sonda letěla nejprve k Jupiteru, který ji urychlil na cestu k Plutu. Po průletu kolem Pluta a Charónu v červenci 2015 mise pokračuje do oblasti dalších transneptunických těles v Kuiperově pásu.
New Scientist New Scientist – mezinárodní vědecký časopis věnující se pokrokům ve vědě a technologiích. Založen byl v roce 1956, dnes vychází ve třech mutacích – britské, americké a australské. Zveřejňované články neprocházejí oponentním procesem.
Newtonovo ohnisko Newtonovo ohnisko – paprsky jsou po odrazu od hlavního parabolického zrcadla vedeny na sekundární rovinné zrcátko skloněné pod úhlem 45°, kde se odráží kolmo na osu dalekohledu (do boku) do tzv. Newtonova ohniska.
Newtonův důkaz Newtonův důkaz –
Stojím na čtverci o ploše jeden metr čtvereční.
To znamená, že jsem Newton na metr čtvereční.
Teď nejsem Newton, ale Pascal!
NICER NICER – Neutron star Interior Composition ExploreR. Zařízení pro sledování hvězdných rentgenových zdrojů, především pulzarů. Je vyzbrojeno šestapadesáti rentgenovými detektory. Přístroj je připevněn na mezinárodní kosmické stanici ISS.
NICMOS NICMOS – Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer, infračervená kamera na HST pro blízké IR chlazená na 77 K pomocí Dewarovy nádoby se 114 kg kapalného dusíku. Instalována byla v roce 1997 při druhé servisní misi, při třetí misi byl znovu vychlazen chladící systém kamery.
NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer) – infračervená kamera pro blízké IR chlazená na 77 K pomocí Dewarovy nádoby se 114 kg kapalného dusíku. Instalována byla v roce 1997 při druhé servisní misi, při třrtí misi byl znovu vychlazen chladící systém kamery.
NIF NIF – National Ignition Facility, v současné době (2022) největší laserový systém, který se nachází v Lawrencově národní laboratoři v Livermoru (LLNL), v americké Kalifornii. Jedná se o zařízení, které bylo vybudováno v letech 1997 až 2009 pro výzkum termojaderné fúze pomocí takzvaného inerciálního udržení. Svého času byl NIF největší, míněno v objemu získaných financí, vědecký projekt v USA. Skládá se ze 192 laserových svazků o celkové energii 1,9 MJ (optické, na třetí harmonické), experimentální komory o průměru 10 m s mnoha diagnostickými přístroji (více než 120) a podpůrnými subsystémy (například ~400 MJ kondenzátorová baterie pro zesilovače laserů).
Nihonium Nihonium – transuran s protonovým číslem 113 připravený v roce 2004 v ruské Dubně a americké Lawrencově národní laboratoři v Berkeley. Vzniká při alfa rozpadu moscovia. Téhož roku potvrdili existenci prvku v japonském pracovišti RIKEN. Nihon v japonštině znamená „země vycházejícího Slunce“.
Nikl Nikl – Niccolum, bílý, feromagnetický, kujný a tažný kov. Vyznačuje se vysokou elektrickou vodivostí. Slouží jako součást různých slitin a k povrchové ochraně jiných kovů před korozí. Předměty ze slitin niklu se podařilo nalézt v Číně a jejich stáří je více než 2 000 let. Nikl byl objeven roku 1751 německým chemikem baronem Axelem Frederikem Cronstedtem.
Niob Niob – Niobium, přechodový kovový prvek, který nachází využití v elektronice a metalurgii při výrobě speciálních slitin. Při teplotách nižších než 9,26 K a magnetických polích pod 410 mT je supravodivý. Niob byl objeven roku 1801 Charlesem Hatchttem v minerálu kolumbitu a byl pojmenován podle Niobe, dcery bájného krále Tantala.
NIST NIST – National Institute of Standards and Technology, Americký Národní úřad standardů a technologie. Založen byl v roce 1901. Jeho laboratoře se nacházejí v Boulderu (Colorado) a v Gaithersburgu (Maryland).
