A  B  C  D  E  F  G  H  CH  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z  Ostatní  Vše  Hledat

E-ELT E-ELT – (European Extremely Large Telescope, Evropský extrémně velký dalekohled, pozemský dalekohled, který bude pozorovat vesmír v optickém a blízkém infračerveném oboru spektra. Staví se na chilské hoře Cerro Armazones. Do provozu má být uveden v roce 2024. Jeho primární zrcadlo bude segmentové, celkem o průměru 39,3 m. Vzhledem k účasti Brazílie v projektu byl dalekohled v roce 2017 přejmenován na ELT (Extrémně velký dalekohled).
EACC EACC – Enviromentally Assisted Corrosion Cracking
EADS Astrium EADS Astrium – European Aeronautic Defence and Space Company, evropský výrobce kosmické techniky. Společnost vznikla v roce 2 000 fúzí společností Matra Marconi Space a kosmického oddělení společnosti DaimlerChrysler Aerospace. Aktivity zahrnují především vědecký výzkum vesmíru, sledování Země a komunikační a navigační systémy. Společnost má roční obrat 1,2 miliardy dolarů, 7 200 zaměstnanců a pobočky ve Velké Británii, Německu, Francii a Španělsku.
Eagle Eagle – Orel, název lunárního modulu Apolla 11. Přistál 20. 7. 1969 v oblasti Moře klidu. Neil Armstrong a Buzz Aldrin tvořící jeho posádku stanuli jako první lidé na cizím vesmírném tělese. Repliku modulu ve skutečné velikosti 8×9×9 m lze navštívit i zevnitř prohlédnout pouze v pražském planetáriu.
Ebit Ebit – entanglovaný neboli provázaný bit. Provázané qubity jsou základem kvantového počítače.
EDFA EDFA – Erbium Doped Fiber Amplifier, vláknový zesilovač elektromagnetického signálu dopovaný erbiem. Zeslabený signál z optického vlákna je smísen se silným signálem jiné frekvence, který excituje erbiové atomy v zesilovači. Tyto excitované atomy předají energii zeslabenému signálu a poté se vrátí na původní energetickou hladinu. Jde o přímé zesílení signálu bez nutnosti ho převádět na elektrický signál.
Ediakara Ediakara – poslední perioda starohor, probíhala před 635 až 539 miliony lety. Oteplení v tomto období přináší vývoj mnohobuněčných organizmů, jejichž otisky nacházíme na různých místech Země. Období bylo pojmenováno podle Ediakarského hřebene v Austrálii, v němž jsou vrstvy z tohoto období.
Efektivní dávka Efektivní dávka – E, radiobiologická veličina kvantifikující celkovou újmu organizmu s ohledem na rozdílný radiobiologický účinek různých druhů záření a současně na rozdílnou radiosenzitivitu různých orgánů a tkání exponovaných ionizujícím zářením. Efektivní dávka je součinem E = w_TH tkáňového váhového faktoru w_T (bezrozměrný) a ekvivalentní dávky H (sievert). Tkáňové váhové faktory vyjadřují míru radiosenzitivity jednotlivých orgánů a tkání lidského těla. Suma váhových faktorů přes všechny orgány a tkáně je rovna jedné, takže při zcela homogenním ozáření celého těla by se efektivní dávka rovnala ekvivalentní dávce. Jednotkou je jeden sievert (Sv).
Efektivní hmotnost Efektivní hmotnost – zdánlivá hmotnost částice v poli mnoha jiných částic. Při pohybu na částici působí síly od ostatních částic. Částice pak reaguje na vnější elektrická a magnetická pole tak, jako by měla hmotnost lišící se od její klidové hmotnosti. Taková hmotnost se nazývá efektivní hmotnost; může být různá v různých směrech, obecně se jedná o tenzorovou veličinu.
Efemeridy Efemeridy – součást navigační zprávy pro GPS obsahující velmi přesná data o poloze dané družice. Jsou vytvářeny Hlavním řídícím střediskem GPS, které je průběžně vypočítává na základě sledování drah družic pozemními stanicemi. Přibližně jednou za hodinu je aktualizované vysílá jednotlivým družicím, které je zahrnují do svých navigačních zpráv. Platnost efemerid trvá nanejvýše čtyři hodiny.
Efemeridy (astronomické) Efemeridy (astronomické) – tabulka poloh astronomického objektu na obloze v daný okamžik, často doplněná o další údaje. Slovo pochází z řeckého ephemeros (denní, pro každý den).