Nitrid galia Nitrid galia – GaN. Nitrid galia je polovodič s krystalografickou strukturou podobnou wurtzitu. Může být vytvořen na substrátu z monokrystalu oxidu hlinitého (Al₂O₃, safír) nebo na karbidu křemíku (SiC). Dopování křemíkem vede na polovodič typu N a dopování hořčíkem na polovodič typu P. Dopování zasahuje do procesu růstu krystalu, čímž krystaly GaN křehnou a vznikají v nich zlomy. Právě tyto vady krystalů vedou k dobré elektronové vodivosti GaN. Šířka zakázaného pásu je 3,4 eV, což odpovídá vlnové délce v ultrafialové oblasti.
Nízkofrekvenční komplex vln Nízkofrekvenční komplex vln – především jde o magnetoakustické vlny, jakousi obdobu zvuku v plazmatu. Vlny jsou anizotropní, což je způsobeno přítomností magnetického pole. Každá vlnoplocha je trojitá, je tvořena tzv. rychlou (F), pomalou (S) a Alfvénovou (A) vlnou.
NLGS NLGS – Národní laboratoř Gran Sasso, byla vybudována ve střední Itálii na bocích tunelu, který spojuje města Teramo a L'Aquilla. Nachází se 1 400 metrů pod horou Gran Sasso a tvoří ji tři haly, každá o délce 100 metrů a výšce necelých 30 metrů. Je zde umístěno přibližně 20 funkčních experimentů. Celková plocha laboratoří, které byly otevřeny v roce 1987, je 17 300 m². Laboratoře patří pod Národní ústav jaderné fyziky INFN (Instituto Nazionale di Fizica Nucleare). V podzemí jsou především detektory neutrin různého původu, kosmického záření a temné hmoty.
NMR (nukleární magnetická rezonance) NMR (nukleární magnetická rezonance) – magnetická spinová rezonance na spinech neutronů a protonů atomových jader. Rezonanční frekvence je úměrná vnějšímu magnetickému poli s koeficientem úměrnosti 0,76 kHz/T.
NMSSM NMSSM – Next to Minimal Supersymmetric Standard Model, jedna z variant supersymetrického (SUSY) rozšíření standardního modelu elementárních částic.
No hair No hair – teorém, který říká, že každou černou díru lze popsat pouze třemi parametry – hmotností, momentem hybnosti a elektrickým nábojem. Žádné jiné vlastnosti látky padající do černé díry se nezachovají. Tuto zásadní vlastnost parafrázoval izraelský fyzik Jacob Beckenstein slovy „Black holes have no hair“, což dalo tomuto teorému jméno, které začal jako první používat John Archibald Wheeler.
NOAA NOAA – National Oceanic and Atmospheric Administration. Americká federální organizace pro sledování oceánů a atmosféry. Její kořeny sahají až do roku 1807. Dnes má za úkol nejenom sledování počasí a klimatických změn, ale i výzkum kosmického počasí, vztahu Země a Slunce a výzkum oceánů. K tomu využívá NOAA velké množství družic.
NOAO NOAO – National Optical Astronomy Observatory, Národní optická astronomická observatoř. Od roku 1982 sdružuje několik astronomických observatoří pod jediným vedením. Zejména jde o Kitt Peak National Observatory (Arizona), Cerro Tololo Inter-American Observatory (Chile) a National Solar Observatory (Arizona, Nové Mexiko).
Nobelium Nobelium – čtrnáctý člen řady aktinoidů, desátý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader curia. Svůj název získal na počest Alfreda Nobela, objevitele dynamitu. Nobelium bylo poprvé připraveno v roce 1958 v laboratořích kalifornské university v Berkeley. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso, Glenn T. Seaborg, John R. Walton a Torbjørn Sikkeland.