Efimovův efekt Efimovův efekt – jev, při němž tzv. rezonanční interakce s krátkým dosahem způsobí pro systém tří a více částic vznik efektivní interakce s dlouhým, v principu nekonečným dosahem. Efimovovy stavy pak tvoří nekonečnou posloupnost stavů s exponenciálně rostoucí velikostí a exponenciálně klesající vazebnou energií. Efekt je důležitý pro vazbu některých hal=o jader, molekul, a zřejmě hraje roli i pro Hoylův stav ¹²C.
EGRET EGRET – Energetic Gamma Ray Experiment Telescope, gama dalekohled na palubě družice Compton (1991-2000). Detekce probíhala v rozsahu 20 MeV až 30 GeV se zorným polem 80°. Dnes se často využívá katalog 271 bodových gama zdrojů objevených tímto přístrojem.
EHT EHT – Event Horizont Telescope, spojení osmi radioteleskopů a jejich polí do celosvětového přístroje. Projekt pochází z roku 2012 a v roce 2019 poprvé vyfotografoval bezprostřední okolí černé díry v centru galaxie M87. Součástí jsou tyto přístroje: ALMA (Atacama Large Millimeter Array), APEX (Atacama Pathfinder EXperiment), SPT (South Pole Telescope), JCMT (James Clerk Maxwell Telscope), SMA (Submillimeter Array), SMT (Submillimeter Telescope), LMT (Large Millimeter Telescope) a třicetimetrový radioteleskop IRAM (Institute for Radio Astronomy in the Millimeter Range) na Pico Veleta.
Einsteinium Einsteinium – jedenáctý člen řady aktinoidů, sedmý transuran, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader plutonia. Jako první identifikoval einsteinium Albert Ghiorso v roce 1952 na kalifornské univerzitě v Berkeley a současně ohlásil objev tohoto prvku i G. R. Choppin v Los Alamos.
Ekliptika Ekliptika – zdánlivá dráha Slunce na obloze. Průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná světovou sféru. Rovina ekliptiky je rovinou oběžné dráhy Země.
Ekvatoreál Ekvatoreál – dalekohled na paralaktické montáži, hlavní osa směřuje ke světovému pólu. K této ose je kolmá osa deklinační. Dalekohled může sledovat pohyb hvězdy pohybem v jediné ose.
Ekvivalentní dávka Ekvivalentní dávka – H, radiobiologická veličina kvantifikující rozdílný radio­bio­logický účinek různých druhů záření prostřednictvím tzv. radiačního váhového faktoru w_R. Ten je roven jedné pro řídce ionizující záření (fotony, elektrony) a narůstá až na hodnotu 20 pro hustě ionizující částice (neutrony, alfa částice, štěpné fragmenty, urychlená jádra apod.). Ekvivalentní dávka je součinem H = w_RD radiačního váhového faktoru w_R (bezrozměrný) a absor­bo­vané dávky D (gray). Jednotkou je jeden sievert (Sv).
ELC (ISS) ELC (ISS) – Express Logistic Carrier, brazilsko-americký modul, který bude připojen k Mezinárodní kosmické stanici v roce 2009. Jde o soubor podpůrných plošin a zdrojů energie pro experimenty prováděné za vnějšího tlaku.
Elektrické napětí Elektrické napětí – rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma místy, jde o elektrickou intenzitu sečtenou podél křivky mezi těmito body U = ∫E·dl. Napětí označujeme U, jednotkou je volt (V).
Elektrický dipólový moment Elektrický dipólový moment – veličina popisující nerovnoměrné rozložení náboje v objektu. Elektrický dipól si zjednodušeně můžeme představit jako objekt, na jehož jednom konci je lokalizován kladný náboj a na druhém záporný náboj. Dipólový moment je v tomto případě roven součinu náboje a velikosti objektu (resp. vzdálenosti separovaných nábojů). Například pro vodní molekuly je vzdálenost mezi kladným a záporným centrem 4×10⁻¹² m a dipólový moment činí 6×10⁻³⁰ C·m.
Elektrický náboj Elektrický náboj – základní kvantový náboj elektromagnetické interakce. Elektrický náboj označujeme Q, jednotkou je coulomb (C). Nejmenším volným nábojem je náboj elektronu (1,6×10⁻¹⁹ C), jde o tzv. elementární náboj.
Elektrický proud Elektrický proud – elektrický náboj proteklý daným místem za jednotku času, I = dQ/dt. Elektrický proud označujeme I, jednotkou je ampér (A = C/s).
Elektroadhezní síla Elektroadhezní síla – přitažlivá síla na rozhraní dvou těles, které jsou vystaveny působení elektrického pole. Jedno z těles může obsahovat elektrody, za jejichž pomoci se na obou površích indukuje opačný elektrický náboj, který drží tělesa elektrostatickou silou pospolu.
Elektroakustický měnič Elektroakustický měnič – zařízení, které mění elektrický signál na zvuk (akustický signál). Elektrický signál v zařízení vybudí mechanické chvění, které se šíří vzduchem a je schopné vybudit sluchový vjem.
Elektrochromizmus Elektrochromizmus – změna barvy materiálu v důsledku průtoku elektrického proudu nebo oxidačně redukčních dějů. Změna velikosti či orientace elektric­kého proudu může vést ke změně zabarvení materiálu, často doprová­zené změnou propustnosti světla a tepla. Jev se využívá v inteligentních sklech, u speciálních zpětných zrcátek automobilů či v displejích. Látka s těmito vlastnostmi se nazývá elektrochrom. Zpravidla je tekutá, může být ale i pevná.
Elektroencefalografie Elektroencefalografie – EEG, technika umožňující zaznamenávat elektrickou aktivitu různých částí mozku. Užívá se k diagnostice epilepsie, spánkových poruch, nádorů apod. Existuje několik rytmů zaznamenávaných při EEG (alfa, beta, delta, theta rytmus).
Elektromagnetická interakce Elektromagnetická interakce – interakce působící na všechny částice s elektrickým nábojem. Má nekonečný dosah, mezi tělesy ubývá s druhou mocninou vzdálenosti. Polními částicemi jsou fotony, které vytvářejí mezi nabitými tělesy elektromagnetické pole. Nemají elektrický náboj, mají nulovou klidovou hmotnost a spin rovný jedné. Teorie elektromagnetické interakce se nazývá kvantová elektrodynamika (QED).
Elektron Elektron – první objevená elementární částice. Je stabilní. Hmotnost má 9,1×10⁻³¹ kg a elektrický náboj 1,6×10⁻¹⁹ C. Elektron objevil sir Joseph John Thomson v roce 1897. Existenci antičástice k elektronu (pozitron) teoreticky předpověděl Paul Dirac v roce 1928 a objevil Carl Anderson v roce 1932.
Elektronegativita Elektronegativita – vlastnost prvku, která vyjadřuje jeho schopnost přitahovat elektrony (většinou souvisí se snahou prvku dosáhnout konfigurace vzácného plynu). Tuto vlastnost zavedl americký chemik Linus Pauling jako bezrozměrnou relativní veličinu.
Elektronový mikroskop Elektronový mikroskop – mikroskop, který k zobrazení předmětů využívá vlnových vlastností svazku elektronů. Elektron se chová podobně jako světlo, jeho vlnová délka je ale výrazně kratší a tak je možné sledovat menší předměty než za pomoci světla. Elektronový mikroskop byl vynalezen v roce 1931 Ernstem Ruskou.
Elektronvolt Elektronvolt – jednotka energie. Jde o energii, kterou získá elektron urychlením v potenciálovém rozdílu jeden volt, 1 eV = 1,6×10⁻¹⁹ J. V jaderné fyzice se používají spíše větší násobky této jednotky, kiloelektronvolt keV (10³ eV), megaelektronvolt MeV (10⁶ eV), gigaelektronvolt GeV (10⁹ eV), teraelektronvolt TeV (10¹² eV) nebo petaelektronvolt PeV (10¹⁵ eV). V těchto jednotkách se také vyjadřuje hmotnost (E=mc²) a teplota (E=k_BT). Jeden elektronvolt odpovídá teplotě přibližně 11 600 K.
Elektronvolt (eV) Elektronvolt (eV) – jednotka energie. Jde o energii, kterou získá elektron urychlením v potenciálovém rozdílu jeden volt, 1 eV = 1,6×10⁻¹⁹ J. V jaderné fyzice se používají spíše větší násobky této jednotky, kiloelektronvolt (keV, 10³ eV), megaelektronvolt (MeV, 10⁶ eV), gigaelektronvolt (GeV, 10⁹ eV) nebo teraelektronvolt (TeV, 10¹² eV).
Elektroslabá interakce Elektroslabá interakce – interakce sjednocující elektřinu a magnetizmus se slabou interakcí. Obě interakce se při velkých energiích chovají jako jediná interakce, při malých energiích se rozštěpí na dvě interakce. Teorii elektroslabého sjednocení zformulovali v 60. letech 20. století Steven Weinberg, Abdus Salam a Sheldon Glashow.
Elektrosprej Elektrosprej – metoda vytváření malých kapiček pomocí elektrického pole. Kapičky produkované elektrosprejem mají vysoký náboj, který zabraňuje jejich vzájemnému shlukování a zároveň podporuje vlastní disperzi jednotlivých kapiček. Rozměry produkovaných kapiček jsou extrémně malé, ve zvláštních případech až nanometrické. Náboj a velikost kapičky lze do jisté míry ovlivnit hodnotou napětí a průtoků pracovních plynů. Tuto techniku zdokonalil John Fenn, který ji využil pro analýzu menších molekul, za což získal v roce 2002 Nobelovu cenu za chemii.