Nobelova cena Nobelova cena – je udílena švédskou Královskou akademií věd jednou ročně v pěti kategoriích: za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a za úsilí o mír. Cena je hrazena z Nobelovy nadace, kterou založil Alfréd Nobel, vynálezce dynamitu, v roce 1895. První cena za fyziku byla udělena v roce 1901 Wilhelmu Roentgenovi za objev rentgenového záření. Hodnota Nobelovy ceny se mění, v roce 2021 činí 10 milionů švédských korun, tj. 25 milionů českých korun. Uděluje se vždy 10. prosince při výročí smrti Alfreda Nobela.
NODO NODO – NASA Orbital Debris Observatory, dalekohled NASA s třímetrovým zrcadlem tvořeným rotující rtutí. Byl postaven v Novém Mexiku v nadmořské výšce 2 772 m. Činnost dalekohledu byla ukončena v roce 2002.
Northrop Grumman Northrop Grumman – nadnárodní společnost se sídlem v americkém Los Angeles, jejímž hlavním cílem je prodej zbraňových systémů, námořních plavidel a letecké a raketové techniky. Společnost byla založena v roce 1939 americkým leteckým návrhářem Jackem Northropem. Společnost vyvinula lunární modul, který v roce 1969 přistál na Měsíci, podílela se na výrobě vesmírného dalekohledu Jamese Webba, provozuje rakety Antares a vyvíjí novou nosnou raketu OmegA.
NOT NOT – Nordic Optical Telescope. Dalekohled spravovaný společností NOT Scientific Association (NOTSA), založenou v roce 1984. Dalekohled je umístěn na ostrově La Palma na Kanarských ostrovech. Má altazimutální montáž, hmotnost 43 tun, průměr primárního zrcadla 2,56 m ohniskovou vzdálenost 5,12 m a průměr sekundárního zrcadla 0,51 m. Dalekohled byl uveden do provozu v roce 1988.
Nova Nova – hvězda malé svítivosti, která prudce zvýší jas během několika hodin či dnů až o 4 řády. Důvodem je překotná termonukleární reakce na povrchu způsobená materiálem bohatým na vodík, který přetéká z průvodce. Svítivost v průběhu několika měsíců klesá na původní hodnotu. Zbytky odhozené obálky se nazývají planetární mlhoviny. Po explozi novy zůstává na původním místě podstatná část hvězdy. Rekurentní novou nazýváme hvězdu, jejíž záblesky se nepravidelně opakují v průběhu řádově desítek let.
NPL NPL – National Physics Laboratory, Národní fyzikální laboratoř ve Velké Británii. Zabývá se zejména měřícími standardy. Založena byla v roce 1900 a proslula zejména vyrobením prvních atomových hodin na světě.
NRAO NRAO – National Radio Astronomy Observatory, staví a spravuje největší radioteleskopy současnosti. Pod správu NRAO patří radioteleskop v Green Bank, sítě VLA a VLBA a spolu s Evropskou jižní observatoří staví radioteleskopickou síť ALMA.
NRC NRC – National Research Council, Národní výzkumná rada. Součást Národní akademie věd USA, založena byla v roce 1916. Hlavním cílem je určování základních směrů vědeckého výzkumu a vydávání doporučení vládě USA.
NSF NSF – National Science Foundation. Nezávislá nadace vytvořená americkým kongresem v roce 1950. Jejím základním cílem je podpora vědy za účelem zlepšení prosperity, blaha a zdraví národa. Roční rozpočet je 5,5 miliardy USD.
NSLS (National Synchrotron Light Source) NSLS (National Synchrotron Light Source) – synchrotron v Brookhavenské národní laboratoři s dvěma prstenci. Urychlené elektrony produkují v jednom prstenci RTG záření a ve druhém UV záření. Ohyb záření na atomech vzorků se využívá k určení prostorového upořádání atomů v látce.
Nukleáza Nukleáza – enzym, který hydrolyzuje fosfodiesterovou vazbu nukleových kyselin (DNA, RNA), a tím je rozkládá.