Elementární buňka Elementární buňka – nejmenší možný mnohostěn, jehož posunutím v hlavních směrech je možné vyplnit celý prostor a vygenerovat celou strukturu krystalové mříže.
Elementární náboj Elementární náboj – velikost náboje elektronu či protonu. Jeho hodnotu poprvé experimentálně určil americký fyzik Robert Millikan v roce 1909. V roce 2018 byl (s platností od 20. května 2019) elementární náboj zafixován na hodnotě 1,602 176 634×10⁻¹⁹ C. Pomocí této hodnoty je definována jednotka ampér soustavy SI.
Elongace Elongace – úhlová vzdálenost vnitřních planet (Merkur, Venuše) od Slunce. Při východní elongaci planeta zapadá později než Slunce, při západní elongaci planeta vychází dříve než Slunce.
ELT ELT – Extremely Large Telescope, Extrémně velký dalekohled, pozemský dalekohled, který bude pozorovat vesmír v optickém a blízkém infračerveném oboru spektra. Staví se na chilské hoře Cerro Armazones. Do provozu má být uveden v roce 2024. Jeho primární zrcadlo bude segmentové, celkem o průměru 39,3 m. Vzhledem k brazilské podpoře projektu byl dalekohled v roce 2017 přejmenován z původního označení E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled) na jednodušší ELT (Extrémně velký dalekohled).
Elysium Planitia Elysium Planitia – významná sopečná oblast na povrchu Marsu. Nachází se severně od rovníku, v okolí sopky Elysium Mons. Kromě této sopky je charakteristická velkým množstvím menších sopek.
EmDrive EmDrive – kosmický motor slibující principiálně nový způsob pohybu vesmírným prostorem. K pohybu nevyžaduje žádné médium, porušuje tedy zákon akce a reakce, což bylo vysvětlováno kontroverzním výkladem kvantové mechaniky. Ačkoli první prototypy dávaly slibné výsledky, přesnější měření ukázala, že šlo jen o kumulaci různých vedlejších efektů, jako jsou působení odpadního tepla na okolí nebo vliv magnetického pole Země na elektrické součástky.
Emergence Emergence – spontánní vznik kvalitativně nových makroskopických vlastností složitých systémů, jež není snadné odvodit z mikroskopických vlastností jednotlivých jejich prvků a vazeb mezi nimi. Tyto jevy mohou být zcela neočekávané a z hlediska obvyklého lidského chápání nové. Matematickým jazykem pro popis emergence je teorie komplexních systémů.
EMR (elektronová magnetická rezonance) EMR (elektronová magnetická rezonance) – magnetická spinová rezonance na spinech elektronů v atomárních obalech. Rezonanční frekvence je úměrná vnějšímu magnetickému poli s koeficientem úměrnosti 1,44 MHz/T.
End-to-end End-to-end – technika testování softwaru, která ověřuje funkčnost a výkon celé softwarové aplikace od začátku do konce simulací reálných uživatelských scénářů a replikací živých dat. Jejím cílem je identifikovat chyby, které se objeví, když jsou všechny komponenty integrovány, a zajistit, aby aplikace poskytovala očekávaný výstup jako jednotný celek.
Endonukleázy Endonukleázy – enzymy štěpící fosfodiesterovou vazbu uvnitř řetězce DNA. Některé štěpí DNA nespecificky. Často ale vyhledávají konkrétní sekvenci (nejčastěji krátký palindrom), těmto endonukleázám se pak říká restrikční endonukleázy. Mají široké využití v genovém inženýrství. Endonukleáza může tvořit konce DNA buď tupé, nebo lepivé, kde je DNA na obou vláknech štěpena nerovnoměrně.
Eneolit Eneolit – doba měděná. Jde o závěrečnou fázi doby kamenné. Přichází po neolitu a plynule přechází v dobu bronzovou.
Energetická subtrakce Energetická subtrakce – metoda spočívající ve váženém odečítání dvou obrazů téhož objektu pořízených různě energetickými fotony pronikavého záření. Metoda umožňuje zvýraznit na snímku struktury požadované hustoty. Využívá skutečnosti, že pro fotony různých energií se závislost pronikavosti na hustotě materiálu značně liší.
Entropie Entropie – v termodynamice je definována vztahem dS = dQ/T, kde dQ je diferenciál tepla a T je absolutní teplota (1/T je integrační faktor). Takto zavedená entropie je na rozdíl od tepla úplným diferenciálem, její integrál nezávisí na cestě ve stavovém prostoru. Ve statistice má entropie význam logaritmické míry pravděpodobnosti realizace stavu, v kvantové teorii je logaritmickou mírou počtu kvantových stavů, kterými lze daný makroskopický stav realizovat. Entropie tak souvisí s „množstvím chaosu“ v systému. V informatice entropie popisuje množství informací. V uzavřeném systému může entropie jen růst. V termodynamické rovnováze dosáhne svého maxima.
Enzymy Enzymy – jednoduché či složené bílkoviny, které katalyzují chemické přeměny v živých organizmech.
Eón Eón – epocha, éra, dějinné období. Slovo pochází z řeckého aión a latinského aeon. V konformní cyklické kosmologii označuje období trvání jedné vesmírné periody mezi dvěma velkými třesky.
EosFP EosFP – Eos Fluorescent Protein, fotoaktivovatelný fluorescenční protein v zelené a červené barvě. Jeho zelená fluorescence (516 nm) se změní na červenou (581 nm) aplikací ultrafialového záření (~390 nm, tj. na hranici mezi fialovým světlem a UV zářením). Změna je způsobena rozbitím peptidového řetězce poblíž chromoforu.
EPFL EPFL – École Polytechnique Fédérale de Lausanne, Švýcarský federální tech­no­lo­gic­ký institut v Lausanne. Jde o výzkumnou univerzitu ve švýcarském Lausanne, jejíž kořeny sahají do roku 1853. Má přes 12 500 studentů (2022). Řadí se do první dvacítky nejprestižnějších univerzit světa.
Epidermis Epidermis – svrchní vrstva kůže, tzv. pokožka. Neobsahuje cévy a je vyživována z vnitřní části kůže – škáry.
Epitaxe Epitaxe – termín pocházející z řeckých slov „epi“ (nad) a „taxis“ (uspořádaně) označující orientovaný růst monokrystalických vrstev. Tyto vrstvy vznikají (doslova rostou) na monokrystalickém substrátu (podložce) z plynných, kapalných či pevných látek a svou krystalickou strukturou plynule navazují na strukturu substrátu. Tento technologický postup se hojně využívá při výrobě polovodičových struktur.
Epitermální neutrony Epitermální neutrony – neutrony s energií ležící mezi termálními (neutrony s energií nižší než 1 eV) a rychlými (neutrony s energií vyšší než 100 keV).
EPR paradox EPR paradox – paradox kodaňské interpretace kvantové teorie zveřejněný v roce 1935 Albertem Einsteinem, Borisem Podolskym a Nathanem Rosenem. Podle něho by pro částice se společným původem mohlo dojít k tomu, že měření na jedné částici okamžitě ovlivní stav druhé částice. Einstein viděl řešení tohoto působení na dálku v neúplnosti kvantové teorie a předpokládal, že existují skryté parametry, které v experimentu nejsou uvažovány. V letech 1976 až 1983 byla existence lokálních skrytých parametrů experimentálně vyvrácena na základě Bellových nerovností.
Erbium Erbium – měkký stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 12. člen skupiny lanthanoidů. Nachází využití při výrobě speciálních slitin pro jadernou energetiku a ve sklářském a keramickém průmyslu. Erbium objevil roku 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander. Erbium je v zemské kůře obsaženo v koncentraci přibližně 2,6 mg/kg.
Ergosféra Ergosféra – oblast u rotující černé díry, která se nachází mezi statickou mezí a horizontem událostí. Částice se v této oblasti nemohou pohybovat proti směru rotace, ale v radiálním směru mohou jak spadnout do černé díry, tak uniknout ven. Za určitých okolností mohou vyletět s vyšší energií, než do ergosféry vlétly. Rozdíl jde na úkor rotační energie černé díry.
Erich von Däniken Erich von Däniken – dědek ufologickej.
Eris Eris – největší trpasličí planeta. Objevena byla v roce 2003, průměr má 2 600 km, Slunce obíhá ve vzdálenosti 38÷98 AU a je větší než Pluto. Excentricita dráhy je 0,44. Slunce oběhne za 557 roků. Eris má jediný měsíc Dysnomii.
eROSITA eROSITA – německý rentgenový dalekohled umístěný na palubě rusko-německé observatoře Spektr-RG, která od roku 2019 operuje v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Přístroj má hmotnost 810 kg, sestává ze sedmi zrcadlových modulů se sedmi nezávislými kamerami. Moduly obsahují celkem 54 vnořených pozlacených zrcadel. Celkový průměr je 2,6 metru a použitelný rozsah 0,2 až 10 keV.