Nukleon Nukleon – společný název pro částice jádra (protony a neutrony). Jde o baryony složené z kvarků „u“ a „d“.
Nukleonové číslo A Nukleonové číslo A – udává počet nukleonů (neutronů a protonů) v atomovém jádře prvku.
Nukleosidy Nukleosidy – glykosidy ribózy (ribonukleosidy) nebo deoxyribózy (deoxyribonukleotidy), na něž jsou N-glykosidovou vazbou navázány nukleové báze dusíkem v heterocyklu.
Nukleosyntéza Nukleosyntéza – proces vzniku těžších prvků. Zahrnuje jak fúzní procesy (pro lehká jádra), tak jaderné reakce, především záchyt neutronu následovaný beta rozpadem či fotodezintegraci.
Nukleotidy Nukleotidy – fosforylované nukleosidy, na pátý uhlík sacharidové složky je navázán jeden nebo více zbytků kyseliny fosforečné. Sacharidovou složku tvoří buď ribóza (ribonukleotidy) nebo deoxyribóza (deoxyribonukleotidy). Tvoří monomery nukleových kyselin, dále vstupují (přímo nebo ve formě derivátů) do enzymatických reakcí, přenosu energie a informace. Genetická informace je kódována posloupností nukleotidů.
Nukleové báze Nukleové báze – báze nukleových kyselin, heterocyklické struktury nesoucí informaci v nukleových kyselinách. Vedle nukleových kyselin jsou součástí sloučenin hrajících důležitou roli v enzymatických reakcích a přenosu energie a informace v buňce. Dělí se na purinové a pyrimidinové báze. Vedle pěti majoritních bázi adeninu (A), guaninu (G), thyminu (T), cytosinu (C) a uracilu (U) existuje řada minoritních bází.
Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny – makromolekuly zajišťující v živé buňce ukládaní, přenos a zpracování genetické informace, jsou lineární orientované polymery tvořené nukleotidy. Informační obsah nukleotidů nesou heterocyklické dusíkaté báze odvozené buď od purinu, nebo od pyrimidinu. V ribonukleotidech, vytvářejících ribonukleovou kyselinu (RNA) jsou purinové báze adenin (A) a guanin (G) a pyrimidinové báze cytosin (C) a uracil (U) navázány v místě uhlíku 1’ na ribóza 5-fostát. V deoxyribonukleotidech, vytvářejících deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) je na uhlíku 2’ nahrazena hydroxylová skupina vodíkem. DNA využívá purinové báze A a G, avšak pyrimidinové báze cytosin (C) a thymin (T).
Nuklidy Nuklidy – druhy atomových jader, určené počtem protonů a neutronů. Významem odpovídají izotopům chemických prvků.
Numerická apertúra (NA) Numerická apertúra (NA) – vyjadruje účinnú svetelnosť objektívu ako NA = n·sin α, kde n je index lomu prostredia pred objektívom a α vyjadruje polovicu vrcholového uhlu kuže¾a lúčov vstupujúcich do objektívu. Numerická apertúra je k¾účová pre rozlišovaciu schopnosť X optických prístrojov, ktorá je pod¾a Rayleighova kritéria X = 0,61·λ/NA, kde X je minimálna rozlíšite¾ná vzdialenosť dvoch bodov a λ je vlnová dåžka použitého svetla.
Nutace Nutace – periodické kolísání zemské osy s nejvýraznější periodou 18,61 roků, které se kombinuje s precesním pohybem. Příčinou jsou periodické změny gravitačních účinků Měsíce na rotující zemský elipsoid. Tyto změny jsou natolik krátkodobé, že na rozdíl od precese neovlivňují zemské podnebí. Nutace byla objevena Bradleym v 18. století.
NW FET NW FET – NanoWire Field-Effect Transistor, unipolární tranzistor, tranzistor řízený polem, založený na nanovodičích. Řídící elektroda, hradlo, je realizována pomocí nanovodiče.



---