Eruptivní proměnné Eruptivní proměnné – proměnné hvězdy měnící náhle svou jasnost. Důvodem může být interakce dvojhvězd nebo různé katastrofické procesy. Do této třídy patří novy, supernovy, hypernovy, symbiotické proměnné, kataklyzmatické proměnné a některé mladé hvězdy.
ES-4 ES-4 – látka vyvinutá Evropskou kosmickou agenturou, která napodobuje povrchovou drť na Marsu. Slouží k testům zařízení pro mise na Mars.
ESA ESA – European Space Agency, Evropská kosmická agentura. ESA spojuje úsilí 18 evropských zemí na poli kosmického výzkumu. Centrální sídlo je v Paříži, pobočky jsou v mnoha členských zemích. ESA byla založena v roce 1964 jako přímý následovník organizací ESRO a ELDO. Nejznámější nosnou raketou využívanou ESA je Ariane. Česká republika vstoupila do ESA v listopadu 2008.
Escherichia coli Escherichia coli – gramnegativní baktérie tyčinkovitého tvaru, běžně osidlující tlusté střevo teplokrevných živočichů, včetně člověka. Je fakultativně anaerobní, což znamená, že v případě potřeby dokáže převést svůj metabolismus přizpůsobený na přítomnost kyslíku na fermentaci za nepřítomnosti kyslíku. Je významná z hygienického hlediska jako jeden z indikátorů fekálního znečištění pitné vody. Její přítomnost ve střevě je pro organismus obvykle prospěšná, může však nést genetickou výbavu, která z ní činí původce závažných střevních onemocnění. Vzhledem ke svým nenáročným růstovým vlastnostem a dobře prozkoumané DNA definovaných kmenů je oblíbeným modelovým organismem či nosičem cizorodých genů.
Ešeletový spektrometr Ešeletový spektrometr – spektrometr, jehož srdce tvoří mřížka rozkládající světlo. Speciální typ ešeletových mřížek má strukturu velice jemných vrypů následujících těsně po sobě. Struktura vrypů připomíná schody (francouzsky échelle [ešel]). Hrany jednotlivých stupňů tvoří rozkladnou mřížku.
ESO ESO – European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere, zkráceně European Southern Observatory, Evropská jižní observatoř. Organizace byla založena v roce 1962. Postavila řadu dalekohledů v Chile. Jde o lokality La Silla (2 400 m), kde je dalekohled NTT, dále Cerro Paranal (2 635 m) s čtveřicí dalekohledů VLT a planinu Llano Chajnantor (5 080 m), kde se nachází radioteleskopická síť ALMA. V současnosti je v Chile budován Extra velký dalekohled ELT, který bude zprovozněn v roce 2014 a celooblohová Observatoř Very Rubinové, která bude v rutinním provozu od roku 2023.
Éta Carinae Éta Carinae – hvězda; zářivý modrý proměnný hyperobr o hmotnosti 100 až 150 Sluncí, který se nachází v souhvězdí Lodního kýlu ve vzdálenosti asi 7 500 až 8 000 světelných roků. V astronomicky blízké budoucnosti by měla vybuchnout jako supernova nebo hypernova. Je součástí dvojného hvězdného systému. V dubnu 1843 se náhle zjasnila a byla po Síriu druhou nejjasnější hvězdou na obloze. Od té doby hvězdu obklopuje mlhovina Homunculus.
ETH ETH – prestižní švýcarská polytechnika, na které působil mj. Albert Einstein. Zkratka ETH znamená Eidgenössische Technische Hochschule (Spolková vysoká technická škola). Univerzita byla založena v roce 1855, nyní má dvě části: v Curychu (ETHZ) a v Laussane (ETHL). S univerzitou je spojeno 26 nositelů Nobelových cen.
Eukaryota Eukaryota – jedna ze tří domén (nadříší) organizmů (archea, bacteria, eukaryota), jednobuněčné i vícebuněčné organizmy, které obvykle mají obsah buňky rozdělený membránami na oddělené prostory a genetickou informaci umístěnou v podobě lineárních řetězců DNA v formovaném jádře. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně.
Eukleidova geometrie Eukleidova geometrie – geometrický systém založený na definicích a axiomech, které publikoval Eukleidés v díle Základy. V Eukleidově geometrii je například součet úhlů v trojúhelníku vždy roven 180°.
EURATOM EURATOM – European Atomic Energy Community, mezinárodní společenství zabývající se využitím atomové energie v Evropě. Vzniklo na základě balíku smluv mezi poválečnými západoevropskými státy. Dnes je zcela integrováno do Evropské unie. Založené bylo v roce 1957.
EURECA EURECA – European Underground Rare Event Calorimeter Array, projekt, který by měl navázat na předchozí projekty EDELWEISS (italská Modana) a CRESST (umístěný pod italskou horou Gran Sasso), si klade za cíl úspěšnou detekci částic temné hmoty (tzv. WIMPů) až do účinného průřezu 10⁻¹⁰ pb (pikobarnu, 1 barn = 10⁻²⁸ m², jde přibližně o plochu jádra uranu). Pro předchozí projekty tato hodnota dosahovala 10⁻⁸ pb, ale předpověď supersymetrických modelů ohledně účinného průřezu se pohybuje právě kolem hodnot o dva řády nižších. Cílem je vybudovat kryogenní detektory zchlazené na milikelvinové teploty s celkovou absorpční hmotností 1 tuna, což při celkovém účinném průřezu bude představovat pouze několik událostí ročně.
Europa Europa – přirozená družice Jupiteru. Patří mezi tzv. galileovské měsíce, které lze pozorovat již malým dalekohledem. Při průměru 3 100 km je jen o málo menší, než náš Měsíc. Předpokládá se malé křemičitanové jádro pokryté oceánem kapalné vody. Kůru tvoří několikakilometrová ledová krusta.
Europa Clipper Europa Clipper – sonda NASA připravovaná k průzkumu Jupiterova ledového měsíce Europa. Start je plánovaný na rok 2024, nosnou raketou bude Falcon Heavy (původně mělo jít o novou americkou superraketu SLS). Sonda nebude navedena přímo na oběžnou dráhu kolem Europy, kde by ji zničila zvýšená radiace, ale na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. K Europě se opakovaně přiblíží při 40 až 45 průletech. Jedním z úkolů by měl být sběr a chemická analýza materiálu z ledových gejzírů.
Europa Lander Europa Lander – sonda NASA plánovaná pro přistání na Jupiterově měsíci Europa. Hlavními cíli by mělo být protavení se ledovým příkrovem až do podpovrchového oceánu a hledání výskytu mimozemských forem života. Projekt je zatím ve fázi nadšeného plánování.
Europium Europium – měkký, stříbřitě bílý přechodný kovový prvek, 7. člen skupiny lanthanoidů. Z této skupiny je prakticky nejžádanějším prvkem díky svému uplatnění při výrobě barevných televizních obrazovek, kde funguje jako luminofor. Europium objevil Paul Émile Lecoq de Boisbaudran roku 1890.
EUSO EUSO – Extreme Universe Space Observatory, experiment Evropské kosmické agentury, který by měl být umístěn k boku evropského modulu Columbus na Mezinárodní kosmické stanici v roce 2009. Základním cílem je výzkum kosmického záření a neutrin s extrémními energiemi nad GZK mezí (5×10¹⁹ eV). Jako obří detektor bude využita celá atmosféra Země a budou sledovány fluorescenční záblesky způsobené interakcí kosmického záření s atmosférou.
Eutektická směs Eutektická směs – směs dvou nebo více látek, která utuhne při určité teplotě. Látky jsou mísitelné v tekutém stavu, nemísitelné ve stavu pevném. Zatuhlá směs sestává z více fází. Eutektická teplota je nejnižší teplota, při níž je eutektická směs v kapalném stavu. Může být nižší než jednotlivé teploty tání složek směsi.
EUV EUV – extrémní ultrafialový obor, někdy také značený XUV. Jde o UV na hranici s RTG, vlnová délka je 10 až 100 nm.
EVA EVA – Extra-Vehicular Activity, výstup do vesmíru. Přelomové okamžiky v dějinách vesmírných výstupů byly 18. 3. 1965, kdy Alexej Leonov jako první člověk opustil mateřskou loď (Voschod 2); 3. 6. 1965 vystoupil do kosmu první Američan Ed White (Gemini IV) a 21. 7. 1969 vystoupil první člověk na jiné vesmírné těleso – na Měsíci stanul Neil Armstrong.
Evanescentní vlna Evanescentní vlna – elektromagnetická vlna na rozhraní dvou prostředí s různými optickými vlastnostmi. Šíří se podél rozhraní a kolmo na rozhraní ubývá exponenciálně. Z hlediska řešení vlnových rovnic jde o pole krátkého dosahu, které zajišťuje spojitost normálových složek polí. Vzniká při průchodu světla rozhraním, nejznámější je situace při úplném odrazu. Obdobná vlna vzniká i při šíření zvuku.
EVN EVN – European VLBI Network, evropská radioteleskopická síť, která funguje od roku 1980, spojuje 12 velikých evropských radioteleskopů, lze ji navíc propojit s britskou sítí MERLIN. Od roku 2004 jsou radioteleskopy spojeny optickými vlákny a síť pracuje jako e-VLBI síť na vlnových délkách od 0,7 cm do 18 cm (1,7÷43 GHz) a nejlepší dosažitelné úhlové rozlišení je lepší než tisícina obloukové vteřiny.
Excentricita Excentricita – výstřednost, poměr vzdálenosti ohniska od středu elipsy k délce hlavní poloosy. U pohybu těles v gravitačním poli jde o jeden ze základních dráhových elementů.
Excentricita oskulační Excentricita oskulační – okamžitá excentricita u proměnné dráhy tělesa, která je aproximována v daném okamžiku elipsou.
Excitace Excitace – proces, při kterém dojde k přechodu na vyšší energetickou hladinu systému.
Exciton Exciton – kvazičástice, která vzniká jako vázaný stav elektronu a díry v polovodičích, izolantech a některých kapalinách. Tato kvazičástice přenáší energii a hybnost, nepřenáší elektrický náboj.
Excitovaný stav Excitovaný stav – stav, kdy má systém vyšší energii, než je energie základního stavu.
Exonukleázy Exonukleázy – enzymy štěpící fosfodiesterovou vazbu na koncích řetězce nukleové kyseliny. Liší se podle rozeznávání 3' nebo 5' konce. Například 5'-3' exonukleáza štěpí od 5' konce a v buňkách se využívá při odstraňování 5' čepičky na mRNA. DNA polymeráza má také exonukleázovou aktivitu a je schopna štěpit v obou směrech, čímž umožňuje opravy DNA a proofreading.
Exoplaneta Exoplaneta – extrasolární planeta, planeta obíhající okolo jiné hvězdy, než je naše Slunce. Jejich existence byla předpovězena dlouhou dobu, první exoplaneta u pulzaru byla detekována v roce 1992, první exoplaneta u hvězdy hlavní posloupnosti byla objevena až v roce 1995 u hvězdy 51 Pegasi. Její objevitelé – Michel Mayor a Didier Queloz – získali v roce 2019 Nobelovu cenu. Do roku 2019 bylo nalezeno přibližně 4 000 exoplanet. Většinou jde o velká tělesa s hmotností a velikostí jen o málo menší, než mají hnědí trpaslíci.
Expanzní funkce Expanzní funkce – bezrozměrná funkce času a(t) udávající, jakým způsobem se s časem mění vzdálenosti v rozpínajícím se vesmíru. Můžeme si ji představit jako poměr vzdálenosti libovolných dvou vzdálených objektů ve vesmíru dnes a v minulosti (hodnota 1 znamená, že se vzdálenosti nemění). Mezi expanzní funkcí a kosmologickým červeným posuvem existuje jedno­duchý vztah z = (a − a₀)/a₀, kde a₀ charakterizuje lineární rozměry vesmíru v době vyslání paprsku a a lineární rozměry vesmíru v době jeho zachycení. Z naměřeného kosmologického červeného posuvu můžeme snadno vypočítat, jak se změnily rozměry vesmíru od doby, kdy byl vyslán dnes pozorovaný světelný paprsek, a = (1 + z)a₀.
Exprese Exprese – exprese genu, převod genetické informace z DNA do funkční podoby. To může znamenat pouhý přepis do RNA, která sama může mít v buňce funkci, či následný přepis RNA do proteinu. Gen, u něhož právě probíhá exprese, se označuje jako exprimující gen.
Extinkce Extinkce – zeslabení světla vzdálených hvězd. Je způsobena pohlcováním světla mezihvězdnou látkou. V galaktické rovině v bezprostředním okolí Slunce jde o průměrné zeslabení o 1,9 mag/1 kpc. Mezihvězdná látka ale není v Galaxii rozmístěna rovnoměrně a na větších vzdálenostech může nabývat i velmi rozdílných hodnot. Velikost extinkce je zhruba nepřímo úměrná vlnové délce světla. Z velkých vzdáleností tedy lépe prochází mezihvězdným prostředím červené světlo a vzdálenější hvězdy se proto jeví červeně. Extinkce je způsobena rozptylem a pohlcováním fotonů na částicích prostředí. Z charakteristik extinkce lze tak přímo zjistit vlastnosti mezihvězdného prostředí, které nás dělí od zdroje světla.
Extradimenze Extradimenze – další dimenze doplňující tři známe prostorové dimenze a jednu časovou dimenzi. Jsou součástí některých hypotéz pokoušejících se spojit obecnou relativitu s kvantovou teorií. Extradimenze mohou být jak kompaktifikované (svinuté, velmi malých rozměrů), tak makroskopické.



---